59. DMO

Obce čím dál tím častěji čelí kyberútokům na své servery s citlivými daty. NÚKIB v letech 2020-2023 zaevidoval 38 incidentů hlášených samosprávami – 27 incidentů z obcí a 11 z krajů. Útoků ovšem může být řádově více, jelikož obce nemají zákonnou povinnost incidenty NÚKIBu hlásit. Kybernetická bezpečnost patří ke klíčovým tématům, o které by se starosta měl zajímat, a proto se jí budou věnovat i další 59. Dny malých obcí. Starostové si mohou už v kalendáři zarezervovat místo na jaro–19. března 2024 v Praze a 26. března 2024 v Olomouci.

Jedním z nejčastějších a zároveň nejzávažnějších typů incidentů, kterým státní správa a samospráva čelí, jsou ransomwarové útoky. Jedná se o druh škodlivého softwaru, jehož účelem je zašifrovat, zakázat nebo výrazně omezit přístup k datům, zařízením nebo celým systémům oběti, a to do té doby, dokud poškozený nezaplatí požadované výkupné.

Další způsob častého napadení z kybersvěta jsou například DDoS útoky, při kterých se útočníci snaží narušit nebo poškodit webovou stránku, síť nebo jinou online službu tím, že ji přetíží velkým množstvím falešných nebo nevyžádaných požadavků, dokud nedojde k poklesu výkonu, omezení nebo výpadku služby.

Oblíbený je také phishing, při kterém se útočník snaží získat důvěrná data oběti nebo spustit na zařízení oběti škodlivý kód. Nejčastěji probíhá phishingový útok pomocí podvodného e-mailu s žádostí o informace k naší platební kartě nebo přihlašovací údaje do internetového bankovnictví.

Neméně častá je i nepřístupnost elektronické pošty a spisové služby.

„V rámci 59. Dnů malých obcí dostane velký prostor téma kyberkriminality, kterou útočníci páchají na obcích a s ní spojená obrana, která je velmi složitá, jelikož útočník je vždy krok před obráncem a má jistou výhodu prvního tahu. Mluvit se bude určitě i o chystaných regulacích na samosprávy s ohledem na náročnost a nákladnost vhodných či nutných opatření, možnostech personálního zajištění a samozřejmě i zkušenostech jak s obranou proti konkrétním útokům, tak i celkovou připraveností úřadu,“ říká programový ředitel konference DMO Vojtěch Dvořáček.

Setkání Klubu facility manažerů ČMA

První společná pracovní snídaně členů Klubu facility manažerů při České manažerské asociaci se uskutečnila 30. listopadu v sympatickém prostředí pražského CAFE YDEAL s výbornou gastronomií.

Po krátkých úvodních přednáškách byla představena nová projektová manažerka Martina Kymrová, která doplnila ve vedení klubu Arnošta Wagnera a Ondřeje Štrupa, IFMA Fellow. Hosté se seznámili s návrhem plánu na rok 2024 založeném na těsné spolupráci Klubu FM a ČMA.

Že se bude na co těšit, bylo zřejmé po představení nabitého programu odborných přednášek, exkurzí, unikátních projektů a vzdělávacích seminářů, který získal pozitivní ohlas nejen mezi přítomnými, ale i širokou odbornou veřejností nejen z oblasti FM.

Veškeré dění bude zároveň redakčně podpořeno v časopise Facility Manager, který vychází již 17 let a na mediálním trhu je mezi čtenáři a partnery respektovaným nezávislým titulem vydavatelství WPremium event. 

Vstupte mezi výjimečné osobnosti českého managementu a staňte se členy České manažerské asociace (ČMA).

 

Oslava 25. výročí založení České asociace úklidu a čištění

Bylo 24. listopadu odpoledne a strašně pršelo. No nic, říkala jsem si, snad to všechny neodradí a přijedou. Naštěstí neodradilo. Sešlo se nás 75 a opravdu jsme si to užili až do časných ranních hodin.

