Johnson Controls a moderní systémy ostrahy budov

Když jsem se před déle než deseti lety setkal s bezpečnostními systémy, nenapadlo mě, kam až se tyto, ale i ostatní technologie mohou posunout. 

Od správy nemovitostí, různých rekonstrukcí a staveb jsem se plynule přesunul k bezpečnostním technologiím. Jedním z aspektů bylo, abych se i v této oblasti více rozvinul a edukoval. I proto jsem si vybral Johnson Controls, globálního technologického lídra v oblasti building solutions.

Mou specializací se staly bezpečnostní technologie a požární systémy. Právě chytré bezpečnostní technologie mě uchvátily. Při studiu produktového portfolia Johnson Controls vidím nejvýraznější posun v několika oblastech – a to nejen díky videoanalytice.

Inteligentní vyhledávání už není jen fikcí z akčních filmů. Představte si, že máte výškovou budovu. Víte, že do ní např. pronikla podezřelá osoba nebo je tam zaměstnanec, jehož podezíráte, že způsobil určitou škodu (např. odcizil patent, jehož vývoj trval dlouhé roky). V budově je hodně lidí a velký počet kamer, takže manuální hledání by zabralo množství času a možná by nebylo ani úspěšné.

Jelikož od počátku známe parametry podezřelého (barva oblečení, rozpoznání obličeje), jsme schopni zadat systému, koho má zpětně hledat. Zde bych zdůraznil slovo „zpětně“, tzn. VMS (Video Management System) automaticky zpracuje, kudy se daný člověk pohyboval a co dělal. To znamená, že vytvoří krátké video, takový single clip of footage. Kdysi jsem u jiného zaměstnavatele zažil situaci, když do kancelářských prostor přes nedovřené dveře pronikl cizí člověk a ukradl dva notebooky. Tehdy jsme ho nedopadli. 

V případě soukromého objektu je velkou výhodou inteligentního vyhledávání, že umíme po určitou dobu nastavit, že pokud již někdo v daném objektu prováděl trestnou činnost a vrátil se, systém automaticky notifikuje ostrahu, čímž lze předejít dalším škodám. 

Tím se dostávám k další velmi zajímavé technologii, jíž je ochrana perimetru pomocí radaru integrovaného do VMS. Ten je vhodný zejména pro průmyslové a výrobní areály nebo logistické parky, resp. obecně pro velké plochy. Radar má ve spolupráci s VMS řadu výhod.

Je snadnější na instalaci v porovnání s tradičními technologiemi. Pomocí radaru lze vytvořit virtuální hranici (nebo chceme-li plot), kterou potřebujeme střežit. V případě, že někdo nebo něco tuto hranici překročí, radar automaticky nasměruje PTZ (Pan-Tilt-Zoomotočné, posuvné a zoomovací) kamery na daný objekt. PTZ kamery začnou objekt sledovat a vyšlou notifikaci (alert) zodpovědné osobě. Celý systém umožňuje správu událostí v reálném čase (real-time event management). Výhodou je, že při velké rozloze areálu není zapotřebí instalovat desítky kamer, ale díky radaru násobně menší počet PTZ kamer. Ostraha se tak nebude ztrácet ve velkém množství dat. Pro pokrytí kompletního perimetru využíváme software pro simulaci dosahu radaru i PTZ kamer.

Radar dokáže detekovat průnik osob, zvířat, aut, či dokonce lodí. Pryč jsou tedy časy, kdy na velínu seděla ostraha, sledovala velký počet kamer a po areálu chodili další psovodi (s nadsázkou řečeno). A v případě, kdyby ostraze na velínu něco uniklo, VMS vytvoří videozáznam o průniku. Radar funguje samozřejmě za každého počasí, tj. ve sněhu, mlze či dešti, ve dne, v noci. Zároveň dochází k eliminaci falešných alarmů.

