Dřevostavby se prosazují i v oblasti veřejných staveb

Schopnost výrobců dřevostaveb garantovat dohodnuté termíny a ceny oceňuje stále více investorů. Materiálově, technologicky či konstrukčně patří čeští výrobci dřevostaveb mezi evropskou špičku. Z dřevostaveb stavějí u nás i v zahraničí školy, školky, domovy důchodců, hotely a další typy veřejných staveb.

Ze dřeva lze dnes postavit jakoukoli stavbu, a proto zástupci samospráv volí dřevostavby stále častěji. Vedení obcí či měst vždy oceňuje rychlost a kvalitu předání hotového objektu v ceně a termínu stanovených v podepsané smlouvě. Zdárnému průběhu napomáhá i skutečnost, že základem jsou certifikované konstrukce. Klíčovou předností občanských staveb na bázi dřeva je totiž vedle rychlosti výstavby i vysoká kvalita práce. Investoři z veřejné i privátní sféry vědí, že pro dřevostavby je charakteristická i vysoká požární odolnost a vynikající akustické vlastnosti. Postupně více zástupců veřejného sektoru vnímá dřevostavby jako ekologické a energeticky úsporné budovy, navíc s vysokou kvalitou vnitřního prostředí.

Plánování a fixování cen a dohod je trvalou součástí DNA dřevostaveb

Dřevostavby a jejich výrobci sdružení v Asociaci dodavatelů montovaných domů jsou i v této době plně připraveni reagovat na potřeby investorů a na výzvy, které současná doba přináší. Cenový růst surovin kulminoval v loňském roce a letos jsou už ceny jimi dodávaných staveb (nejčastěji na klíč) stabilizované. Materiálově a kapacitně proto zvládají dodávat stavby v dohodnutých termínech a za dohodnuté ceny. 

Kdo rychle dává, dvakrát dává

Rychlost realizace dřevostavby je klíčová v případě mnoha projektů financovaných z dotačních programů. Vyřízení dotace často trvá a po jejím schválení zbývají na výstavbu měsíce. Také s touto skutečností se výrobci dřevostaveb dokážou vyrovnat. Demolici staré školky a výstavbu nové lze při dobré organizaci práce zvládnout během pěti měsíců, takže se děti z Olešnice mohly velice rychle vrátit z provizoria do normálního režimu a jejich školka byla otevřena k začátku nového školního roku. V Horní Stropnici vyrostl za pouhých sedm měsíců patrový domov pro seniory s 12 bytovými jednotkami. Zdejší starosta i tady kvitoval rychlost výstavby a nízké náklady na energie, dodržení rozpočtu a ekologii objektu.

Vysoké kvalita práce je u členů ADMD samozřejmostí

Všichni členové ADMD se například zavázali k respektování a dodržování požadavků Dokumentu národní kvality (DNK). Ten se velmi přísně věnuje kvalitě dřevostaveb a jeho nároky na provádění stavby převyšují zákonem dané požadavky. Aby byl tento proces prokazování kvality členů ADMD plně transparentní, provádí kontrolu dodržování požadavků DNK nezávislý certifikační orgán. Každý člen ADMD je při registraci a následně vždy dvakrát ročně podroben auditu ve výrobě a při montáži na stavbě. Sleduje se využívání vhodných vstupních materiálů, ověřování jednotlivých vlastností jako např. požární odolnost nebo tepelně-technické parametry. Na staveništi je kladen důraz na dodržování technologických postupů montáže. Ověřují se i reálné vlastnosti dřevostaveb např. formou měření průvzdušnosti (Blower Door Test).

Investoři už po špatných zkušenostech také nechtějí řešit zedníky a jejich „neřešení“ zdí, které „utíkají“ o centimetry – výroba včetně montáže dřevostaveb je vždy na milimetry přesná. 

Velkou předností dřevostaveb je udržitelnost

Výrobcům dřevostaveb přibývají i klienti z mladé generace, kteří přemýšlejí v širších souvislostech a uvědomují si, že zdroje planety nejsou nekonečné. Ti oceňují jak užitné vlastnosti materiálů a konstrukcí, tak i udržitelnost jejich životního cyklu. Dřevo navíc v sobě váže CO2 a dřevostavby tak přispívají ke snížení emisí. 