Začali jsme nevesele. Od paní JUDr. Schormové jsme si vyslechli, co se bude dít s dohodami mimo pracovní poměr, co už platí a co nás čeká v našich nejběžnějších způsobech zaměstnávání, tedy DPP a DPČ. Radostné povídání to nebylo a všem je nám jasné, že pokud chceme pracovat podle litery zákona a konsolidačního balíčku, tak nezbyde než vyjednávat o zvýšení cen, jelikož v úklidu je přes 90 % lidí zaměstnaných právě na DPP nebo DPČ. Klienti určitě nebudou nadšeni a lze očekávat mnoho nových výběrových řízení. Ale jelikož se uklízet prostě musí, tak věřím, že to přežijeme. A to jsme si také na konec popřáli.

Nahradí nás roboti?

Pak už následoval program plný dobrých zpráv a radosti. Hned první odborná prezentace partnera oslav a večera – firmy KÄRCHER – nám ukázala, kam náš obor směřuje. Po sále jezdila KIRA B50, autonomní podlahový čisticí stroj, a pan Chalupníček nám k tomu vykládal, co všechno tento novodobý pracant s dobíjecí stanicí umí. KIRA B50 patří v současné době ke špičce na trhu a umí mnoho toho, co jiným chybí. A viděli jsme i novinku, malou sestřičku KIRU CV50, což je profesionální autonomní vysavač na koberce i na tvrdé podlahy. A zajímavé rovněž bylo, že KÄRCHER představil novou spolupráci s jedním z největších dodavatelů manuální techniky, firmou TTS. KÄRCHER navíc celou plochu sálu s povrchem z dřevěných parket před naší akcí vyčistil, protože oslavovat úklid na špinavé podlaze, přece nejde.

Následovala prezentace dalšího partnera oslav a večera – firmy UNIKONT Group. Ta nabízí široký sortiment čisticí a komunální techniky předních světových výrobců. A ani tady nescházelo předvedení budoucnosti úklidu, tedy strojního mopování. Scrubmaster B5 od firmy HAKO je opravdu špičkou v této kategorii a je vidět, že v Německu nad tím někdo přemýšlel hlavou. Je to totiž robustní, ale přitom lehký a na ovládání jednoduchý stroj, který se dostane do rohů a účinně vyčistí i jinak nedostupné. Takže kvalita údržby podlahových ploch, např. na toaletách, je nesrovnatelná.

Chytrá a šetrná chemie

A jelikož bez chemických prostředků se úklid neobejde, následovala pak série prezentací partnerů oslav a večera na toto téma. Široké portfolio výrobků a některé novinky představil Petr Chudomel z firmy CORMEN, která se před 20 lety začala jako první česká firma věnovat výrobě profesionální čisticí a úklidové chemie. A pojala to už tehdy opravdu profesionálně, výrobky jsou barevně kódované, s jednoduchým číselnými označením řad a hlavně jde o vysoké koncentráty. V profi úklidu mají odpověď na většinu problémů a otázek. A některé jejich výrobky jsou už dnes ekologické stejně jako vysoce účinné, a firma v rámci spolupráce s CAC chce tento segment ještě více rozvinout.

Novinkou na trhu a dá se říci, že jedinečnými produkty se prezentovala firma MAXIDINA, která se specializuje na multifunkční ekologické produkty, jež spolehlivě čistí a odstraňují zápach tím, že likvidují jeho zdroj. Všechny výrobky efektivně odstraňují organický biofilm, který nelze eliminovat běžnými čisticími prostředky. Velkou výhodou je jejich bezoplachové použití při běžném úklidu. Další plus je obrana proti špatnému dávkování tím, že správně koncentrovaná dávka prášku je v sáčcích rozpustných ve vodě. Tím se předejde předávkování a navíc – jelikož se sáčky skladují v objemově malých plastových nádobách, šetří se skladovací plocha i přepravní náklady. Tyto produkty jsou plně ve shodě s reporty ESG. A největší zázrak je, že je to tři v jednom: ekologické, opravdu účinné při čištění a likvidaci zápachu a navíc má i dezinfekční efekt. V Mánesu nám to přímo demonstrovali na páchnoucí špinavé popelnici, která po pouhém vystříkáním byla čistá a voněla.

