Smart city v podání města Plzně

Jedním z módních termínů dnešní doby je „smart city“. Snad každé město v ČR používá tento termín ve svém strategickém plánu. Realita bývá často zcela jiná, ale i u nás existují výjimky a je radost pozorovat postupný, úspěšný a do detailu propracovaný rozvoj konkrétního města. 

Řeč je o Plzni, kde je významným hybatelem, zdrojem dat a inovací Správa informačních technologií města Plzně (dále jen SITMP). Jde o příspěvkovou organizaci města, která vznikla v roce 1998. Jejím hlavním cílem je zavádění, udržovaní a rozvíjení moderních technologií a inovačních přístupů na území průmyslového města Plzně. „Naše aktivity zaměřujeme na usnadnění života v Plzni, hledáme a dále vzděláváme talentované lidi, poskytujeme jim zázemí a odborné služby a podporujeme je v založení podnikání v plzeňském regionu. Místo montoven s levnou pracovní silou tu zakotví kvalitní zaměstnavatelé s nabídkou dobře placených míst pro Plzeňany,“ vysvětluje Luděk Šantora, který je ředitelem SITMP již 16 let. Sběrem a analýzou dat z území se Plzni daří naplňovat dlouhodobé zkušenosti a znalosti veřejných služeb. K říjnu 2023 měla organizace 138 aktivních zaměstnanců a její pracoviště byla dislokována do tří míst v krajském městě. SITMP je rozdělena na osm úseků: Centrum robotiky, Drony SIT, SIT Port, úsek rozvoje, úsek aplikací, úsek infrastruktury, úsek podpory uživatelů a back office.

Popularizace nových technologií nejen mezi mladými

Základem chytrého města jsou data, která vedou k informacím a pomáhají při rozhodování. SITMP data sbírá, strukturuje a poskytuje je všem, kdo s nimi chtějí dále pracovat. Kohokoli zajímá srovnání Plzně s dalšími českými městy v různých oblastech, může využít datový portál https://tuta.plzen.eu. SITMP rozvíjí informační systém města se stovkami navazujících aplikací jako např. výkon městských agend, elektronické vyřizování na úřadech, výuku s pomocí moderních technologií a další. Klienty SITMP jsou statutární město Plzeň a jeho organizace, občané, podnikatelé a návštěvníci západočeské metropole. Zde však aktivity SITMP nekončí. Nové technologie popularizuje široké odborné i laické veřejnosti formou atraktivních akcí a festivalů. Podněcuje tak zájem o techniku a přivádí děti a mladé lidi ke studiu technických oborů. Největším festivalem inovací a moderních technologií v plzeňském regionu je „Inovujeme Plzeň“, který je pořádán od roku 2018 a jehož součástí je i festival Dronfest, jenž je zařazen mezi top akce svého druhu na světě. 

Plzeňský inovační ekosystém 

SITMP šíří jméno města Plzně v zahraničí díky účasti v mnoha evropských projektech. Pracuje tak na tom, aby se Plzeň dostala na inovační mapu Evropy. Pro rozvoj a podporu inovátorů vytvořila SITMP nejpropracovanější městský inovační ekosystém v České republice, tzv. Plzeňský inovační ekosystém (PINE). Jeho úkolem je také přilákat další inovátory, podnikatele a investory do plzeňského regionu. Snaží se podporovat podnikání s vyšší přidanou hodnotou, místní investice do výzkumu a vývoje, prosazuje větší kontrolu produktového řetězce a zasídlení mezinárodně úspěšných firem vytvářejících dobře placená místa. Podporovanou myšlenkou je, čím více talentů, nápadů a úspěšných firem v Plzni bude, tím lépe se bude Plzeňanům žít. „V rámci PINE vedeme děti k technice a učíme středoškoláky spolupracovat napříč obory. Poskytujeme startupům zázemí, komunitní inspiraci i expertní mentoring. Zajišťujeme financování inovací ve firmách a pomáháme jim v zahraniční expanzi,“ říká Luděk Šantora. 

Na jednotlivé fáze rozvoje inovativního Plzeňana má město k dispozici čtyři klíčové nositele znalostí a nástrojů. Mladším dětem se věnuje Centrum robotiky se svými zájmovými kroužky a akcemi; experimentující teenagery si přebírá SIT Port, který z mnohých z nich udělá inovátory a startupisty, pro něž není nic nemožné. Kdo z nich chce začít skutečně podnikat, přechází pod Podnikatelské a inovační centrum BIC Plzeň, které navazuje na startupovou fázi s větším důrazem na podnikatelské dovednosti a znalosti. Městská organizace BIC Plzeň podporuje také fungující firmy a spolupracuje na financování inovačních projektů a na jejich mezinárodní expanzi.

Centrum robotiky

Pod SITMP spadá Centrum robotiky, které je místem vzdělávání, podpory a volnočasových aktivit v oblasti digitálních technologií. Nabízí kroužky a aktivity pro děti, kurzy pro seniory, vzdělávací semináře pro pedagogy, programy pro třídy ZŠ i MŠ. Centrum pomáhá vzbuzovat zájem o technické a přírodovědné obory u dětí už v předškolním věku, následně udržuje jejich zájem a potenciál pro práci s moderními technologiemi. Ukazuje dětem, rodičům, pedagogům i široké veřejnosti, že s technikou se dá začít v každém věku a že je to zábava. 

