Vzdálený dohled a integrace systémů jsou další kroky ve vývoji facility managementu

Pomáhají investorům a provozovatelům budov s technologickou modernizací, efektivním provozem, legislativními požadavky i úsporami za energie. Klíčová je prediktivní údržba a integrace centrálního řízení.

To vše zmiňuje v rozhovoru Václav Lom ze společnosti M2C. Ke správě komerčních objektů využívá M2C i systém inteligentní automatizace Loxone. Toto řešení implementovali např. v autosalonu Renault nebo restauraci McDonald’s.

Společnost M2C působí ve 12 evropských zemích, kde je lídrem na trhu v poskytování komplexních služeb integrovaného FM. Svěřeným budovám dokážou pracovníci zajistit kompletní správu od fyzické, elektronické i kamerové ostrahy přes návrh a údržbu zeleně až po obměnu, servisy a monitoring technického zázemí. Václav Lom vede oddělení HVAC v rámci divize speciálních služeb. „Naším úkolem je poskytovat klientům podporu v servisu zařízení pro HVAC a zároveň je optimalizovat. Má to samozřejmě přesah i do oblasti měření a regulace (MaR), takže tyto stroje i řídíme a integrujeme je do celků,“ říká V. Lom v rozhovoru, který vznikl při jeho návštěvě českobudějovického showroomu Loxone.

Vy tedy s kolegy pronikáte do toho, co na první pohled není vidět. Do technického zázemí budov…

Zabýváme se vším od údržby a modernizace osvětlení až po správu výtahů, eskalátorů a dalších technologií. Veřejnost nás často vnímá skrze naše bezpečnostní pracovníky, kteří jsou viditelní díky logům na vestách a aktivně zasahují při mimořádných událostech. Naše společnost je schopná zajistit rychlou první pomoc a řešit krizové situace. Nicméně důležitou, ale méně viditelnou částí naší práce je údržba těchto budov, což často probíhá mimo otevírací dobu. Během dne se v obchodních centrech prodává, zatímco v noci probíhají opravy. Naši technici jsou klíčoví pro hladký chod center. Dnes již tvoří značnou část našeho týmu.

Jak k budovám přistupujete?

Jako k živým organismům. Každá budova má své unikátní charakteristiky a potřeby stejně jako různé „konzumenty“ nebo uživatele. Každý aspekt budovy – od energetické náročnosti po funkčnost jednotlivých systémů – je důležitý pro její celkové zdraví a efektivitu. Tento komplexní pohled nám umožňuje efektivně spravovat a optimalizovat provoz každé budovy v našem portfoliu.

O jakých typech budov je řeč?

Jsou to logistické parky, administrativní budovy i rozsáhlé továrny s několika objekty. Našimi klienty jsou menší řetězce s 10 až 15 prodejnami i velká obchodní centra a globální značky jako McDonald’s. Tyto větší klienty obsluhujeme díky naší celoevropské působnosti, která nám umožňuje nabízet služby v různých zemích.

Pod pojmem facility management se spoustě lidí vybaví především údržba budovy. To ale je jedna z vašich rolí.

Zaměřujeme se na dvě hlavní kategorie údržby. První je ta běžná, která zahrnuje řešení běžných problémů, jako jsou výměny žárovek nebo opravy kapajících kohoutků. Druhá kategorie je prediktivní údržba. Cílem je udržovat stroje v takovém stavu, aby se minimalizoval počet poruch a havarijních situací. Kvalitní prediktivní údržba vyžaduje dostupnost správných informací. Například v případě chladicích jednotek nebo kotelen, které nejsou připojeny k nadřazenému systému, se o poruchách dozvídáme pozdě. V případě kotelen s výkonem pod 100 kW, kde není denní kontrola povinná, může být porucha zjištěna až v okamžiku, kdy uživatel pocítí ztrátu tepla, tedy ztrátu komfortu svých zaměstnanců, zákazníků apod.

Jak se to dá eliminovat?

Naším řešením je integrace a připojení jednotlivých podsystémů do jednoho systému, což umožňuje reagovat na jakékoli odchylky od normálního provozu. To klienti oceňují, protože tím předcházíme drahým škodám, které by mohly vzniknout v důsledku fatálních poruch. Cílem je, aby prediktivní údržba poskytovala dostatek dat pro analýzu a umožňovala doporučovat klientům opatření optimalizace, která vedou k úsporám času a nákladů.

Když za vámi přijde klient, například investor budovy, jaké jsou hlavní neuralgické body? Co od vás potřebuje klient vyřešit?

Technologie. Klienti chtějí moderní technologie, ale je zde také legislativní tlak, který je k tomuto přechodu nutí. Chtějí propojení a optimalizaci různých technologií. Musejí totiž plnit zákonné regulace, ESG reporting a snižování uhlíkové stopy… Čím lépe z toho vycházíte, tím větší máte například šanci získat od banky finanční prostředky.

Ale určitě jim jde i o finanční stránku a úspory.

Investoři se logicky snaží snižovat provozní náklady v době nestabilních cen energií. Potřebují tedy měřit spotřebu budovy a objevit potenciál úspory. Jasným příkladem jsou venkovní reklamy, kde může být dosaženo významných úspor regulací osvětlení podle počasí a denní doby. Další oblastí jsou budovy starší 10 let, kde technologie nejsou propojené a každý systém, například kotelna či chladicí stroje, mají vlastní jednoúčelová řízení. Zde je třeba postupně integrovat a sjednotit tyto systémy. To děláme pomocí systému Loxone, který umožňuje klientům sledovat a řídit všechny své provozy z jednoho tabletu.