Posledním prezentujícím byla firma Xcare Robotics, která představila nové chemické produkty v oblasti čištění solárních panelů a prevenci znečištění systémem nanotechnologie. Součástí byla i prezentace autonomních robotů na toto specifické čištění. Další část byla o robotických autonomních zametačích firmy Fybots pro průmyslové objekty, zejména skladovací plochy. Prostě řítíme se do doby robotické…

Tím skončila odborná část oslav našeho výročí. Je vidět, kam úklid směřuje. Důvodem je i nedostatek pracovních síly a stále větší náklady na pracovníky. Nebojíme se, že by naše paní uklízečky a páni uklízeči podle známého bonmotu „neměli co žrát“, jelikož roboti nezvládnou všechny úklidové činnosti a vždy k nim bude potřeba člověk. Jen se v budoucnu složení úklidových týmů trochu změní, protože budeme potřebovat i pracovníky, kteří budou umět roboty servisovat a tak trochu programovat a zároveň budou kontrolovat jejich „práci“, popř. dočišťovat a organizovat činnosti tak, aby byly efektivní a flexibilní.

Víno, zpěv i dobrý skutek

Venku se setmělo, a tak konečně nastal čas se bavit. Kromě sfoukávání 25 svíček, výborného jídla a pití nás také čekala zábava. Celým odpolednem a večerem provázel moderátor, hudebník a bavič Radomír Švec. Zlatým hřebem večera pak byla hra Chcete být milionářem CAC?, kde byly úklidové otázky a tři záchytné body s hodnotnými cenami, počínaje lahví dobrého vína přes stříbrné pero s českými granáty až po hlavní výhru, jímž byl milion zážitků v penzionu Na kraji lesa ve Valašském Meziříčí. Radomír se úspěšně zhostil role průvodce z televizní verze hry. Byla to velká legrace a všichni jsme se srdečně bavili. Věříme, že se vítězce bude milion zážitků líbit.

Radomír nám ještě zahrál a zazpíval směs písní ze světa, ale také z Čech a Moravy a plný sál se nejen rozezpíval, ale i roztančil.

Součástí programu byla také charitativní tombola, kde jsme vybírali na čtyřletého Filípka, který se narodil se vzácnou genetickou vadou. Kvůli ní mu ve svalech chybí dostatek bílkoviny – merosinu, a tak nemůže bez pomoci běhat, stát ani sedět. Na cestě životem musí tento roztomilý chlapeček překonávat různé překážky, a tak jsme ho na základě doporučení nadace Konto bariéry podpořili. Filípkovi rodiče věří, že jejich syn bude jednou samostatný, a dělají pro to všechno. Hipoterapie, chůze ve vodě, masáže, domácí cvičení nebo intenzivní rehabilitace, to vše posouvá Filípka stále kupředu. 

Filípek používá pojišťovnou nehrazené pomůcky, jako je chodítko, lehoučký vozík a terénní kočárek a dvakrát ročně absolvuje intenzivní rehabilitační pobyt ve specializovaném centru. To ovšem stojí desetitisíce korun a najít je v rodinném rozpočtu je náročné… Z vybraných finančních prostředků rodiče chtějí tento rehabilitační pobyt Filípkovi uhradit. Šek na 15 000 jsem předala rodině 12. prosince spolu s dalšími sponzory. 

A jak skončil večer? Tančili jsme, zpívali jsme, dokonce došlo i na zpěv a hru na kytaru jednoho a poslední z nás odcházeli až po půlnoci. Zkrátka jsme si to užili a o něco lépe jsme poznali, protože se nás sešlo na 80. 

Další akce nás čekají v novém roce 2024, a věříme, že opět rozšíříme naše řady, tak jak tomu bylo i letos. Protože úklid i přes všechny ty trable je úžasná věc. 

Text: Irena Bartoňová Pálková

Smart city v podání města Plzně

Jedním z módních termínů dnešní doby je „smart city“. Snad každé město v ČR používá tento termín ve svém strategickém plánu. Realita bývá často zcela jiná, ale i u nás existují výjimky a je radost pozorovat postupný, úspěšný a do detailu propracovaný rozvoj konkrétního města. 

