M2C kupuje většinový podíl divize facility managementu společnosti CPI Property Group

Nová forma spolupráce vznikla koncem roku 2020 mezi M2C a CPI Property Group. M2C, jako společnost s dlouholetou zkušeností ve facility managementu, bude nově spravovat  facility management, který si pro většinu nemovitostí skupina CPIPG doposud zajišťovala sama.

Světový trend outsourcingu, kdy jedna společnost využívá služeb specializovaných firem, které mají v dané problematice zkušenější zaměstnance, převládá v současné době i u mnoha společností v ČR. Firmy tímto získají možnost plně se soustředit na svůj klíčový byznys. Stejně tak je tomu i s přechodem od in-house poskytování facility služeb k samostatné společnosti M2C FM, což je přirozeným krokem společnosti CPI, související s dlouhodobou strategií soustředit se na hlavní odvětví podnikání, tedy na investice a správu nemovitostí.

Při volbě partnera pro facility management byla společnost M2C pro CPIPG z mnoha důvodů první a jednoznačnou volbou. M2C představuje významnou středoevropskou společnost s mezinárodním know-how. Navíc se jedná o stabilní společnost s dlouholetou zkušeností ve facility managementu i mnoha dalších oborech. Pro nemovitosti ve skupině CPIPG poskytuje M2C profesionální služby již řadu let.

Nyní došlo k rozdělení obchodní společnosti CPI Property a Facility, s.r.o. a k prodeji divize facility managementu. Ten bude nově zastřešen společností Mark2 Corporation, M2C FM, s.r.o., kde mají vlastnické podíly jak skupina CPI Property Group, tak M2C.

„Formu outsourcingu služeb facility managementu volí firmy především z důvodu zdokonalení se v oblasti své hlavní činnosti. Pro outsourcing hovoří často také možnost ušetřit finanční náklady, vyšší flexibilita či přenos části rizik na jiný subjekt,“ vysvětluje JUDr. Matěj Bárta, spolumajitel M2C.

„Jsme moc rádi, že máme možnost růstu v segmentu facility managementu právě společně s CPI jako největším vlastníkem nemovitostí ve střední Evropě. Vážíme si nových zaměstnanců, kteří se nám z CPI dostávají, stejně tak i jejich vysoké profesionální úrovně dosažené v interní divizi facility managementu v CPI PG. Její integrací posílíme naší pozici na trhu, zvýšíme náš regionální dosah a budeme nadále usilovat o spokojenost našich klientů a uživatelů budov, o které pečujeme pod značkou M2C,“ dodává JUDr. Matěj Bárta.

 

 

 

 

Elektromobilita je pro správce budov byznysovou příležitostí  

Tisíce budov v Česku se postupem času stanou místy, kde budou motoristé doplňovat svá auta energií pro další jízdu. Kvůli snižování emisí totiž přicházejí na trh nejrůznější vozidla poháněná elektřinou. Jejich baterie bude majitel podle dosavadních zkušeností dobíjet ze čtyř pětin doma nebo v práci. „Facility manažerům se otevírá prostor pro nové služby. Elektromobilita pro ně může být do budoucna i zcela nová byznysová příležitost,“ říká Petr Caisl, externí konzultant společnosti Unicorn, která vytváří produkty s názvem ChargeUp pro správu a zpoplatnění dobíjecích stanic.

 

Už i v Česku začíná být patrné, že to společnost s elektromobilitou myslí vážně. Prodeje nových vozidel do zásuvky jdou do tisíců, automobilky rozšiřují nabídku modelů. Když přijde firma, že potřebuje ve svém sídle elektroauta dobíjet, a tato poptávka skončí u mě jako facility manažera, jak mám postupovat?

Klíčovou otázkou určitě je, kolik aut firma potřebuje dobíjet a jakým způsobem. Pokud jde o banku, kde jsou služební vozidla využívána jen příležitostně nebo jako benefit pro zaměstnance, bude vhodné jiné řešení, než když jsou elektromobily přímo součástí core byznysu, například v logistické firmě. V prvním případě stačí pomalejší, ale také levnější střídavé AC nabíječky, protože auta budou stát většinu dne v garáži. Ve druhém případě bude naopak tlak na rychlodobíjení výkonnými stejnosměrnými DC zařízeními, aby bylo vybité vozidlo připraveno znovu vyrazit po půlhodinové pauze řidiče na oběd.

