Brněnský Špilberk má nové osvětlení. Vidět ho můžete v záři reflektorů Thorn

/0 Komentáře/in , , , , /by

Nové osvětlení brněnské dominanty svítidly Contrast a Altis od značky Thorn vyniká efektivitou a hospodárností

Brno, Česká republika – Brněnská dominanta, hrad Špilberk, má od konce loňského roku nové osvětlení. Hrad tyčící se nad centrem města nově osvětluje od soumraku do úsvitu soustava efektivních a hospodárných svítidel značky Thorn, jejichž generálním dodavatelem je společnost Zumtobel Group. Muzeum Brno oficiálně zprovoznilo nové osvětlení na začátku prosince. Provozovateli přinese značnou úsporu financí za energie.

„V současnosti je silný ekologický tlak na snižování spotřeby energií a emisí ještě umocněn ekonomickými faktory v důsledku razantních nárůstů cen energií,“ řekl Jan Vacek, generální ředitel ZG Lighting Czech Republic s.r.o., české pobočky nadnárodní společnosti Zumtobel Group. „To je skvělá příležitost pro naše systémy venkovního osvětlení značky Thorn, které díky své mimořádné efektivitě a úspornosti umožňují zachovat atraktivní osvětlení architektonických pamětihodností v našich městech a současně realizovat potřebné úspory. Vynikajícím příkladem úspěšné realizace takto zaměřeného projektu je nové osvětlení hradu Špilberk v Brně, které přinese jeho provozovateli, Muzeu Brno, značné úspory nákladů, aniž by tím utrpěla kvalita osvětlení.“

Společnost Zumtobel vyměnila na Špilberku dosavadní jednobarevné reflektory za nová svítidla osazená technikou LED. Nové osvětlení fasády brněnského hradu kombinuje svítidla Contrast a Altis od značky Thorn v dokonale sladěný celek, který umožňuje bezdrátové ovládání barevnosti a intenzity osvětlení.

Svítidla Contrast s nadčasovým moderním designem jsou koncipována pro zvýraznění architektury a městského prostředí, zatímco vysoce výkonné světlomety Altis poskytují nejlepší kvalitu světla ve své třídě pro osvětlování sportovišť a prostoru s možností dynamických scénářů osvětlení.

„Nové osvětlení hradu Špilberku je skvěle připraveno pro národní kulturní památku a nejviditelnější památku města Brna. Celý systém a jeho další využití podtrhne a bude podtrhovat moderní dobu Brna, jeho inovativnost a také modernost správy památek a Muzea města Brna.

V rámci instalace, zkušebního provozu i přípravy různých scénářů to byla v jedna z nejlepších spoluprací v letošním roce,“ uvádí ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc.

Správné zasklení ušetří energie a zvýší bezpečnost

/0 Komentáře/in , , , /by

Energie na vytápění jsou zásadním tématem posledních měsíců. V dohledné době nelze čekat změnu k lepšímu. Především majitelé rodinných domů proto řeší klíčovou otázku, jak ekonomicky náročný provoz zvládnout. Jednou z cest je výběr vhodného zasklení, které může snížit účty na vytápění až v řádu desítek procent. 

Problematika zasklení nabývá na významu v souvislosti se zvětšováním oken, která zabírají podstatnou část vnějšího pláště budovy. Z tepelněizolačního hlediska však představují jeho nejslabší článek. Stavebníci obvykle vybírají okno především v souvislosti s vlastnostmi rámu, vyplatí se ale pečlivě vybírat i samotné zasklení. „Zasklení oken nejenže významně promlouvá do energetické bilance stavby, ale zároveň dokáže významně zvýšit komfort našeho bydlení. I když různé tabule skla vypadají prakticky stejně, rozdíly mezi nimi mohou být obrovské a byla by škoda nevyužít z vlastností zasklení to nejlepší, co nám nabízí,“ vysvětluje Ing. Petr Stejskal, obchodní ředitel společnosti HELUZ IZOS, jednoho z největších dodavatelů okenních skel u nás. 