To je velká devíza, která z M2C dělá lídra. Dává vše na jedno místo. Dokážete budovu monitorovat 24/7 z jednoho pultu. V čem spočívá největší výhoda toho mít vše na jedné platformě?

Je to řízení rizik spojených s provozem budovy. Díky sběru a analýze dat o chování budovy můžeme rychle odhalit neobvyklé situace nebo potenciální problémy. Například pokud je budova obsazena od sedmi ráno do sedmi večer, nesmí docházet k úniku vody v noci. Pokud máme monitorovaný vodoměr, dokážeme identifikovat třeba večerní nebo noční únik vody a automaticky uzavřít přívod. Zároveň můžeme upozornit technika okamžitě pomocí SMS. V minulosti bývalo běžné, že technici objevovali zaplavené sklepy nebo garáže až ráno při příchodu do práce. V takových případech už bylo často pozdě na efektivní zásah. Technologické systémy vyhodnocují analogové a digitální signály a rozhodují, zda je nutný zásah údržbáře nebo jen informování klienta. Tímto způsobem klienti získávají přehled a informace o stavu své budovy v reálném čase.

Takže základem všeho je důkladný monitoring, důkladné měření.

Měření je základem všeho – podobně jako lékař nejdříve měří tlak nebo u čerpací stanice nejdříve kontrolujete stav paliva. Klíčové je mít přesné vstupní informace, které je nutné bez zbytečných prodlev analyzovat. Na základě analyzovaných dat pak můžeme činit kvalifikovaná rozhodnutí, což investorům umožňuje plánovat finance na několik let dopředu a provozovatelům zajišťuje jistotu spolehlivého, efektivního a bezpečného provozu. Pokud technik reaguje pouze na havárie, je jeho práce stresující a náročná. Naopak plánované opravy a údržba předcházející haváriím umožňují klidnější a efektivnější práci.

V čem tyto služby mohou pomoci například mezinárodním řetězcům s desítkami či stovkami poboček, prodejen či restaurací?

Integrace systémů a centralizace informací z různých poboček do jednoho místa přináší významné ulehčení pro provozovatele. Majitel s tisíci pobočkami po celé Evropě získává nejen ucelený přehled o fungování každé z nich, ale také možnost porovnání mezi různými zeměmi. Pro globální hráče a klienty s řetězci v několika zemích je taková integrace přirozeným a logickým krokem v rámci evropského trhu.

Řešíte vaší službou i nedostatek lidí v oboru?

My o tom částečně hovoříme jako o personální krizi, která se projevuje napříč všemi obory a řemesly včetně facility managementu a HVAC. Dnešní trh má vysoké nároky na kvalifikaci a kompetence, ale počet absolventů škol nedokáže tyto potřeby pokrýt. Věříme, že vzdálený dohled a integrace systémů je další krok v evoluci facility managementu. Toto řešení nám umožňuje udržet krok s narůstajícími požadavky na kvalifikaci a zároveň reagovat na nedostatek personálu na trhu. Mobilní údržba může postupně vynahradit nedostatek techniků přímo v objektech. Myslíme si, že není efektivní, aby technik čekal na místě na drobné opravy, jako je výměna žárovky. Efektivnější je, když má technik možnost věnovat se různorodým úkolům napříč několika budovami, což mu zároveň umožňuje osobní rozvoj.

K propojování technologií a jejich řízení využíváte systém inteligentní automatizace Loxone. Můžete na nějakém konkrétním projektu zmínit, v čem vám pomohl?

Jako příklad lze uvést zakázku pro autosalon Renault, kde byla provedena ve spolupráci s Cool Technology, s. r. o., generační obměna kotelny. Byla instalována nová kotelna s tepelnými čerpadly vzduch-voda v kontejnerovém řešení připojená k původní kotelně. Novou kotelnu jsme začali kompletně řídit systémem Loxone. Investor se rozhodl i pro instalaci fotovoltaické elektrárny a nabíjecích stanic pro elektromobily. Provozovatel pak musel využívat různé platformy – pro nabíječky navštěvoval jedno webové rozhraní, pro kontrolu kotelny další a pro řízení čtvrthodinového maxima energie musel fyzicky zajít do trafostanice.

To není úplně komfortní. Ani efektivní.

Abychom tento problém vyřešili, využili jsme systém Loxone, díky němuž jsme byli schopni nahradit pět různých systémů – od nabíječek až po kotelnu – jedním uceleným řešením. Provozovatel nyní může na jednom tabletu, z jednoho místa, získat kompletní přehled o všem, co potřebuje ke správě autosalonu. Značně jsme zjednodušili monitoring, zvýšili efektivitu a snížili čas strávený správou systémů. Nyní jsme ve fázi vyhodnocování a optimalizace provozu tepelných čerpadel a nabíjecích stanic, což nám rovněž umožňuje Loxone. Stejně jako další rozšíření. Plánujeme totiž také integraci ovládání osvětlení, žaluzií a dalších technologií.

Zmínil jste čtvrthodinové maximum. To také umíte řídit?

Ano, řešíme to například v jedné z restaurací McDonald’s. Optimalizace čtvrthodinového maxima má významný dopad na energetickou efektivitu, zejména v místech, jako jsou restaurace se všemi kuchyňskými elektrickými spotřebiči. Pro naše klienty je zásadní udržovat maximální hodnotu odběru elektřiny na přijatelné úrovni, aby nedocházelo k jejímu překročení a následným pokutám. To je klíčová oblast, jíž se věnujeme v rámci energetického managementu v různých objektech. Základem optimalizace je měření spotřeby jednotlivých energetických spotřebičů. S pomocí systému Loxone dokážeme efektivně řídit spotřebu, tak abychom v kritických okamžicích mohli vypnout zařízení, která nejsou v danou chvíli nezbytně potřebná. A to bez ohrožení komfortu klienta nebo omezení jeho výrobních procesů. Dalším zajímavým řešením v této pobočce je využití odpadního tepla z kuchyně na vytápění restaurace. Původně plánovaný elektrokotel se nakonec vůbec nemusel pořizovat a restaurace šetří náklady, které by dala za jeho provoz.

