Společnost ATALIAN poskytuje svým klientům široké spektrum činností. Patří mezi ně také energetický management a další služby v tomto oboru.
Více nám o tom v rozhovoru řekl Filip Varhol, ředitel divize Energy.
Máme za sebou vzhledem k turbulentnímu období v energetice složité časy. Můžete nám přiblížit současný stav?
Trh se v současné době rozdělil mezi dvě kategorie uživatelů, tj. lidí a firem, na něž dopadla loňská poměrně hektická situace. Tou druhou je kategorie „šťastlivců“ – nebo také dobře připravených jedinců, firem, popř. municipalit, kteří měli z předchozích let nakoupeno na roky 2022 a 2023, nebo dokonce i na rok následující. To znamená, že nebyli přímo zasaženi, nicméně je to přimělo přemýšlet. Existují společnosti, které se už začaly připravovat na skok, jenž pro ně samozřejmě nebude tak razantní jako pro druhou kategorii, která na rok 2023 neměla nakoupené energie, nebo dokonce museli postupně nakupovat i na rok 2022. Ten skok byl pro ně několikanásobný – tří-, čtyř- i pětinásobný. Společnosti se musely detailně zamyslet nad svými náklady. Samozřejmě část toho, co jim spolkly náklady na energie, se promítlo do cen služeb či výrobků pro koncové uživatele. To jsme asi pocítili všichni. Ale věřím tomu, že jsme se z toho poučili a budeme se lépe připravovat na nové situace, které jsme dosud neznali.
Co ATALIAN doporučoval firmě, která se dostala do složité situace?
Z velké části to bylo v podstatě krizové řízení. To znamená, že jsme rozdělovali jednotlivé úkony na ty, které lze udělat okamžitě, a ty, které budou mít přínos až během několika měsíců. Ale je důležité ani v takové situaci nezapomínat na kroky koncepčního charakteru, to znamená, že všechny – byť nárazové – kroky mají vést k dlouhodobému cíli. Nikdy bychom neměli zapomínat na to, že nelze odsunovat opatření, která lze řešit okamžitě, tj. nespotřebovávat energii, nevytápět přes víkendy, snižovat teplotu, probírat s lidmi, co je ještě komfortní teplota, kam až lze s teplotou jít, aby to bylo ještě pohodlné. Pochopitelně je rozdíl v pohodlí lidí v administrativě, kteří sedí celý den za počítačem, a mezi zaměstnanci ve skladových prostorách. Takže máme úkony, které lze učinit okamžitě, a pak ty, které přinášejí rychlý efekt – řekněme v rámci jednoho až tří měsíců. Typicky to může být výměna osvětlení nebo instalace fotovoltaické elektrárny. Pokud však chceme dosáhnout výkonu nad 50 kW, bude třeba i stavební povolení, čímž je celý proces samozřejmě delší.
Čemu se měli v té době klienti vyhnout?
Vyhnout asi není správný pojem, spíše jsme určitě nedoporučovali realizovat vyloženě projekty s dlouhou dobou návratností např. zateplovat objekty nebo rekonstruovat kotelny, pokud nebyl technický stav objektu vyloženě špatný, i když jsme měli třeba nějaké požadavky na instalaci elektrokotlů nebo tepelných čerpadel. Teď mluvím nejen o cenovém i bezpečnostním hledisku. Vždy jsme doporučovali zachovat bivalentní zdroje, to znamená, pokud to bylo možné, tak ponechat aktuální stav, například plynovou kotelnu, a přidat nějaký nový zdroj. A podle aktuální situace si vybrat, jak se bude zásobovat energií daný objekt či areál.
Zároveň do takového rozhodování mohou vstupovat v některých okamžicích i dotace…
Ty ale ne vždy musejí zapadat do naší koncepce, je tedy třeba si všechno dobře spočítat, aby nešlo pouze o „hurá akci“ na vyčerpání dotace. Podniky si musejí nastavit dlouhodobý cíl na snižování energetické náročnosti. Znamená to, že v období blahobytu se prostě daří, energie mají nízké ceny a firma prosperuje, a pak tu je období, kdy řešíme nějakou krizi, ať už se týká cen energií, nebo odbytu zboží či služeb. Ale vždy je třeba myslet koncepčně dopředu. Nejvíce si vážíme klientů, kteří investici do energetických projektů na snižování náročnosti berou, jakožto diverzifikaci výnosů z podnikání.
… a jak tedy koncepčně areál uchopit?