Izolační sklo zabrání úniku tepla

Zásadním krokem k úsporám je nedovolit drahocennému teplu uniknout oknem z interiéru do exteriéru. Klíčovou vlastností je tedy co nejvyšší tepelněizolační schopnost zasklení charakterizovaná součinitelem prostupu tepla Ug. Čím nižší má součinitel hodnotu, tím lépe okno izoluje. V případě dvojskel se pohybuje hodnota kolem 1,0 W/m2K, současný stavebník by se měl ale nepochybně zajímat o trojskla, kde hodnota součinitele klesá pod 0,6 W/m2K. Rozdíl v ceně oproti dvojsklům není zásadní, přitom tepelněizolační schopnost je téměř dvojnásobná a možnost úspor na vytápění až kolem 25 %. „V případě našeho sortimentu je to zasklení IZOS ENERGY+ o tloušťce 44 až 46 mm perfektně spojující všechny parametry: propouští světlo a teplo z exteriéru a přitom si zachovává extrémně nízkou hodnotu prostupu tepla Ug 0,6 až 0,5 W/m2K z interiéru. Získané teplo tedy neuniká. Jde o ideální variantu pro všechny domy, zejména pasivní, nulové, respektive energeticky úsporné,“ říká Petr Stejskal Pasivní dům získává při použití izolačních skel další benefit v podobě využití solárních zisků. Správná volba izolačního skla a orientace oken ke světovým stranám mohou v objektu ušetřit značné prostředky oproti jiným opatřením. Zde je ale nezbytná dobrá komunikace mezi projektanty a energetickým specialistou.

Technický a projektový manažer HELUZ IZOS Ing. Martin Najman dodává: „Izolační sklo se vyrábí z několika skel, která se slepují dohromady na dvoj- nebo trojskla. Nezbytnou součástí je dvojí nízkoemisní pokovení, které zlepšuje izolaci celého produktu.“ Výrobní proces je poměrně složitý. Tabule o velikosti 20 m2 se rozřezávají na požadovaný rozměr a následně se zpracovávají na požadovaný finální produkt. 

I sluneční paprsky ohřívají interiér

Teplo není třeba získávat jen prostřednictvím vytápění, zadarmo nám ho dodá slunce. Proto je velmi důležitým parametrem zasklení také solární faktor g. Ten udává, jak je zasklení schopné propouštět tepelnou energii ze slunečního záření. Čím je jeho hodnota vyšší, tím lépe. V zimních měsících dokážou tzv. pasivní solární zisky ušetřit nemalé výdaje za vytápění. Na jižní, respektive východní a západní stranu domu je proto výhodné umisťovat okna se zasklením s vyšším solárním faktorem (zhruba hodnota 0,6, resp. 60 % a více). V letních měsících je logicky nutné okna stínit, nicméně to se týká v podstatě veškerého zasklení na exponovaných slunečních stranách. Stínění lze řešit buď formou předokenních žaluzií, nebo pevnými slunolamy, které využívají postavení slunce v různých ročních obdobích – v létě, kdy je slunce výše, zabraňují přehřívání, v zimě naopak nebrání níže postaveným paprskům proniknout do interiéru. Pokud není možné uplatnit taková řešení, pomůže zasklení se sníženou propustností světla, které zabraňuje přehřívání interiéru v letních měsících a významně šetří náklady na klimatizaci.

Bezpečnost a akustika jdou ruku v ruce

Při osazování oken je třeba brát v úvahu i bezpečnostní hledisko: „Proto dodáváme do přízemí a prvního nadzemí bezpečnostní skla, do nichž se lze integrovat a kombinovat do vrstveného skla více fólií (maximálně osm), čímž se zvyšuje odolnost proti násilnému vniknutí,“ upřesňuje Ing. Martin Najman, technický a projektový manažer HELUZ IZOS.