TEXT Ing. Lenka Trandová,

ředitelka ADMD Asociace dodavatelů montovaných domů, z. s.

 

Senzomatic ochrání dřevostavby i Japonsku

Japonsko, známé jako země vycházejícího slunce, nabízí mnoho zajímavého: minulost, současnost i budoucnost, to vše na jednom místě v jednom reálném čase; 120 mil. lidí a z toho 35 mil. jen v Tokiu a přilehlých oblastech. Zcela jiná kultura, naprosto jiná mentalita. Kdo se bojí, nesmí do lesa, ale ani do Japonska. V Helsinkách jsem nastoupil do letadla a stal se součástí víru událostí…

Jak to všechno začalo

Japonsko jsem navštívil už dříve jako turista. S rodinou jsme navštívili Ósaku, Kjóto, Jokohamu a Tokio. Naše dcera oslavila své první narozeniny v malém kimonu v Kjótu, své první kroky neudělala v Praze, ale v Tokiu. Takže lze říct, že mám k Japonsku citový vztah. Letos jsem se tam vrátil jako „man on a mission“, a to právě do Tokia na výstavu Smart Home Expo a do Jokohamy, kde sídlí spřátelená společnost NWC (Network Corporation).

Ale od začátku. Již delší dobu spolupracujeme s gigantem, společností Mitsubishi, s níž máme spojené naše obchodování v Německu (např. projekt The Cradle v Düsseldorfu). A pokud čtenář chápe postavení firmy Siemens v Německu, pak mu bude nad (vycházející) slunce jasné, jakou pozici asi má Mitsubishi na domácím trhu v Japonsku… Stručně řečeno velmi silnou.

Mitsubishi zasahuje do tolika oblastí života v Japonsku, že by nám nestačil celý příspěvek, abychom to všechno sepsali. Nicméně oblast, kde je tato společnost velmi aktivní, je řízení budov, automatizace a prostřednictvím společnosti NWC také přímo v sektoru smart buildings.

Senzomatic jede do světa

Skočit z Prahy rovnýma nohama přímo do Japonska nelze. Ale pokud máte parťáky, kteří jsou tam doma a dokážete je oslovit, nemusí to být až tak nemožné. Proto nám bylo velkou ctí, že jsme se jako MoistureGuard, s. r. o., mohli s naší exportní značkou Senzomatic zúčastnit právě veletrhu Expo jako součást stánku NWC.

Musím se přiznat, že mě velice ohromilo celé tokijské veletržní centrum Big Sight, kde se výstava Smart Home Expo konala. Tím nejzajímavějším je fakt, že tato oblast byla ještě před pár desítkami let moře a dnes je to „man made island“, tedy uměle vytvořený ostrov, kus moře vyrvaný pro potřeby souše. Vítězství ducha a techniky nad přírodou – v tom dobrém slova smyslu.

Velikost budov je v Tokiu i v Jokohamě opravdu ohromující. Zkrátka je tu málo místa, a proto je třeba stavět vysoké a velké budovy.

Novinkou pro mne bylo pracovat s tlumočníkem. Doposud jsem si vždy a všude vystačil s angličtinou a němčinou, nicméně s touto kombinací jste v Japonsku tak trochu mimo hru, zejména pokud chcete oslovit tradiční lokální hráče – a ještě k tomu v tak konzervativním sektoru, jako je stavebnictví.

Tlumočník je v takovém případě logickou a jedinou možnou volbou, u mne to nakonec bylo trochu jinak. Jelikož tu náš produkt nebyl jen „do počtu“, ale jako opravdová možnost rozšíření služeb s velkým potenciálem, dostal mě na starost Numa san, jeden ze seniorních manažerů Mitsubishi působící jako výkonný ředitel právě v NWC. Musím smeknout před jeho nasazením, ochotou a profesionalitou, protože se před výstavou za den naučil o našem systému tolik věcí, kolik mnozí nezvládnou za několik týdnů. Obecně zkušenost s totálním zaujetím Japonců pro věc, pro niž se rozhodnou, je opravdu dechberoucí a velmi inspirativní.