Jednoduše řečeno radar je jednoduchý na instalaci a údržbu, pro pokrytí perimetru je ve srovnání s klasickými koncepty zapotřebí méně hardwaru, je k dispozici větší pokrytí areálu a funguje za každého počasí.

Slyšel jsem, že v jednom podniku se „ztrácí“ materiál za miliony korun ročně. Radar je proto ideálním řešením, jak ochránit podnikání a kritickou infrastrukturu. Z pohledu provozních nákladů navíc není třeba početný tým ostrahy, stačí mít chytrou technologii od Johnson Controls.

Videoanalytika je další postup, který může pomoci při ostraze objektů. Rád bych se proto na chvíli vrátil do minulosti. Před pár lety jsem pomáhal bývalému zaměstnavateli budovat operační středisko v texaském San Antoniu. Ze staré vojenské základny jsme vytvořili krásné kancelářské prostory. Když jsem se z Ameriky vrátil, po čase mi reportoval člen mého týmu, že máme problém. Přilehlé parkoviště, na němž parkovali naši tehdejší zaměstnanci, si oblíbil organizovaný gang, který opakovaně kradl za bílého dne různé díly aut. Řešení bylo tehdy obtížné. Když se dnes podívám na produktové portfolio Johnson Controls, vidím možnosti, které by mohly vyřešit výše uvedený problém. 

Pomyslnou pomocnou ruku nabízí právě videoanalytika. Ta nabízí široké možnosti uplatnění od rozpoznání barvy auta, jeho velikosti nebo typu. V okamžiku, kdy víme, že gang jezdí např. v černé dodávce nebo se všichni pohybují ve skupině, tak VMS umí automaticky informovat ostrahu. Zde bych se rád vrátil k této skupině. Dejme tomu, že gang zaparkuje vozidlo mimo střežený perimetr a skupina se pohybuje pohromadě. Díky AI modelu umíme rozpoznat, že v čase, kdy by se po parkovišti měli pohybovat maximálně jednotlivci, je zde skupina lidí. Vzhledem k tomu, že se jedná o neobvyklý jev, VMS vyšle notifikaci ostraze. Umíme si pomoci i tím, že jednoduše víme, že zaměstnanci pracují v kanceláři, a proto by nemělo být žádné vozidlo v pohybu. Pokud nějaké vozidlo přijede v neobvyklý čas, opět můžeme vyslat alert ostraze.

Dalším specifickým příkladem jsou vymezené plochy, kde není žádoucí, aby stála nebo parkovala vozidla, např. příjezdové plochy IZS, zásobovací trasy, parkovací místa pro zdravotně postižené apod. I v takovém případě umíme vyslat alert ostraze, pokud na této ploše stojí definovaný dopravní prostředek.

Potřeba manuálního monitoringu v podobě lidského faktoru se díky AI modelům, resp. videoanalytice snižuje stejně jako počet falešných alarmů. Zároveň se zvyšuje úroveň vyřešených bezpečnostních incidentů nebo těch, jimž se povedlo předejít. 

Radim Sroka

Radim Sroka má přes 10 let zkušeností se správou majetku, facility & property managementem a investičními projekty suchých staveb v kancelářích, které získal v OKIN Group, a. s. Zkušenosti uplatnil i v texaském San Antoniu při spouštění nového operačního centra a v africkém Johannesburgu v rámci studie proveditelnosti. Ve Škodě Digital, s. r. o., řídil projekt realizace nových kanceláří v Ostravě, Praze a Plzni včetně návazných relokací a zabýval se implementací bezpečnostních technologií – kamerových, přístupových a bezpečnostních systémů včetně návazných bezpečnostních procesů. V Johnson Controls Building Solutions, spol. s r. o., se věnuje návrhům, prodeji a projektové implementaci požárních a bezpečnostních technologií.