Bezpečnostní skla v přízemí mají i svou specifickou funkci – mají ochránit uživatele objektu před vážným zraněním, kdyby někdo z nich zakopl a spadl do skla. Kalená či tvrzená skla lze rovněž použít při opláštění fasád, ale také jako interiérové příčky, vstupní protipožární dveře, do podhledů a na zábradlí. Uplatní se jako čirá či designově potištěná, což rovněž zvyšuje bezpečnost.

Použití tvrzených bezpečnostních izolačních skel zlepšuje nejen bezpečnost, ale i akustiku. To je v současné době také velmi aktuální téma. Bezpečnost a akustika jsou v tomto případě spojené nádoby, které zároveň zajišťují větší komfort.

 

Firma IZOS působí na trhu přes 30 let. Nyní je součástí Heluz Group a v současnosti je největším specializovaným výrobcem izolačních skel v ČR s denní produkcí 6 000 kusů. Výrobní závody má v Žatci, Plzni; největší a nejmodernější je v Sudoměřicích, kde byl provoz zahájen v roce 2013.

Digitalizace a nová rizika

/0 Komentáře/in , , /by

V několika posledních dekádách došlo k rapidnímu přechodu ekonomik z papírové formy podnikání do elektronické. Vždyť kdo si dnes již vzpomene na letenky ve formě knížek či poštovní vyřizování nabídek a objednávek. A tento proces není rozhodně u konce, naopak, dnes jsme součástí přechodu od elektronického podnikání k virtuálnímu.

Digitalizace razantně vstoupila do našich profesních i soukromých životů. Dnes už však nejde jen o oběh elektronických dokumentů či e-mailové vyřizování obchodních záležitostí. Rozvoj výpočetní techniky umožnil široké využívání internetu k prodeji zboží a služeb, úhrady obchodních transakcí či snadnou komunikaci s partnery kdekoli ve světě, a to prakticky odkudkoli – dnešní mobilní telefon je výkonným nástrojem, který umožňuje pracovat bez ohledu na to, zda jsme v kanceláři či ve venkovské chalupě.

Napadení IT systémů

Spolu s různými výhodami však tento proces otevřel dveře zcela novým rizikům, s nimiž podnikatelé nemuseli dříve počítat. Tato rizika lze v případě realit rozdělit do dvou hlavních oblastí. První z nich je napadení IT systémů zajišťujících internet věcí (IoT), který umožňuje vzájemnou komunikaci rozličných „smart“ elektronických zařízení či čidel a jejich propojení s řídicími systémy budov. Elektronizace zjišťování provozních hodnot, jejich sběr a analýza stejně jako propojování rozličných subsystémů do složitějších a komplexnějších řešení přináší podstatné snižování provozních nákladů, komfort okamžité znalosti podstatných informací či konkurenční výhodu jejich provozovatelům. Oproti historickému „manuálnímu“ sběru těchto dat či nastavování konfigurace různých obslužných systémů vyvstala současně nová rizika hackerského útoku na tyto systémy s cílem poškodit majitele či provozovatele budov a jejich nájemníky. 

Ti očekávají, že budova bude řádně svítit, vyhřívat vnitřní prostory, větrat, zajišťovat provoz výtahů, kantýny nebo garáží. Cílem hackera může být přerušení či omezení provozu v daném objektu i snaha způsobit finanční újmu či vydírat majitele objektu, aby uhradil „výpalné“. Ještě nebezpečnější je využití systémů zajišťujících provoz nemovitosti k proniknutí do IT systémů zde sídlících firem s cílem např. odcizit peníze z firemního účtu, poškodit instalované výrobní linky, skladovou evidenci zásob, objednávkový systému e-shopu či rezervační systém hotelu. V extrémních případech může jít o přípravu fyzického napadení daného objektu např. vyřazením kamer chránících místo uložení drahých kovů a cenností z jejich činnosti.