Respekt, úcta a pokora

Ponechám stranou, že jsem si v Japonsku připadal ještě větší a ještě o dost tlustší, než si připadám doma v Evropě. Asi nejvýrazněji na mne zapůsobily projevy úcty zaměstnanců i všech obchodních partnerů k zakladateli a CEO společnosti NWC. Starý pán byl vždy ve stánku první a vždy odcházel poslední. Celý den na nohou, nikdy neměl problém se zvednout ze židle a slušně se uklonit o desítky let mladším zákazníkům. Respekt a pokora obecně patří k Japonsku, ale teorie a praxe jsou naprosto rozdílné světy. Vidět to a zažít na vlastní kůži je velmi, velmi silné.

Říká se „big things have small beginnings“. Věříme, že je to jen začátek, ale obrovsky nám to pomohlo procitnout, protože produkt, systém a služba, kterou již 10 let vyvíjíme a s láskou vylepšujeme, má opravdu globální šanci. S plnou pokorou, nicméně sebevědomě se nyní díváme nejen na Evropu, ale na celý svět, protože fyzikální zákony platí všude stejně a vlhkost v dřevostavbách je problémem v Německu, Japonsku, Finsku i USA…

Japonsko, arigató gozaimasu, za všechno co bylo a za všechno, co teprve přijde.

TEXT: Miroslav Veselý, MoistureGuard

 

Úspory při svícení v komerčních budovách přes 70 % snadno a jednoduše

V současné době lze bez velkých problémů dosáhnout téměř okamžitě extrémních úspor – a to formou výměny neefektivních výbojkových či halogenových svítidel, ale hlavně prostřednictvím dodatečné automatizace díky bezdrátovému řízení osvětlení, které pro ovládání nepotřebuje dodatečnou kabeláž.

Dodatečná technologie integrovaná do svítidel reaguje na obsazenost prostor a dopadající světlo z denních přírůstků; přirozené tlumení umělého osvětlení vede k úsporám v řádech vyšších desítek procent.

Modernizovat lze i starší budovy

Lidé pracující ve firmách či společnostech nejsou placeni za ovládání osvětlení. Svítí tehdy, kdy oni uznají za vhodné, a zároveň nenesou žádnou odpovědnost, pokud zapomenou zhasnout v kanceláři, na chodbě či ve skladové hale.

Pokud se nyní rozhodnete ušetřit za drahé energie a hlavně nahradit stávající osvětlení za moderní, které už nebude lidem blikat do očí, je to velmi snadné. Současné technologie totiž umožňují naprosto bez nutnosti výměny vedení elektroinstalační soustavy nasadit zcela bezpečnou a extrémně úspornou technologii svícení. Ta v pracovních prostorách navíc zajistí zrakovou pohodu, a tudíž i vyšší pracovní výkony. Zároveň starou budovu částečně modernizuje díky převedení do automatizačního módu včetně možnosti napojení na systémy MaR a BIM, s nimiž projektant při investorově zadání před lety vůbec nepočítal. Tehdy nikdo neuměl odhadnout růst cen energií na svícení v budovách ani netušil, jak lze „po drátech“ efektivně řídit osvětlení a šetřit na něm.

 Dva příklady replikovatelné na 90 % budov v České republice

  1. Faurecia (dnes již FORVIA) – renomovaný výrobce v segmentu automotive průmyslu (výroba veškerých palubních desek pro Škoda Auto v Mladé Boleslavi)

Nastala zde potřeba vyměnit zářivková liniová lištová svítidla po osmi letech od zahájení provozu. V kombinaci se šestinásobným zdražením elektrické energie, tedy šestkrát vyššími náklady na svícení 24/7, bylo přijato jednoznačné rozhodnutí o výměně téměř 700 svítidel, ale hlavně o využití světla procházejícího světlíky a tím i reaktivního řízení útlumů svícení podle směn a vytíženosti výrobních prostor.