SIT Port 

Součástí ekosystému PINE je SIT Port, který poskytuje podporu všem, kteří se rozhodnou vykročit do světa podnikání a inovací. SIT Port buduje komunitu inspirativních lidí a mladé talenty propojuje s odborníky z praxe. „V SIT Portu se věnujeme všem, kteří se rozhodnou pro rozjezd vlastního podnikání. Členové naší coworkingové komunity v TechToweru mohou využívat prostory sdílených kanceláří pro jednotlivce i větší týmy. První prototypy svých projektů sestrojí v moderně vybavených sdílených dílnách, kde mají k dispozici profesionální 3D tiskárny, laserový ploter, frézy i frézky a další CNC stroje,“ popisuje Luděk Šantora.

Cowork v technologickém parku TechTower je jedinečným zázemím pro podnikavé studenty a freelancery, nadějné startupy, digitální nomády i studenty při psaní bakalářských prací. Komunita z coworku se setkává na akcích všeho druhu – na workshopech, hackathonech, startup víkendech nebo společných snídaních. Propojování komunity, vytváření vztahů a vazeb mezi studenty, začínajícími podnikateli i již zavedenými firmami je nevyčíslitelný bonus, který SIT Port Cowork v TechToweru nabízí. „Téměř 200 studentů již navštívilo startup CIE Group a jejich laboratoř virtuální reality. Startupy RoadTwin a Amitia jsme propojili s firmou Yunex Traffic, jejichž inovativní systémy pro autonomní mobilitu využíváme i v Plzni. Startupy propojujeme také s Technologickou iniciativou Plzeň, která vytváří prostředí pro spolupráci ve vědě, výzkumu a vývoji. Úspěšně se nám podařilo aplikovat projekty i do prostředí města Plzně – startup Nextdrop a jeho řešení pro chytré hospodaření s vodou využívá plzeňská zoologická zahrada i městská vodárenská společnost. Zvukové detektory střelby, křiku nebo tříštění skla od startupu JALUD Embedded jsme instalovali do plzeňských ulic pro zvýšení bezpečnosti obyvatel města,“ vyjmenovává Luděk Šantora.

TechTower

Díky aktivitám SITMP vznikl revitalizací bývalého pivovaru Světovar technologický park TechTower. SITMP jej spravuje a stará se o život v této původně industriální budově, která získala novou náplň spolu s moderním hávem. Novým uživatelům byla otevřena letos 1. února. Zdejší multifunkční sál a zasedací místnosti dodávají velkým konferencím, festivalům, workshopům a jiným eventům zcela nový rozměr. TechTower disponuje také 10 metrů hlubokou vodní nádrží pro testování ponorek a vodních dronů, která v Česku nemá obdoby. Představuje jeden z nejmodernějších technologických parků v České republice, který nabízí zázemí a kanceláře pro inovativní firmy. Ve vybavených prototypových dílnách se pak nápady mění ve skutečnost. 

Aktuálně sídlí v TechToweru 14 startupů a inovativních firem. Desítky studentů využívají coworkingové prostory, které jsou připraveny na míru. Vybrat si mohou z různě velkých kancelářských prostor, pevného i flexibilního místa nebo si prostor zarezervují třeba jen na pracovní schůzku, na týden či víkend. 

Drony SIT

Další ze stěžejních aktivit SITMP je rozvoj bezpilotního letectví prostřednictvím úseku Drony SIT. Ten pracuje na vývoji vlastních aplikací a hardwarových řešení a díky tomu může zákazníkům dodat produkt na míru jejich požadavkům. SITMP jako první využila drony při inspekcích mostních konstrukcí, nádrží a technologických celků. Využívá je pro detekci kůrovce v městských lesích ještě před jeho prvním rojením. Dlouhodobá a úspěšná spolupráce s hasiči a policisty přerostla v oficiální zapojení úseku Drony SIT do Integrovaného záchranného systému. Plzeň byla navíc prvním a dosud je jediným městem v ČR, kde jsou městské drony součástí IZS. Při svých četných výjezdech asistují dronaři u velkých požárů, při hromadných nehodách, pátrají po pohřešovaných osobách a zachraňují lidské životy a majetek. I pro potřeby IZS jsou vyvíjeny speciální aplikace, které usnadňují práci jednotlivým složkám. Drony SIT se také věnují vlastnímu vývoji 3D tisku. 

Správa budov a facility management

A právě inovativní řešení z dílny plzeňského startupu Nextdrop začala využívat i SITMP. Monitoring pro případný únik vody nově organizace instalovala v části svých objektů. Aktuálně začíná využívat i tepelná čerpadla a fotovoltaické systémy. Dálkově vyřešila odečty vody, elektřiny i plynu. Samotná Plzeň spravuje obrovské množství městských objektů prostřednictvím své akciové společnosti Obytná zóna Sylván, odpadovému hospodářství se věnuje společnost Čistá Plzeň, o veřejné osvětlení se starají Plzeňské městské dopravní podniky. Vodárna Plzeň instalovala přes 3 000 vodoměrů s dálkovým odečtem.

