Centr Group a Philip Morris ČR podepsaly memorandum o spolupráci.

Společnost CENTR GROUP chce získat certifikaci od rakouské certifikační autority TÜV Austria jako společnost “bez kouře” – tedy jako firma, která mezi svými zaměstnanci podporuje prevenci a snižování dopadů kouření. Při certifikačním procesu chce využít zkušeností společnosti Philip Morris ČR, která jako první v ČR získala certifikát “Smoke-Free Culture”.

Společnosti Philip Morris ČR a CENTR GROUP podepsaly memorandum o spolupráci. Jejím cílem je vytvoření předpokladů, aby firma CENTR GROUP získala certifikaci jako firma vytvářející firemní kulturu “bez kouře” (Smoke-free Culture) od rakouské certifikační společnosti TÜV Austria. Hlavní ambicí společného projektu je potvrdit, že CENTR GROUP má nebo připravuje kroky k podpoře, implementaci, monitorování a neustálému zlepšování opatření, které z ní udělají firmu bez kouře.

CENTR GROUP poskytuje profesionální služby v oblasti fyzické ostrahy, technické ostrahy, kybernetické bezpečnosti, detektivních služeb, recepčních služeb, VIP security a komplexního facility managementu.

“Snahou CENTR GROUP je vytvářet pro své zaměstnance zdravé pracovní prostředí. Naším cílem je motivovat a podporovat kuřáky z řad našich zaměstnanců, aby s kouřením přestali. A pokud to pro ně není možné, aby alespoň přešli na méně rizikové alternativy – ať již na principu zahřívaného tabáku nebo vapování. Chceme být aktivní v prevenci kouření a snižování dopadů kouření mezi našimi zaměstnanci a stát se tak firmou, kde je pracovní prostředí “bez kouře” normou,” řekl Jaroslav Pajonk, člen představenstva a generální ředitel CENTR GROUP a. s. “Proto jsme se rozhodli i pro certifikaci “Smoke-free Culture” u rakouské certifikační společnosti TÜV Austria, která certifikuje právě nekuřácké pracovní prostředí ve firmách. Máme přitom v plánu čerpat i ze zkušeností společnosti Philip Morris s touto certifikací,” vysvětluje Jaroslav Pajonk.

“Philip Morris ČR byla první firma v České republice, která prošla auditem TÜV Austria a získala statut “Smoke-Free Culture”. Protože jsme přesvědčení že ve 21. století neexistuje žádný důvod, aby dospělí kuřáci pokračovali v kouření cigaret, je naším cílem inspirovat k takovému kroku i další, a proto jsme v této iniciativě rádi podpořili společnost CENTR GROUP,” řekla Andrea Gontkovičová, generální ředitelka Philip Morris ČR a.s. “Nejlepší věc, kterou může kuřák udělat, je zcela se vzdát cigaret a nikotinu. Přesto to ne všichni dokážou. Naše vize budoucnosti bez kouře je proto postavena na myšlence, že by všichni dospělí kuřáci, kteří by jinak nepřestali kouřit, měli přejít na bezdýmné a tedy méně škodlivé výrobky. Firmy by zároveň pro své zaměstnance měly vytvořit motivující prostředí, kde je život bez cigaret standardem,” dodala Andrea Gontkovičová.

CENTR GROUP není první společností, s níž Philip Morris spolupracuje při naplňování své vize budoucnosti bez kouře. Podpořila například město Karlovy Vary v jeho rozhodnutí stát se prvním lázeňským městem bez kouře nebo proměnu největšího hudebního festivalu na Slovensku – Pohoda – ve festival bez kouře.

TZ

Velké množství důležitých průmyslových systémů může čelit rozsáhlým kybernetickým útokům. Nedávno odhalená zranitelnost infrastruktury podniků prostřednictvím souboru chyb softwarové knihovny zvané „Ripple 20“ je kritická. Zařízení včetně tiskáren, serverů, záložních zdrojů či PLC ve výrobě, mohou být postižena ve velkém množství i v Česku a na Slovensku.

