DEN MALÝCH OBCÍ PRAHA

Kanceláře, do kterých se budete těšit

Kanceláře, které pocházejí od architektů CAPEXUS jednoznačně poznáte. Ohromující design, efektivní rozmístění interiéru pro samostatnou práci a spolupráci a v neposlední řadě spokojení zaměstnanci. To jsou znaky, podle kterých poznáte, že pracovní prostředí vytvářel CAPEXUS. Přes 12 let mění atmosféru startupům i velkým korporacím. Více než 500 projektů se může chlubit interiérem od těch nejlepších designérů, architektů a odborníků na workplace.

O působení firmy CAPEXUS na trhu i o budoucí podobě kanceláří jsme hovořili s  Ing. Arch. Lucií Hudák Malou (Head of Workplace consultancy) a Ing. Apolenou Weissovou (Product development manager)

 

Ing. Arch. Lucie Hudák Malá v nových prostorách CAPEXUS na Praze 5

Jaké jsou prognózy po covidové době v segmentu kanceláří pro rok 2023? 

LM: Vyhlídky pro letošní rok jsou takové, že firmy přemýšlejí o pracovních prostorech úplně jinak, než tomu bylo před covidem. Uvažují, jak vlastně lidi – zaměstnance – na základě toho, co potřebují k práci, opět přilákat do společných prostor. V dnešní době už není nutné vytvářet individuální pracovní místa, ale je třeba připravit prostor, kde se jim bude dobře fungovat. V celé řadě firem dochází k určitému restartu a zamýšlejí se, jak to budou řešit. Odklánějí se od hierarchie fungování společností, tedy že manažeři by měli vlastní velké kanceláře. Nyní se firmy přiklánějí ke kancelářím, které jsou sice primárně určeny pro manažery, ale v době, kdy nejsou přítomni, lze využívat prostor pro mítinky, jako místnosti pro hybridní schůzky apod. Takže se otevírají daleko širší možnosti, jak navrhovat prostory kanceláří pro lidi. Znamená to, že do pracovních prostor vnášíme myšlenky diverzity, inkluze, navrhuje i kanceláře pro handicapované zaměstnance. Kanceláře je třeba přizpůsobovat také pro kratší pracovní úvazky. Pokud nemá zaměstnanec v pracovní smlouvě uvedeno pevné pracovní místo, může zaměstnavatel k prostorám přistupovat daleko flexibilněji a zároveň zaměstnávat více lidí na poloviční úvazky apod.

 

To je celkem dost zásadní pohled na novou situaci.

LM: Když si vezmete stav v nedávné minulosti – co člověk, to místo. Pak přijde člověk na 40 % úvazek a hned vám dojde, jak moc to bude neefektivní. Takže ve chvílích, kdy nepřemýšlíme o pracovních prostorech tradičním způsobem, otevírá nám to dveře hledat nové zaměstnance v různých vodách. A sehnat vhodné lidi, to je dnes velké téma.

 

Ing. Apolena Weissová a designový hasicí přístroj AMPLLA

Jak poradíte v situaci, kdy si firma uvědomí, že v dané situaci už nepotřebuje tak velké prostory. Ale na druhou stranu vznikají na trhu společnosti, které potřebu velkých prostor pro svůj dynamický rozvoj mají… 

 AW: Samozřejmě ve firmách pracuje velké množství lidí různého profesního zaměření a je nutné si ověřit, jaké jsou jejich konkrétní potřeby pro práci. My často začínáme tím, že připravíme anonymní dotazník, na nějž odpovídají řadoví zaměstnanci. Tak zjistíme, jak jsou spokojeni v současných prostorech, zda se jim v nich dobře pracuje, nebo by raději na home office, jak funguje hybridní způsob práce atd. Dále organizujeme workshopy se zástupci různých týmů, protože si dokážeme představit, že jiné potřeby mají jednotlivci a jiné týmy. Někdy může být introvertní zaměstnanec velice spokojený doma, ale tým potřebuje, aby se potkávali. Takže je důležité znát potřeby týmů, aby spolu všichni dobře komunikovali. Dále hledáme optimální návaznost různých oddělení, která potřebují být blízko sebe. Ale zároveň i zjišťujeme, co příliš nefunguje. Například, že marketing málo spolupracuje s obchodem, takže zároveň odkrýváme podobné příklady a hledáme variantu, aby mohli sedět v sousedství(pracovní zóna dedikované týmu) , situace se zlepšila apod. My vlastně takovou analýzu připravíme, rozebereme a zjistíme, jak je na tom firma z pohledu digitalizace. Zda – a jestli vůbec – lidé ve společnosti mohou pracovat flexibilně, jak je na tom firma v otázce flexibility vůči svým zaměstnancům, zda jim vůbec umožňuje pracovat na dálku. Nebo zda z pohledu diverzity má vizi, že bude zaměstnávat více handicapovaných lidí nebo na částečný úvazek maminky na mateřské a zda lze třeba v prostorách firmy vytvořit místo pro dětskou skupinu. Takže analyzujeme současný stav, ale i ten budoucí – co by firma vlastně chtěla a potřebovala. To následně předložíme managementu a s vedením společnosti pak tvoříme základní představu, zadání celé studie, ve spolupráci s celým projektovým týmem z IT, HR, samozřejmě z oddělení office, finance, takže je tam velká různorodost. S firmou pak společně sestavíme tým, který na základě vize realizuje představu managementu. Ale v první chvíli je důležité dát doporučení vedení firmy na základě zhodnocení stávajícího stavu. Oni nejsou v takovém kontaktu se všemi lidmi ve firmě a mohou se jen domnívat, co si lidé myslí. Často je to jen o těch nejméně spokojených nebo o několika nejbližších, kteří jsou poněkud odtrženi od každodenní reality řadových zaměstnanců. My jim na základě důkladné analýzy nastavíme zrcadlo, jak firma funguje, a následně doporučíme, jakou cestou je nejvhodnější se vydat, abychom vytvořili místo, kam lidé chodí rádi a rádi se tu potkávají.