Pouhou výměnou za 691 LED lištových svítidel PROLUMIA RETROFIT II. došlo k okamžitému snížení spotřeby o asi 46 %. Úspora nákladů na výměnu spočívala zároveň v úspoře nákladů při montáži nových lištových systémů ponecháním původních závěsných mechanismů.

K dalšímu snížení spotřeby o přibližně 34 % na 625 LED svítidlech došlo díky automatizovanému řízení útlumů pomocí světelných senzorů regulujících výkon svítidel na požadovaných 350 luxů na pracovní ploše a také automatizací časových plánů svícení podle požadavků výroby. Celý tento automatizovaný systém od společnosti Synergis LightingControl využívá veškeré technologie bývalého výrobce mobilních telefonů Nokia, dnes světově nejrozšířenějšího a nejrobustnějšího systému bezdrátového řízení osvětlení Casambi.

  1. Řešení pro kanceláře společnosti Donaldson Filtration Solutions Kadaň

V důsledku stáří systému nastala neodvratná potřeba vyměnit kazetová zářivková svítidla po 15 letech od zahájení provozu v open office 600 m2 kanceláří – dvakrát v open space a koridorech, v 11 kancelářích a ve dvou jednacích místnostech. Šlo o retrofitní neboli 1 : 1 výměnu všech 196 svítidel v podhledech, ale na původní kabeláži elektroinstalace, s doplněním bezdrátového řídicího systému s automatizací a řízením intenzity osvětlení kancelářských stolů na 350 luxů. Bylo využito světlo dopadající okny a 50 % prosklením budovy. Tím bylo dosaženo reaktivního řízení útlumů svícení podle denního přírůstku světla – a to v době, kdy došlo k sedminásobnému zdražení elektrické energie, tedy k sedmkrát vyšším nákladům při původním osvětlení v kancelářích. 

Díky výměně stávajícího osvětlení za 196 zapuštěných LED svítidel PROLUMIA Pro-Office s UGR<16 s nejlepší zrakovou pohodou na trhu došlo ke snížení spotřeby o zhruba 58 %.

Dodatečné snížení spotřeby 120 LED svítidel o dalších asi 40 % během dne bylo realizováno v důsledku automatizovaného řízení útlumů na 350 luxů na pracovních stolech díky technologii Synergis LightingControl by Casambi pomocí světelných senzorů a čidel reagujících na přítomnost osob. Toto zařízení reguluje výkon svítidel a automaticky řídí časové plány svícení podle přítomnosti osob v 50 % prosklených kancelářích.

Kvalifikovaný odhad úspory pomocí aktivního řízení tvoří přes 80 % nákladů na osvětlení a retrofit řídicího systému s investiční návratností menší než jeden rok.

Po sečtení úspor se Donaldson Kadaň dostal téměř na původní náklady na svícení před zdražením energií, přičemž došlo k obrovskému posunu zrakové pohody pracovníků díky LED technologii s menším UGR<16.

TEXT: Richard Jílek, business-technical evangelist | company executive |

Synergis Consulting s.r.o.www.synergis.cz | richard.jilek@synergis.cz

Dřevo jako staronový stavební materiál

Uvažujeme o výstavbě nové udržitelné budovy. Jak masivní dřevo přispívá k naplnění cílů udržitelnosti?

Co je staré, to je nové. Od počátku věků se budovy stavěly ze dřeva. Počet lidí rostl; budovy byly větší a složitější a byly určeny pro více lidí, funkcí, systémů a vybavení. Beton a ocel se staly konstrukčními materiály pro technické možnosti.

Stále více se zabýváme životním prostředím. Budovy spotřebují asi 35 % vyrobené energie a vyprodukují zhruba 38 % emisí CO2. Vlastníci a projektanti budov po desetiletí hleděli na spotřebu energie a navrhovali stavby tak, aby byl jejich provoz efektivní díky použití vysoce účinné izolace, zasklení a dešťových clon; později včetně systémů na výrobu energie, jako jsou solární panely či vzduchová a zemní tepelná čerpadla pro vytápění/chlazení.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC – Intergovernmental Panel on Climate Change) nedávno konstatoval, že největším producentem skleníkových plynů je zabudovaný uhlík. Uhlíková stopa budov naznačuje, že bychom měli stavět z materiálů s nízkým obsahem uhlíku a za použití stavebních metod méně náročných na emise tohoto prvku.