V Loxone věříme, že si komerční budovy zaslouží inteligentnější řízení. Snažíme se inovovat a nově definovat způsob řízení provozů, jako jsou právě řetězce. Tohle máme s M2C společné.

Určitě. Společně jsme schopni hledat řešení, z nichž mohou klienti a provozovatelé komerčních budov maximálně profitovat. Snažíme se jim zjednodušit každodenní práci, ať už je to hlídání alertů nebo servisních intervalů. A zároveň můžeme pomoci s intenzivní přípravou zmíněného ESG reportingu a podávat přehled, co se v jejich budově děje, kde dochází k odběrům, kde se dá ubrat nebo kde naopak přidat. Nyní máme na stole mnoho dalších projektů ať už ve fázi přípravy, projekce, nebo realizace.

 

David Nebor, Loxone

Foto: Archiv Loxone a M2C

Digitální evidence docházky uspoří stovky tisíc korun ročně

Povinná evidence docházky do zaměstnání nemusí mít podobu tradičního ručního zapisování nebo posílání tabulek mailem. Konica Minolta jako první na světě vybavila multifunkční tisková zařízení funkcí digitální evidence docházky. Systém mohou využít výrobní podniky, nemocnice, kulturní zařízení i veřejná správa a lze jej nainstalovat i na stávající zařízení vybavené dotykovým displejem

České a Slovenské firmy mají možnost získat v reálném čase přehled o přítomnosti zaměstnanců na pracovišti, dovolených či čerpání nemocenské. Funkci elektronické evidence docházky mohou aktivovat zákazníci Konica Minolta na téměř všech multifunkčních zařízeních formátu A3 i A4 vybavených dotykovým displejem včetně modelů od roku výroby 2015. Jde o inovaci, která s minimálními náklady významně pomůže firmám s digitální transformací. „Vyvinuli jsme systém evidence docházky v podobě softwarové služby, kterou lze naprogramovat přímo do multifunkčního zařízení. Firmy tak získají možnost evidence, která je ze zákona povinná, v digitální podobě bez nutnosti nákupu dalšího IT vybavení,“ říká Pavol Katrenčík, produktový manažer Konica Minolta Business Solutions Czech.

Digitalizace evidenci zrychlí, zpřehlední a zpřesní

Elektronická docházka řeší problémy tradiční evidence spojené s ručním vyplňováním různých formulářů či legislativními dopady v případě chybějících dat. Odpadá tak přeposílání excelových tabulek e-mailem či fyzické přenášení ručně vyplněných papírů. Zaměstnanci získají konkrétní přehled o tom, kolik jim chybí odpracovat hodin v daném měsíci, kolik jim zbývá dovolené, jak často mají nárok na návštěvu lékaře či na sick day. Manažerům pak elektronická docházka zpřehlední například schvalování dovolených a umožňuje odkudkoli, tedy i z mobilního telefonu, evidovat počet zaměstnanců na pracovišti, na služební cestě či na nemocenské.

Informace o docházce na jednom místě

K dalším přednostem nové služby patří to, že umožní shromáždit informace o docházce na jednom místě, z něhož mohou čerpat zaměstnanci, jejich nadřízení i například mzdoví účetní nebo pracovníci HR oddělení. Systém umožňuje vzdálený přístup – zaměstnanci se tak mohou zaevidovat i v případě, že nejsou v budově, ale v terénu nebo běžně pracují venku. Pro přihlášení do systému lze použít klasickou zaměstnaneckou kartu, PIN nebo biometrický postup, tedy například otisk prstu. „V případě zájmu jsme schopni zákazníkům dodat i technologii pro autentizaci dalšími biometrickými údaji, jako je například sken obličeje nebo dlaně,“ informoval P. Katrenčík.

Úspora stovek tisíc korun ročně

Kolik času a peněz dokáže digitální evidence docházky ušetřit, lze ukázat na příkladech. Desetiminutový pozdní příchod či dřívější odchod ve firmě s 50 zaměstnanci představuje za 20 pracovních dní deficit 10 000 minut, tedy 1666 hodin měsíčně. Při průměrné mzdě 32 500 korun to firmu vyjde přibližně na 33 000 korun. Zadat ručně údaje za 50 zaměstnanců trvá účetní dva dny, náklady na zpracování mezd tak jsou tedy přes 3000 korun. Náklady spojené s řešením různých sporů plynoucích z takové evidence a potřebná komunikace pak mohou činit téměř 2500 korun – elektronická evidence tak dokáže při odečtení poplatku za docházkový systém odhadem ušetřit přes 36 000 korun měsíčně, tedy přes 400 000 korun ročně.

 PR/foto Archiv spol. Konica Minolta

 

Smart city v podání města Plzně

Jedním z módních termínů dnešní doby je „smart city“. Snad každé město v ČR používá tento termín ve svém strategickém plánu. Realita bývá často zcela jiná, ale i u nás existují výjimky a je radost pozorovat postupný, úspěšný a do detailu propracovaný rozvoj konkrétního města. 