Firmy nechtějí držet nebo vytvářet prázdné prostory, ale chtějí nalákat zaměstnance zpět do kanceláří, protože právě zaměstnanci tvoří firmu. Takže to je jeden z hlavních cílů, proč se kancelářím věnujeme. 

Vaše společnost Capexus se nedávno přestěhovala do nových prostor. Tudíž můžete dát příklad, jak by to mohlo v reálu vypadat. Mohli by zájemci ve vašich prostorách najít inspiraci?  

LM: Naše vize prostor je taková, že by se zde lidé měli hodně potkávat a komunikovat spolu, chceme zde pořádat různé akce a setkání. Například k nám zveme neziskové organizace, aby mohly využít zasedací prostory pro svá setkání. Snahou je zde vytvořit různorodý  komunitní prostor  kde budeme sdílet své know how

 

Co je pro firmy v současné době důležité? Jaké jsou trendy?

AW: Pro ně je nyní velmi důležité řešit své ESG (environmental, social, governance) hodnocení. V pracovním prostředí se to dělá tak, že využijeme určitou certifikaci – u nás jsme spíše zaměřeni na technické záležitosti, které reprezentují BREEAM, LEED, ale je tu také WELL, který se týká především vnitřních prostor a je více zaměřen na uživatele. Na první místo se řadí jejich zdraví a spokojenost ve vnitřním prostředí budov. Díky tomu si firma nastaví do studie určité standardy, jak mají vypadat pracovní prostory, a pak je projektový tým zrealizuje. Proto je velice důležité si určitým způsobem zakotvit určité požadavky jako odrazový můstek k řešení stanovených cílů, které souvisejí s udržitelností. A k tomu nám právě dopomáhá certifikace.

Tichá místnost pro soustředěnou práci pro společnost LMC

Jakou přidanou hodnotu by měla zájemcům přinášet spolupráce s CAPEXUS? 

AW: Jsme schopni poradit s vnitřním prostorem, protože jsme Capexus, takže řešíme správné zadání a realizaci opravdu funkčních prostor připravených na budoucnost. To znamená, že umožní třeba přeskupovat různá oddělení. V dnešní době, když se bavíme s různými sektory z oblasti automotive, plynárenství apod., vidíme, že jsou inovativní a potřebují ke své firmě tak přistupovat. Byznys se dynamicky mění, zároveň se mění i náplň práce. Proto je hodně důležité připravit prostory, které se osvědčí i v budoucnu. Navíc jsme schopni nabídnout i řešení ve spolupráci s ČEZ ESCO v oblasti energetiky, technické due diligence, kde se komplexně řeší požadavky a cíle v souvislosti s uhlíkovou stopou, dekarbonizací apod.

 

Text: Arnošt Wagner

foto: Rene Volfík a archiv Capexus

www.capexus.cz

 

Nájemní bydlení pro seniory jako nová investiční příležitost

Zaplní nájemní bydlení pro seniory díru na českém trhu // Nový fond řeší kapacitní i kvalitativní potřeby pro důstojné a aktivní stáří

Stárnutí je jednou z nejnáročnějších etap v životě každého člověka. I ti největší individualisté totiž s přibývajícím věkem zjišťují, že musejí chtě nechtě provádět úpravy svého dosavadního životního stylu. Velkým tématem je v této souvislosti samozřejmě i otázka bydlení. A čeští senioři pořád nemají moc možností, jak překlenout propast mezi vlastním bytem a umístěním do domova seniorů. I k nám se ale pomalu dostává trend populární zejména v USA – nájemní bydlení odpovídající požadavkům ESG. Jaká pozitiva přináší seniorům i potenciálním investorům? 

