Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se loni přestěhoval do „vlastního“. Vzhledem k poslání této instituce, jímž je kontrola hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu, musela výstavba nového sídla NKÚ pečlivě splňovat veškeré požadavky kladené na veřejné zakázky na tento typ budov.

Při zpracování projektové dokumentace kladl NKÚ velký důraz především na energetickou úspornost stavby. Pod budovou je 40 geotermálních vrtů, které podle potřeby slouží k topení nebo k chlazení. Energetický mix doplňuje střešní fotovoltaika; budova má zelené střechy a samozřejmostí jsou retenční nádrže na dešťovku. K dispozici je přes 20 nabíječek pro elektromobily a další pro elektrokola. S podrobnostmi nás seznámil PhDr. Radek Haubert, vrchní ředitel správní sekce NKÚ.

Po 30 letech má NKÚ vlastní sídlo na Ortenově náměstí. Jaké bylo zadání pro nové zázemí úřadu?

Kdybych to měl zjednodušit, naším cílem bylo od začátku postavit cenově přijatelnou administrativní budovu bez velkého rizika navýšení ceny díla. Zároveň ale takovou, která by byla vzorem pro celou státní správu. Na to, abychom to mohli splnit, museli jsme nejprve najít potřebné nástroje a dát dohromady základní tým. Nakonec jsme si vytipovali ve státní správě na tehdejší dobu několik nepříliš používaných nástrojů. Pro zadání jsme si vybrali formu design & build, tj. zadání, které je zaměřené na funkci a výkon, nikoli na výkaz výměr, a je reprezentováno mezinárodně uznávaným standardem smluvních podmínek FIDIC, v našem případě tzv. žlutou knihou. Dnes je tento standard již mnohem více rozšířen, nicméně v roce 2016, kdy jsme začínali s předprojektovou fází, bylo použití žlutého FIDIC ve státní správě výjimečné. Obdobně na tom byly i další nástroje, jako je informační model budovy BIM a hodnocení podle životního cyklu budovy LCC. O něco známější bylo použití hodnocení kvality budovy podle SBToolsCZ.

I podle ocenění titulem Stavby roku za rok 2023 je patrné, že se podařilo objekt koncipovat tak, aby respektoval industriální charakter areálu bývalého pivovaru v Holešovicích…

Ano, od samého začátku jsme pracovali s tím, že stavíme v území brownfieldu bývalého holešovického pivovaru. Základní objem budovy byl dán již schváleným územním plánem. Určitě je na místě pochválit architekty, a to jak původní skupinu C.M.C., která připravovala revitalizaci celého areálu pivovaru, tak architekty ze společnosti Masák & Partner vzešlé z veřejné zakázky na generálního projektanta. Ti navrhli současnou podobu naší budovy a velice citlivě vytvořili architekturu sice moderní, ale stále zapadající do tohoto původně průmyslového areálu. Kombinací nové výstavby a opravy původních prvků, reprezentovaných například původní ohradní zdí, vznikl jedinečný výsledek.

Projektová dokumentace byla zpracovaná metodou BIM. Jaká pozitiva tako metoda přinesla?

Projekt jsme od samého počátku, to znamená od prvotní studie, připravovali pomocí metody BIM. Mělo to ale i nějaké nevýhody. V té době, tedy v letech 2017 až 2020 ještě neexistovaly metodiky, které by upřesňovaly tuto metodu a standardizovaly, do jakých podrobností bude BIM naplněn. Tím by se mohlo předejít nutně vznikajícím problémům. Vedle problémů s velkým objemem dat to byla zejména nekompatibilita mezi softwary Archicadu, v kterých pracovali generální architekti, a Revitu, v kterém pracoval projekční tým zhotovitele stavby vzešlého z veřejné zakázky Výstavba sídla Nejvyššího kontrolního úřadu. Ani převod přes mezinárodně uznávaný formát IFC nebyl ideální. Výhody BIM se tak objevovaly postupně, například při použití poloautomatického robota zapůjčeného společností Hilti pro vrtání otvorů sloužících pro ukotvení rozvodů TZB. Robot poté, co si načetl BIM model, dokázal vyvrtat velmi přesně až 600 otvorů denně. Dále se díky BIM podařilo projektantům vyřešit mnoho kolizí ještě před samotnou stavbou. Za výhodu považuji i výslednou dokumentaci tvořenou jak modelem, tak strukturovanou dokumentací k jednotlivým prvkům. Úskalí při použití metody BIM pro dnešní zadavatele příliš nevidím. Jde spíš o ochotu, cesta už existuje. Agentura ČAS na svém webu poskytuje mnoho vzorů a dokumentů, které může zadavatel použít. A hlavně – alespoň podle odborných konferencí soudím, že i na straně architektů a projektantů převažuje pozitivní názor na uplatnění BIM ve výstavbě. Dalším navazujícím krokem je pak využití BIM facility manažery při správě, údržbě a provozování již zrealizované budovy. Výhod tak může být skutečně mnoho.

Zakázka byla zadávána podle mezinárodního standardu smluv žlutá kniha metodou design & build. Jak tyto podmínky ovlivnily výběrové řízení pro zhotovitele?