Poškození obchodních dat

Druhá oblast úzce navazuje na předchozí segment. Jde o poškození či ztrátu obchodních dat o zaměstnancích, hotelových hostech či nájemcích budov, o účetních a obchodních operacích, objednávkách zboží a služeb či technické dokumentace (BIM). Zde není primárním cílem útoku snaha přerušit provoz dané nemovitosti, ale spíše vydírání firmy, aby za odblokování dat zaplatila hackerům tučnou odměnu. Často však i v těchto případech dochází k omezení činnosti v daném objektu, což nám v praxi demonstrovaly útoky na informační systémy některých nemocnic nebo e-shopů. Bohužel v současné době dochází i ke zveřejnění odcizených dat na sociálních sítích či k jejich prodeji třetím subjektům. Toto riziko je ještě zvětšováno častým využíváním cloudových služeb, kdy jsou firemní data uložena u třetí strany, nad níž nemá majitel dat žádnou přímou kontrolu. V případě poškození či ztráty těchto dat je pak velmi složité a časově náročné obnovit fungování firmy bez ohledu na to, zda jde o výrobní či obchodní firmu, realitní společnost, poradenskou, zdravotnickou nebo finanční instituci. 

Zmíněná rizika nepoškozují jen napadenou firmu, která ztrácí důvěru svých obchodních partnerů a své dobré jméno, ale vedou také k ohrožení jejího fungování nebo ke ztrátě zisku. Další újmy mohou napadené firmě přinést povinnosti k odškodnění třetích stran za nefungování budovy či odcizení jejich dat, ale také řízení před regulátory či soudy vyšetřujícími úniky osobních dat.

Pojištění kybernetických rizik

Již od 90. let proto firmy a jejich pojišťovny řešily, jak ochránit podnikání v elektronickém světě. Výsledkem bylo pojištění kybernetických rizik, které je komerčně nabízeno londýnským trhem Lloyd’s od roku 2000 a o několik let později ho zavedly i komerční pojišťovny, z nichž řada působí i na českém trhu. Každé pojistné řešení kybernetických rizik ale předpokládá, že daná firma provozuje a udržuje dostatečně robustní systém IT ochrany svých serverů, koncových zařízení či cloudových uložišť. 

Pojištění kybernetických rizik se zpravidla vztahuje na tři klíčové oblasti:

  1. Náklady na IT dopady pojistné události – sem patří např. náklady na obnovu či znovuvytvoření ztracených dat či náklady na IT specialisty likvidující následky hackerského útoku;
  2. Újmy či náklady spojené s finančními následky pojistné události – toto krytí se vztahuje např. na náklady právního zastoupení u soudů či regulatorních orgánů, odškodnění přiznaná soudy/regulátory třetím stranám za zneužití osobních údajů/důvěrných informací anebo porušení práva duševního vlastnictví pojištěným, pokuty udělené regulátory pojištěnému, výpalné hackerům placené pojištěným, případně ztrátu firemního zisku pojištěného v důsledku přerušení jeho činnosti následkem pojistné události;
  3. Náklady na aktivity omezující poškození dobrého jména – tato důležitá část pojištění pokrývá náklady na experty zabraňující či zmírňující poškození dobrého jména firmy anebo kteréhokoli z jejích manažerů/zaměstnanců.

Součástí pojistné ochrany je nejen pojistná smlouva, ale i nepřetržitá linka pro hlášení pojistných událostí, jejíž provozovatelé jsou schopni v krizové situaci poskytnout pojištěnému radu a v krátké době aktivovat specialisty, jejichž služby jsou třeba k odvrácení hackerského útoku nebo ke zmenšení jeho dopadu. V případě vydírání může být součástí služeb i zkušený vyjednavač, který vede jménem pojištěného jednání s hackery.