Institut sociální práce (ISP) už v průběhu pandemického roku 2020 zveřejnil závěry rozsáhlého průzkumu, ze kterého vyplynulo, že skoro tři čtvrtiny našinců v produktivním věku by chtěly ve stáří nadále setrvat ve svém. Zbytek nevylučuje jako životaschopnou alternativu domovy seniorů – povětšinou kvůli tomu, že nechtějí nadměrně zatěžovat své blízké a v těchto zařízeních očekávají odbornou a kvalitní péči. Cokoliv mezi těmito dvěma variantami je na českém trhu s bydlením horko těžko k sehnání. 

To za pomoci soukromých i institucionálních investorů mění projekt ESG SeniorCARE SICAV. „Covid lidem připomněl, že nejdůležitější není, kde pracujete, zda nakupujete v kamenné pobočce či online, ale zda máte domov, útočiště pro sebe a rodinu. Tak je tomu i u seniorů,“ podotýká Martin Gillar, předseda správní rady ESG SeniorCARE SICAV, která za projektem stojí. . 

Tento koncept přichází do Česká se značným zpožděním. V USA a v dalších západoevropských zemích je vnímán jako zažitý a populární model, a stále více se prosazuje i ve státech západní Evropy. Jde o řešení, které senioři ve velkém poptávají – díky němu si mohou udržet kýženou samostatnost a zároveň mají po ruce komplexní portfolio služeb od těch medicínských až po ty komunitní. Určující standard ztělesňuje už poměrně běžně užívaná zkratka ESG. 

Doplnit „S“ o „E“

Fenomén nájemního bydlení a následné péče o seniory nabízí řešení zejména díky tomu, že umožňuje aktivní zapojení soukromých investorů. ESG SeniorCARE SICAV je momentálně v tuzemsku jediným projektem tohoto typu a jeho autoři chtějí do budoucna za pomoci dalších investorů rozšiřovat regionální pokrytí i portfolio služeb, které společnost nabízí seniorům v rámci programu nazvaného CareFEEL. 

„Vše začíná individuálním zhodnocením potřeb každého zájemce o ubytování v našich zařízeních. Specialisté sestaví komplexní plán dle preferencí klienta. Počínaje navržením ideálního zařízení, programu péče, sportovních, vzdělávacích a kulturních aktivit až po plán a realizaci přestěhování, designu vaší nové jednotky a programu dlouhodobě udržitelného financování bydlení v našich zařízeních,“ vysvětluje obvyklý postup Gillar, který vyzdvihuje i soulad projektu s nároky na ochranu životního prostředí. Jedním z projevů toho je i fakt, že všechna zařízení jsou umístěna v kompletně energeticky soběstačných budovách. 

Jde o jeden z projevů identity založené na konceptu ESG. Ten stojí na třech klíčových hodnotách – šetrném přístupu k životnímu prostředí (E), sociální citlivosti (S) a férovém a transparentním řízení (G). Právě na příkladu nájemního bydlení pro seniory lze dobře ilustrovat, jak se tento byznysový model dá efektivně aplikovat i v dost odlišném prostředí poskytování sociálních a zdravotnických služeb. 

Tato odvětví jsou totiž bytostně a neoddělitelně spjata právě s prostředním aspektem – tím, který staví do popředí humánní přístup k člověku prostý jakékoliv formy diskriminace. I vzhledem k problémům typu nedostatku finančních prostředků či zajištění personálních kapacit je jasné, že zejména pro realizaci opatření na poli ochrany životního prostředí nezbývá hlavně veřejným a neziskovým zdravotnickým zařízením dostatek sil ani prostředků. Nejde však o jedinou příležitost pro soukromý sektor. 

„Již komunikujeme s několika institucionálními evropskými investory, kteří v rámci alokace prostředků do opravdových ESG projektů mají zájem v našich projektech „nahradit“ bankovní financování a to nejen nižšími úrokovými sazbami a délkou splatnosti, ale i partnerským přístupem a pipelinou klientů pro samotný projekt“, doplňuje Martin Gillar.

Potřeba kapacit pro důstojné stárnutí

Program ESG SeniorCARE SICAV řeší i neutěšenou situaci v oblasti zajišťování paliativní péče, jejíž nedostatečná kvalita je českému zdravotnickému a sociálnímu systému bohužel stále často vytýkána. Daly by se vést sáhodlouhé diskuze, že v současnosti jde o jeden z největších nedostatků pomyslného „S“. I experti se často přiklání k tomu, že paliativní péči je v podmínkách České republiky možná nejlepší nechat na soukromých investorech. 

Podle Martina Gillara je potřeba problematice paliativní péče věnovat zvýšenou pozornost. „V našem pojetí zahrnuje plná péče vše od příchodu klienta do našeho zařízení až po terminální stádium. Paliativní péče je velmi důležitá etapa pro samotného seniora, ale i rodinu, kde je třeba poskytnout i následnou podporu. Důstojnému dožívání se u nás věnuje celý tým specialistů, kteří mají zkušenosti i ze zahraničních projektů,“ ujišťuje. 