Řeč je o Plzni, kde je významným hybatelem, zdrojem dat a inovací Správa informačních technologií města Plzně (dále jen SITMP). Jde o příspěvkovou organizaci města, která vznikla v roce 1998. Jejím hlavním cílem je zavádění, udržovaní a rozvíjení moderních technologií a inovačních přístupů na území průmyslového města Plzně. „Naše aktivity zaměřujeme na usnadnění života v Plzni, hledáme a dále vzděláváme talentované lidi, poskytujeme jim zázemí a odborné služby a podporujeme je v založení podnikání v plzeňském regionu. Místo montoven s levnou pracovní silou tu zakotví kvalitní zaměstnavatelé s nabídkou dobře placených míst pro Plzeňany,“ vysvětluje Luděk Šantora, který je ředitelem SITMP již 16 let. Sběrem a analýzou dat z území se Plzni daří naplňovat dlouhodobé zkušenosti a znalosti veřejných služeb. K říjnu 2023 měla organizace 138 aktivních zaměstnanců a její pracoviště byla dislokována do tří míst v krajském městě. SITMP je rozdělena na osm úseků: Centrum robotiky, Drony SIT, SIT Port, úsek rozvoje, úsek aplikací, úsek infrastruktury, úsek podpory uživatelů a back office.

Popularizace nových technologií nejen mezi mladými

Základem chytrého města jsou data, která vedou k informacím a pomáhají při rozhodování. SITMP data sbírá, strukturuje a poskytuje je všem, kdo s nimi chtějí dále pracovat. Kohokoli zajímá srovnání Plzně s dalšími českými městy v různých oblastech, může využít datový portál https://tuta.plzen.eu. SITMP rozvíjí informační systém města se stovkami navazujících aplikací jako např. výkon městských agend, elektronické vyřizování na úřadech, výuku s pomocí moderních technologií a další. Klienty SITMP jsou statutární město Plzeň a jeho organizace, občané, podnikatelé a návštěvníci západočeské metropole. Zde však aktivity SITMP nekončí. Nové technologie popularizuje široké odborné i laické veřejnosti formou atraktivních akcí a festivalů. Podněcuje tak zájem o techniku a přivádí děti a mladé lidi ke studiu technických oborů. Největším festivalem inovací a moderních technologií v plzeňském regionu je „Inovujeme Plzeň“, který je pořádán od roku 2018 a jehož součástí je i festival Dronfest, jenž je zařazen mezi top akce svého druhu na světě. 

Plzeňský inovační ekosystém 

SITMP šíří jméno města Plzně v zahraničí díky účasti v mnoha evropských projektech. Pracuje tak na tom, aby se Plzeň dostala na inovační mapu Evropy. Pro rozvoj a podporu inovátorů vytvořila SITMP nejpropracovanější městský inovační ekosystém v České republice, tzv. Plzeňský inovační ekosystém (PINE). Jeho úkolem je také přilákat další inovátory, podnikatele a investory do plzeňského regionu. Snaží se podporovat podnikání s vyšší přidanou hodnotou, místní investice do výzkumu a vývoje, prosazuje větší kontrolu produktového řetězce a zasídlení mezinárodně úspěšných firem vytvářejících dobře placená místa. Podporovanou myšlenkou je, čím více talentů, nápadů a úspěšných firem v Plzni bude, tím lépe se bude Plzeňanům žít. „V rámci PINE vedeme děti k technice a učíme středoškoláky spolupracovat napříč obory. Poskytujeme startupům zázemí, komunitní inspiraci i expertní mentoring. Zajišťujeme financování inovací ve firmách a pomáháme jim v zahraniční expanzi,“ říká Luděk Šantora. 

Na jednotlivé fáze rozvoje inovativního Plzeňana má město k dispozici čtyři klíčové nositele znalostí a nástrojů. Mladším dětem se věnuje Centrum robotiky se svými zájmovými kroužky a akcemi; experimentující teenagery si přebírá SIT Port, který z mnohých z nich udělá inovátory a startupisty, pro něž není nic nemožné. Kdo z nich chce začít skutečně podnikat, přechází pod Podnikatelské a inovační centrum BIC Plzeň, které navazuje na startupovou fázi s větším důrazem na podnikatelské dovednosti a znalosti. Městská organizace BIC Plzeň podporuje také fungující firmy a spolupracuje na financování inovačních projektů a na jejich mezinárodní expanzi.