Řeč je o Plzni, kde je významným hybatelem, zdrojem dat a inovací Správa informačních technologií města Plzně (dále jen SITMP). Jde o příspěvkovou organizaci města, která vznikla v roce 1998. Jejím hlavním cílem je zavádění, udržovaní a rozvíjení moderních technologií a inovačních přístupů na území průmyslového města Plzně. „Naše aktivity zaměřujeme na usnadnění života v Plzni, hledáme a dále vzděláváme talentované lidi, poskytujeme jim zázemí a odborné služby a podporujeme je v založení podnikání v plzeňském regionu. Místo montoven s levnou pracovní silou tu zakotví kvalitní zaměstnavatelé s nabídkou dobře placených míst pro Plzeňany,“ vysvětluje Luděk Šantora, který je ředitelem SITMP již 16 let. Sběrem a analýzou dat z území se Plzni daří naplňovat dlouhodobé zkušenosti a znalosti veřejných služeb. K říjnu 2023 měla organizace 138 aktivních zaměstnanců a její pracoviště byla dislokována do tří míst v krajském městě. SITMP je rozdělena na osm úseků: Centrum robotiky, Drony SIT, SIT Port, úsek rozvoje, úsek aplikací, úsek infrastruktury, úsek podpory uživatelů a back office.

Popularizace nových technologií nejen mezi mladými

Základem chytrého města jsou data, která vedou k informacím a pomáhají při rozhodování. SITMP data sbírá, strukturuje a poskytuje je všem, kdo s nimi chtějí dále pracovat. Kohokoli zajímá srovnání Plzně s dalšími českými městy v různých oblastech, může využít datový portál https://tuta.plzen.eu. SITMP rozvíjí informační systém města se stovkami navazujících aplikací jako např. výkon městských agend, elektronické vyřizování na úřadech, výuku s pomocí moderních technologií a další. Klienty SITMP jsou statutární město Plzeň a jeho organizace, občané, podnikatelé a návštěvníci západočeské metropole. Zde však aktivity SITMP nekončí. Nové technologie popularizuje široké odborné i laické veřejnosti formou atraktivních akcí a festivalů. Podněcuje tak zájem o techniku a přivádí děti a mladé lidi ke studiu technických oborů. Největším festivalem inovací a moderních technologií v plzeňském regionu je „Inovujeme Plzeň“, který je pořádán od roku 2018 a jehož součástí je i festival Dronfest, jenž je zařazen mezi top akce svého druhu na světě. 

Plzeňský inovační ekosystém 

SITMP šíří jméno města Plzně v zahraničí díky účasti v mnoha evropských projektech. Pracuje tak na tom, aby se Plzeň dostala na inovační mapu Evropy. Pro rozvoj a podporu inovátorů vytvořila SITMP nejpropracovanější městský inovační ekosystém v České republice, tzv. Plzeňský inovační ekosystém (PINE). Jeho úkolem je také přilákat další inovátory, podnikatele a investory do plzeňského regionu. Snaží se podporovat podnikání s vyšší přidanou hodnotou, místní investice do výzkumu a vývoje, prosazuje větší kontrolu produktového řetězce a zasídlení mezinárodně úspěšných firem vytvářejících dobře placená místa. Podporovanou myšlenkou je, čím více talentů, nápadů a úspěšných firem v Plzni bude, tím lépe se bude Plzeňanům žít. „V rámci PINE vedeme děti k technice a učíme středoškoláky spolupracovat napříč obory. Poskytujeme startupům zázemí, komunitní inspiraci i expertní mentoring. Zajišťujeme financování inovací ve firmách a pomáháme jim v zahraniční expanzi,“ říká Luděk Šantora. 

Na jednotlivé fáze rozvoje inovativního Plzeňana má město k dispozici čtyři klíčové nositele znalostí a nástrojů. Mladším dětem se věnuje Centrum robotiky se svými zájmovými kroužky a akcemi; experimentující teenagery si přebírá SIT Port, který z mnohých z nich udělá inovátory a startupisty, pro něž není nic nemožné. Kdo z nich chce začít skutečně podnikat, přechází pod Podnikatelské a inovační centrum BIC Plzeň, které navazuje na startupovou fázi s větším důrazem na podnikatelské dovednosti a znalosti. Městská organizace BIC Plzeň podporuje také fungující firmy a spolupracuje na financování inovačních projektů a na jejich mezinárodní expanzi.

Centrum robotiky

Pod SITMP spadá Centrum robotiky, které je místem vzdělávání, podpory a volnočasových aktivit v oblasti digitálních technologií. Nabízí kroužky a aktivity pro děti, kurzy pro seniory, vzdělávací semináře pro pedagogy, programy pro třídy ZŠ i MŠ. Centrum pomáhá vzbuzovat zájem o technické a přírodovědné obory u dětí už v předškolním věku, následně udržuje jejich zájem a potenciál pro práci s moderními technologiemi. Ukazuje dětem, rodičům, pedagogům i široké veřejnosti, že s technikou se dá začít v každém věku a že je to zábava. 

SIT Port 

Součástí ekosystému PINE je SIT Port, který poskytuje podporu všem, kteří se rozhodnou vykročit do světa podnikání a inovací. SIT Port buduje komunitu inspirativních lidí a mladé talenty propojuje s odborníky z praxe. „V SIT Portu se věnujeme všem, kteří se rozhodnou pro rozjezd vlastního podnikání. Členové naší coworkingové komunity v TechToweru mohou využívat prostory sdílených kanceláří pro jednotlivce i větší týmy. První prototypy svých projektů sestrojí v moderně vybavených sdílených dílnách, kde mají k dispozici profesionální 3D tiskárny, laserový ploter, frézy i frézky a další CNC stroje,“ popisuje Luděk Šantora.