Masivní dřevo je vhodnou volbou stavebního materiálu pro nízkouhlíkové stavby. Jde o konstrukční materiál vyrobený z měkkého dřeva (smrk, borovice a jedle), vypěstovaný v lesích. Užívá se ve formě CLT (cross laminated timber – křížem lepené dřevo), NLT (nail-laminated timber – hřebíky spojované dřevo), DLT (dowel-laminated timber – hmoždinkami spojované trámy) včetně lepených trámů a sloupků. Masivní dřevo se používá pro různé konstrukční prvky pro stěnové, podlahové a střešní systémy.

Technologický pokrok spojený s výrobními systémy, jako jsou počítači řízené stroje (CNC) a informační model budov (BIM), umožnil rozvoj výrobků ze dřeva. Jde o stavební materiál, který ukládá uhlík, dobře vypadá a je prospěšný přírodě. Masivní dřevo je zvláště vhodné pro budovy, jako jsou hotely, ubytovací zařízení, studentské bydlení, ubytování pro více rodin a komerční kancelářské budovy.

Výrobky z masivního dřeva se montují a dopravují na staveniště jako modulární komponenty a poté se zde sestavují. To podporuje efektivitu výstavby, snižuje náklady i množství odpadu. Holisticky navržené a pomocí metodiky Lean Project zpracované se výhody budov z masivního dřeva násobí nad rámec zabudovaného uhlíku. Náklady jsou stanoveny spíše jako systémové než jako jednotlivé položky. Zahrnuje to tým designerů, který řeší detaily s konstruktéry, což vede k úspoře času a materiálu a minimalizaci změn nebo předělávek. Stručně řečeno výsledkem harmonogramu výstavby je:

  • až 25% úspora díky nižším přepravním a režijním nákladům; možnost dříve pronajmout/obsadit;
  • rychlejší montáž (prefabrikované a přesné komponenty znamenají méně odpadu);
  • menší pravděpodobnost narušení výstavby;
  • sladění montáže elektrotechnických a instalatérských prací s dřevěnými komponenty ve fázi návrhu, což znamená menší plýtvání časem i materiálem;
  • dřívější začátek práce subdodavatelů;
  • budova s dlouhou životností, kterou lze časem snadno přizpůsobit pro jiný účel.

Objekty z masivního dřeva se stavějí stále vyšší. V lednu 2019 schválil International Code Council (ICC) návrhy povolit výškové budovy ze dřeva v rámci International Building Code (IBC) z roku 2021. Ten zahrnuje tři nové konstrukční typy – IV-A, IV-B a IV-C – umožňující použití materiálů z masivního dřeva. Návrhy vedly ke komplexním změnám legislativy na základě provedených požárních zkoušek.

TEXT: Kathleen Lausman, MBA, BES , Ředitelka Shift2Lean, Zakladatelka Shift Lean Institute – Kanada

Článek byl uveřejněn v časopisu FMJournal (July/August 2022). Přeloženo na základě svolení autorky.

 

Kanceláře, do kterých se budete těšit

Kanceláře, které pocházejí od architektů CAPEXUS jednoznačně poznáte. Ohromující design, efektivní rozmístění interiéru pro samostatnou práci a spolupráci a v neposlední řadě spokojení zaměstnanci. To jsou znaky, podle kterých poznáte, že pracovní prostředí vytvářel CAPEXUS. Přes 12 let mění atmosféru startupům i velkým korporacím. Více než 500 projektů se může chlubit interiérem od těch nejlepších designérů, architektů a odborníků na workplace.