Němčice

Němčice

Základem je respekt k výjimečnosti každého klienta, což pomáhá i samotným seniorům absolvujícím náročné rozhodování a stěhování. Společnost má proto v nabídce tři kategorie bytů a každá z nich je určena pro trochu jiného nájemce. Senior Byty nejvíce ocení ti, kteří jsou a nadále chtějí být samostatní – zároveň ale neváhají využít výhod typu bezbariérovosti, možnosti zapojit se do místní komunity či využívat denních služeb z ranku domácí sociálně-zdravotní péče. SeniorCARE UNITS jsou naopak určeny těm, kteří ke kvalitnímu a důstojnému životu potřebují soustavnou asistenci specializovaných pečovatelů. Poslední kategorií jsou byty v režimu Alzheimerhome pro klienty vyžadující komplexní ústavní péči. Zejména druhá a třetí kategorie mohou kvalitně suplovat klasickou paliativní péči ve veřejných zařízeních sociálních služeb, ale i klienti v Senior Bytech mohou svou misi na planetě důstojně zakončit v domácím prostředí se svými blízkými. 

V rámci projektu ESG SeniorCARE SICAV momentálně v různém stádiu provozu a přípravy šest zařízení po celé České republice – konkrétně v Pardubicích, Ostravě, Chebu, Jesenici u Prahy, Němčicích a Teplicích. K těm by během roku 2023 mohly přibýt další čtyři.  ESG SeniorCARE SICAV se poohlíží po investičních příležitostech tohoto typu i u našich sousedů v Německu a Rakousku.

Jesenice

foto: archiv ESG SeniorCARE

https://www.esgseniorcare.eu/

Recepce není vrátnice

Na prvním dojmu záleží 

 

V minulém čísle FM jsme poprvé představili společnost D’Eclair, která působí na českém trhu od roku 1994 a bezmála 16 let se zabývá outsourcingem recepčních služeb. 

Její obchodní a provozní ředitelka Milli Dítě Radová si s námi popovídala o zastaralých vrátnicích i moderních recepcích. 

Pokud recepce není vrátnice, tak co je? 

Recepce je to, co tvoří první dojem firmy. Je její vizitkou a mnohdy i jejím srdcem. Proto by recepce neměla být vrátnicí, ale místem, které společnost reprezentuje, prodává ji a zároveň zlepšuje náladu příchozím – zaměstnancům i potenciálním zákazníkům a klientům. 

Proč firma recepci vlastně potřebuje? 

Pokud je společnost dostatečně velká a má příchozí, kteří ji navštěvují a využívají její služby, tak recepci určitě potřebuje. Dobré recepční služby totiž umí pozitivně naladit zaměstnance i ty, kteří do firmy zavítali na obchodní schůzku. A občas mohou recepční v práci zastoupit také asistenty. Ve firmě jsou od toho, aby příchozím pomohli a navodili u nich dojem, že nejsou sami a že přišli do fungující společnosti, ve které jsou vítáni. 

Jaký je rozdíl mezi vrátnými a recepčními?  

Opravdu velký. To víme ze své zkušenosti asi všichni. Když někam přijdeme, jsme rádi, že se na nás někdo usměje, i když třeba venku prší. Dříve tu žádné recepce nebyly a ve vrátnicích snad vždy seděli lidé, na kterých bylo znát, že je všichni příchozí otravují. To by se ve 21. století dít nemělo. Nicméně i já se s takovými vrátnými stále občas setkám. 

Kdy se u nás tyto vrátnice začaly měnit na recepce hodné 21. století?

Hlavně když manažeři a další lidé z vedení společností začali více cestovat. V zahraničí viděli recepce s wow efektem a top službami a řekli si, že by něco takového chtěli i ve své společnosti. Proto se firmy v současnosti nebojí investovat velké peníze do vzhledu recepcí. Mají v nich třeba krásné mramorové pulty nebo zelené stěny a další designové prvky. Já se jim nedivím. Každý příchozí si v sobě ten úplně první dojem z recepce uchová napořád, a tak je důležité, aby byl co nejlepší. Je třeba si uvědomit důležitost recepce. Řešit, jak by měla vypadat a jak by se v ní člověk měl cítit. Česká společnost se o toto téma čím dál víc zajímá a je tedy zákonitě připravená více spolupracovat s designéry a architekty. 

 Jak by měl být chod recepce ideálně zajištěn? 