Vzhledem k ústřední roli dat a kybernetických rizik pro jakékoli podnikání založilo GrECo odborný tým dedikovaný pro řízení těchto rizik a přípravě na míru vytvořených řešení. Pojištění kybernetických rizik totiž není komoditním produktem jako např. povinné ručení, ale pojistnou ochranu je vždy třeba přizpůsobit individuálním potřebám a rizikům konkrétního klienta. V případě potřeby spolupracujeme s renomovanými IT společnostmi, které pomohou za úplatu nastavit ochranu dat a IT systémů klienta, aby dosáhl co nejkvalitnějšího zabezpečení firemních dat, které mu pomůže nastavit efektivní pojistnou ochranu.

TEXT – Lubor Kunc, Risk & Insurance Technique Manager,

GrECo International s.r.o.

www.greco.services | l.kunc@greco.services

Vídeň se chce do roku 2040 stát klimaticky neutrální

/0 Komentáře/in , , , /by

Vídeň chce pryč od plynu a dalších fosilních paliv, a to do roku 2040. Tepelné zásobování a chlazení se má v budoucnu opírat pouze o obnovitelné zdroje energie. Městu má pomoci Vídeňský klimatický jízdní řád (Wiener Klimafahrplan), který byl přijat loni a obsahuje ucelený soubor opatření od instalace fotovoltaických elektráren na střechách domů přes rozšiřování sítě dálkového vytápění po obří geotermální projekt, který má ve finále teplem zásobovat 120 000 domácností. Budoucnost Vídeň vidí i ve vodíku. 

V současné době pokrývá zhruba 43 % konečné spotřeby energie na vytápění a ohřev vody ve Vídni zemní plyn. Ukončení využívání zemního plynu do roku 2040 může proto znít velmi ambiciózně. Podle vídeňské radnice je to ale možné a nutná jsou k tomu rázná a statečná rozhodnutí. Jaká to jsou?

Dálkové vytápění jako hlavní pilíř

Předně si město muselo uvědomit, že alternativní zdroj vytápění a ohřevu vody nelze aplikovat plošně. V centru, kde se nachází hustá zástavba bytových domů, má městu pomoci zejména dálkové vytápění, které v současnosti dodává teplo již 40 % vídeňských domácností. Právě v dalším rozšiřování této sítě vidí město hlavní potenciál, přičemž už nyní je zdejší síť jednou z největších v Evropě. Nutné je však zmínit, že i za dálkovým vytápěním stojí zemní plyn. S plánovanou dekarbonizací výroby elektřiny by se měl jeho podíl na dálkovém vytápění neustále snižovat. Naopak v méně osídlených městských částech vidí Vídeň budoucnost v kombinaci tepelných čerpadel, solárních panelů a biogenních pevných paliv, jako jsou pelety nebo štěpka. 

Obří zdroj tepla přímo pod městem

Příhodné podmínky pro energetickou transformaci města radnice spatřuje i v geotermální energii. Přímo pod městem se má totiž nacházet obří zdroj energie, a to 3 km pod zemí. Stavební práce, které letos začnou, mají umožnit vytápět geotermální energií 120 000 domácností, a to do roku 2030. A jak je to s financemi? Očekávané investiční náklady dosahují 80 mil. eur, tedy kolem 2 mld. Kč. Desetina poputuje z dotace spolkového ministerstva pro klima. Nicméně hlubinnou geotermální energii vnímá Vídeň jako spolehlivý a podle aktuálního stavu poznání téměř nevyčerpatelný zdroj, který může teplo a elektřinu poskytovat dlouhodobě a navíc za stabilní ceny.