Více informací o projektech SITMP na:

https://www.sitmp.cz/, https://www.plzeninovativni.eu/co-je-pine/, https://centrumrobotiky.eu/, https://www.sitport.cz/, https://www.techtower.cz/, https://www.dronysit.cz/ a https://www.bic.cz/.

Turnikety mohou být i designovým prvkem

Vstupní turniket nemusí být vždy jen nevzhledné zařízení bránící neoprávněnému vstupu, ale naopak může jít o designový prvek daného prostoru. Potvrzuje to přední český výrobce turniketů a identifikačních systémů, společnost COMINFO. 

„Turnikety přizpůsobíme na míru potřebám klienta, možnosti jsou široké v mnoha směrech. Lze si zvolit i libovolnou barvu nebo speciální povrchovou úpravu. Navíc turnikety dokážeme vybavit různou technologií pro zvýšení komfortu průchodu osob,“ potvrzuje Martin Tischer, obchodní ředitel COMINFO, se kterým jsme probírali nejen samotné designové možnosti, ale také spotřebu energie turniketů, jejich životnost i ekologickou stopu.  

Martine, v oboru turniketů nejste žádní nováčci a řadíte se mezi světovou špičku. V čem si myslíte, že je vaše hlavní konkurenční výhoda?

Výrobou vstupních zařízení se zabýváme více než 30 let, což je poměrně dlouhá doba na to, abychom získali dostatek relevantních zkušeností. Velkou výhodou je, že máme vlastní vývojové oddělení, takže dokážeme pružně reagovat na nové technologické trendy na trhu i na různé požadavky našich zákazníků. Jako jedni z mála nabízíme také řešení na míru. Turnikety jsme schopni vyrobit v jakékoli barvě či se speciální povrchovou úpravou, aby dokonale zapadly do daného prostoru. Například do budovy Národního divadla v Praze jsme dodali turnikety ve zlatém provedení, které tak podtrhly celkový historický ráz budovy. Turnikety umíme kompletně vybavit i požadovanou technologií, ať už jde o čtečky karet či QR, biometrické terminály, nebo sběrače návštěvnických karet. Vyhovět lze požadavkům na jiný tvar a rozměr turniketu, přidáme i osvětlení křídel ve firemních barvách. Dodáme také dotykový ovládací panel, kterým může personál pohodlně a jednoduše ovládat turnikety vzdáleně z recepce.

Vaše portfolio obsahuje mnoho modelů turniketů a vstupních branek. Podle jakých kritérií se mohou zákazníci při výběru správného modelu řídit, popřípadě co jim může usnadnit výběr?

S přizpůsobením turniketu zákazníkům vždy velmi rádi poradíme, stačí se na nás obrátit. Vyvinuli jsme vlastní aplikaci s rozšířenou realitou turnstileART, která je dostupná pro zařízení Android i Apple iOS. Ta umožňuje na tabletu či mobilním telefonu snadno vytvářet profesionální 3D vizualizace turniketů přímo na místě předpokládané instalace. Klient si tak může sám vyzkoušet, jak by v daných prostorách mohly vypadat různé modely turniketů, může si modely zároveň porovnat mezi sebou, což značně zjednoduší přípravu projektu a usnadní rozhodování. Dále mohou projektanti či architekti využít naše produkty převedené do BIM objektů ve formátu Revit.

Zmínil jste integraci nejrůznějších technologií. Nejběžnější jsou asi čtečky karet či QR kódů. Čím je možné dále turnikety vybavit?

Aby byly turnikety uživatelsky co nejpřívětivější a intuitivní, umíme je propojit s množstvím hardwarových technologií i dalším volitelným příslušenstvím. Ať už jsou to zmíněné čtečky karet nebo QR kódů, dále biometrické terminály se čtečkou otisku prstu nebo systémem pro rozpoznání obličeje, docházkové a vstupenkové terminály nebo i nouzové tlačítko. Velmi využívaná je také integrace systému pro přivolání výtahu, tzv. LiftCall. Po ověření přístupu kartou na turniketu přijede pro osobu výtah, který je právě nejblíže, a osobu automaticky zaveze do toho patra, kam má povolený přístup. Veškeré technologie integrujeme přímo do těla turniketu, aby nijak nenarušovaly celkový design. Zvenku tak naše turnikety vypadají stále elegantně, ale uvnitř jsou napěchované technologiemi.

Nabízíte nějaká řešení i pro bezbariérové vstupy do budovy? 

Samozřejmě. Turnikety dodáme s širokým průchodem pro komfortní vstup imobilních osob nebo rodiče s kočárkem. U vybraných modelů nabízíme i extra široký 1,5m průchod, který lze využít například pro dopravu materiálu.

Pro své produkty jste vyvinuli vlastní patentovaný motor. V čem jsou jeho hlavní výhody?

Jde o jedinečný bezkartáčový motor Magnetic Direct Drive (MDD), který jsme vyvinuli speciálně pro námi vyráběné turnikety a vstupní branky. Vyznačuje se extrémně dlouhou životností s garancí 25 mil. MCBF (počet cyklů mezi poruchami) a hodí se tak do míst s vysokým pohybem osob, jako jsou administrativní budovy nebo různé atrakce. Motor je zcela bezúdržbový a bez problému odolá vlhkému i prašnému prostředí, takže je skvělou volbou na nádraží či letiště. Jde také o jeden z nejtišších motorů na trhu.