O působení firmy CAPEXUS na trhu i o budoucí podobě kanceláří jsme hovořili s  Ing. Arch. Lucií Hudák Malou (Head of Workplace consultancy) a Ing. Apolenou Weissovou (Product development manager)

 

Ing. Arch. Lucie Hudák Malá v nových prostorách CAPEXUS na Praze 5

Jaké jsou prognózy po covidové době v segmentu kanceláří pro rok 2023? 

LM: Vyhlídky pro letošní rok jsou takové, že firmy přemýšlejí o pracovních prostorech úplně jinak, než tomu bylo před covidem. Uvažují, jak vlastně lidi – zaměstnance – na základě toho, co potřebují k práci, opět přilákat do společných prostor. V dnešní době už není nutné vytvářet individuální pracovní místa, ale je třeba připravit prostor, kde se jim bude dobře fungovat. V celé řadě firem dochází k určitému restartu a zamýšlejí se, jak to budou řešit. Odklánějí se od hierarchie fungování společností, tedy že manažeři by měli vlastní velké kanceláře. Nyní se firmy přiklánějí ke kancelářím, které jsou sice primárně určeny pro manažery, ale v době, kdy nejsou přítomni, lze využívat prostor pro mítinky, jako místnosti pro hybridní schůzky apod. Takže se otevírají daleko širší možnosti, jak navrhovat prostory kanceláří pro lidi. Znamená to, že do pracovních prostor vnášíme myšlenky diverzity, inkluze, navrhuje i kanceláře pro handicapované zaměstnance. Kanceláře je třeba přizpůsobovat také pro kratší pracovní úvazky. Pokud nemá zaměstnanec v pracovní smlouvě uvedeno pevné pracovní místo, může zaměstnavatel k prostorám přistupovat daleko flexibilněji a zároveň zaměstnávat více lidí na poloviční úvazky apod.

 

To je celkem dost zásadní pohled na novou situaci.

LM: Když si vezmete stav v nedávné minulosti – co člověk, to místo. Pak přijde člověk na 40 % úvazek a hned vám dojde, jak moc to bude neefektivní. Takže ve chvílích, kdy nepřemýšlíme o pracovních prostorech tradičním způsobem, otevírá nám to dveře hledat nové zaměstnance v různých vodách. A sehnat vhodné lidi, to je dnes velké téma.

 

Ing. Apolena Weissová a designový hasicí přístroj AMPLLA

Jak poradíte v situaci, kdy si firma uvědomí, že v dané situaci už nepotřebuje tak velké prostory. Ale na druhou stranu vznikají na trhu společnosti, které potřebu velkých prostor pro svůj dynamický rozvoj mají… 

 AW: Samozřejmě ve firmách pracuje velké množství lidí různého profesního zaměření a je nutné si ověřit, jaké jsou jejich konkrétní potřeby pro práci. My často začínáme tím, že připravíme anonymní dotazník, na nějž odpovídají řadoví zaměstnanci. Tak zjistíme, jak jsou spokojeni v současných prostorech, zda se jim v nich dobře pracuje, nebo by raději na home office, jak funguje hybridní způsob práce atd. Dále organizujeme workshopy se zástupci různých týmů, protože si dokážeme představit, že jiné potřeby mají jednotlivci a jiné týmy. Někdy může být introvertní zaměstnanec velice spokojený doma, ale tým potřebuje, aby se potkávali. Takže je důležité znát potřeby týmů, aby spolu všichni dobře komunikovali. Dále hledáme optimální návaznost různých oddělení, která potřebují být blízko sebe. Ale zároveň i zjišťujeme, co příliš nefunguje. Například, že marketing málo spolupracuje s obchodem, takže zároveň odkrýváme podobné příklady a hledáme variantu, aby mohli sedět v sousedství(pracovní zóna dedikované týmu) , situace se zlepšila apod. My vlastně takovou analýzu připravíme, rozebereme a zjistíme, jak je na tom firma z pohledu digitalizace. Zda – a jestli vůbec – lidé ve společnosti mohou pracovat flexibilně, jak je na tom firma v otázce flexibility vůči svým zaměstnancům, zda jim vůbec umožňuje pracovat na dálku. Nebo zda z pohledu diverzity má vizi, že bude zaměstnávat více handicapovaných lidí nebo na částečný úvazek maminky na mateřské a zda lze třeba v prostorách firmy vytvořit místo pro dětskou skupinu. Takže analyzujeme současný stav, ale i ten budoucí – co by firma vlastně chtěla a potřebovala. To následně předložíme managementu a s vedením společnosti pak tvoříme základní představu, zadání celé studie, ve spolupráci s celým projektovým týmem z IT, HR, samozřejmě z oddělení office, finance, takže je tam velká různorodost. S firmou pak společně sestavíme tým, který na základě vize realizuje představu managementu. Ale v první chvíli je důležité dát doporučení vedení firmy na základě zhodnocení stávajícího stavu. Oni nejsou v takovém kontaktu se všemi lidmi ve firmě a mohou se jen domnívat, co si lidé myslí. Často je to jen o těch nejméně spokojených nebo o několika nejbližších, kteří jsou poněkud odtrženi od každodenní reality řadových zaměstnanců. My jim na základě důkladné analýzy nastavíme zrcadlo, jak firma funguje, a následně doporučíme, jakou cestou je nejvhodnější se vydat, abychom vytvořili místo, kam lidé chodí rádi a rádi se tu potkávají.

