Firmě Eco Stations byl udělen jako jedné z mála v České republice certifikát společnosti EVHA (European Ventilation Hygiene Association – Evropské hygienické asociace pro čištění ventilačních systémů).
V rozhovoru s Ing. Martinem Rozínkem, CEO společnosti Eco Stations, zjistíme více.
Čemu se společnost Eco Stations převážně věnuje?
Naše firma vznikla, aby v ČR podpořila oblast speciálního čištění suchým ledem. Je to v podstatě tryskání – podobné jako pískování –, jen materiál, s nímž se čištění provádí, je suchý led. Takže si představte, že pískujete, ale ten materiál se odpaří. Například při čištění chalupy vám nevzniká kolem písečná pláž, kdy opadává drobný materiál, který očistíte. Suchý led je výhodný v tom, že je neabrazivní, čili nebrousí většinu materiálů. Kovové materiály zůstanou v původní podobě, což se v poslední době hodně rozšířilo v oboru čištění veteránů, a rozmach zaznamenal i tzv. detailing. Mohou ale vyčistit i sedačky. Předností suchého ledu je fakt, že je opravdu suchý, neobsahuje vlhkost, je to CO2 v tuhém stavu.
Jak jste přišli na tuto formu čištění?
Ten princip pochází z NASA. Když trysknu pod tlakem kousek suchého ledu, tak ten narazí a dvakrát změní skupenství, takže vyvolá určitou energii, kdy v podstatě exploduje. Má teplotu −78 °C, takže dokáže podchladit nečistotu, která se drží na základním materiálu, a ona se pustí.
Můžete to popsat podrobněji?
Je tím vyvolán efekt, že základní materiál je daleko větší a má i větší tepelnou vodivost než nečistota, které tam jsou jen kousky, takže tím efektem ztratí přilnavost k povrchu. Začali jsme tímto způsobem čistit a také dodávat speciální stroje pročištění v průmyslu, ve stavebnictví i v gastronomii. Mají široké uplatnění a potenciál v oblasti automotive, postupně se přidávají i další obory a my zjišťujeme, kde všude se může tento druh čištění uplatnit.
Jak získáváte suchý led?
Nastal okamžik, kdy jsme poměrně rychle začali suchý led spotřebovávat, tak jsem se rozhodl, že bychom ho mohli i vyrábět. V roce 2013 jsme začali výrobu s 70 000 kg ročně a v současné době vyrábíme 2 milionykg na pěti strojích.
Jak se takové množství skladuje?
Suchý led se nedá skladovat, protože je to nestabilní médium určené k okamžité spotřebě – expirace je do týdne. Neustále sublimuje, protože rozdíl teplot je natolik markantní, že granule nevydrží na volném vzduchu; látka nemá kapalnou fázi, ale rovnou se ztrácí. Udržíte ho pouze v dostatečně izolovaném termoboxu, v němž se led skladuje a přepravuje. A pochopitelně čím méně termobox otevíráte, tím déle led vydrží. V podstatě jsme vyráběli pouze pelety (stejná forma jako pelety na topení) a postupně se projevila potřeba pasivního chlazení. To dnes činí 70 % výroby a k samotnému čištění se využije jen 30 %. Takže jsme toto médium začali dodávat pro velké hráče v obchodu s potravinami, jako je např. Rohlík, a pro supermarkety, které potřebují přepravovat zachlazené potraviny. S ohledem na opatření, kdy auta s chladicími agregáty mají velkou uhlíkovou stopu a v některých městech i omezený vjezd do center, používá se při přepravě právě suchý led, který v potravinářském průmyslu slouží zároveň jako dezinfekční prostředek.
Pronajímáte a prodáváte zařízení k čištění a zaškolujete zájemce. Proč si klienti neobjednají profi firmu?
My čištění samozřejmě nabízíme, ale rádi využíváme i formu pronájmu. Ve stavebnictví se tomu říká inženýring. V podstatě pomáháme facility manažerům, popř. FM firmám, aby mohli pracovat s touto technologií, která je velice rychlá a šetrná, takže spoří čas a samozřejmě i výrobní zařízení.
Ale pokud vím, přednosti čištění suchým ledem stále nejsou naplno využívány.
Jsme na trhu 10 let a ta technologie je známá zhruba 25 let. Nicméně se stále objevují subjekty, které vůbec nevědí, že něco takového existuje. Snažíme se o určitou osvětu, v různých výrobních zařízeních testujeme čištění touto metodou. Když jim to předvedeme a naučíme je to, tak se musejí rozhodnout, zda si v rámci vlastní flexibility stroj koupí – a my jim budeme dodávat led. A pokud se objeví něco, s čím si nebudou vědět rady, rádi jim pomůžeme. To je taková naše vize – nějakou dobu službu zákazníkovi dodávat, pomáhat firmám, abychom obstarávali čištění určitého strojního vybavení pomocí suchého ledu. Když klient uvidí, že to funguje, pozná, že pro něj bude ekonomičtější a jednodušší, když si bude čištění řešit ve vlastní režii.
Proč tedy není tento systém dosud rozšířený?