To se pak dostáváme třeba ke studiím proveditelnosti nebo koncepčním energetickým studiím, které by měly říct, jaké je třeba udělat kroky v jednotlivých letech a jak by na sebe měly navazovat. Typickým produktem této koncepce, v podstatě souhrnu opatření, je například energetický audit. Mnoho společností sice energetický audit podstupuje, nicméně jsme často cítili, že ho prostě považují za splnění nějakého závazku či legislativní povinnosti. A najednou cítíme, že se to dostává do vyšších pater managementu a řeší se to. Protože už nejde jen o desítky či stovky tisíc korun, ale mnohdy jsou to miliony. Proto jsou firmy ochotny o otázce koncepce a auditu daleko více diskutovat, řešit ji detailněji. Ale také očekávají, že to přinese požadovaný efekt. To znamená, že to nebude něco, co jim bude ležet v šuplíku a jednou za čtyři roky se to opráší. Opravdu se půjde po navrhovaných opatřeních a číslech, aby to dávalo hlavu a patu. A nosnou myšlenkou musí být to, že se energetický audit musí zaplatit bez ohledu na to, co stojí – ať je to 150 000 nebo 750 000 Kč. Nesmíte na něj pohlížet jako na „nějaký“ výdaj, ale jako na investici, která se vrátí. A pokud do tohoto období přijde nějaká dotační akce typu podpora kotlů, tepelných čerpadel nebo fotovoltaiky – a nám to dává hlavu a patu, tedy nám to zapadá do koncepce – tak proč toho nevyužít?
Jaká okamžitá opatření jste doporučovali klientům?
To nejsou ta, která jsem zmiňoval – typu přidejte nový zdroj nebo vlastní zdroj energie – ale taková, která se dají udělat prostě ze dne na den. Už po dvou až třech dnech od analýzy, tedy sběru dat. Podívali jsme se na teploty, na směnnost provozu, jak se pohybují lidé v určitých časech, jaké jsou doporučené teploty apod.
Takže tedy ta, která mohou okamžitě začít fungovat?
Ano – a už jsme si to vyzkoušeli také sami na sobě, protože sedíme ve Waltrovce, kde je téměř 1 000 m2 administrativních prostor. Stejně tak jsme řešili, jaká je komfortní teplota v našich kancelářích. Řešili jsme, kdy přichází první zaměstnanec – a v případě, že jde o nějaký extrém, kdy je tu už v 5.30 ráno, zda je správné už tou dobou mít nastavenou tu úplně komfortní teplotu, nebo je naprostá výjimka, protože jádro se schází později, někdy mezi sedmou až osmou hodinou. Tak je to v podstatě hodina k hodině, pak den ke dni, a pokud se bavíme o víkendech nebo o svátcích, kdy tu nikdo není a lze nastavit útlumy. Takže jsme to stejně tak analyzovali u klientů, mluvili jsme o teplotách, a to jak individuálně, místnost po místnosti nebo budovu po budově, jak řídit prostory a nastavovat hodnoty při vytápění či chlazení. Ale daleko důležitější, než o jaké jde prostory, je skutečnost, jak se o ně klient dosud staral a pečoval o ně do chvíle, než jsme do nich přišli a snažili je optimalizovat.
Jaká je v tomto směru vaše klientela?
My se staráme převážně o větší klienty, hlavně je to bankovní sektor, retailové, průmyslové a obchodní areály. Zde se otázkou energií velice významně zabývají – uplynulé období k tomu všechny přimělo.
Dá se procentuálně vyjádřit ta počáteční úspora, kdy je objem úspor i pro vás motivační složkou odměny?
Nabízíme různé varianty – někdy tvoří variabilní složku našeho ohodnocení třeba to, kolik se ušetří, a to si nastaveným poměrem dělíme s klientem. Úspora po nastavených opatřeních se pohybuje někde mezi 15–20 %. Pokud máme na celé situaci hledat něco pozitivního, tak určitě je to jedna z věcí, které se začala věnovat mimořádná pozornost.
Kdybych si dnes chtěl založit firmu, jakou strategii doporučíte pro nákup energií?
Myslím, že situace nás naučila, že pokud člověk není rozhodnutý do obchodování s energií vkládat opravdu velké úsilí a čas, znamená to najmout si na to specializovanou společnost, nebo dokonce zaměstnat člověka, který se o to stará. Nemám na mysli člověka, který má na starosti celý FM včetně správu budovy, ale opravdu takového, který se denně zabývá obchodováním s energiemi. Jinak je nešťastné se do nějakého postupného nákupu energií pouštět. Často to totiž svádí k tomu, že si člověk říká: „Zítra by mohla být cena ještě lepší, já si raději chvíli počkám na lepší okamžik.“ Takže pro někoho, který se tomu nevěnuje do hloubky a na denní bázi, je to v podstatě takový gambling.