Centrum robotiky

Pod SITMP spadá Centrum robotiky, které je místem vzdělávání, podpory a volnočasových aktivit v oblasti digitálních technologií. Nabízí kroužky a aktivity pro děti, kurzy pro seniory, vzdělávací semináře pro pedagogy, programy pro třídy ZŠ i MŠ. Centrum pomáhá vzbuzovat zájem o technické a přírodovědné obory u dětí už v předškolním věku, následně udržuje jejich zájem a potenciál pro práci s moderními technologiemi. Ukazuje dětem, rodičům, pedagogům i široké veřejnosti, že s technikou se dá začít v každém věku a že je to zábava. 

SIT Port 

Součástí ekosystému PINE je SIT Port, který poskytuje podporu všem, kteří se rozhodnou vykročit do světa podnikání a inovací. SIT Port buduje komunitu inspirativních lidí a mladé talenty propojuje s odborníky z praxe. „V SIT Portu se věnujeme všem, kteří se rozhodnou pro rozjezd vlastního podnikání. Členové naší coworkingové komunity v TechToweru mohou využívat prostory sdílených kanceláří pro jednotlivce i větší týmy. První prototypy svých projektů sestrojí v moderně vybavených sdílených dílnách, kde mají k dispozici profesionální 3D tiskárny, laserový ploter, frézy i frézky a další CNC stroje,“ popisuje Luděk Šantora.

Cowork v technologickém parku TechTower je jedinečným zázemím pro podnikavé studenty a freelancery, nadějné startupy, digitální nomády i studenty při psaní bakalářských prací. Komunita z coworku se setkává na akcích všeho druhu – na workshopech, hackathonech, startup víkendech nebo společných snídaních. Propojování komunity, vytváření vztahů a vazeb mezi studenty, začínajícími podnikateli i již zavedenými firmami je nevyčíslitelný bonus, který SIT Port Cowork v TechToweru nabízí. „Téměř 200 studentů již navštívilo startup CIE Group a jejich laboratoř virtuální reality. Startupy RoadTwin a Amitia jsme propojili s firmou Yunex Traffic, jejichž inovativní systémy pro autonomní mobilitu využíváme i v Plzni. Startupy propojujeme také s Technologickou iniciativou Plzeň, která vytváří prostředí pro spolupráci ve vědě, výzkumu a vývoji. Úspěšně se nám podařilo aplikovat projekty i do prostředí města Plzně – startup Nextdrop a jeho řešení pro chytré hospodaření s vodou využívá plzeňská zoologická zahrada i městská vodárenská společnost. Zvukové detektory střelby, křiku nebo tříštění skla od startupu JALUD Embedded jsme instalovali do plzeňských ulic pro zvýšení bezpečnosti obyvatel města,“ vyjmenovává Luděk Šantora.

TechTower

Díky aktivitám SITMP vznikl revitalizací bývalého pivovaru Světovar technologický park TechTower. SITMP jej spravuje a stará se o život v této původně industriální budově, která získala novou náplň spolu s moderním hávem. Novým uživatelům byla otevřena letos 1. února. Zdejší multifunkční sál a zasedací místnosti dodávají velkým konferencím, festivalům, workshopům a jiným eventům zcela nový rozměr. TechTower disponuje také 10 metrů hlubokou vodní nádrží pro testování ponorek a vodních dronů, která v Česku nemá obdoby. Představuje jeden z nejmodernějších technologických parků v České republice, který nabízí zázemí a kanceláře pro inovativní firmy. Ve vybavených prototypových dílnách se pak nápady mění ve skutečnost. 

Aktuálně sídlí v TechToweru 14 startupů a inovativních firem. Desítky studentů využívají coworkingové prostory, které jsou připraveny na míru. Vybrat si mohou z různě velkých kancelářských prostor, pevného i flexibilního místa nebo si prostor zarezervují třeba jen na pracovní schůzku, na týden či víkend. 