Cowork v technologickém parku TechTower je jedinečným zázemím pro podnikavé studenty a freelancery, nadějné startupy, digitální nomády i studenty při psaní bakalářských prací. Komunita z coworku se setkává na akcích všeho druhu – na workshopech, hackathonech, startup víkendech nebo společných snídaních. Propojování komunity, vytváření vztahů a vazeb mezi studenty, začínajícími podnikateli i již zavedenými firmami je nevyčíslitelný bonus, který SIT Port Cowork v TechToweru nabízí. „Téměř 200 studentů již navštívilo startup CIE Group a jejich laboratoř virtuální reality. Startupy RoadTwin a Amitia jsme propojili s firmou Yunex Traffic, jejichž inovativní systémy pro autonomní mobilitu využíváme i v Plzni. Startupy propojujeme také s Technologickou iniciativou Plzeň, která vytváří prostředí pro spolupráci ve vědě, výzkumu a vývoji. Úspěšně se nám podařilo aplikovat projekty i do prostředí města Plzně – startup Nextdrop a jeho řešení pro chytré hospodaření s vodou využívá plzeňská zoologická zahrada i městská vodárenská společnost. Zvukové detektory střelby, křiku nebo tříštění skla od startupu JALUD Embedded jsme instalovali do plzeňských ulic pro zvýšení bezpečnosti obyvatel města,“ vyjmenovává Luděk Šantora.

TechTower

Díky aktivitám SITMP vznikl revitalizací bývalého pivovaru Světovar technologický park TechTower. SITMP jej spravuje a stará se o život v této původně industriální budově, která získala novou náplň spolu s moderním hávem. Novým uživatelům byla otevřena letos 1. února. Zdejší multifunkční sál a zasedací místnosti dodávají velkým konferencím, festivalům, workshopům a jiným eventům zcela nový rozměr. TechTower disponuje také 10 metrů hlubokou vodní nádrží pro testování ponorek a vodních dronů, která v Česku nemá obdoby. Představuje jeden z nejmodernějších technologických parků v České republice, který nabízí zázemí a kanceláře pro inovativní firmy. Ve vybavených prototypových dílnách se pak nápady mění ve skutečnost. 

Aktuálně sídlí v TechToweru 14 startupů a inovativních firem. Desítky studentů využívají coworkingové prostory, které jsou připraveny na míru. Vybrat si mohou z různě velkých kancelářských prostor, pevného i flexibilního místa nebo si prostor zarezervují třeba jen na pracovní schůzku, na týden či víkend. 

Drony SIT

Další ze stěžejních aktivit SITMP je rozvoj bezpilotního letectví prostřednictvím úseku Drony SIT. Ten pracuje na vývoji vlastních aplikací a hardwarových řešení a díky tomu může zákazníkům dodat produkt na míru jejich požadavkům. SITMP jako první využila drony při inspekcích mostních konstrukcí, nádrží a technologických celků. Využívá je pro detekci kůrovce v městských lesích ještě před jeho prvním rojením. Dlouhodobá a úspěšná spolupráce s hasiči a policisty přerostla v oficiální zapojení úseku Drony SIT do Integrovaného záchranného systému. Plzeň byla navíc prvním a dosud je jediným městem v ČR, kde jsou městské drony součástí IZS. Při svých četných výjezdech asistují dronaři u velkých požárů, při hromadných nehodách, pátrají po pohřešovaných osobách a zachraňují lidské životy a majetek. I pro potřeby IZS jsou vyvíjeny speciální aplikace, které usnadňují práci jednotlivým složkám. Drony SIT se také věnují vlastnímu vývoji 3D tisku. 

Správa budov a facility management

A právě inovativní řešení z dílny plzeňského startupu Nextdrop začala využívat i SITMP. Monitoring pro případný únik vody nově organizace instalovala v části svých objektů. Aktuálně začíná využívat i tepelná čerpadla a fotovoltaické systémy. Dálkově vyřešila odečty vody, elektřiny i plynu. Samotná Plzeň spravuje obrovské množství městských objektů prostřednictvím své akciové společnosti Obytná zóna Sylván, odpadovému hospodářství se věnuje společnost Čistá Plzeň, o veřejné osvětlení se starají Plzeňské městské dopravní podniky. Vodárna Plzeň instalovala přes 3 000 vodoměrů s dálkovým odečtem.

Více informací o projektech SITMP na:

https://www.sitmp.cz/, https://www.plzeninovativni.eu/co-je-pine/, https://centrumrobotiky.eu/, https://www.sitport.cz/, https://www.techtower.cz/, https://www.dronysit.cz/ a https://www.bic.cz/.

Důležitý je pečlivý výběr realizační firmy.

Elmont-invest je česká společnost založená v roce 2005 s původním zaměřením na silnoproudé a slaboproudé elektromontáže. V dalších letech bylo její portfolio rozšířeno o zásuvkové skříně, rozváděče, LED veřejné osvětlení, nabíjecí stanice apod.

V roce 2009 nastal první boom fotovoltaiky, a proto byly jako další činnost začleněny montáže fotovoltaických elektráren na RD a průmyslové objekty. S ohledem na narůstající zájem zákazníků se od roku 2010 věnujeme Elmont-invest montáži FVE naplno. O zkušenostech a léty vybudovaném know-how s námi hovořil Miroslav Dobrovolný, jednatel firmy.

Kdy je podle vás ta správná chvíle rozhodnout se pro vlastní zdroj elektrické energie?