Jak je to se spotřebou elektrické energie vašich produktů?

Dlouhodobě se snažíme minimalizovat ekologickou stopu všech našich činností. Posledním takovým krokem byla například instalace solárních panelů na střechu našich výrobních hal. Spolupracujeme převážně s místními dodavateli a díky úpravě našich výrobních procesů je až 99 % použitých materiálů recyklovatelných. Naše turnikety se vyznačují nejnižší spotřebou elektrické energie v pohotovostním režimu na trhu. Docházkové terminály mají ve stand-by režimu zhaslý displej a čtečky karet si samy regulují intenzitu svícení dle okolního světla.

PR, FOTO Archiv COMINFO

Se stavbou, rekonstrukcí i optimalizací nákladů za bydlení poradí v září veletrh FOR ARCH 2023

Mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH letos proběhne ve dnech 19. až 23. září v PVA EXPO PRAHA a opět bude přehlídkou toho nejlepšího napříč stavebními odvětvími. Již 34. ročník nejvýznamnější akce v oboru přinese návštěvníkům tipy a inspiraci pro stavbu, rekonstrukci a energetické úspory v domácnostech. Nebude chybět program pro odborníky i širokou veřejnost. Oficiálními vozy veletrhu jsou automobily značky FORD.

Během 34. ročníku veletrhu FOR ARCH nabídnou své nové produkty a technologie nejvýznamnější firmy ze všech oblastí stavebnictví, připraven bude doprovodný program pro odborníky i širokou veřejnost a návštěvníci mohou využít bezplatných konzultací s profesionály v poradenských centrech. „V PVA EXPO PRAHA se také letos představí nejvýznamnější společnosti z oblastí elektroniky a zabezpečení, stavby, dřevostaveb, vytápění i wellness & spa a nabídnou produktové novinky i kvalitní práci,“ řekla ředitelka veletrhu FOR ARCH Kateřina Maštalířová.

Hlavními tématy, která budou rezonovat všemi odvětvími, zůstávají i pro letošní ročník především úspory energií, alternativní zdroje energie nebo státní dotace. Mezi vystavovateli nebude chybět Státní fond životního prostředí ČR, který představí výrazné změny v dotačním programu Nová zelená úsporám plánované od září letošního roku. Dotace budou dostupné pro více domácností, cesta k penězům se zjednoduší a program nově nabídne prostředky i na výměnu nejstarších plynových kotlů za tepelná čerpadla. Příjem žádostí za současných podmínek skončí 30. června, ve vylepšené podobě se otevře v září.

„Naším cílem je energetické renovace domů zpřístupnit pro co nejvíce domácností, zaměříme se více na bytové domy. Právě v těchto dnech jednáme s Evropskou komisí o využití prostředků Národního plánu obnovy pro nízkoúročené půjčky. Připravujeme i variantu financování formou záloh, které už dnes poskytujeme seniorům a invalidním občanům v NZÚ Light. Umožníme tak čerpat dotace i mladým rodinám, které nemají tolik vlastních úspor, aby například renovovali dům s pomocí standardní Nové zelené úsporám, ale nesplňují podmínky ani NZÚ Light,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík.

Bohatý program i prestižní ocenění

Organizátoři veletrhu sestavují také bohatý doprovodný program nabízející profesionálům ze stavebních oborů konference, workshopy či přednášky odborníků z různých oborů. Nebudou chybět například konference od Svazu podnikatelů ve stavebnictví zaměřené na kombinované stavby, digitalizaci či BIM. Do Letňan se v rámci FOR ARCH opět navrátí populární konference Požární bezpečnost pořádaná portálem TZB-info. Široká veřejnost může využít například poradenství v poradenských centrech i na stáncích vystavovatelů.

V rámci veletrhu se udělí prestižní ceny soutěží GRAND PRIX za nejzajímavější vystavené produkty a TOP EXPO za nejpoutavější expozice, protože FOR ARCH je tradičním místem, kde se prezentují nejmodernější technologie, produkty a řešení. Ty nejlepší z nich během prvního dne konání akce ohodnotí na stáncích vystavovatelů odborná porota. Exponáty se posuzují z hlediska technických parametrů, progresivní technologie, netradičního nápadu, mimořádné kvality za přijatelnou cenu, materiálu, ekologie, energetické úspornosti i možnosti uplatnění na trhu.

Digitalizace hýbe naším oborem, ale zámek je zámek

Cech mechanických zámkových systémů ČR (CMZS) vznikl v roce 1994 jako nezisková organizace. Dnes funguje jako respektovaný a státem uznaný garant různých služeb souvisejících se zabezpečením a sdružuje desítky odborných firem.

Hovořili jsme o tom s předsedou představenstva cechu Tomášem Pospíšilem.

Na webu vašeho cechu píšete, že jste „státem pověřeným odborným garantem v oblasti mechanického, mechatronického, elektronického a kombinovaného zabezpečení majetku“. Znamená to, že když si budu chtít vybudovat zabezpečovací systém ve firmě, budete mi garantovat kvalitu služeb? Že mě firma nenapálí?