 

Pokud si ujasním parametry poptávky, jaký bude další krok?

Následně je potřeba prověřit kapacitu přípojky nebo přípojek budovy, a pokud nedostačuje, kontaktovat distributora, zda a o kolik je možno ji navýšit, respektive zda je možné vybudovat separé přípojku pro elektromobilitu. Následuje výběrové řízení na dobíjecí infrastrukturu, které má dvě části. První se týká přípravy potřebných rozvodů v budově, se kterými poradí výrobce konkrétní stanice a realizovat je bude typicky firma, která řeší i ostatní silové rozvody v objektu nebo je může poskytnout firma, která stanice fyzicky instaluje. V rámci druhé části je pak třeba poptat firmu, která dodá samotné dobíječky, nainstaluje je a bude je následně servisovat. Na to se už dnes zaměřují jak velké společnosti, tak menší podnikatelé.

Když je infrastruktura řádně nainstalována, co obnáší její provoz?

Pokud je zapojena do stávající elektrické sítě objektu, tak zejména větší budovy již dnes mají systém, který jejich energetiku centrálně řídí. Ten buď bude mít modul, který umožní dobíjecí stanice ovládat, nebo je potřeba takový modul doplnit. Komplexní energetické systémy mají nastaveny určité priority a vyhodnocují průběžně stav v síti a zbývající volnou kapacitu. Řídící systém pro elektromobilitu pak dostává průběžně informaci: teď lze odebírat 25 kilowatt, teď 35 a teď už jen 15 kilowatt. A tento příkon rozděluje aktuálně mezi běžící dobíjení. Trochu jiný případ je, pokud má dobíjecí infrastruktura svou samostatnou přípojku, což je dnes již přístup některých developerů. Facility manažer ví, že má k dispozici pro dobíjení kapacitu například 120 kilowatt, a potřebuje ji rozdělit mezi osm stanic. Pak už nemusí řešit kontext celé budovy, ale stačí mu pouze systém, který, pokud se dobíjí jen jedno vozidlo, může pustit naplno 50 kilowattovou DC dobíječku, ale pokud se dobíjí sedm vozidel, musí výkon rozdělit podle daných pravidel.

 

Jde to i bez řídícího systému?

Vždy je primární snahou nepřekročit maximální hodnoty dané jističi, respektive řídit nasmlouvané odběrové diagramy. Bez řídícího systému je možné přímo ve stanicích nastavit maximální limity výkonu nebo proudu „natvrdo“ bez jakékoliv znalosti okolí.  Máte-li deset stanic a přípojku 60 kilowatt, tak každé stanici dáte limit výkonu šest kilowatt. Je to ale hodně neefektivní, protože i když přijede jeden elektromobilista, pořád bude nabíjet jen šesti kilowatty, přestože k dispozici je 60 kilowatt na přípojce a dobíječka zvládne třeba 22 kilowatt. Takže to jde, ale je to na pováženou vzhledem k tomu, že řídící systém lze pořídit už od pár stovek měsíčně za jednu stanici.

 

Do jaké míry si lze hrát s výkonovou preferencí pro jednotlivá dobíjecí místa?

Dnes jsme na té úrovni, že pro danou sadu stanic určujeme maximum příkonu. To lze buď staticky někam napsat, nebo ho vyhodnocuje nějaký systém. Průběžné rozdělování tohoto maxima dělá algoritmus, který danou hodnotu může jednoduše aritmeticky podělit nebo zohlední vážený průměr výkonů, aby neomezoval na stejnou úroveň AC i mnohem výkonnější DC dobíječky. Ale lze použít i libovolně komplexní pravidlo, které například řekne: tato stanice je pro management a vždy bude dostávat tolik elektřiny, kolik jen lze. Je to případ od případu, ale nastavení se dělá na zakázku. Dnes není běžně dostupné řešení, že by si někdo něco takového naklikal v počítači.

 

Zmínil jste různá čísla, na jakých úrovních jsou dnes výkony dobíječek a co lze z tohoto pohledu doporučit?

Dobíjení střídavým proudem se dnes pohybuje od standardní zásuvky po AC wallboxy typicky s výkonem 11 nebo 22 kilowatt. Limitující je ale vždy výkon palubní dobíječky, která určuje kolik si může auto ze střídavé sítě „vzít“. Stejnosměrné DC dobíječky v budovách mají dnes obvykle výkon okolo 50 kilowatt. Hyperchargery o 100 150 a více kilowattech jsou typické pro případy, kdy potřebujete na hlavním tahu dobít co nejdříve a jet dál. U běžné budovy by to v řadě případů znamenalo znásobení kapacity přípojky.