Rozhodnout se můžete kdykoli, klidně i u večeře. Rozhodnutí závisí na pohnutkách, které investora k realizaci vedou. V některých případech jde o ekologický aspekt – nechci využívat energii z tepelné či jaderné elektrárny a tím více přispívat ke znečištění planety. Takže si nechám nainstalovat fotovoltaickou elektrárnu, díky níž snížím míru využívání této energie na minimum a budu maximum čerpat pomocí solární energie, která bude planetu méně zatěžovat. V takovém případě rozhodnutí závisí čistě na finančních a prostorových možnostech zájemce. Pokud má elektrárnu kde umístit a jak ji zafinancovat, může tak učinit v podstatě ihned. V současné době je nejčastějším důvodem reakce na prudké cenové výkyvy elektrické energie, které jsme velmi výrazně zaznamenali například na jaře loňského roku. V takovém případě bylo rozhodnutí doslova okamžité. Cena energie značně narostla a nebylo jisté, kde se zastaví. A tato nejistota vlastně nezmizela. Nikdo přesně neví, jakým směrem se cenová hladina energie bude vyvíjet. Proto se jeví jako ekonomicky výhodné spolehnout se na vlastní zdroje. Rozhodování je tedy převážně založené na finančních důvodech a nyní mu nahrává i aktuální zlevnění solární technologie ve srovnání s loňským boomem, kdy poptávka byla tak enormní, že ceny se pohybovaly poměrně vysoko. Zároveň se osvědčilo uvažovat o fotovoltaické elektrárně už při projektování novostavby. Pokud se s technologií dopředu počítá, lze její konfiguraci nastavit tak, aby byla využita na maximum. Při rozhodování hrají roli i podmínky aktuálně vyhlášených dotačních programů, které mohou investici do vlastního zdroje elektrické energie velmi příjemně snížit.

Jak lze v tomto případě optimálně využít dotační programy?

Stejně tak jako optimalizace provozu fotovoltaické elektrárny maximalizuje její využití, tak i efektivně využité dotace mohou vaše projekty optimalizovat z finančního hlediska. V soukromém sektoru jsou nyní nejvíce využívány dotace z programu NZÚ a NZÚ Light, přičemž druhý zmiňovaný je určen pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Vhodnou kombinací energetických úspor (okna, zateplení, tepelné čerpadlo atd.) vám část nákladů pomůže dofinancovat právě tato dotace. V podnikatelském sektoru se momentálně čeká na vyhlášení programu na podporu fotovoltaiky, a proto zatím není známa výše dotace ani její podmínky. Ale jsou v běhu programy, které v rámci snížení energetické náročnosti také přispívají na realizaci fotovoltaických elektráren společně s dalšími opatřeními. A nemůžeme opomenout žhavé téma v poslední doby – elektromobilitu. Čeští podnikatelé mohou celkem získat až 1,65 mld. Kč na nákup bezemisních vozidel – bateriových elektromobilů nebo vozů na vodík a nabíjecích stanic v rámci programu Záruka Elektromobilita – I. výzva, který bude spuštěn ministerstvem průmyslu a obchodu už v prosinci.

Co může být rozhodujícím faktorem při výběru realizační firmy, na co se soustředit či dát pozor?

Rozhodně doporučuji zjistit si o firmě co nejvíce informací. Pořízení fotovoltaické elektrárny je spojeno se větším finančním nákladem, takže k němu spotřebitel logicky přistupuje jinak, než když si jde koupit třeba rohlík. A to je samozřejmě správně! Pokud už do něčeho investuji stovky tisíc, tak bych chtěl záruku, že mi daná věc bude spolehlivě nainstalována, nebudu na ni čekat roky a bude mi fungovat tak, aby se má investice vrátila. Podle Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností se za poslední tři roky počet připojených fotovoltaických elektráren v naší republice téměř ztrojnásobil. Tento trend s sebou samozřejmě přinesl i ohromný nárůst nově vzniklých společností, které v našem oboru vidí příležitost, jak snadno generovat zisk. Bohužel však nemají potřebná oprávnění, znalosti ani praxi, která je důležitá snad v každé oblasti. Podle mého názoru je proto jedním z důležitých kritérií při výběru realizační firmy doba její existence. Už ta může napovědět, jestli má nějakou praxi, nebo se chce jen svézt na vlně aktuálně populárního produktu. Mnoho firem vzniká také pouze jako obchodní subjekty a na vlastní realizaci si najímají externí montéry, což v mnoha případech nezaručuje trvalou kvalitu a servis dodaného systému. Při instalaci fotovoltaických elektráren je nutné si uvědomit, že nejde jen o namontování zařízení, připojení a vyřízení potřebné legislativy, ale hlavně o další spolupráci při optimalizaci, revizích, pravidelných kontrolách a technické podpoře. Záruky poskytované na zařízení se pohybují mezi pěti až 25 lety a mnohé nově vzniklé firmy, které v krátkém časovém horizontu zanikají, zákazníkům tuto následnou péči neposkytnou a ani reklamace nevyřeší. Dalším z důležitých faktorů je již výše zmiňovaná kvalifikace. A tu lze ověřit jednoduše – disponuje realizátor osvědčením pro profesní kvalifikaci Elektromontér fotovoltaických systémů 26-014-H? Pokud ano, pak máte jistotu, že elektrárnu vám montuje odborník, který byl prozkoušen ve specializované zkušebně s autorizací od ministerstva průmyslu a obchodu a splňuje podmínky §6 podle nařízení vlády 194/2022 Sb. V neposlední řadě je stejně jako v jiných oblastech dobré se zaměřit na recenze společnosti. V dnešní internetové době ale není problém se k takovým informacím dostat.