V úhrnu lze říci ano, pokud využijete služeb členů CMZS, nemělo by se stát, že vás firma „napálí“. Určitě vám nabídne řešení za obvyklé ceny na trhu. Existují samozřejmě cenově dražší i levnější alternativy a je jen na vás, zda si pořídíte prémiovou značku nebo ne.

Proč by společnosti, které řeší zabezpečení budovy, měly využít služeb vašich členů?

Jsme tradiční odborná oborová asociace s 29letou historií. Sdružujeme profesionály i výrobce a distributory prostředků k zabezpečení majetku a objektů. Zákazníkům – ať jde o občany, nebo firmy – dlouhodobě a koncepčně doporučujeme, vysvětlujeme, nabízíme a montujeme správná, účinná, certifikovaná řešení zabezpečení včetně prevence.

Znamená to, že sdružujete hlavně velké firmy?

Sdružujeme celý řetězec členů – od vzniku výrobku, jeho zkoušení, kvalifikovaného prodeje až po finální službu odborné montáže a následný servis. Naši členové se dělí na drobné firmy, větší společnosti, výrobce a velkoobchody. Mezi ty první patří zámkaři, kteří prodávají vložky, zámky a řežou kopie klíčů, zámečníci či nouzové otvírací služby. Větší firmy podnikající v zabezpečení vám zabezpečí objekt komplexně, například systémem generálního klíče v kombinaci s elektronickým přístupovým systémem a doplňujícími prvky, jako je alarm, kamery, PCO apod. Výrobci a velkoobchody uvádějí a distribuují bezpečnostní produkty na trh. Specifickým typem člena je státem akreditovaná zkušební laboratoř, která výrobky certifikuje.

Co je třeba udělat pro to, abyste se stali státem pověřeným garantem?

Státem pověřeným garantem jsme se stali před více než 10 lety, kdy jsme začali spolupracovat s Ministerstvem vnitra ČR, konkrétně odborem prevence kriminality. A to na základě cechovního projektu Bezpečná země, jehož jsem autorem.

Jak chcete přispět k bezpečnosti země? 

Jedná se o prevenční projekt, který laickou a velmi přístupnou formou vysvětluje zásady správných způsobů zabezpečení – na co si dát pozor, jak postupovat, čeho se vyvarovat a zejména jaké produkty si vybírat. Ať už jde o dodavatele, nebo montáž. K tomu slouží Katalog doporučených výrobků, což je tištěná a elektronická publikace, která provádí celou problematikou zabezpečení budov včetně nabídky produktů od tradičních tuzemských i evropských prověřených výrobců. Tyto produkty, pokud jsou instalovány některými z členů CMZS, by pak měly mít odbornou garanci montáže a zajištění správné funkčnosti. A především by si měl zákazník být jistý, že pro daný typ a místo zabezpečení byla vybrána správná velikost, síla či úroveň zatížení instalovaného zařízení. Tento projekt se neustále rozvíjí podle inovace a digitalizace i do systémů zabezpečení. Začínali jsme s čistou mechanikou. Pak se přidala mechatronika a dnes je to také elektronika a kombinace těchto způsobů zabezpečení objektů. V současnosti řešíme a do projektu i jeho katalogu přidáváme téma kybernetické bezpečnosti produktů zabezpečení.

Co má z projektu Bezpečná země váš cech?

Projekt je odrazovým můstkem hlavně pro naše členy, kteří na jeho základě nabízejí své služby a produkty provozovatelům, facility manažerům či správním firmám. Přes CMZS žádný kontrakt nejde – jsme nezisková organizace i z důvodu spolupráce se státním sektorem, tedy i jeho záštity. Předkládáme a propagujeme správné způsoby zabezpečení a odkazujeme na členskou základnu. Cech MZS ČR společně s ministerstvem vnitra a Policie ČR je nositelem know-how – správných, účinných, certifikovaných způsobů a prostředků zabezpečení z obecného hlediska. A zákazník má k dispozici již zmíněný Katalog doporučených výrobků a seznam členů, aby si vybral produkt i toho, kdo jej má namontovat.

V čem má pro zákazníka projekt Bezpečná země přidanou hodnotu?

V jistotě, že dostane korektní a relevantní informace. V jistotě, že získá nabídku řešení a produktů, které skutečně pokrývají jeho reálné potřeby a jsou vhodně dimenzovány pro jeho objekt. Většina ostatních prodejců chce prvořadě prodat, a tak naslibují i nemožné. Nebo velkoobjemově dovážejí zboží a nabízejí jej po internetu za lákavé peníze… Zákazníci často podlehnou neuvěřitelné ceně, ale neuvědomí si, že k produktu takový dodavatel nenabízí vůbec žádný servis, natož odbornou montáž. A to jsou všechno věci, které při úvodní levné koupi následně velmi prodražují finální dílo. Nezřídka se setkávám se situací, kdy i zkušenější facility manažeři a správci ve snaze všemožně ušetřit nakoupí produkty, které si sami namontují. Neexistuje k nim často ani český návod – a ve finále řešíme jejich nefunkčnost, neodbornou montáž či poškození. Výsledkem pak je nutná dodávka a instalace zcela nového produktu. S tím jsou opět spojené vícenáklady, nehledě na to, že část objektu je pak dočasně nezabezpečená.

Co musí splňovat uchazeč o členství v CMZS?