 

V souvislosti s elektromobily se často zmiňuje i požární ochrana…

V budovách se ve velké míře dělají povinné revize kotlů a komínů, ale na různých konferencích už dnes zaznívá, že kotle jsou tak vyladěné, že to není tak často potřeba, zatímco dobíječky a významné změny energetických toků jsou z pohledu požární bezpečnosti daleko větší riziko než právě kotle a komíny. Facility manažer tak musí přemýšlet, jaký zvolit postup pro případ, kdy stanice začne hořet a měl by proaktivně řešit jejich revize včetně aktualizace požárních plánů a směrnic. Například v Norsku, které je s elektromobilitou hodně daleko, bývají DC stanice umístěny blízko vjezdu/výjezdu z dané garáže, čímž je zajištěn jednoduchý přístup hasičů, zatímco AC stanice jsou rozložené po celém parkovišti.

 

Jaký dnes dává smysl dobíjecí stanici poskytnout nejen uživatelům budovy, ale i široké veřejnosti?

Dnes je stav infrastruktury takový, že každá dobíječka je dobrá. Kdyby každá firma, která zavádí e-mobilitu, jednu dobíječku takzvaně zveřejnila, jsme na tom o poznání lépe. S nárůstem počtu elektromobilů se dostaneme do stavu, kdy se taková stanice zaplatí a bude i vydělávat. Ale milionáře z nikoho neudělá. Je to především promo záležitost, otázka značky a umožňuje dát najevo, že firma má povědomí o udržitelném rozvoji a snaží se být uhlíkově neutrální. Může to být i „point of interest“, typicky pro služby, jako je maloobchod. Pokud bych si dnes měl vybrat mezi obchodem s podobným sortimentem, který mi umožní těch 20–30 minut dobíjet, a mezi obchodem, kde nenabiju je pro mě volba jasná.

 

Jaký přístup bych měl jako facility manager zvolit u veřejných budov, jako jsou obchodní centra či multiplexy kin? 

Jednou z možností je poptat některou z velkých energetik, vyhradit jí místa a nechat na ní vybudování i provoz stanic. Nevýhodou může být dlouhodobý smluvní závazek s dodavatelem takové služby na klíč, protože na dva roky do toho asi žádný partner nepůjde. Návratnost se pohybuje v mezi třemi a deseti lety podle typu stanice a i to je zatím nejisté. Společnosti, které jsou vlastníky a zároveň správci takových budov, se mohou vydat cestou budování vlastní infrastruktury. Díky tomu mohou s postupným nárůstem počtu elektromobilů v budoucnu těžit z dobíjecí infrastruktury nejen marketingově, ale i ekonomicky, protože dobíjení lze zpoplatnit. Pokud jde o marketingový potenciál, kromě odlišení se od konkurence lze dobíjení zapojit do různých věrnostních programů. Například lze zákazníkům dávat body za utracené peníze v nákupním centru a tyto body pak směnit za dobité kilowatthodiny.

 

Pak nám zbývají ještě bytové domy…

Tam je facility manažer v podstatě v pozici developera s tím rozdílem, že objekt už stojí. Pravděpodobně za ním budou chodit vlastníci jednotek a žádat, aby se na tom či onom místě vyvedl elektrický kabel pro soukromý wallbox. U dražších bytů budou poptávky přicházet rychleji, u levnějších pomaleji, protože elektromobil je pořád poměrně nákladná záležitost pro lépe situované zákazníky. Ale u lukrativních bytů v top cenové kategorii bych si rovnou nechával zpracovat projekt přípravy pro všechna parkovací místa. Když bude u každého parkovacího místa možnost instalovat dobíjecí bod, osazení lze ponechat na kupci anebo je možné tuto službu nabídnout opět jako něco navíc ve srovnání s konkurencí. Na mě jako správci pak bude i rozúčtování odebrané energie. Což můžu dělat pomocí řídícího systému, nebo můžu instalovat elektroměry a pravidelně je odečítat. V době digitální to ale myslím není ten směr, kterým bychom se měli vydávat.

 

Zatím jsme se bavili hlavně o povinnostech, ale skýtá e-mobilita facility manažerům i nějakou příležitost?