 

Foto: archiv Joohnson Controls Building

Solutionsm a Bohdan Štoček

 

Kontakt: radim.sroka@jci.com

Odkaz na web: https://www.johnsoncontrols.com/security

Tradiční setkání FM INSTITE

Tradiční setkání FM INSTITE –„networkingový“ večírek

proběhl již po deváté ve čtvrtek 19. 9. 2024 v hotelu Olympik.

Dnešní další díl podcastu ve DE&FA Studiu….již brzy

Dnešní další díl podcastu na pražských Vinohradech ve DE&FA Studiu, moderátora Arnošta Wagnera přinese tradičně zajímavé povídání, tentokrát z oblasti FM s technickým ředitelem Filipem Ryšavým, ze společnosti ATALIAN.
Společné foto nakonec dalo dohromady volejbalisty na pozicích libera a blokaře. Ale to už bylo jen vzpomínání mimo záznam…
Foto:  Bohdan Štoček

OKIN Facility je lídrem v technické správě budov

V našem rozhovoru to tvrdí nový technický ředitel společnosti Michal Lom. OKIN Facility je nadnárodním poskytovatelem datově řízených služeb v oblasti integrovaného facility managementu.

Firma existuje od roku 1993, působí ve střední Evropě a nabízí široký sortiment služeb dodávaný a monitorovaný pomocí inovativních softwarových programů a nástrojů IOT. OKIN Facility má vlastní CAFM systém, který umožňuje stálou komunikaci s klienty, aplikaci DRIVE!, která umožnuje efektivní řízení a plánování kapacit v celé společnosti. OKIN Facility usiluje o trvalé zkvalitňování služeb a nabízí svým klientům unikátní know-how, které čerpá i z členství v mezinárodní alianci European Customer Synergy. Více nám sdělil Michal Lom.

Michale, známe dost dlouho, takže si budeme v rozhovoru tykat. Do OKIN Facility jsi nastoupil poměrně nedávno. Jaké je tvé zařazení?

Nastoupil jsem 1. dubna na základě výběrového řízení jako technický ředitel skupiny OKIN Facility, která operuje v šesti zemích v ČR, Slovensku, Polsku, Bulharsku, Rumunsku a na Ukrajině. Mám na starosti technickou transformaci skupiny, aby se začaly více uplatňovat technologie jako IoT a různé záležitosti na bázi umělé inteligence.

Čím jsi „přesvědčil porotu“, že jsi tím nejvhodnějším kandidátem na tuto pozici?

Hledali člověka, který nebude z firmy, aby sem vnesl nové myšlenky. Já jsem jim pasoval i tím, že z minulých zaměstnání znám trhy a prostředí, kde OKIN působí. Zároveň mám zkušenosti s řídicími systémy, pracoval jsem např. v Honeywellu nebo Siemensu, dělal jsem i technické audity budov, což tady zatím nebylo. 

Jak to bude ve všech šesti zemích vlastně probíhat?

V podstatě mým prvním úkolem je nastavit novou strukturu technického týmu v jednotlivých zemích, tedy najít určitý styčný bod pro předávání technického know-how do poboček, samozřejmě včetně České republiky, která je v těchto věcech nejdál. Druhá věc je dodržování legislativy daných zemí, což znamená například revize, kontroly zařízení apod.. Byť jsme v Evropské unii, má to každá země nastavené trochu jinak. Jde hlavně o to, aby nikdo nemohl firmu žalovat, aby všechno bylo v souladu s místními předpisy. Zatřetí jde o interní využívání systému, který má OKIN – Service desk, HelpDesk, DRIVE! a některé interní nástroje, které umožňují správu budov. Prostřednictvím HelpDesku mohou klienti oznamovat závady, psát, jaké mají požadavky či problémy apod. Jde o to, aby se to v jednotlivých zakázkách používalo a my získali centralizovaný přehled o tom, kdo co dělá. Tím lze optimalizovat některé procesy a lépe řídit především lidské zdroje, protože sehnat dobré lidi je prostě problém.