Drony SIT

Další ze stěžejních aktivit SITMP je rozvoj bezpilotního letectví prostřednictvím úseku Drony SIT. Ten pracuje na vývoji vlastních aplikací a hardwarových řešení a díky tomu může zákazníkům dodat produkt na míru jejich požadavkům. SITMP jako první využila drony při inspekcích mostních konstrukcí, nádrží a technologických celků. Využívá je pro detekci kůrovce v městských lesích ještě před jeho prvním rojením. Dlouhodobá a úspěšná spolupráce s hasiči a policisty přerostla v oficiální zapojení úseku Drony SIT do Integrovaného záchranného systému. Plzeň byla navíc prvním a dosud je jediným městem v ČR, kde jsou městské drony součástí IZS. Při svých četných výjezdech asistují dronaři u velkých požárů, při hromadných nehodách, pátrají po pohřešovaných osobách a zachraňují lidské životy a majetek. I pro potřeby IZS jsou vyvíjeny speciální aplikace, které usnadňují práci jednotlivým složkám. Drony SIT se také věnují vlastnímu vývoji 3D tisku. 

Správa budov a facility management

A právě inovativní řešení z dílny plzeňského startupu Nextdrop začala využívat i SITMP. Monitoring pro případný únik vody nově organizace instalovala v části svých objektů. Aktuálně začíná využívat i tepelná čerpadla a fotovoltaické systémy. Dálkově vyřešila odečty vody, elektřiny i plynu. Samotná Plzeň spravuje obrovské množství městských objektů prostřednictvím své akciové společnosti Obytná zóna Sylván, odpadovému hospodářství se věnuje společnost Čistá Plzeň, o veřejné osvětlení se starají Plzeňské městské dopravní podniky. Vodárna Plzeň instalovala přes 3 000 vodoměrů s dálkovým odečtem.

Více informací o projektech SITMP na:

https://www.sitmp.cz/, https://www.plzeninovativni.eu/co-je-pine/, https://centrumrobotiky.eu/, https://www.sitport.cz/, https://www.techtower.cz/, https://www.dronysit.cz/ a https://www.bic.cz/.

Důležitý je pečlivý výběr realizační firmy.

Elmont-invest je česká společnost založená v roce 2005 s původním zaměřením na silnoproudé a slaboproudé elektromontáže. V dalších letech bylo její portfolio rozšířeno o zásuvkové skříně, rozváděče, LED veřejné osvětlení, nabíjecí stanice apod.

V roce 2009 nastal první boom fotovoltaiky, a proto byly jako další činnost začleněny montáže fotovoltaických elektráren na RD a průmyslové objekty. S ohledem na narůstající zájem zákazníků se od roku 2010 věnujeme Elmont-invest montáži FVE naplno. O zkušenostech a léty vybudovaném know-how s námi hovořil Miroslav Dobrovolný, jednatel firmy.

Kdy je podle vás ta správná chvíle rozhodnout se pro vlastní zdroj elektrické energie?

Rozhodnout se můžete kdykoli, klidně i u večeře. Rozhodnutí závisí na pohnutkách, které investora k realizaci vedou. V některých případech jde o ekologický aspekt – nechci využívat energii z tepelné či jaderné elektrárny a tím více přispívat ke znečištění planety. Takže si nechám nainstalovat fotovoltaickou elektrárnu, díky níž snížím míru využívání této energie na minimum a budu maximum čerpat pomocí solární energie, která bude planetu méně zatěžovat. V takovém případě rozhodnutí závisí čistě na finančních a prostorových možnostech zájemce. Pokud má elektrárnu kde umístit a jak ji zafinancovat, může tak učinit v podstatě ihned. V současné době je nejčastějším důvodem reakce na prudké cenové výkyvy elektrické energie, které jsme velmi výrazně zaznamenali například na jaře loňského roku. V takovém případě bylo rozhodnutí doslova okamžité. Cena energie značně narostla a nebylo jisté, kde se zastaví. A tato nejistota vlastně nezmizela. Nikdo přesně neví, jakým směrem se cenová hladina energie bude vyvíjet. Proto se jeví jako ekonomicky výhodné spolehnout se na vlastní zdroje. Rozhodování je tedy převážně založené na finančních důvodech a nyní mu nahrává i aktuální zlevnění solární technologie ve srovnání s loňským boomem, kdy poptávka byla tak enormní, že ceny se pohybovaly poměrně vysoko. Zároveň se osvědčilo uvažovat o fotovoltaické elektrárně už při projektování novostavby. Pokud se s technologií dopředu počítá, lze její konfiguraci nastavit tak, aby byla využita na maximum. Při rozhodování hrají roli i podmínky aktuálně vyhlášených dotačních programů, které mohou investici do vlastního zdroje elektrické energie velmi příjemně snížit.