Facility manažer dnes může domluvit s vlastníkem objektu stavbu solárních panelů a bateriových úložišť, a pak účtovat elektřinu, kterou sám vyrábí. Ale myslím si, že do budoucna budou zajímavější virtuální elektrárny neboli trh s flexibilitou. Princip je takový, že agregátoři spojují malé zdroje energie v jeden velký a nabízejí takzvané podpůrné služby, v podstatě vyrovnávání výkyvů v energetické síti. Facility manažeři větších budov, kde bude parkovat řada elektromobilů, pak pro tento účel mohou využít kapacity baterií těchto vozidel. Samozřejmě se musí domluvit s jejich majiteli, například ve stylu: garantujeme vám vždy nabití baterie na 70 procent, a to zadarmo, ale využijeme po dobu stání vozidla jeho baterii v rámci virtuální elektrárny. V podpůrných službách jsou velké peníze a firmy z facility managementu si tak mohou zajímavě přivydělat.

 

Průzkum na téma Recepce kancelářských budov

Jak fungují recepce v kancelářských budovách? Jak jsou nastavené? Jaká data sbírají? Jaká opatření přijala v souvislosti s pandemií koronaviru? Pokud máte na starosti chod recepce v office budově, zapojte se prosím do anonymního průzkumu, který organizují společnosti Ernst & Young a Sharry.

Vyplnění dotazníku vám zabere max. 10 minut a po skončení průzkumu budete moci získat report, jak je na tom právě ta vaše recepce v mezinárodním srovnání. A zároveň vám organizátoři pošlou doporučení, jak chod vaší recepce ještě vylepšit.

Prosíme o vyplnění dotazníku.

Předem děkujeme.

SSI Group slaví již 30let!

Rozhovor s Janem Vodrážkou, majitelem společnosti SSI Group a jeho otcem, zakladatelem JUDr. Václavem Vodrážkou

Václav Vodrážka možná nečekal, že první pracovní schůzka v hotelu Diplomat přinese prvního klienta, který odstartuje úspěšný příběh a položí základní kámen k vybudování firmy s miliardovým obratem ročně. To se povedlo nadmíru, vedle ostrahy nyní SSI Group poskytuje komplexní služby v oblasti IFM a v České republice a na Slovenku zaměstnává více než 2 500 lidí. Václav Vodrážka mezitím předal otěže této stále rodinné firmy svému synovi Janu Vodrážkovi, ale i tak se dále podílí na strategických rozhodnutích a pro vedení společnosti funguje především v roli mentora. A mimochodem, v hotelu Diplomat působí SSI Group dodnes.

 

První otázka asi nebude překvapivá, jak vznikl první impuls pro založení firmy?

VV: Byla to do jisté míry náhoda. Někdy v polovině 90. roku mne oslovil jeden můj známý z tenisu, který akorát otevíral hotel a kasino v Plzni s žádostí o pomoc při zajištění bezpečnosti provozu jak hotelu, tak kasina. Žádosti jsem vyhověl a oba dva jsme byli s výsledkem spokojeni. Uvědomil jsem si díky tomu možnosti, které tato problematika nabízí, a tak v listopadu toho roku byla naše firma založena.

JV: V té době mi bylo 16 let a pamatuju si, jak jsem sledoval tátu, který den za dnem tvořil něco nového. Od rána do večera byl v práci. Neměl to vůbec lehké.

Takže hotely patřily mezi vaše první klienty?

VV: Ano, v počátku to byly zejména hotelové provozy a kasina. Jednalo se například o pražské hotely Diplomat, Internacional, IHC, Pupp v Karlových Varech a další.

U SSI Group opravdu platí, že jste rodinná firma?

VV: Když jsem firmu zakládal, tak jsem samozřejmě netušil, jestli bude úspěšná a uživí mě i rodinu. Postupem času se ukázalo, že jdeme po správné cestě a jak synové dorostli, vstoupili do chodu firmy také.  

JV: V naší firmě kromě táty působí nebo působili můj děda, strýc, teta, bratr, bratranec. V neposlední řadě je to pak spousta lidí, kteří jsou ve firmě 15, 20 nebo dokonce 25 let a působí přímo ve vedení nebo v provozu.

Když jste jako rodina v soukromí i v práci, není to trochu moc?