Trochu laicky si představuji, že v jednotlivých zemích bude úroveň služeb i požadavků asi trochu rozdílná. Předpokládám, že tvou snahou bude přiblížit je určitému standardu…

Samozřejmě cílem je standardizovat všechny pobočky, aby fungovaly plus minus stejně. Ale samozřejmě to závisí i na velikosti jednotlivých poboček. 

Jaká je současná situace na Ukrajině?

Ukrajina je úplně specifická a z pochopitelných důvodů mají jiné problémy než řešit takovéto optimalizaci, revize apod. Ukrajina je nyní trochu stranou, tam jde teď zejména o lidské zdroje a operativu. Je důležitější, aby to měl vůbec kdo udělat. Kolegové z ukrajinské pobočky tam i navzdory situaci odvádějí skvělou práci.

Jakou máš pro začátek představu optimalizace? Jednotlivé země jsou přece jen dost rozdílné – na jedné straně rozlehlé Polsko a jako protipól Slovensko. Jak chceš nastavovat pravidla, která tyto trhy přiblíží na podobnou úroveň?

Cílem je mít v každé zemi technický tým, který se zde bude starat o příslušné procesy, vytvářet strukturu technického týmu, nastavovat pravidla, aby každá relevantní osoba prošla školením o interních nástrojích, nebo technický know-how. Pokud je to obchodník, je třeba připravit nabídku pro potenciální klienty. Pak je třeba samozřejmě dohlížet na implementaci, což není jen na mně, ale i na obchodních ředitelích v daných zemích – a já bych jim měl pomáhat.

Členem skupiny OKIN Group je přední intergrátor IoT technologií firma Iotor. Budeš s nimi spolupracovat?

Sesterská firma Iotor je přední intergrátor IoT technologií, která se zabývá vývojem platformy SARAhub, což je vlastně platforma pro internet věcí. A samozřejmě OKIN Facility využívá i tyto nástroje Iotoru ve svých projektech. Typicky jde třeba o dálkové odečty energií, aby se nemuselo chodit je manuálně odečítat. Jde o zefektivňování procesů, to znamená věcí, které se opakují a lze je snadno nahradit a automatizovat. Hlavně se to týká opakujících se jednoduchých úkonů, které je možné nahradit čidly nebo nějakými aktuátory, protože je velký problém sehnat lidi. Ty lze totiž využít na jinou práci než na opakující se jednoduché činnosti, které je možné automatizovat.

Iotor patří pod OKIN, ale pracuje i s jinými firmami, je to tak?

Iotor je sesterská společnost, která funguje v podstatě samostatně. OKIN Facility ji využívá pro své projekty, ale Iotor může spolupracovat, s kýmkoli chce.

Teď trochu obecněji. Kam se podle tvého názoru FM ubírá?

Tím, jak rostou především mzdové náklady a je nedostatek lidí na trhu práce, vytváří to obrovský tlak na efektivitu. Vede to k tomu, že kde to půjde a bude to dávat ekonomický smysl, bude lidská pracovní síla nahrazována IT nebo automatizací.

Můžeš k tomu uvést nějaké příklady?

Krásným příkladem je například čištění, typicky se to používá v garážích. Místo toho, aby tam večer naběhla parta uklízečů nebo uklízeček, používají tam roboty – uklízecí automaty nebo, chcete-li, robotické vysavače. To je třeba jedna z oblastí, která poskytuje spoustu výzev, jak to udělat lépe. Svým způsobem jsme pořád ještě na začátku. Ale je tam krásně vidět, kde není problém nové technologie implementovat. Je tam jen problém srovnat se s ekonomickým přínosem – vstupní náklady, tedy cena nákupu robota versus cena lidské práce. Obecně očekávám, že IoT, cloudové technologie a umělá inteligence velmi promění celý facility obor a OKIN Facility chce být leader ve využívání těchto technologií.

Máš představu, jak dostat šest států na stejnou úroveň?