 

Pod označením Ripple 20 (Vlna 20) se skrývá soubor 19 zranitelností, které se vyskytují ve stovkách milionů zařízení po celém světě. „Pod pojmem Ripple 20 se skrývá skupina zranitelností v softwarové knihovně pro obsluhu síťových protokolů TCP / IP společnosti Treck Inc.“ upřesňuje Martin Lohnert, ředitel centra kybernetické bezpečnosti Void SOC společnosti Soitron. Děravá knihovna se vyskytuje v systémech přes průmysl, maloobchod, dopravu až po energetiku.

 

Útočník může získat plnou kontrolu nad zařízeními, která podnik využívá. Je schopen upravit jejich chování nebo je vyřadit z provozu. Hackeři tato zařízení využívají i jako odrazový můstek k dalším útokům ve vnitřní síti. Zranitelnost skupinou chyb Ripple 20 je výjimečná. Týká se totiž softwarové knihovny, které mají ve svých produktech zakomponovaní popřední velcí výrobci.

 

Jak reagovat na rizika spojená s Ripple 20?

 

Prvním krokem je identifikace, které komponenty, systémy nebo zařízení, které firma vlastní nebo používá, se Ripple 20 týká. To je možné provést manuálně, skenováním ale nejlépe společně s dodavateli. „V ideálním případě existuje ve společnosti aktuální evidence všech aktiv a technologií, která obsahuje informace o jejich výrobcích. Podstatné je, aby tento seznam obsahoval nejen kritické, ale všechna zařízení připojená k síti. Problém může být způsoben například běžnou tiskárnou,“ uvádí Lohnert.

 

Pokud aktuální evidence v podniku není nebo o ní jsou pochybnosti, může se přistoupit ke skenování připojených zařízení. Skenování identifikuje zranitelná zařízení na základě specifických atributů v jejich síťové komunikaci. Proto je nutné ho realizovat v rámci infrastruktury, do které jsou zařízení připojená. „To vyžaduje odpovídající technické znalosti a detekční nástroje,“ podotýká odborník ze společnosti Soitron.

 

Pomoct mohou externí dodavatelé

 

Informační či provozní technologie mohou být zcela nebo částečně pod správou externích dodavatelů. V takovém případě je vhodné se v rámci Ripple 20 obrátit na ně. Dodavatel by měl vše vyhodnotit a podat jasnou odpověď ohledně zranitelnosti Ripple 20 v infrastruktuře daného podniku.

 

Následně je nutné identifikovat dopad na zařízení, technologie a systémy. Poté je potřeba náprava opatření. Na vyhodnocení rizik a na plánování opatření je vhodné spolupracovat s dodavateli či výrobci v podniku využívaných technologií.

 

V případě, že není možné například upgradovat na novější verzi softwaru, kterou výrobce zveřejnil, je nutné přistoupit ke kompenzačním opatřením. „Tím je myšleno například jiné zabezpečení na úrovní sítě nebo přesunutí rizika – pojištění dopadů zneužití nebo výpadku postiženého systému,“ říká David Dvořák, vedoucí oddělení IT Advisory ve společnosti Soitron. V rámci plánování opatření je nutné stanovení priorit. Po dokončení každého z opatření je nutné předem otestovat funkčnost systémů a zařízení, pakliže je to možné.

 

Řešením je trvalý monitoring

 

Po těchto krocích je na řadě realizace nápravných opatření. Zranitelnost Ripple 20 je ovlivněna velkým množstvím zařízení od mnoha výrobců. Na implementaci opravných opatření je proto potřeba delší čas. Po odstranění škod je vhodné zvážit nasazení trvalého monitoringu vyhodnocování zranitelností systémů. Dále také revidovat proces zranitelností a aplikování oprav na základě zkušeností s Ripple 20.

 

TZ