Lze si vybrat mezi in-house recepčními nebo recepční servis outsourcovat. Obě varianty jsou vhodné, ale každá pro jiný typ společnosti. Existují různá odvětví, kde recepci od ostatních částí provozu nelze zcela oddělit. Třeba zdravotnická zařízení. V nich jsou recepční často současně zdravotníky, kteří objednávají pacienty. Tam je vhodnější mít in-house recepční. A pak jsou společnosti, pro které je lepší outsourcing. Slouží jim jako podpůrná služba, díky které se mohou plně věnovat svému core byznysu. Podobně je to třeba s úklidem. Je výhodnější najmout si úklidovou firmu a nezabývat se tím, zda mají její pracovníci nemocné dítě nebo chtějí jet na dovolenou. Například účetnictví, IT a jiné služby se dnes outsourcují zcela běžně. Firmy totiž vědí, že je poskytují skuteční odborníci, kteří jsou v nich zběhlí mnohem více něž kterýkoliv interní zaměstnanec. Neznamená to ale, že poskytovatelé těchto služeb o své lidi nepečují. Například v D’Eclair jsou pro nás pracovníci recepce velmi důležití. Pravidelně s nimi komunikujeme a také mají své team leadery, kteří se starají o to, aby recepční fungovali přesně podle požadavků klientů. Navíc své služby dál rozvíjíme a samozřejmě nezapomínáme ani na nejnovější trendy v oboru.  

Co za servis může firma, která si pro outsourcing recepčních služeb vybere D’Eclair, očekávat? 

Když to řeknu opravdu jednoduše, tak si firma může být jistá, že si nekupuje jednotlivé pracovníky, ale kompletní službu se vším všudy. Získá profesionální a plně proškolené pracovníky recepce, kteří přesně vědí, co mají dělat a pracují jeden jako druhý. Všichni se domluví anglicky, jsou na příchozí milí, vítají je a dobře se o ně postarají, jsou poučení o produktech společnosti a mají perfektní přehled o všech místnostech a schůzkách. Podle potřeb firmy toho ale mohou umět i mnohem víc. 

Existuje nějaká aktivita, kterou by recepční v rámci své práce neměli dělat? 

V první řadě by se pracovníci recepce měli věnovat utváření prvního dojmu a vítání lidí při vstupu do společnosti. Podle mě je největším nešvarem v České republice to, že od pracovníků recepce velmi často vyžadují i služby ostrahy. Recepce s ostrahou samozřejmě spolupracovat může, ale těžko může obě práce vykonávat jedna osoba. Ostraha se věnuje především bezpečnosti. Musí odcházet a kontrolovat všechno potřebné, jenže recepce nesmí nikdy zůstat prázdná. Jakmile recepční vidí, že někdo vchází, musí se mu okamžitě věnovat. Prázdná recepce nepůsobí dobře a významně kazí první dojem z firmy u příchozích. Nebo je v některých společnostech recepční zároveň i event manažerem. I v tomto případě zůstává pravdou, že by recepční neměli dublovat práci manažerů a jiných odborníků. Měli by se zaměřovat pouze na poskytování recepčních služeb. 

Jak jsou na tom současné české recepce? 

Mnohé společnosti mají stále co dohánět, ale řekla bych, že se jejich úroveň obecně významně zvedla. Vždy mě těší, když vidím krásnou recepci, kterou obsluhuje někdo, komu záleží nejen na příchozích, ale také na dobře vykonané práci. Líbí se mi, když jsou recepční hrdí na to, že mohou firmu reprezentovat. A lidé si jich váží. 

Slyšela jsem, že je společnost D’Eclair hlavním partnerem soutěže Recepce roku. Co v rámci partnerství děláte? 

Staráme se o realizaci a vyhodnocení anonymních odborných auditů přihlášeních recepcí. Díky těmto auditům se firmy dozvědí, jak na tom jejich recepce jsou, v čem jejich recepční servis vyniká a kde by bylo dobré recepční služby o něco zlepšit. 

Jak si představujete dokonalou recepci? 

To je taková recepce, ze které mám skvělý první dojem a ve které se cítím dobře i při opakované návštěvě. 

Které pražské recepce se řadí mezi vaše oblíbené? 

Těch je spousta. Občas se v nich jen tak pro radost zastavím za usměvavými a příjemnými recepčními, když jdu okolo. 

TEXT Martina Kymrová 

FOTO D’Eclair  

https://www.d-eclair.com/

 

 

 

Náklady nejsou to jediné

Firmy sledují energetickou soběstačnost a bezpečnost.

Energetické priority firem se v posledních měsících závratně mění. Vedle sledování spotřeby se podniky více zaměřují na to, jak si zajistit energetickou bezpečnost. „Poptávka po alternativních zdrojích energie je nyní obrovská,“ potvrzuje Filip Varhol, director of energy division společnosti Atalian.

Atalian se v Česku věnuje facility managementu a souvisejícím službám. Spolu se budeme bavit především o divizi energii. Na co se zaměřujete? 