Jaká opatření máme zvolit – nebo čemu je třeba se vyhnout – pro to, abychom předešli požáru fotovoltaiky?

Jak jsem již uvedl, je určitě dobré věnovat pozornost výběru správné firmy, která k vysoce odborné montáži bude přistupovat profesionálně. Dále je důležité zvolit spolehlivé komponenty, přičemž bych doporučoval nerozhodovat se pouze podle ceny, ale hlavně podle parametrů a spolehlivosti solární technologie. Je na místě ověřit si informace o instalovaném zařízení a kvalifikovaný technik by měl být schopen vám odpovědět na všechny vaše dotazy. Za účelem zvýšení bezpečnosti vstoupila letos 1. května v platnost nová vyhláška č. 114/2023 Sb., o požadavcích na bezpečnou instalaci výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie s instalovaným výkonem do 50 kW. V rámci nově platné legislativy je tedy nutné všechny fotovoltaické elektrárny s výkonem nad 10 KWp vybavit bezpečnostním systémem pro snížení napětí panelů pro případný zásah hasičů. Samozřejmě je nutné dodržovat i všechna obecně platná protipožární bezpečnostní opatření. Nedílnou součástí větších projektů je i zpracování požárněbezpečnostního řešení (PBŘ), které řeší požární bezpečnost fotovoltaiky na daném objektu.

Jaký je časový harmonogram revizí fotovoltaiky?

Pravidelné revizní kontroly fotovoltaických elektráren vycházejí z požadavků českých technických norem ČSN EN 62446-1, ČSN 33 1500 a ČSN 33 2000-6. Je tedy nutné je zpracovávat v intervalu jednoho až čtyř roků podle typu solární elektrárny a s ohledem na vnější vlivy prostředí. Součástí dobře fungující fotovoltaické elektrárny jsou však i servisní prohlídky, které nejen řeší její bezpečnost, ale i optimální fungování jednotlivých komponentů a fotovoltaiky jako celku a jsou vhodným doplňkem revizí.

Jaká varianta fotovoltaiky je nyní na trhu nejžádanější?

Vždy záleží na požadavcích konkrétního zákazníka. Co vlastně od fotovoltaiky očekává? Kolik je ochoten do projektu investovat? A důležité je samozřejmě i to, jaké podmínky jeho nemovitost nabízí. Jelikož naši branži silně ovlivňují vyhlášené dotační tituly, tak při instalacích na rodinné domy letošnímu podzimu nově vládne poptávka po menších sestavách určených k fotovoltaickému ohřevu vody. Výrazný nárůst jsme zaznamenali u podnikatelských subjektů, kde nejsou výjimkou realizace o výkonu 500 kWp s bateriovými úložišti. Obecným problémem je však v případě větších realizací nedostatečnost distribučních sítí. Přibývá zamítnutých žádostí o připojení fotovoltaik s přetokem do sítě a také elektrárny s nulovým přetokem jsou omezovány podle nově vznikajících pravidel energetických společností. Tato situace je v rozporu s deklarovanou státem podporovanou zelenou energií, ale stav rozvodné sítě se průběžně zlepšuje, tudíž předpokládáme, že se bude nové fotovoltaické elektrárny dařit připojovat.

Očekáváte v blízké budoucnosti nové modernější produkty?

Účastníme se mnoha výstav v České republice i v zahraničí, kde jsou prezentovány mnohé nově zaváděné technologie. Jde například o měniče, u nichž narůstá kapacita hybridních systémů, zlepšují se diagnostické a vizualizační prostředky chodu měničů a celé fotovoltaiky. Měniče jsou vybavovány technologiemi, jejichž účelem je zvýšení bezpečnosti a účinnosti celého fotovoltaického systému. V případě panelů je největším tématem jejich účinnost. Co se týká designu, tak se nabídka rozšiřuje o panely tvarované, nalepovací, průhledné, ladící s barvou střešní krytiny atd. U konstrukčních částí se vývoj zaměřuje na stabilitu, odolnost a efektivitu při montáži.

V posledních dvou letech také přibývá komponentů, které pomáhají s optimalizací fotovoltaické elektrárny pro různé účely. Sledují výrobu elektrárny a jsou schopny ji směřovat tak, aby se její účinek maximalizoval.

Text Arnošt Wagner, foto ELMONT-invest, archiv

Biosolární střechy – v létě ochladí, zlepší účinnost solárních panelů a zvyšují biodiverzitu ve městech

Fotovoltaika a vegetace na jedné střeše se vhodně doplňují: rostliny svým výparem ochlazují fotovoltaické panely, tím zvyšují jejich účinnost, panely pak díky plovoucímu stínu na střeše vytvářejí příjemnější a pestřejší prostředí pro rostliny i živočichy. 

Biosolární střechy (kombinace fotovoltaiky a vegetační střechy) stejně jako samostatné střechy vegetační zadržují významné množství dešťové vody a zpomalují její odtok, chrání střešní konstrukce před negativními účinky výkyvů teplot i působení UV záření, mírně zlepšují izolační funkci střechy a přispívají k vyšší energetické efektivitě budovy.

Při výstavbě biosolární střechy zpravidla nedochází k zásahům do střešního souvrství pod úrovní hydroizolace. Pro kotvení podpůrné konstrukce fotovoltaických panelů jsou na plochých střechách využívány speciální desky, které jsou následně přitíženy přímo hmotností vegetačního souvrství a zároveň ve vegetačním souvrství plní hydroakumulační a drenážní funkci. Toto elegantní řešení nabízí využití maximální plochy střechy pro zeleň. Druhou možností je dodatečná instalace fotovoltaických panelů na již existující zelenou střechu a přitížení konstrukce pomocí dlaždic.