Všechno je opravdu o ekonomickém přínosu. Pokud je levnější robot, tak dává smysl ho využít. V porovnání se Nizozemskem, kde mají třeba dvojnásobné platy, je návratnost investice dvojnásobně rychlejší, ale zase Bulharsko bude dvojnásobně pomalejší. Takže samozřejmě to nelze úplně sjednotit, bude třeba brát ohled na různá specifika a musíš se trochu přizpůsobit lokálnímu trhu. Takže ano, cílem je srovnat všechno do jedné lajny, ale samozřejmě to bude nějakou dobu trvat. A zase se můžeme po oslím můstku vrátit k legislativě – byť jsme všichni v Evropské unii, je to v každém státě trochu jinak.

Kde hledáš inspiraci a nové nápady?

Určitě jsou to konference, výstavy, veletrhy i odborné články na internetu. A samozřejmě diskuse s odborníky ve firmách na trhu – o tom, co aktuálně nabízejí. Vlastně jeden z mých úkolů a cílů je sledovat, co se na trhu děje a co bychom mohli sami nabídnout.

Jak budeš pak poznatky předávat do firmy?

Dalším z mých úkolů je technické vzdělávání lidí v OKIN Group, aby mohli klientům nabízet, respektive dodávat co nejlepší služby. To samozřejmě nemám na starosti jen já. Je to vlastně i zodpovědnost HR oddělení ve spolupráci s řediteli příslušných poboček, aby lidé v daných pozicích byli proškolení k tomu, co oni potřebují. Takže to je určitě také jedna z oblastí.

Můžeš říci něco o sobě? Jaká byla tvá cesta?

Vezmu to chronologicky – absolvoval jsem bakalářský obor výpočetní technika na ČVUT a pokračoval jsem oborem inteligentní budovy, který zároveň i určil následující kariéru. Inteligentní budovy jsou vlastně interdisciplinárním oborem, takže se učí na třech fakultách ČVUT – elektrotechnické, strojní a stavební. Mé hlavní studium bylo na Fakultě elektrotechnické. Mělo poskytnout přehled o budově, o technologiích, ať už je to vzduchotechnika, klimatizace, vytápění, ale i o řídicích systémech a zároveň o stavební části, aby člověk věděl, co znamená třeba energetický štítek. To určilo mou následující kariéru. Pracoval jsem v Honeywellu, kde jsem se zabýval technickou podporou pro řídicí systémy, pak jsem byl byznys development manažerem pro softwarovou platformu Niagara ve střední a východní Evropě. Dalším působištěm byla firma Tridium, která patří pod Honeywell; nějaký čas jsem byl i v Siemensu, kde jsem měl na starosti severní Evropu a střední a východní Evropu pro jeho dceřinou firmu J2 Innovations. K tomu jsem pracoval pro různé společnosti jako technický konzultant. A od dubna 2024 jsem začal pracovat v OKIN, který hledal technického ředitele. Říkal jsem si, že bych mohl využít své zkušenosti z uplynulých 10 či 15 let a pomoct jim v digitální transformaci.

Jak si představuješ budoucnost? Čeho chceš dosáhnout?

Chtěl bych, aby se OKIN Facility udržel v pozici technického a technologického lídra CEE v oblasti facility managementu.

Jak se chcete klientům více odlišit od konkurence? Co jim můžete nabídnout navíc?

OKIN Facility je lídrem v technické správě budov. To znamená, že i v budoucnosti budeme dodávat nejlepší řešení kustomizované podle potřeb jednotlivých klientů a budeme jim i nadále nápomocni s efektivní správou nemovitostí. Rozšiřujeme náš tým pro rekonstrukce technologických celků, retrofitu řídicích systémů, fit-outů apod. Náš zákazník tedy může očekávat službu postavenou na kombinaci skvělých lidí, hi-tech řešení podpořenou IoT prvky a v budoucnu doplněnou i o AI integrace. 

Arnošt Wagner

Foto: Bohdan Štoček