Stojíme na třech hlavních a mezi sebou provázaných pilířích. První spočívá v energetickém poradenství. Připravujeme různé typy analýz a posudků, které se vztahují k energetickému fungování firem, typicky se jedná o energetické audity a koncepce. Zejména pro velké subjekty jsou audity povinné, ale snažíme se k tomu přistupovat jinak než pouze s ohledem na splnění legislativní povinnosti. V poslední době se mění také smýšlení firem, kdy nechtějí jen takzvané „šuplíkové audity“, ale mají zájem o skutečné zhodnocení, které může být prvotním krokem k hlubší energetické koncepci. Správně nastavený audit podá perspektivu do budoucnosti, nastavení logické posloupnosti nutných projektů. Aby se například nejdříve nezateplil plášť budovy, a teprve potom se neřešil nový  zdroj nebo vnitřní rekonstrukce.

Co představuje ten další balíček služeb?

Z návrhu, který vypracujeme v energetickém auditu, vyplyne několik opatření. Některá jsou beznákladová nebo nízkonákladová, to se týká většinou lidí a jejich fungování v objektu. Následují středně nákladová a vysoko nákladová opatření. Tím se otvírá příležitost pro nabídnutí další části servisu. Disponujeme techniky, auditory a projektovými manažery, kteří mají vzdělání ve strojírenství nebo stavařství, zejména v technickém zařízení budov. Nemůžeme mít pochopitelně kapacitu, abychom realizovali všechna opatření sami, a tak se dále obracíme na dodavatele, kteří jsou specialisty v příslušných oborech – např. využití dešťové vody, tepelných izolacích, kogeneračních jednotkách, stavebních výplních a podobně. Rozumíme však projektu, záměru a funkcím jednotlivých technologií, proto navrhneme celkový koncept a potom vše ohlídáme na stavbě.

Následně přichází oblast energetického managementu, kdy se o stávající nebo nově vytvořený technologický celek dlouhodobě staráme. Někdy i deset let. Málokdy totiž nastane, že uvedete do provozu novou infrastrukturu, a nemusíte o ni pečovat. Hodně se optimalizuje především v prvním roce, ale i poté je třeba sledovat ceny energií, vývoj počasí, využití jednotlivých provozních celků a podobně. Je mezi námi kolega, který se jakožto energetik stará o jeden brněnský areál už více než 12 let.

Zabýváte se také epc projekty?
Ano, takzvané projekty s garantovou úsporou jsou stále žádanější, máme jich za sebou desítky zejména pro municipality a veřejnou správu.
Působíme jako subjekt, který navrhne opatření, dohlíží na realizaci a drží garanci. Firma nebo město pak mají jistotu.

V jakém směru?

Pokud městu někdo řekne, že bude šetřit sedm milionů korun ročně, nastávající tři základní scénáře. První je, že projekt dopadne přesně na korunu nebo technickou jednotku podle výpočtu, což se stává velice zřídka. Další scénář je, že se opatřeními dosáhne ještě větší úspory, než se čekalo. V tom případě si mezi klientem dělíme nad úsporu. No a posledním případem, díky kterému právě klient má jistotu úspory, je takzvaná podúspora. Tedy rozdíl, mezi skutečnou a plánovanou úsporou jde z naší kapsy. To už preferovaný scénář není, nicméně na vlastních chybách se nejlépe učí.

Epc projekty se týkají hlavně municipalit?

Ano, ale přemýšlíme nad tím, jak je vhodně etablovat v soukromém sektoru. Lehká komplikace spočívá v tom, že do vztahu vstupuje ještě banka, která projekt financuje a kupuje od nás jako realizátora pohledávku za klientem. Banka rovněž více než u samospráv zkoumá bonitu firemní klientely.

Když vypracujete audit a návrh řešení, do jaké míry vycházíte z dokumentace, která je k dispozici, například vyúčtování, a jak často pracujete s výstupy ze senzorů?

Cíl je mít online data, protože u EPC nebo projektů, kdy provozujeme zdroje, potřebujeme reagovat okamžitě. Bývá to často výroba, pracuje se s teplem nebo energetickými špičkami a dispečink potřebuje okamžitě reagovat na alarmové stavy, jež reportují fotovoltaika, tepelná čerpadla či kotle. Specialisté dále zkoumají, zda problém spočívá v mechanice, elektronice, softwaru a podobně, je třeba reagovat v řádu minut.

Nakolik firmy využívají možnost smart meteringu? 

Kde pracujeme, smart metering prosazujeme a postupně doplňujeme. Ale ve spoustě provozů, zejména větších areálů, je to pole neorané. Všeobecně se setkáváme s tím, že větší závody mají elektroměry online, aby si mohly kontrolovat čtvrthodinová maxima. Ale hodně se potkáváme s tím, že „alarmový“ stav na vodovodu představuje měsíční faktura, což nebývá šťastné. Přitom nejde o stotisícové položky, kvalitní monitoring s hláškou se dá pořídit za ceny o řád nižší. Když je více senzorů a zjistí se únik, významně se zkrátí doba nutná pro nalezení poruchy.