Jak lze v tomto případě optimálně využít dotační programy?

Stejně tak jako optimalizace provozu fotovoltaické elektrárny maximalizuje její využití, tak i efektivně využité dotace mohou vaše projekty optimalizovat z finančního hlediska. V soukromém sektoru jsou nyní nejvíce využívány dotace z programu NZÚ a NZÚ Light, přičemž druhý zmiňovaný je určen pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Vhodnou kombinací energetických úspor (okna, zateplení, tepelné čerpadlo atd.) vám část nákladů pomůže dofinancovat právě tato dotace. V podnikatelském sektoru se momentálně čeká na vyhlášení programu na podporu fotovoltaiky, a proto zatím není známa výše dotace ani její podmínky. Ale jsou v běhu programy, které v rámci snížení energetické náročnosti také přispívají na realizaci fotovoltaických elektráren společně s dalšími opatřeními. A nemůžeme opomenout žhavé téma v poslední doby – elektromobilitu. Čeští podnikatelé mohou celkem získat až 1,65 mld. Kč na nákup bezemisních vozidel – bateriových elektromobilů nebo vozů na vodík a nabíjecích stanic v rámci programu Záruka Elektromobilita – I. výzva, který bude spuštěn ministerstvem průmyslu a obchodu už v prosinci.

Co může být rozhodujícím faktorem při výběru realizační firmy, na co se soustředit či dát pozor?

Rozhodně doporučuji zjistit si o firmě co nejvíce informací. Pořízení fotovoltaické elektrárny je spojeno se větším finančním nákladem, takže k němu spotřebitel logicky přistupuje jinak, než když si jde koupit třeba rohlík. A to je samozřejmě správně! Pokud už do něčeho investuji stovky tisíc, tak bych chtěl záruku, že mi daná věc bude spolehlivě nainstalována, nebudu na ni čekat roky a bude mi fungovat tak, aby se má investice vrátila. Podle Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností se za poslední tři roky počet připojených fotovoltaických elektráren v naší republice téměř ztrojnásobil. Tento trend s sebou samozřejmě přinesl i ohromný nárůst nově vzniklých společností, které v našem oboru vidí příležitost, jak snadno generovat zisk. Bohužel však nemají potřebná oprávnění, znalosti ani praxi, která je důležitá snad v každé oblasti. Podle mého názoru je proto jedním z důležitých kritérií při výběru realizační firmy doba její existence. Už ta může napovědět, jestli má nějakou praxi, nebo se chce jen svézt na vlně aktuálně populárního produktu. Mnoho firem vzniká také pouze jako obchodní subjekty a na vlastní realizaci si najímají externí montéry, což v mnoha případech nezaručuje trvalou kvalitu a servis dodaného systému. Při instalaci fotovoltaických elektráren je nutné si uvědomit, že nejde jen o namontování zařízení, připojení a vyřízení potřebné legislativy, ale hlavně o další spolupráci při optimalizaci, revizích, pravidelných kontrolách a technické podpoře. Záruky poskytované na zařízení se pohybují mezi pěti až 25 lety a mnohé nově vzniklé firmy, které v krátkém časovém horizontu zanikají, zákazníkům tuto následnou péči neposkytnou a ani reklamace nevyřeší. Dalším z důležitých faktorů je již výše zmiňovaná kvalifikace. A tu lze ověřit jednoduše – disponuje realizátor osvědčením pro profesní kvalifikaci Elektromontér fotovoltaických systémů 26-014-H? Pokud ano, pak máte jistotu, že elektrárnu vám montuje odborník, který byl prozkoušen ve specializované zkušebně s autorizací od ministerstva průmyslu a obchodu a splňuje podmínky §6 podle nařízení vlády 194/2022 Sb. V neposlední řadě je stejně jako v jiných oblastech dobré se zaměřit na recenze společnosti. V dnešní internetové době ale není problém se k takovým informacím dostat.

Jaká opatření máme zvolit – nebo čemu je třeba se vyhnout – pro to, abychom předešli požáru fotovoltaiky?