Teplo z odpadních vod

Podobně chce Vídeň využívat i odpadní teplo z čistírny odpadních vod. Ta mimochodem díky rozsáhlé modernizaci od roku 2020 vyrobí více energie, než sama spotřebuje. Na výstupu z ČOV Vídeň navíc před rokem zahájila stavbu jednoho z největších tepelných čerpadel v Evropě. Zařízení u odtoku má už v polovině letošního roku začít dodávat dálkové teplo až pro 56 000 domácností. Po dokončení v roce 2027 vzroste kapacita na 112 000 domácností, respektive na 110 MW. Investiční náklady dosáhnou 70 mil. eur. A protože Vídeň už 15 let buduje i síť dálkového chlazení, může v letních měsících přebytečné odpadní teplo posloužit k výrobě chladu v příslušných centrálách dálkového chlazení. Z několika středisek napříč městem chlad putuje do 180 budov – zejména velkých objektů, už se ale začaly připojovat i byty v novostavbách. Celkový výkon vídeňského dálkového chlazení vloni dosáhl 200 MW.

Pod Vídní dřímá obří zdroj tepla.

Vídeňská vodíková ofenziva

Budoucnost spojuje Vídeň i s vodíkem. Městský energetický podnik Wien Energie s dalšími rakouskými a německými partnery nyní např. přestavuje jednu z největších rakouských plynových turbín tak, aby ji mohl vedle plynu pohánět i vodík. Výsledky pokusu přimíchávání nejprve 15 a později 30 % vodíku očekává Vídeň ke konci tohoto roku. Je ale jasné, že výsledky budou zajímavé nejen pro Vídeň, ale pro celou Evropu – na starém kontinentu je totiž v provozu přes 115 stejných turbín. O vodík se Vídeň chce opírat i v dalších segmentech městské správy a letos ho navíc začne sama vyrábět. Denní kapacita by se měla pohybovat kolem 1 300 kg, přičemž jeho využití se plánuje hlavně pro pohon vodíkových autobusů, nebo již ve zmíněné městské plynové elektrárně. Vedle toho ho ale chce nabídnout i jako surovinu soukromým subjektům z oblasti dopravy, logistiky i průmyslu. Vídeň by se tedy měla v dohledné době stát z hlediska vodíku zcela samostatnou a pokrýt celý řetězec od produkce přes skladování a distribuci až po spotřebu či prodej. A jak doplňují zástupci města, veškerá související spotřeba energie musí vycházet z obnovitelných zdrojů.

Vídeň je zelená. Podíl zeleně tvoří 50 %.

Strategie města a jeho klimatický jízdní řád

K uhlíkové neutralitě samozřejmě vedou i další opatření města, která ukotvuje Vídeňský klimatický jízdní řád a nelze ho chápat pouze jako manuál řešící přechod k alternativním zdrojům energie, i když jsou jeho podstatnou součástí. Nutná je podle města i změna ve společnosti a v zažitých vzorcích chování. Součástí strategie města jsou např. i investice do udržitelné městské infrastruktury, kdy dochází především k posilování městské hromadné dopravy, rozšiřování sítě cyklostezek i nabídky sdílených dopravních prostředků. Prostřednictvím různých kampaní apeluje radnice na obyvatele, aby využívali stávající propracovanou síť veřejných prostředků a zbytečně nezatěžovali město automobilovou dopravou. Důležitý je i podíl zeleně ve městě, který je ve Vídni padesátiprocentní. Intenzivní výsadbou stromů v ulicích, rozšiřováním stávajících parků, instalací mlhovišť a pítek se Vídeň snaží o ochlazování metropole a bojuje tak proti tepelným ostrovům, které znesnadňují kvalitní život ve velkoměstech, obzvláště pak v létě. Při všech těchto doplňujících městských projektech je ovšem nutná občanská participace, která se Vídni daří rozvíjet. Zásadní je aktivní zapojení obyvatel při transformaci města a v adaptaci města na klimatické změny i na energetickou krizi v Evropě. Součástí Vídeňského klimatického jízdního řádu jsou např. i tzv. vídeňské klimatické týmy, což jsou obyvatelé, kteří mají zajímavé nápady a chuť společně s městskými částmi vymýšlet nové udržitelné projekty, které by pomohly zlepšit životní prostředí. Závěrem a pro zajímavost lze zmínit, že pouze na fungování těchto týmů město jen letos vyčlenilo 6 mil. eur.