Technologie není nijak levná. Ale hledáme, zda má pro zákazníka tato varianta ekonomický smysl. Teď to bude nadsázka: zda je rychlejší ten prach utřít hadrem, nebo použít suchý led. Pokud je tam ale špína, která se hadrem nedá odstranit, např. pryskyřice nebo technologická směs, bylo by třeba použít něco mechanického nebo agresivního, což by mohlo zanechat nežádoucí stopy. Pak si říkáte, že je třeba najít technologii, která to všechno dokáže dostatečně rychle a kvalitně očistit. Sice to bude stát nějaké peníze, ale v tomto okamžiku se můžeme zapojit my.
Máte konkrétní příklad?
Vypracoval jsem takové pojednání o firmě, kde čistili velké množství forem na vstřikování hliníku. Oproti tomu, co byli schopni vyčistit konvenční metodou na mycích stolech, s kartáčky apod., je rozdíl prostě obrovský. Za rok ručně vyčistíte řádově např. 50 forem, ale suchým ledem tak 30 000. Zde samozřejmě pracuje ekonomika úspory strojního času nebo čas pracovníka, což je nesrovnatelné.
Je něco, na čem si s čištěním suchým ledem můžete obrazně vylámat zuby?
Jistě, je to zásadní otázka, zda konkrétní případ vůbec suchým ledem čistit jde. Jsou to laky na autě. Ono to prostě není úplně zázračné. Začneme s hadrem, ale jeho použití někde končí a právě tam začíná jiný způsob čištění. Třeba chemie – a její možnosti také někde končí. Tam ale může začít suchý led. Kde ten nezabere, pokračuje třeba laser. Nebo naopak, někde to laserem nejde a jde to suchým ledem… Nemyslím, že tu máme univerzální technologii, která umí všechno. Je to ale dobře, protože nám to umožňuje hledat další možnosti.
Jaké jsou výzvy pro budoucí rozvoj?
Velkým tématem je pro nás automatizace. Ve výrobě je specifické prostředí, určité množství světla, počet forem, které mají jasný tvar a stálou pozici – a po určité periodě je třeba je vyčistit. Lidský faktor, na nějž se váže řada komplikací – nemoc, dovolená apod. –, je nahrazen robotem. Ten se naprogramuje a je mu jedno, jestli čistí v noci nebo o svátcích. Pochopitelně i u nich občas dojde k poruchám, ale je jich minimum a lze jim předcházet.
Takže automatizace může v budoucnosti všechno vyřešit?
Bohužel je zde problém ve viditelnosti nečistoty. Existují výrobní procesy, při nichž se už dávno používají kamery, které monitorují kvalitu a pozici výrobků. Ale při čištění to je poněkud odlišné, výsledek mohou ovlivnit třeba světelné podmínky. Například v gumárenství je ve výrobních halách šero, výrobky jsou černé. Takže to jsou pro nás další výzvy.
Jak by to celé mělo ideálně fungovat?
Snažíme se vnášet automatizaci do stávajících aplikací pravidelných procesů. Využíváme výrobce robotů a vzhledem ke specifiku čištění ledem, kde se pracuje pod vysokým tlakem, je třeba čisticí stroj propojit a naprogramovat s robotem. Vždy je snaha zakomponovat ho do procesu linky, vytvořit pro něj uzavřené stanoviště, kde není nikdo, koho by mohl ohrozit. Zároveň tím eliminujeme hluk, který se pohybuje od 95 dB výše.
Nakolik využívají zákazníci tuto možnost?
Mnoho instalací zatím nemáme. Nicméně se ptají, jestli tuto variantu nabízíme, zda na možnosti zavedení automatizace pracujeme. Ale u nás jsme v tomto ohledu stále v začátcích, s výjimkou Continental Barum, kde již byla robotizace zahájena. Ale stejně musí na konci stát člověk, protože robot zatím nedokáže rozlišit, zda v některých místech má tryskat víc nebo málo. Protože nečistoty není úplně všude stejně, takže bez závěrečné lidské kontroly to nefunguje kvalitně.
Co chcete udělat pro to, aby nastal posun ve vývoji?
Jsme v těsném kontaktu s výrobcem strojů na tryskání a tyto věci společně diskutujeme, aby robotická pracoviště uspokojila zákazníky. My jsme spíše na straně klienta. Například spolupracujeme s pekárnou, která má znečištěné pásy, po nichž se transportuje chleba. Z hygienického hlediska se paní ředitelce tento stav nelíbí a její představa je, aby pásy, jichž tam jsou kilometry o různých šířkách, byly čisté. Tak pojďme vymyslet, jak umístíme a zakomponujeme stanoviště, kde se v určitém intervalu spustí naše čištění suchým ledem, který je neabrazivní, pás nepoškodí, dokonale ho vyčistí a zároveň vydezinfikuje povrch. Tudíž pro takové prostředí ideální volba. Snažíme se vymýšlet různé aplikace, kdy pak jdeme za výrobcem s návrhem, aby to zrealizoval, a pak to zkoušíme a dolaďujeme. Zároveň to znamená těsnou spolupráci s facility manažery, kteří se snaží svým klientům nabízet progresivní řešení.
Arnošt Wagner
Foto: Archiv Eco Stations