Členem se může stát pouze fyzická či právnická osoba s čistým trestným rejstříkem, podnikající v oboru zabezpečení, která je vyučena, respektive disponuje oborovou kvalifikací či rekvalifikací na profesi zámkař (podle Národní soustavy povolání). Samozřejmě musí mít příslušné živnostenské oprávnění včetně koncese k poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob. A zároveň taková osoba musí doložit prokazatelnou praxi tří a více let a musí ji doporučit garant, tedy stávající člen CMZS.

To vše je třeba k přijetí?

Následně je přijat, nebo nikoli. Hlasuje o tom valná hromada, před níž se představí adept i jeho garant. Pokud je přijat, následuje roční lhůta, než získá cechovní členský list. Odbornost, praxe a zkušenosti jsou tím nejdůležitějším kritériem. Stále se jedná o řemeslo, tedy zručnost, cit a profesionalitu, vlastnosti, s nimiž je zejména dnes nutné přistupovat k různorodým zakázkám – od pořízení kopie klíče až po rozsáhlé elektronické přístupové systémy. Naši členové, a to je důležité, se vstupem do CMZS zavazují, že budou ctít a dodržovat etický kodex, který má základy v kodexu Hospodářské komory ČR, jejímž členem je náš cech. Je to souhrn pravidel čistého, fér obchodování, udržení zdravé hospodářské soutěže a vyvarování se nekalých praktik.

Co když člen poruší etický kodex?

Pokud zjistíme, že není kodex dodržen, je se členem zahájeno kárné řízení – nebo je rovnou vyloučen. Pro zákazníky by to tedy mohlo fungovat jako první síto. Mají na výběr, koho na trhu osloví. Věřím, že člen CMZS, který je ověřeným subjektem s prokazatelnou historií, zkušenostmi a drží se jasných pravidel, pro ně bude jasnou volbou.

Když se na to podíváme z druhé strany: Jakou motivaci by měla mít firma, která se chce stát členem cechu? Tedy vedle toho, že získá více zakázek?

Benefity pro naše členy jsou mj. informace z první ruky od výrobců. Pořádáme také pravidelná setkání k výměně zkušeností a dobré praxe, děláme pravidelná odborná školení k neustálému zvyšování kvalifikace. Dále je to zmiňovaný projekt Bezpečná země, na jehož základě mohou naši členové sami oslovovat zákazníky – nebo zákazníci členy. V současnosti navíc jednáme s ministerstvem vnitra o dalších výhodách pro členy. V období nejtvrdšího lockdownu při pandemii covidu jsme například byli jedinou asociací, která pro své členy vyjednala na ministerstvu průmyslu a obchodu výjimku z uzavření maloobchodních provozoven.

Máte zpětnou vazbu od zákazníků, kteří realizovali zabezpečení prostřednictvím vašeho cechu?

Ano, kladných zpětných vazeb máme hodně, a to jak z komerčního sektoru, tak z měst a obcí, kde jsme uskutečnili zabezpečení objektů. Zákazníci vítají třeba i to, že téměř nikde jinde než u CMZS nemají možnost si ověřit, zda od prodejce dostávají skutečně certifikované zboží nebo relevantní informace. Mnoho prodejců na trhu zcela záměrně zaměňuje certifikáty a normy. Důvod je prostý – problematika norem a zkušebnictví je poměrně složitá a značně rozsáhlá. Obchodníci často spoléhají na to, že spotřebitel nedokáže rozlišit, co je pravda a co ne. Ani facility manažeři se často v problematice neorientují do hloubky. Nevědí, co je přesně ve vyhláškách, co má mít jaké normy, splňovat jaká kritéria atd. Nejednou jsme řešili dotaz spotřebitele na dodávku dveří, které měly být protipožární, ale výrobce a dodavatel nebyli schopni doložit příslušné certifikace. Totéž se týká bezpečnostního kování, panikových či únikových produktů, cylindrických vložek a dalších prvků zabezpečení.

Pořádáte pro zákazníky také nějaká odborná školení?

Ano, zejména pro facility manažery a provozovatele budov jsme v loňském roce uskutečnili pilotní projekt v oblasti „Jak správně zabezpečit evakuační a únikové cesty“. To je velmi problematická záležitost, nejvíce u obchodních center, kde to často bývá v rozporu s požárními směrnicemi. Školili jsme na toto téma i pracovníky HZS. Také další témata jsou velmi aktuální – proč si raději pozvat odborníka pro navržení systému generálního klíče, nebo jak zabezpečovat pláště budov a následně vnitřní trakty. Umíme sestavit i školení na míru.

Lze ještě něco vylepšovat v zabezpečení budov?

Dnešní administrativní, víceúčelové či veřejné budovy, ať už jde o obchodní centra, office parky a další, musejí splňovat ty nejvyšší standardy snadné obslužnosti, bezpečnosti, integrace do systému inteligentního řízení i designu. Takže př zabezpečení budov se zaměřujeme na dvě hlavní hlediska: na specifikaci veškerých přístupových bodů na plášti budovy a následnou detekci pohybu osob uvnitř. Pak se tato hlediska dělí podle účelu budovy, reálné či očekávatelné fluktuace osob i podle jejich rozdělení – zda jde o zaměstnance či návštěvníky, personál údržby, úklidu, ostrahy nebo jaká je míra či nutnost řešit přístup osob s handicapem. Záleží také např. na tom, zda jsou v budově nebo jejím přilehlém okolí garáže, propojovací trakty a další objekty. Podle toho pak jsou identifikována rizika, tedy bezpečnostní hrozby, jejich množství a typy, která se v budově mohou vyskytovat. Na základě toho je zpracováno doporučení, jakými prostředky či způsoby a režimy by mělo být řešeno zabezpečení objektu.