Zvyšuje se poptávka po vašich službách s tím, jak se v posledním roce vyvíjejí ceny energií? 

Poptávka je tu už delší dobu, významně však roste v posledních měsících. Může za to několik faktorů, ale klíčové jsou ceny energií, které tu historicky sice byly, ale poslední léta jsou pro nás spíše nevídané. Vysoké ceny nikoho netěší, pozitivem je fakt, že se výrazně zkracuje návratnost projektů, třeba i na polovinu. Mnoho firem má nastavenou základní hladinu návratnosti na tři až pět let, a do tohoto spektra se proto dostává stále více projektů. Kdo už podnikl beznákladová nebo rychle návratná opatření, a dosud váhal s podstatnějšími investicemi, dostává nyní velkou příležitost. Do uvažování firem vstupují ještě další prvky než pouze náklady a návratnost, totiž energetická soběstačnost a bezpečnost.

Z technických řešení poptávají podniky nejčastěji fotovoltaiku?

Fotovoltaika je něco, co zažívá – v tom pozitivním smyslu – druhý solární boom po éře let 2008 a 2009, kdy s podporou státu vznikly velké fotovoltaické elektrárny. Poptávka je nyní obrovská, vzhledem k celosvětové situaci se ale dostáváme do protipólu v tom, že chybějí komponenty a materiál. Na elektrárny se čeká i několik měsíců a je možné, že na některé projekty se nedostane letos ani po značnou část příštího roku.

Bojí se firmy zdrojů spoléhajících na plyn?

Těžko generalizovat. Podniky, s nimiž jsme v kontaktu, se ptají na alternativní řešení. Mnoho zejména výrobních společností je na tom z pohledu energetické bezpečnosti tak, že by se jim dodávky omezovaly a ukončovaly jako prvním. Zarputile hledají náhradu, a pokud budou ceny energií takto vytrvale stoupat, některé z nich budou muset zvážit, zda má výroba v Česku ještě perspektivu. Fungují tu podniky, třeba ze sklářského průmyslu, které potřebují vyšší jednotky procent celorepublikové spotřeby plynu.

Když přijde poptávka po vašich službách od podniku z těžkého průmyslu – ať jsou to sklárny, hutě nebo chemický průmysl, jaké alternativy se nabízejí? 

Vzhledem k tomu, že pravděpodobně narážíte na řešení úzce spjatá s technologií, zde vždy hledáme spolehlivého partnera. My se snažíme být v roli energetického poradce nebo specialisty, tedy jsme schopni posoudit a propočítat, co přinese konkrétní opatření, jaké má parametry, kolik bude stát. Pokud bychom ale zůstali u skláren, pro opravdu menší provozy existuje například technologie mikrovlnných pecí. Zrovna pro těžký průmysl bude náhrada opravdu problematická, ne-li nemožná.

Dává potom smysl se energetickým managementem zabývat?

Přicházíme s integrovaným facility managementem, který mimo jiné zahrnuje energetické služby. Pokud provozujete výrobní firmu a komerční areál, máte core business, který vás živí. Může to být výroba skla, pneumatiky nebo sanity, kterému se věnujete naplno. Přijdeme do areálu jako odborníci na správu budov a vedle správného zabezpečení nebo kvalitního úklidu proto řešíme i energy management. Pomineme-li firmy z těžkého průmyslu, pak je opravdu důležité, jestli disponujete správným zdrojem energie, jestli bude splňovat emise za rok nebo za pět let, zda firma skladuje kritické náhradní díly, zda se zdroj neocitá na hraně životnosti, což se promítá do vyšších provozních nákladů, zda se o zařízení má kdo starat na denní bázi, kontroluje vibrace nebo teploty. V těchto záležitostech jsme pro podnik užitečným partnerem.

Do jaké míry jsou si firmy vědomy, co se na ně hrne v oblasti legislativy a energetických, potažmo klimatických cílů?

Dříve nebo později se to dozvědí všechny firmy, je otázka odkud a jak. Jsme členem Asociace poskytovatelů energetických služeb a edukativních programů pro soukromý sektor i municipality existuje celá řada. Kdo chce, informace má. Záleží, jak rychle jsou managementy podniků schopny mobilizovat a hledat řešení. V případě legislativy a budoucích cílů je dobré mít po ruce poradce, který sleduje legislativu a ukazuje, čemu bude podnik čelit v delším časovém horizontu.

Rostou ceny nejen energií, ale také techniky, technologií, jež by měly přispět k jejich snížení. Pokud zpracováváte projekt, jehož součástí je technické řešení, na jak dlouho jste schopni garantovat cenu?