Vídeň věří v obnovitelné zdroje energie a na střechách domů intenzivně instaluje fotovoltaiku. Na střeše Wiener Stadthalle dokončila koncem října instalaci fotovoltaických panelů, které ročně vyrobí přes 1,1 mil. kWh elektřiny.

Case study: jedinečný projekt v Geblergasse

Ukázkou inovativního a jedinečného projektu s kombinací různých obnovitelných zdrojů energie je přeměna bytových domů ve vídeňské Geblergasse na „chytrý blok“. Nejde přitom o novou výstavbu, ale historickou bytovou zástavbu postavenou převážně v předminulém století a nyní doplněnou moderní infrastrukturou. Nově zde několik domů sdílí společné zásobování teplem prostřednictvím tzv. anergie. V létě se přebytečné teplo, např. z bytů nebo ze solárních kolektorů, ukládá do geotermálních sond, odkud je pak v zimě teplo čerpáno zpět na povrch, následně zpracováváno tepelnými čerpadly a konečně přiváděno do podlahového vytápění v bytech. V létě naopak potrubím protéká studená voda, která udržuje místnosti chladné. Vzniklé odpadní teplo je pak uloženo na zimu do země. Celý koncept a technické provedení navíc umožňuje rozšíření i do ostatních budov v uličním bloku. Plyn tu tedy nikdo nepotřebuje.

Unikátní „chytrý blok“ v Geblergasse

TEXT: Ing. Markéta Poláčková, WH Digital GmbH,   Zahraniční kancelář města Vídně

polackova@eurocommpr.cz | www.eurocommpr.cz

Jak chytrá automatizace inovuje facility management?

/0 Komentáře/in , , , /by

Rezidence Oskarka v Českých Budějovicích má pod střechou mnoho technologií stejně jako každá moderní budova. Liší se tím, že investor viděl několik kroků dopředu a zvolil jeden řídicí systém pro všechno místo mnoha jednoúčelových. Došlo ke snížení pořizovacích nákladů, přesto mají byty inteligentní funkce navíc a automatizace se stala nejlepším parťákem facility manažera.

Jsme v garážích bytového domu a od ulice nás dělí pouze mříž, takže cítíme mráz zvenčí. Nad hlavou nám vede soustava potrubí. Projektanti správně mysleli na nahřívání, které brání jeho zamrznutí. Řídicí systém budovy tak sleduje data z nainstalované meteostanice, která primárně dodává informace pro automatické ovládání stínění a v případě potřeby aktivuje nahřívání trubek.

Ale nebyla to samozřejmost. Původní návrhy počítaly se samostatným systémem pro řízení nahřívání, který by investora stál další peníze a k ničemu dalšímu by nesloužil.

Podobně je to v Rezidenci Oskarka se vším, s každou technologií. Místo toho, aby mělo v technické místnosti základnu více systémů, je tu pouze jeden hlavní, který má celý dům pevně pod kontrolou. Mluvíme o inteligentní automatizaci Loxone a její řídicí jednotce Miniserveru. Díky němu je Rezidence Oskarka prvním inteligentním bytovým domem na jihu Čech. Do nových bytů v Českých Budějovicích se již nastěhovali první šťastní obyvatelé.

Výhody pro všechny

Jiný přístup je vidět na první pohled v technické místnosti – ušetřil se prostor. Kdyby se investor nerozhodl redukovat řízení na jeden systém, byla by dvakrát více zaplněná. „Veškeré technologie instalované v budově vzájemně spolupracují. Loxone je dostává na jedno místo, čímž obyvatelům, správci budovy i investorovi zásadně zjednodušuje přístup k informacím potřebným k řízení a fungování jednotlivých bytů i celé budovy,“ vysvětluje Radek Úlehla ze společnosti E-TALPA, který v Rezidenci Oskarka systém Loxone instaloval a programoval.