Použití design & buildu zcela jistě vedlo ke značnému snížení celkové ceny a přilákalo zájemce z řad kvalitních zhotovitelů, kteří tak mohli uplatnit svou kreativitu a znalosti trhu a optimalizovat celé řešení. Samozřejmě na investora tato metoda klade větší nároky, protože musí dobře zadat meze pro takovou kreativitu. My jsme měli výhodu sice malého, ale tvůrčího týmu, který dokázal spolupracovat i přes různé zúčastněné profese a nakonec předložil ve spolupráci s projektanty vyvážené zadání – ať už to byl stavař Ing. V. Bednář, právnička JUDr. D. Němečková či ekonom Ing. M. Bílek. Navíc ta „neobvyklost“ zadání se týká spíše veřejných zadavatelů, nikoli soukromých investorů. Ti používají tento způsob zadání běžně.

Úřad se nachází ve dvou propojených budovách. Na první pohled se zdají být totožné, nicméně každá plní jinou funkci, takže jsou nejspíš konstrukčně odlišné. Jaká je plocha kanceláří a pro kolik pracovníků jsou koncipované?

Ono ve skutečnosti jde o jednu budovu se společnými podzemními podlažími. Nadzemní část je tvořena dvěma objekty G a H. Toto označení vychází z původních plánů revitalizace celého brownfieldu. Objekt G využívá NKÚ, ale je v něm umístěna i pro veřejnost otevřená jídelna. V objektu H je vyhrazeno 2 802 m2 pro činnost Parlamentní knihovny a Archivu Poslanecké sněmovny. V těchto prostorech lze najít badatelnu, digitalizační a restaurátorské pracoviště. Největší část však zabírají samotné depozitáře. Zbytek objektu H využívá pro svou práci NKÚ. Konstrukčně je objekt H jiný už jen kvůli více než trojnásobnému zatížení podlah v části knihovny a archivu. Celková kancelářská plocha budovy je 5 911 m2 a je určena pro maximálně 470 zaměstnanců. 

Vstup do budov je střežen ostrahou, ale areál je otevřený veřejnosti s veřejnou zahradou a dětským hřištěm. Není to poněkud kontrast?

Nemyslím si, že je v tom nějaký velký kontrast. Všem nám šlo o to, abychom se i při nutném zabezpečení vnitřních prostor začlenili do okolí a nějakým konkrétním způsobem přispěli k přívětivosti Holešovic. Od počátku jsme počítali s tím, že areál jako celek bude pro veřejnost průchozí. Jsme otevřený úřad, a proto jsme se nechtěli uzavírat ani fyzicky. Za hezkého počasí jsou běžně lavičky v parčíku obsazeny rodiči s kočárky, lidmi, co si jen chtějí trochu v klidu odpočinout a někdy v létě i najít stinné místo. Navíc podle chování návštěvníků v parteru, kdy se hojně fotí u velkých písmen před vchodem, se minimálně část parteru stává místem nejen k průchodu, ale i k setkávání a kamery umístěné na plášti budovy jim zjevně nijak nevadí. Mnohdy v nich spíš evokují pocit bezpečí. Dětské hřiště je však veřejnosti uzavřeno. Slouží dětem z dětské skupiny, kterou jsme pro zaměstnance zřídili jako jeden z benefitů.

O projektu se říká, že koncepčně odpovídá 21. století. Co si pod tímto označením máme představit? 

Jde zejména o energetickou náročnost. Mezi hlavní výzvy patřilo vyřešit výrobu energie efektivně a v souladu se současnými požadavky na hospodaření s energií pro systémy topení a chlazení. Proto využíváme systém geotermálních vrtů, jenž je řešen i s ohledem na analýzu životního cyklu budovy, která byla součástí zadávacího procesu. Spolu s nadstandardní obálkou objektu tvoří předpoklad pro budoucí nízké provozní náklady. O funkci chlazení a topení se stará 40 vrtů pod celým pozemkem, dvě tepelná čerpadla a systém měření a regulace. Systém doplňuje téměř 50 kWp fotovoltaické elektrárny na střeše objektu H. Přehřívání budovy pomáhají bránit i zelené střechy na obou objektech. Tento způsob je výhodný nejen pro nás, ale i pro sousedy – zvláště v létě, kdy působením efektu městského tepelného ostrova dochází v dolní části Holešovic k výraznému zvýšení teploty. Zelené střechy – stejně jako ostatní zeleň – jsou jedním z prostředků ke zmírnění tohoto jevu. Také máme v parteru umístěnou akumulační nádrž na dešťovou vodu, kterou využíváme pro zalévání zeleně. Vedle energetiky jsme dbali na použité materiály s cílem uplatnit spíše jednoduchá a dobře udržovatelná řešení. K tomu nám pomáhalo i hodnocení podle standardu SBTools, které reflektuje jak socioekonomická, tak environmentální hlediska. Samozřejmě ne vždy takové ideální řešení existuje. Jako příklad lze uvést tlak na zavádění aut s alternativními pohony, které je v ostrém kontrastu s reálně nevyřešeným problémem hašení takových vozů v podzemních garážích. 

Co lze na projektu ještě vyzdvihnout? 

Vyzdvihl bych ještě komplexnost zadání na jedné straně a zároveň dodržení rozpočtu a harmonogramu výstavby na straně druhé.  A to vše i přes výzvy, které jsme nemohli ovlivnit (covid-19, skokové zdražení stavebních materiálů a válka na Ukrajině), což nebývá rozhodně běžné. O tom, že byl projekt úspěšný, svědčí nejen ocenění Stavba roku 2023, ale i druhé místo v evropské soutěži Procura+ 2021, cena Neplejtvák 2021 za nejlepší počin ve veřejných zakázkách i ocenění MPSV za přínos k rozvoji odpovědného veřejného zadávání.

 

Arnošt Wagner

Foto: Archiv NKÚ