JV: Určitě ne, a to právě díky tomu, že jsme rodina. Dobře se známe a nemusíme dělat poradu pro poradu, tak nám to velmi dobře klape a funguje. Je skvělé, že se o věcech můžeme bavit kdykoliv a nemusíme se dívat, jestli je večer, ráno nebo víkend.

Co obnáší být rodinnou firmou?

JV: Je to podobné, jako když se vám narodí děti. Zodpovědnost, starost, přemýšlení o budoucnosti, láska … to všechno dohromady je rodina. A stejné je to i ve firmě, jen ve větším pojetí – radost, starost, zodpovědnost. Ale radost je rozhodně na prvním místě. Řešíme společně nemoci, Vánoce, narozeniny apod. To je pro mě rodinná firma, ať už jde o „pokrevní“ členy rodiny nebo kolegy, se kterými spolupracujeme a táhneme za jeden provaz už spoustu let.

VV: Souhlasím s Honzou a pro mě to má ještě jeden důležitý aspekt a to je pokračování tradice rodinné firmy. Já jsem firmu založil, předal ji synovi a v budoucnu budu moc rád, když se součástí firmy stanou i má vnoučata. Už dnes například můj vnuk, kterému je sice pouze 11 let, říká, že chce dělat to, co děda a táta.

Jaké firemní hodnoty jsou pro vás nejdůležitější?

JV: Jednoznačně důvěra. Pod tu spadá všechno to podstatné. Vzájemná důvěra mezi námi ve firmě a důvěra klientů v nás.

VV: Nelze jednoduše určit tu nejdůležitější, je to celý soubor hodnot, který vás dovede k tomu, že jste úspěšní, když už bych měl označit jednu, tak je to spolehlivost, jak vůči klientům, tak vůči zaměstnancům, kteří vědí nebo mají jistotu, že se na firmu mohou ve všem spolehnout.

Vaše začátky jsou spojené zejména s činnostmi bezpečnostní agentury. Ostraha nemá vždy nejlepší image u veřejnosti, že?

JV: Je to tak, zabýváme se poskytováním bezpečnostních služeb bezmála třicet let. Za tu dobu jsme urazili velký kus cesty. SSI Group je vlastně nejstarší fungující ryze českou bezpečnostní agenturou v ČR. Bezpečnostní služby už dlouho nejsou pouze o „ostraze“, je to celý komplex činností, bez kterých by služba nemohla být kvalitně poskytována. Preventivně bezpečnostní opatření za využití moderních technologií využívající prvky umělé inteligence jsou v současné době trendy, kterými se bezpečnost ubírá.

Práce ostrahy ale není vždy úplně doceňovaná, že?

VV: Přiznám se, že tento obecně zastávaný názor mě velice mrzí a dlouhá léta se nám jej nedaří u veřejnosti změnit. Přitom všichni naši zaměstnanci denně pečují o bezpečnost tisíců našich spoluobčanů. Denně dostáváme z provozního útvaru informace o napadení našich zaměstnanců při ostraze majetku našich zákazníků. Nejsou výjimkou útoky železnými tyčemi, obrannými spreji, či dokonce noži. Agresivita lidí bohužel každým rokem roste a práce našich kolegů je více a více náročnější.

Co vás přimělo rozšířit služby?

VV: Jak jsme se postupně seznamovali s hotelovým provozem, začali jsme objevovat nové možnosti pro další služby, které bychom mohli poskytovat. Zároveň, abychom mohli růst a uspokojit potřeby stávajících a nových klientů, začali jsme služby postupně rozšiřovat.

JV:  Vedle ostrahy jsme se pustili do služeb údržby, facility managementu, úklidu a údržby zeleně, služeb týkajících se BOZP, poradenství v rámci řízení budov nebo například správy pohledávek.

Byla a je to celá řada impulzů, které nás vedou k rozšiřování našeho portfolia. Ten hlavní je, že chceme být ve všem nejlepší. Facility management, správa a provoz nemovitostí skýtá celou škálu různých činností a služeb, které postupně realizujeme takzvaně inhouse. Dnes patříme opravdu mezi jednu z mála společností na trhu, která pokrývá nejvíc těchto služeb vlastními silami.

Ale ani to nebyl konečný výčet služeb, že?

JV: Ano, před dvěma roky jsme náš záběr rozšířili o segment energetiky, kde se věnujeme zejména dlouhodobému řízení a provozování energetických zařízení budov. Tento krok byl logickým vyústěním požadavků klientů na sofistikovanější servis a synergické efekty.