Jak jsme již naznačili, pro investora či developera je automatizace výhodná především díky snížení pořizovacích nákladů – neplatí za spoustu jednoúčelovek, ale jednoho univerzála. A v neposlední řadě nabízí klientům kvalitnější a komfortnější bydlení, Loxone totiž poskytuje řadu inteligentních funkcí 110 bytovým jednotkám:

  • Chytrý přístup – pokud na domácnost někdo zvoní a obyvatelé nejsou doma, mohou se s návštěvou spojit vzdáleně přes mobilní aplikaci.
  • Automatické vytápění – v bytě se udržuje ideální vnitřní teplota podle aktuálních podmínek a na základě kalendáře.
  • Měření energií – možnost (i vzdáleně) sledovat spotřebu energie v aplikaci Loxone včetně nabíjení elektromobilu v garážích.

Nejlepší kamarád facility manažera

Ale co je možná nejdůležitější… Takové řešení nezajistí pouze správné fungování objektu, ale v příštích desítkách let zásadně usnadní jeho správu. To ocení především správce budovy. Říci, že má celý dům v kapse, není daleko od pravdy. Vše potřebné totiž vyčte z mobilní aplikace (v níž má samozřejmě mnohem širší práva než uživatelé bytů).

Pokud jde o odečty energií z bytů, není třeba obíhat každé patro zvlášť a pendlovat mezi jednotlivými vodoměry. Stačí pár kliků v aplikaci a správce vidí byt po bytu spotřebu v daném období. MaR zkrátka funguje i na úrovní bytů a řídí ji stejný systém jako celou budovu.

V případě, že třeba na vodoměru dojde k problémům, nebo dokonce havárii, systém řízení budovy to pozná a okamžitě notifikací v aplikaci upozorní správce, ať je kdekoli. Může tak ihned reagovat a technologii během několika vteřin odstavit. Facility manažer má neustálý přehled o provozních stavech a na jakékoli potíže přijde okamžitě a ne třeba až po půlroce při fyzické kontrole, kdy by pravděpodobně musel řešit i škody na majetku.

Správce si rovněž může data, jako jsou odečty kalorimetrů, elektroměrů a vodoměrů či jakékoli další statistiky, nechat zasílat e-mailem. Stejný systém ho upozorní na pravidelný servis apod. Inteligentní automatizace tímto způsobem inovuje facility management a poskytuje zodpovědné osobě dokonalý přehled o všem na jednom místě.

Úspory každý den

Rezidence Oskarka zároveň dokáže být mnohem efektivnější, a tudíž snižovat provozní náklady i uhlíkovou stopu. „Díky různým možnostem nastavení a ovládání na dálku lze ušetřit na energiích. Například měřením je možné vyhodnotit, jak je na tom nemovitost se spotřebou, a tedy i s útratou za teplo,“ zmiňuje Jan Zeman, zástupce investora.

Řízení Loxone najdeme i ve výměníku přímo v budově. „I to přinese úsporu. Systém komunikuje se všemi byty a zná jejich aktuální potřebu tepla. Čerpadla tak zbytečně neběží, pokud byty teplo zrovna nepotřebují,“ mluví Radek Úlehla o tom, jak technologie díky chytrému řízení neplýtvají.

Vhodné pro jakkoli velký bytový dům

Tak vypadá moderní řešení facility managementu. Investor Rezidence Oskarka nyní chystá další projekt – obří Rezidenci Diorit v Brně, která na první pohled vyniká svým umístěním v někdejším kamenolomu. Půjde o ještě větší a komplexnější budovu než v Českých Budějovicích, přesto v ní Loxone nebude chybět. Podle prvních plánů se zde automatizace postará dokonce o zavlažování zelených střech a fasád nebo o řízení odběru tepla z vrtu.