Jaká jsou ta rizika konkrétně?

Je to třeba nekontrolovaný přístup neoprávněných osob do objektu. V důsledku toho vznikají škody buď na majetku, nebo kvůli ztrátě informací. Stejně tak musíme minimalizovat zdravotní hrozby, takže jsou žádané i systémy detekce infikovaných osob na vstupu do objektu. I takové řešení znamená bezpečnost objektu, řešenou mechanickými, elektronickými a dalšími zábrannými prostředky.

Narážíte na inteligentní řízení budov?

Tlak na integraci zabezpečovacích systémů do inteligentního řízení budov nebo vytvoření autonomního systému zabezpečení pro vzdálené řízení za pomoci třeba čipových karet, PIN kódů či e-keys v mobilní aplikaci či otisků prstů je velmi silný. A to v důsledku pokračující digitalizace. Je přirozené řešit maximum možných situací v reálném čase (proto také často vzdáleně přes cloud nebo server) a zároveň zvyšovat komfort obsluhy oprávněným osobám. Dnešní možnosti a produkty na trhu dovolují takřka cokoli. Nicméně mechanika neboli fyzická zábrana – zamezení vstupu uzamčením, závorou, zámkem nebo bezpečnostními dveřmi je a nadále zůstává naprostým základem, bez něhož nemůže být instalován jakýkoliv elektronický systém a zabezpečení.

Vídeň se chce do roku 2040 stát klimaticky neutrální

Vídeň chce pryč od plynu a dalších fosilních paliv, a to do roku 2040. Tepelné zásobování a chlazení se má v budoucnu opírat pouze o obnovitelné zdroje energie. Městu má pomoci Vídeňský klimatický jízdní řád (Wiener Klimafahrplan), který byl přijat loni a obsahuje ucelený soubor opatření od instalace fotovoltaických elektráren na střechách domů přes rozšiřování sítě dálkového vytápění po obří geotermální projekt, který má ve finále teplem zásobovat 120 000 domácností. Budoucnost Vídeň vidí i ve vodíku. 

V současné době pokrývá zhruba 43 % konečné spotřeby energie na vytápění a ohřev vody ve Vídni zemní plyn. Ukončení využívání zemního plynu do roku 2040 může proto znít velmi ambiciózně. Podle vídeňské radnice je to ale možné a nutná jsou k tomu rázná a statečná rozhodnutí. Jaká to jsou?

Dálkové vytápění jako hlavní pilíř

Předně si město muselo uvědomit, že alternativní zdroj vytápění a ohřevu vody nelze aplikovat plošně. V centru, kde se nachází hustá zástavba bytových domů, má městu pomoci zejména dálkové vytápění, které v současnosti dodává teplo již 40 % vídeňských domácností. Právě v dalším rozšiřování této sítě vidí město hlavní potenciál, přičemž už nyní je zdejší síť jednou z největších v Evropě. Nutné je však zmínit, že i za dálkovým vytápěním stojí zemní plyn. S plánovanou dekarbonizací výroby elektřiny by se měl jeho podíl na dálkovém vytápění neustále snižovat. Naopak v méně osídlených městských částech vidí Vídeň budoucnost v kombinaci tepelných čerpadel, solárních panelů a biogenních pevných paliv, jako jsou pelety nebo štěpka. 

Obří zdroj tepla přímo pod městem

Příhodné podmínky pro energetickou transformaci města radnice spatřuje i v geotermální energii. Přímo pod městem se má totiž nacházet obří zdroj energie, a to 3 km pod zemí. Stavební práce, které letos začnou, mají umožnit vytápět geotermální energií 120 000 domácností, a to do roku 2030. A jak je to s financemi? Očekávané investiční náklady dosahují 80 mil. eur, tedy kolem 2 mld. Kč. Desetina poputuje z dotace spolkového ministerstva pro klima. Nicméně hlubinnou geotermální energii vnímá Vídeň jako spolehlivý a podle aktuálního stavu poznání téměř nevyčerpatelný zdroj, který může teplo a elektřinu poskytovat dlouhodobě a navíc za stabilní ceny.

Teplo z odpadních vod

Podobně chce Vídeň využívat i odpadní teplo z čistírny odpadních vod. Ta mimochodem díky rozsáhlé modernizaci od roku 2020 vyrobí více energie, než sama spotřebuje. Na výstupu z ČOV Vídeň navíc před rokem zahájila stavbu jednoho z největších tepelných čerpadel v Evropě. Zařízení u odtoku má už v polovině letošního roku začít dodávat dálkové teplo až pro 56 000 domácností. Po dokončení v roce 2027 vzroste kapacita na 112 000 domácností, respektive na 110 MW. Investiční náklady dosáhnou 70 mil. eur. A protože Vídeň už 15 let buduje i síť dálkového chlazení, může v letních měsících přebytečné odpadní teplo posloužit k výrobě chladu v příslušných centrálách dálkového chlazení. Z několika středisek napříč městem chlad putuje do 180 budov – zejména velkých objektů, už se ale začaly připojovat i byty v novostavbách. Celkový výkon vídeňského dálkového chlazení vloni dosáhl 200 MW.