Jak jsem již uvedl, je určitě dobré věnovat pozornost výběru správné firmy, která k vysoce odborné montáži bude přistupovat profesionálně. Dále je důležité zvolit spolehlivé komponenty, přičemž bych doporučoval nerozhodovat se pouze podle ceny, ale hlavně podle parametrů a spolehlivosti solární technologie. Je na místě ověřit si informace o instalovaném zařízení a kvalifikovaný technik by měl být schopen vám odpovědět na všechny vaše dotazy. Za účelem zvýšení bezpečnosti vstoupila letos 1. května v platnost nová vyhláška č. 114/2023 Sb., o požadavcích na bezpečnou instalaci výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie s instalovaným výkonem do 50 kW. V rámci nově platné legislativy je tedy nutné všechny fotovoltaické elektrárny s výkonem nad 10 KWp vybavit bezpečnostním systémem pro snížení napětí panelů pro případný zásah hasičů. Samozřejmě je nutné dodržovat i všechna obecně platná protipožární bezpečnostní opatření. Nedílnou součástí větších projektů je i zpracování požárněbezpečnostního řešení (PBŘ), které řeší požární bezpečnost fotovoltaiky na daném objektu.

Jaký je časový harmonogram revizí fotovoltaiky?

Pravidelné revizní kontroly fotovoltaických elektráren vycházejí z požadavků českých technických norem ČSN EN 62446-1, ČSN 33 1500 a ČSN 33 2000-6. Je tedy nutné je zpracovávat v intervalu jednoho až čtyř roků podle typu solární elektrárny a s ohledem na vnější vlivy prostředí. Součástí dobře fungující fotovoltaické elektrárny jsou však i servisní prohlídky, které nejen řeší její bezpečnost, ale i optimální fungování jednotlivých komponentů a fotovoltaiky jako celku a jsou vhodným doplňkem revizí.

Jaká varianta fotovoltaiky je nyní na trhu nejžádanější?

Vždy záleží na požadavcích konkrétního zákazníka. Co vlastně od fotovoltaiky očekává? Kolik je ochoten do projektu investovat? A důležité je samozřejmě i to, jaké podmínky jeho nemovitost nabízí. Jelikož naši branži silně ovlivňují vyhlášené dotační tituly, tak při instalacích na rodinné domy letošnímu podzimu nově vládne poptávka po menších sestavách určených k fotovoltaickému ohřevu vody. Výrazný nárůst jsme zaznamenali u podnikatelských subjektů, kde nejsou výjimkou realizace o výkonu 500 kWp s bateriovými úložišti. Obecným problémem je však v případě větších realizací nedostatečnost distribučních sítí. Přibývá zamítnutých žádostí o připojení fotovoltaik s přetokem do sítě a také elektrárny s nulovým přetokem jsou omezovány podle nově vznikajících pravidel energetických společností. Tato situace je v rozporu s deklarovanou státem podporovanou zelenou energií, ale stav rozvodné sítě se průběžně zlepšuje, tudíž předpokládáme, že se bude nové fotovoltaické elektrárny dařit připojovat.

Očekáváte v blízké budoucnosti nové modernější produkty?

Účastníme se mnoha výstav v České republice i v zahraničí, kde jsou prezentovány mnohé nově zaváděné technologie. Jde například o měniče, u nichž narůstá kapacita hybridních systémů, zlepšují se diagnostické a vizualizační prostředky chodu měničů a celé fotovoltaiky. Měniče jsou vybavovány technologiemi, jejichž účelem je zvýšení bezpečnosti a účinnosti celého fotovoltaického systému. V případě panelů je největším tématem jejich účinnost. Co se týká designu, tak se nabídka rozšiřuje o panely tvarované, nalepovací, průhledné, ladící s barvou střešní krytiny atd. U konstrukčních částí se vývoj zaměřuje na stabilitu, odolnost a efektivitu při montáži.

V posledních dvou letech také přibývá komponentů, které pomáhají s optimalizací fotovoltaické elektrárny pro různé účely. Sledují výrobu elektrárny a jsou schopny ji směřovat tak, aby se její účinek maximalizoval.

Text Arnošt Wagner, foto ELMONT-invest, archiv