Zadržování vody 

Vegetační souvrství biosolární střechy si zachovává benefity běžné zelené střechy: zadržuje významné množství dešťové vody přímo v místě dopadu srážky, zpomaluje odtok a následně ochlazuje okolí a budovu prostřednictvím výparu (takzvané evapotranspirace). Zatímco z konvenční střechy odtéká s minimálním zpožděním většina srážkové vody, zelená střecha dokáže odtok zpozdit a běžně zadržet v průměru zhruba polovinu objemu ročního úhrnu dešťové vody v závislosti na typu a mocnosti vegetačního souvrství.

Monitoring prováděný Univerzitním centrem energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT na experimentální biosolární střeše ve Žďáru nad Sázavou, která vznikla ve spolupráci UCEEB, města a firmy Sedum Top Solution, s. r. o., v září 2022, ukazuje, že distribuce vlhkosti na biosolární střeše není rovnoměrná. Nejvíce se podle očekávání vlhkost koncentruje pod dolní hranou panelu. V oblasti mimo panely je substrát exponován slunci a rychleji vysychá. Vlhkost pod panely byla po založení střechy vyšší díky důkladné vstupní zálivce, podzimním dešťům a pomalejšímu výparu ve stínu. S příchodem jara se však začaly pod panely stále více projevovat důsledky srážkového deficitu. Rozdíly ve vlhkosti se odrážejí na vzhledu i složení vegetace, která byla založena formou rozchodníkových koberců.

Zlepšení druhové pestrosti 

Fotovoltaické panely na biosolární střeše vytváří plovoucí stín a spolu s variabilitou vlhkostních podmínek tak vzniká mozaika stanovišť vhodných pro různé druhy rostlin a bezobratlých živočichů. Na experimentální biosolární střeše ve Žďáru nad Sázavou je již po roce od instalace zřejmé, že pod fotovoltaickými panely prosperují jiné druhy rostlin než na otevřené ploše střechy.

Vedle nerovnoměrného zastínění lze diverzitu podmínek na běžné i biosolární vegetační střeše zvyšovat i dalšími jednoduchými způsoby: použitím více typů substrátu s různou mocností i vlastnostmi (velikostí částic, substrátu, množstvím živin) nebo přidáním mrtvého dřeva, které poskytuje úkryt různým bezobratlým. Potenciál má také kombinace fotovoltaiky a umělého střešního mokřadu, který zároveň využívá odpadní vody. 

Zvýšení výkonu fotovoltaiky

Účinnost fotovoltaických panelů klesá s jejich rostoucí teplotou. Přehřívání panelů lze předcházet volbou vhodného typu střechy s nižší povrchovou teplotou, např. právě střechou vegetační. Podle dat naměřených UCEEB i tenká extenzivní vegetační střecha dokáže během roku snížit teplotu povrchu střechy o 10 až 35 °C. Tímto způsobem se efektivně předchází přehřívání v letních měsících.

Zvýšení účinnosti panelů záleží na klimatických podmínkách lokality (četnosti srážek, vzdušné vlhkosti), ale také na vlastnostech konkrétního vegetačního souvrství (mocnost substrátu, schopnost substrátu zadržovat vodu), míře zastínění či na výběru rostlinných druhů s vhodnými vlastnostmi. Na míru ochlazení panelu má vliv i jeho výška a sklon působící na proudění větru. Publikované studie uvádějí různé hodnoty zvýšení produkce elektřiny díky přítomnosti vegetace od zanedbatelných hodnot až po zhruba desetiprocentní navýšení. 

V případě využití oboustranných (bifaciálních) solárních panelů lze v návrhu zelené střechy pracovat i se zvyšováním odrazivosti povrchu ať už volbou substrátu světlejší barvy (který se zároveň méně zahřívá), nebo zařazením rostlin s bílými či stříbřitými listy. Světlé rostliny jsou extrémním podmínkám střechy výborně přizpůsobené a mohou mít lepší životnost než rostliny bez této adaptace.

Na co si dát pozor

Instalace biosolárních systémů vyžaduje nejen statický posudek kvůli vhodnému zatížení střechy objektu, ale také individuální výpočet zahrnující sání větru tak, aby byla konstrukce přitížena dostatečnou mocností vhodného substrátu.

Zcela zásadní je také volba vhodných druhů rostlin. Na rozdíl od běžné zelené střechy lze volit pouze rostliny nižšího vzrůstu, aby nedocházelo ke stínění panelů. Nevhodná skladba vegetace by se následně negativně odrazila na poklesu výroby elektrické energie i na nákladech na údržbu vegetace. V souvislosti s údržbou je optimální zvolit takovou výšku a postavení panelů, aby byl pohyb na střeše komfortní a byl zachován přístup k vegetaci i pod panely.

V Česku se v současné době nevyrábí ucelené řešení pro biosolární střechy a produkty jsou dováženy ze zahraničí. 

Z pohledu zákazníka stojí za zmínku, že na stejnou plochu střechy lze čerpat dotace jak na výstavbu fotovoltaické elektrárny, tak na vegetační střechu (např. v programu Nová zelená úsporám).

Na obrázku vpravo (8/2023) je zřejmá linie, kam z panelů stéká dešťová voda. Pilotní experimentální instalace ČVUT UCEEB ve spolupráci se Sedum Top Solution, s. r. o., a městem Žďár nad Sázavou, osazená čidly k měření teploty a vlhkosti.

 

Text: Mgr. Barbora Rybová, doc. Ing. Michal Sněhota, Ph.D.

Foto: ČVUT UCEEB