Pod Vídní dřímá obří zdroj tepla.

Vídeňská vodíková ofenziva

Budoucnost spojuje Vídeň i s vodíkem. Městský energetický podnik Wien Energie s dalšími rakouskými a německými partnery nyní např. přestavuje jednu z největších rakouských plynových turbín tak, aby ji mohl vedle plynu pohánět i vodík. Výsledky pokusu přimíchávání nejprve 15 a později 30 % vodíku očekává Vídeň ke konci tohoto roku. Je ale jasné, že výsledky budou zajímavé nejen pro Vídeň, ale pro celou Evropu – na starém kontinentu je totiž v provozu přes 115 stejných turbín. O vodík se Vídeň chce opírat i v dalších segmentech městské správy a letos ho navíc začne sama vyrábět. Denní kapacita by se měla pohybovat kolem 1 300 kg, přičemž jeho využití se plánuje hlavně pro pohon vodíkových autobusů, nebo již ve zmíněné městské plynové elektrárně. Vedle toho ho ale chce nabídnout i jako surovinu soukromým subjektům z oblasti dopravy, logistiky i průmyslu. Vídeň by se tedy měla v dohledné době stát z hlediska vodíku zcela samostatnou a pokrýt celý řetězec od produkce přes skladování a distribuci až po spotřebu či prodej. A jak doplňují zástupci města, veškerá související spotřeba energie musí vycházet z obnovitelných zdrojů.

Vídeň je zelená. Podíl zeleně tvoří 50 %.

Strategie města a jeho klimatický jízdní řád

K uhlíkové neutralitě samozřejmě vedou i další opatření města, která ukotvuje Vídeňský klimatický jízdní řád a nelze ho chápat pouze jako manuál řešící přechod k alternativním zdrojům energie, i když jsou jeho podstatnou součástí. Nutná je podle města i změna ve společnosti a v zažitých vzorcích chování. Součástí strategie města jsou např. i investice do udržitelné městské infrastruktury, kdy dochází především k posilování městské hromadné dopravy, rozšiřování sítě cyklostezek i nabídky sdílených dopravních prostředků. Prostřednictvím různých kampaní apeluje radnice na obyvatele, aby využívali stávající propracovanou síť veřejných prostředků a zbytečně nezatěžovali město automobilovou dopravou. Důležitý je i podíl zeleně ve městě, který je ve Vídni padesátiprocentní. Intenzivní výsadbou stromů v ulicích, rozšiřováním stávajících parků, instalací mlhovišť a pítek se Vídeň snaží o ochlazování metropole a bojuje tak proti tepelným ostrovům, které znesnadňují kvalitní život ve velkoměstech, obzvláště pak v létě. Při všech těchto doplňujících městských projektech je ovšem nutná občanská participace, která se Vídni daří rozvíjet. Zásadní je aktivní zapojení obyvatel při transformaci města a v adaptaci města na klimatické změny i na energetickou krizi v Evropě. Součástí Vídeňského klimatického jízdního řádu jsou např. i tzv. vídeňské klimatické týmy, což jsou obyvatelé, kteří mají zajímavé nápady a chuť společně s městskými částmi vymýšlet nové udržitelné projekty, které by pomohly zlepšit životní prostředí. Závěrem a pro zajímavost lze zmínit, že pouze na fungování těchto týmů město jen letos vyčlenilo 6 mil. eur.

Vídeň věří v obnovitelné zdroje energie a na střechách domů intenzivně instaluje fotovoltaiku. Na střeše Wiener Stadthalle dokončila koncem října instalaci fotovoltaických panelů, které ročně vyrobí přes 1,1 mil. kWh elektřiny.

Case study: jedinečný projekt v Geblergasse

Ukázkou inovativního a jedinečného projektu s kombinací různých obnovitelných zdrojů energie je přeměna bytových domů ve vídeňské Geblergasse na „chytrý blok“. Nejde přitom o novou výstavbu, ale historickou bytovou zástavbu postavenou převážně v předminulém století a nyní doplněnou moderní infrastrukturou. Nově zde několik domů sdílí společné zásobování teplem prostřednictvím tzv. anergie. V létě se přebytečné teplo, např. z bytů nebo ze solárních kolektorů, ukládá do geotermálních sond, odkud je pak v zimě teplo čerpáno zpět na povrch, následně zpracováváno tepelnými čerpadly a konečně přiváděno do podlahového vytápění v bytech. V létě naopak potrubím protéká studená voda, která udržuje místnosti chladné. Vzniklé odpadní teplo je pak uloženo na zimu do země. Celý koncept a technické provedení navíc umožňuje rozšíření i do ostatních budov v uličním bloku. Plyn tu tedy nikdo nepotřebuje.

Unikátní „chytrý blok“ v Geblergasse

TEXT: Ing. Markéta Poláčková, WH Digital GmbH,   Zahraniční kancelář města Vídně

polackova@eurocommpr.cz | www.eurocommpr.cz