Co to tedy znamená?
Vybrat si na začátku správnou cestu. Pokud tomu chci opravdu věnovat úsilí a čas, tak si najít odbornou firmu, která se tomu věnuje, nebo mít fixovaný produkt – otázkou je na jak dlouho. Na začátku jsme mluvili o šťastlivcích, kteří měli ceny zafixované na tři čtyři roky. Myslím si, že trh se vyvíjí, takže fixace na čtyři až pět let může být nyní spíš k neprospěchu.
To znamená fixace ano, ale na kratší časový úsek?
V této chvíli jsou kratší fixace pravděpodobně zajímavější, protože nikdo neříká, že za půl roku si nemůžete zafixovat další rok. Na druhou stranu je fixace pro společnosti zajímavá tím, že vidí ty náklady. To znamená, že s ním mohou kalkulovat ve výrobě, ve službách, započítat ho jako náklad do konečného produktu.
Radíte velkým firmám, jak se mají vyrovnat s růstem cen energií. Dokážete poradit i jednotlivcům?
ATALIAN Energy, stejně tak, jako další divize, je zaměřena na B2B business. Nicméně například pro naše zaměstnance jsme připravili interní příručku, jak by měli hospodařit s energiemi v domácnosti. Opatření a doporučení jsme rozdělili na ta, která můžete udělat okamžitě, na krátkodobá s návratností během půl roku a pak ta, která jsou na delší dobu. Ta krátkodobá opatření (jak méně topit, svítit či chladit, nárazově větrat) by v souvislosti s nedávnou edukací měla být známá témata. Pro střednědobá opatření mě napadá stejné přirovnání, že když budete vybírat nové prostory, je podobné, jako když si domů půjdete koupit nový spotřebič. Můžete mít pračku se sušičkou za 14 000 Kč, nebo také za 20 000 Kč. Je třeba se podívat na to, jestli ten rozdíl v ceně se vám vrátí. Ta dražší má třeba tepelné čerpadlo a propracovanější eco režim, takže bude pro vás daleko přijatelnější a ty peníze se vám po dvou až třech letech vrátí. A stejně tak by to mělo být s přístupem k prostorám. To znamená si opravdu udělat technickou due diligence vytápění nebo chlazení daných prostor, jak lze ovládat teplotu a komfort v jednotlivých místnostech. Důležité je, zda má domácnost nějaký vlastní zdroj energie, tj. zda jste tedy částečně soběstační na tom, co se děje venku, popř. zda se vám vyplatí dělat nějaká další opatření na vlastní náklady.
Co je aktuální pro ATALIAN Energy?
V ATALIANU se snažíme o komplexní provázání s FM jako takovým, to znamená, že divize Energy patří současně mezi podpůrné služby, ale zároveň také stojí vedle FM jako by to byly spojené nádoby. V objektech, kde se staráme o technickou podporu, o měření a regulaci, to dává velký smysl pro nás i tak pro klienta. Na místě máme potřebnou elektroniku, hardware i vzdálený přístup člověka z dispečinku, ale zároveň tam máme své techniky, jejichž oči jsou v mnoha případech nenahraditelné. To znamená, že si zkracujeme reakční dobu, a pokud dispečink udělá nějakou změnu, dokážeme si velice rychle potvrdit, co se stalo v místnosti nebo v objektu. Takže pro nás to stále představuje ucelený řetězec. Analyzujeme data, protože máme vlastní oddělení měření a regulace, které dokáže zpracovat nový projekt, ale také realizujeme projekty našich klientů. Aktuálně se staráme zhruba o 250 objektů, kde řešíme měření a regulaci, máme vzdálený přístup, kontrolujeme data, řešíme servisní zásahy, můžeme na dálku nastavovat víkendový režim, upravovat teplotu. Pro klienty bylo velkou přidanou hodnotou, že jsme dovedli opravdu rychle reagovat a během jednotek dnů jsme dokázali upravit v podstatě celý kalendář a nastavení teplot. Významně se zde osvědčuje, že pokud zvýšíte teplotu o jeden stupeň – nad 20–21 °C, je třeba vynaložit 6 % energie navíc a při chlazení je to dvojnásobek. Takže pokud z 22 °C chladíte na 21 °C, potřebujete o 12 % energie více. To jsou relativně vysoká čísla a my jsme byli schopni se někde dostat během opatření na úsporu 15–30 %, protože jsme k objektům nebo místnostem začali přistupovat opravdu individuálně.
Text: Arnošt Wagner, Foto: Archiv ATALIAN