VV: Já se dnes hlavně soustředím na to, abychom správně fungovali směrem ke stávajícím partnerům. Tohle je už hlavně Honzova parketa.

Z jakých oblastí/oborů jsou tedy vaši klienti?

JV: V zásadě jsou to všechny typy nemovitostí bez ohledu na to, k čemu budova slouží. Jedná se zejména o vlastníky nebo správce budov. Staráme se o obchodní centra, retailové řetězce, hotely, administrativní budovy, výrobní a logistické areály, bytové areály, SVJ…

VV:  Z ostrahy hotelů jsme služby ostrahy rozšířili na kancelářské budovy, průmyslové areály, logistické parky, nákupní centra či události typu Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary.

Jak jsme již zmínili, před dvěma lety se SSI Group rozšířilo o energetickou divizi SSI Energy. Co vás k tomu vedlo?

JV: Chceme našim zákazníkům poskytnout komplexní portfolio služeb IFM v rámci nabídky jedné společnosti. Služby spojené s energetikou jsou nedílnou součástí služeb týkajících se technické správy a údržby budov. Rozhodnutí vybudovat samostatnou produktovou řadu v rámci naší skupiny vyplývá zejména z významné poptávky stávajících i nových zákazníků optimalizovat výši nákladů spojenou s údržbou a provozem budov.

Vytvořili jste také novou pozici generálního ředitele SSI Energy a jmenovali do ní Leoše Aldorfa? Co bude jeho úkolem?

JV: Je tomu tak. Přesně jak jsem již několikrát zmínil, je to náš přirozený a postupný rozvoj. Se SSI Energy jsme se dostali do takové velikosti, kdy vznikla potřeba získat do týmu někoho jako je Leoš. Mám opravdu velkou radost, že jsme se s Leošem domluvili. Má obrovské zkušenosti, ze kterých chceme čerpat. Jeho úkolem je všechny naše energetické aktivity a činnosti zkonsolidovat a vést je směrem, který náš klient potřebuje. Neméně důležitá je i jeho role v propojení naší energetické části s částí facility managementu, kde si slibujeme vytvoření nemalých synergií a provozních úspor pro klienta. 

Covid-19 zasáhl neoddiskutovatelně celou společnost. Jaké vidíte dopady na IFM?

VV: Dopady Covid-19 na IFM jsou prakticky stejné, jako jsou dopady na všechna odvětví naší ekonomiky. My poskytujeme primárně služby, a tak jsme velmi závislí na tom, jak na tom budou naši klienti a jaké naše služby budou potřebovat a využívat.

JV: Souhlasím s tátou a zároveň v tom vidím obrovskou příležitost právě pro IFM obor. Od začátku vypuknutí epidemie jsme přemýšleli o tom, jak svým klientům můžeme pomoci. Zejména při optimalizaci jejich nákladů a služeb, myslím tím mnohem větší zapojení technologií a využití synergických služeb atd. Možná to zní jednoduše, ale v praxi to znamená, že musíme umět navrhnout takové komplexní řešení, které přinese úspory, zautomatizuje a zjednoduší procesy a zachová kvalitu poskytovaných služeb.

Změní se nějak struktura vašich služeb?

JV: Spíše, než o změně struktury bych hovořil o určité evoluci, již několik let se zaměřujeme na to, abychom našim zákazníkům byli schopni nabídnout skutečně ucelený komplex služeb týkajících se správy a údržby nemovitostí. Chceme, aby nás naši zákazníci vnímali jako multioborovou společnost, která spravuje jejich hodnoty v tom nejširším slova smyslu, ať už se jedná o hodnoty související s bezpečností, či správou nemovitostí, ve kterých trávíme svůj volný anebo pracovní čas, energetikou a dalšími.

Jsou podle vás nějaké segmenty, ve kterých díky covid-19 budou muset výrazně změnit fungování s přesahem na IFM?