Firmy nechtějí držet nebo vytvářet prázdné prostory, ale chtějí nalákat zaměstnance zpět do kanceláří, protože právě zaměstnanci tvoří firmu. Takže to je jeden z hlavních cílů, proč se kancelářím věnujeme. 

Vaše společnost Capexus se nedávno přestěhovala do nových prostor. Tudíž můžete dát příklad, jak by to mohlo v reálu vypadat. Mohli by zájemci ve vašich prostorách najít inspiraci?  

LM: Naše vize prostor je taková, že by se zde lidé měli hodně potkávat a komunikovat spolu, chceme zde pořádat různé akce a setkání. Například k nám zveme neziskové organizace, aby mohly využít zasedací prostory pro svá setkání. Snahou je zde vytvořit různorodý  komunitní prostor  kde budeme sdílet své know how

 

Co je pro firmy v současné době důležité? Jaké jsou trendy?

AW: Pro ně je nyní velmi důležité řešit své ESG (environmental, social, governance) hodnocení. V pracovním prostředí se to dělá tak, že využijeme určitou certifikaci – u nás jsme spíše zaměřeni na technické záležitosti, které reprezentují BREEAM, LEED, ale je tu také WELL, který se týká především vnitřních prostor a je více zaměřen na uživatele. Na první místo se řadí jejich zdraví a spokojenost ve vnitřním prostředí budov. Díky tomu si firma nastaví do studie určité standardy, jak mají vypadat pracovní prostory, a pak je projektový tým zrealizuje. Proto je velice důležité si určitým způsobem zakotvit určité požadavky jako odrazový můstek k řešení stanovených cílů, které souvisejí s udržitelností. A k tomu nám právě dopomáhá certifikace.

Tichá místnost pro soustředěnou práci pro společnost LMC

Jakou přidanou hodnotu by měla zájemcům přinášet spolupráce s CAPEXUS? 

AW: Jsme schopni poradit s vnitřním prostorem, protože jsme Capexus, takže řešíme správné zadání a realizaci opravdu funkčních prostor připravených na budoucnost. To znamená, že umožní třeba přeskupovat různá oddělení. V dnešní době, když se bavíme s různými sektory z oblasti automotive, plynárenství apod., vidíme, že jsou inovativní a potřebují ke své firmě tak přistupovat. Byznys se dynamicky mění, zároveň se mění i náplň práce. Proto je hodně důležité připravit prostory, které se osvědčí i v budoucnu. Navíc jsme schopni nabídnout i řešení ve spolupráci s ČEZ ESCO v oblasti energetiky, technické due diligence, kde se komplexně řeší požadavky a cíle v souvislosti s uhlíkovou stopou, dekarbonizací apod.

 

Text: Arnošt Wagner

foto: Rene Volfík a archiv Capexus

www.capexus.cz