Můžeme pracovat pouze s garancemi od našich dodavatelů, aktuálně jsou v extrémních případech řádu týdnů. Smutným faktem současnosti je to, že existují i cenové nabídky v podstatě neplatné už datem vydání. V nabídce uvádí, že ceny budou stanoveny podle skutečnosti v den nakládky materiálu. Je to problematické, a i v asociaci se intenzivně zaměřujeme na to, jak realizovat velký projekt, který se připravuje třeba rok, a přitom se zohlednila rozumná marže nás jako poskytovatelů a zároveň aby měl klient jistotu toho, že pokud byl projekt schválený a podepsaný, že ho dostane v odpovídajícím čase a kvalitě. Předpokládám, že některé věci bude třeba fixovat například v závislosti na vývoji na burze nebo aktualizovaných cenících.

Představuje současná inflace blok pro firmy zahajovat větší energetické projekty, nebo je obava z rostoucích cen i dostupnosti konvenčních energií silnější impuls pro změnu?

Záleží společnost od společnosti. Jsou firmy, které mají byznys nalinkovaný dopředu lépe, a podniky, které byznys čitelný tolik nemají. Podle toho se pak staví k projektům.

Mají si dnes podniky fixovat ceny energií?

Obrovský šok nyní zažívají firmy, jež měly zafixováno z roku 2020 nebo 2021. Obecně je rozhodnutí o fixaci v aktuální situaci dost složité. I velké společnosti, se kterými spolupracujeme, odmítaly nové klienty a nedávaly cenové nabídky. Některé nevěděly, co bude, a některé proto, že si uvědomovaly, že současná cena je tak nezajímavá, že by to bylo kontraproduktivní. Jak se situace bude vyvíjet, je ve hvězdách. Jediná cesta, jak přežít a fungovat do budoucna, spočívá v maximální flexibilitě a utahování opasků. Kdo má energie na vstupu v desítkách procent z OPEX, tak pro něho je dobré mít fixováno na určitou dobu. Kdo jde cestou postupného nákupu, měl by se obrátit na odborníky, kteří vědí, co to obnáší, zkontroluje smlouvu s dodavatelem a upozorní na problematické pasáže. Sázka do loterie to však v současné situaci zůstane i tak.

Když se podíváte na firmy s audity starými pet sedm let, naplnily se předpoklady a cíle, jež byly do nich vtěleny?

U mnoha firem si tuto otázku zodpovíme tím, jakým způsobem podniky audity poptávaly. Vypovídá to hodně o motivacích, a nakonec i plnění doporučení. Když se k tomu přistoupilo instantně v duchu „splnění legislativy“, navrhl se typický balík opatření – perlátory do vodovodních baterií, zateplení, fotovoltaika na střechu a výměna světel. S fotovoltaikou dnes firma chybu určitě neudělá, ale samotný energetický audit není podkladem k tomu, aby se investice dala soutěžit. Je nutná studie proveditelnosti včetně dalších záležitostí jako třeba posouzení statiky střechy, hodnocení bezpečnosti, simulace zastínění během dne, vyvedení výkonu a tak dále. Mnoha firmám vychází změna osvětlení na LED, což se velmi dobře počítá z pohledu spotřeby i návratnosti. Technologie se natolik zlepšila, že existují dodavatelé, kteří poskytují záruku i na sedm a více let.

Jaké novinky nebo inovace jako Atalian chystáte?

Ve všech sférách včetně energy se snažíme jít cestou automatizace. V oblasti čištění spouštíme roboty na úklid, máme pilotní projekt na pražském letišti a bavíme se s klientelou v retailu nebo skladovacích halách. V energy vzděláváme a ukazujeme, jaký efekt může mít, pokud podniky sledují energie podrobněji, a nemají měření jen na patě areálu nebo budovy. Pokud společně vytipujeme body, které stojí za měření na vteřinové nebo minuté bázi, získáme velkou datovou základnu pro návrh efektivních úspor. Něco jiného je úsporu dopočítat a něco jiného je mít tvrdá data, to pak souvisí nejen se samotnou návratností, ale třeba i možností čerpat bankovní úvěr.

Jsou další trendy, které jsou zajímavé z pohledu energy managementu a projektů ve firmách?

Mluvili jsme o fotovoltaických elektrárnách. Vlivem vysokého CAPEXu se donedávna dělaly z větší míry bez úložišť. Kapacita i životnost baterií jde však nahoru, a tak se už leckdy vyplatí investice do akumulace. Pokud spravujete více fotovoltaických elektráren a disponujete úložištěm, můžete zásobovat areály a požívat energetické soběstačnosti, což v žebříčku priorit v dnešní době rychle postupuje nahoru. Současně můžete dodávat do sítě energii, kterou vyrobíte a nespotřebujete, případně přispívat ke stabilitě sítě, což bude čím dále více rozšířené téma.

(jk Svět průmyslu)