JV: Podle mého názoru je příliš brzy sledovat v tomto směru nějakou změnu trendu v oblasti IFM, jednotlivé společnosti reagují na aktuální situaci a přizpůsobují se požadavkům zákazníků, zejména s ohledem na vládní nařízení. Teprve po skončení Covid krize budeme moct asi zhodnotit, zda se potvrdí některé trendy, které jsme mohli sledovat již před jejím započetím. V tomto směru lze očekávat asi největší změny v segmentu bezpečnostních služeb. Dlouhodobý trend v částečném nahrazení lidské pracovní síly technologickým řešením bude zřejmě i nadále pokračovat. Uvidíme, jak se situace na trhu změní i s ohledem na dlouhodobě připravovaný Zákon o soukromé bezpečnostní činnosti.  U ostatních segmentů lze očekávat větší rozvoj s nástupem technologických řešení v oblasti IOT a 5G sítí. To se domníváme, že přinese zejména v oboru technické správy a údržby, ale i úklidových služeb a energetiky skutečnou revoluci.

Má covid-19 dopad i na BOZP? Očekáváte zpřísnění předpisů v zákonné rovině? Sledujete zpřísnění předpisů či další typy chování u některých vašich klientů?

JV: Určitě ano, zejména s ohledem na celkovou situaci, ve které se nyní všichni nacházíme. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci nejen našich kolegů, ale i zaměstnanců našich zákazníků je pro nás prioritní. Myslím, že dříve často opomíjená problematika BOZP je dnes často i klíčovou otázkou kontinuity mnoha podnikatelských aktivit. Nemyslím si, že se bude jednat o trvalé zpřísnění zákonných předpisů, i když jak jsem již uvedl, toto budeme moci hodnotit až po skončení této krizové situace.

Změní tato situace nějak výrazně chod komerčních nemovitostí? Případně jakých a proč?

JV: Myslím, že by určitě mohla. Máme takovou firemní filozofii – o každý objekt se chceme starat tak, jako by byl náš vlastní. To v praxi znamená, že chci poskytovat klientovi tu nejlepší službu a servis za nejlepších možných podmínek. Dnešní covidová a věřím, že za pár měsíců i po-covidová situace přímo nahrává změnám a inovacím za využití všech moderních technologií a synergie služeb.

A to vše jsme schopni už dnes rychle nasazovat a obratem používat. Naše dnešní reálné zkušenosti ukazují, že jsme schopni generovat nemalé úspory na provozních nákladech a co je ještě zajímavější, tyto úspory nestojí vlastníka či provozovatele budovy téměř žádné prostředky.

Hovoří se o trendu zmenšování ploch firem, protože část zaměstnanců bude možná i po covidu pracovat na home office? Jaký je váš názor? Jaké další dopady a trendy předpokládáte?

JV: Možná se budu již opakovat, ale skutečně bych nechtěl na základě několika měsíční bezprecedentní situace odhadovat, jaké budou trendy a dopady v oblasti pronájmu kancelářských prostor. Práce z domova, mimo kancelář má určitě svoje výhody, ale také i nesporné nevýhody. Pokud mohu hodnotit s ohledem na provoz naší společnosti, tak my jsme samozřejmě také přizpůsobili provoz nejen naší centrály, snažíme se maximálně pracovat mimo kancelář, využíváme videokonference více než kdy jindy, nicméně ta osobní sociální interakce prostě časem začne chybět.  Pokud mohu odhadovat, tak jsme si určitě zvykli daleko více využívat princip práce mimo kancelář, s ohledem na určité výhody si myslím, že se z toho může stát i budoucí trend, otázkou je, do jaké míry.

 

Jak se firmě daří? Co expanze?

JV: Naše firma konstantně roste, v roce 2019 dosáhla obratu 1,112 miliardy Kč. 192 milionů Kč připadá na Slovensko a 930 milionů Kč na Českou republiku. Naším novým teritoriem je Maďarsko, kde jsme v minulých letech sondovali trh a letos se rozhodli zde začít rozvíjet služby naplno. Vedle nových lokalit působnosti se ale také musíme neustále věnovat vylepšování našich služeb na již zavedených trzích.

VV: Expanze je hezká věc, je dobře se dívat dopředu, ale nesmíte zapomínat na to, aby firma fungovala správně ve stávajících službách a objektech. To je pro mě priorita.

Co plánujete na dalších 30 let?

JV: Budeme pokračovat v tom, co jsme začali. Chceme rozvíjet náš obor, tak aby se stal nepostradatelnou součástí správy a provozu nemovitostí. Máme už dnes připravenou celou řadu vlastních inovativních řešení, které určí směr v našem oboru. Naším cílem je se stát opravdovým komplexním partnerem bez kompromisů. Samozřejmě, v plánu je i další postupná expanze do okolních zemí v rámci Evropy.

VV: V mém věku je velmi smělé plánovat v takovém horizontu, vzhledem k tomu, že jsem neplánoval ani tuhle první třicítku a vyšlo to nad očekávání, tak v tom budu pokračovat. Pro mě jsou důležitější blízké cíle než vzdálené horizonty.

TEXT Tereza Franková

FOTO  Archiv SSI Group

Je čas hledat prostor pro úspory ve spotřebě energií a vody

První vlna, druhá vlna, hledáme, kde všude snížit náklady, abychom přežili dobu covidovou.
Některé vaše objekty zdánlivě spí, avšak řada technologií musí fungovat i v době, kdy je všechno zavřeno. Neustále dochází ke spotřebě elektřiny, plynu, fungují dodávky tepla a vody.

Ruku na srdce – máte tyto procesy pod kontrolou?
I vám se může klidně stát, že byť máte hodně omezený provoz nebo máte zavřeno, na konci měsíce zaplatíte za energie a vodu téměř stejnou sumu jako za běžného provozu.

Např. voda – z praxe víme o mnoha případech, kdy objety byly zavřené a bez provozu a došlo k masivnímu úniku, který byl zjištěn v lepším případě po několika hodinách, v horších případech po několika dnech. Nejen že zákazník musel zaplatit za vodné (stočné se dá v některých případech „ukecat“), ale dále musel vynaložit nemalé prostředky na likvidaci škod.

Teplo je většinou největší náklad za provoz objektu, a opět tu máme příklady z praxe, kdy odstavené budovy jsou vytápěné na běžné provozní teploty. Je to naprosto zbytečný náklad v podobě desetitisíců korun, které si mohl provozovatel ušetřit. Příčinou je skutečnost, MaR „neví“, že je „covid“, prostě jede podle nastaveného režimu běžného provozu objetu. Obsluhy těchto systémů si buď nastalou situaci neuvědomí vůbec,
nebo relativně pozdě. Anebo žádné obsluhy nemáte, protože přece vše řeší automatika.

S elektřinou to je obdobné, některé systémy se zapínají podle dávno nastavených algoritmů a neví, že se něco podstatného v provozním režimu změnilo. Velmi často nastává situace, kdy provozovatelé objektu jen bezradně přihlížejí, a shánějí někoho, kdo tomu rozumí, aby mohl systémy přenastavit nebo i vypnout.

Společným jmenovatelem výše uvedených případů jsou vaše peníze, které jste mohli ušetřit. Čistě prakticky vybavené objekty on-line monitoringem elektřiny, plynu, tepla a/nebo vody svým majitelům či provozovatelům včas řeknou „něco udělej“. Systém CEM Business s komplexním alarmovým systémem nad všemi měřidly, teploměry, vlhkoměry, dveřními kontakty, záplavovými čidly dokáže včas varovat a upozornit na problém, který ohrožuje váš objekt. Včas zjistíte havárie vody, protékající WC, už první noc po zavření objektu zjistíte místa úniků. Kontrolním měřením teplot v objektu rychle zjistíte, že prostory zbytečně vytápíte, že vaše MaR sice reguluje, ale vy potřebujete nastavit všude útlum a ušetřit desetitisíce korun, které nemusíte zaplatit dodavatelům elektřiny, tepla či plynu. Spotřebu elektřiny snížíte vypnutím či omezením provozu IT systémů, zjistíte, kdy a jak se ve vašem objektu zapínají nebo vypínají technologické celky.

V konečném součtu můžete ušetřit desetisíce korun. On-line měření společně s webovou a mobilní aplikací lze instalovat do každého objektu za ceny s návratností na úsporách energií většinou maximálně do dvou let. Instalaci lze obvykle provést bez zásahu do infrastruktury
v objektu, protože jsou využívány IoT radiové technologie. Vše probíhá rychle bez narušení provozu. Pokud máte objekt vybaven sběrnicovým systémem, je instalace systému opravdu rychlou záležitostí včetně konfigurace systému.
V současné době velká řada obchodních center a logistických parků tento systém využívá. Nejstarší instalace fungují přes 7 let, aplikace se stále zdokonaluje a přináší klientům další přidané hodnoty jako je rozúčtování energií a vody, kompletní podporu pro lokální distribuční sítě, pasportizaci ploch a objektů a podporu pro facility management.

 

TEXT Alice Nemčok, Softlink s.r.o. FOTO Archiv Softlink