Vídeň chce pryč od plynu a dalších fosilních paliv, a to do roku 2040. Tepelné zásobování a chlazení se má v budoucnu opírat pouze o obnovitelné zdroje energie. Městu má pomoci Vídeňský klimatický jízdní řád (Wiener Klimafahrplan), který byl přijat loni a obsahuje ucelený soubor opatření od instalace fotovoltaických elektráren na střechách domů přes rozšiřování sítě dálkového vytápění po obří geotermální projekt, který má ve finále teplem zásobovat 120 000 domácností. Budoucnost Vídeň vidí i ve vodíku. 

V současné době pokrývá zhruba 43 % konečné spotřeby energie na vytápění a ohřev vody ve Vídni zemní plyn. Ukončení využívání zemního plynu do roku 2040 může proto znít velmi ambiciózně. Podle vídeňské radnice je to ale možné a nutná jsou k tomu rázná a statečná rozhodnutí. Jaká to jsou?

Dálkové vytápění jako hlavní pilíř

Předně si město muselo uvědomit, že alternativní zdroj vytápění a ohřevu vody nelze aplikovat plošně. V centru, kde se nachází hustá zástavba bytových domů, má městu pomoci zejména dálkové vytápění, které v současnosti dodává teplo již 40 % vídeňských domácností. Právě v dalším rozšiřování této sítě vidí město hlavní potenciál, přičemž už nyní je zdejší síť jednou z největších v Evropě. Nutné je však zmínit, že i za dálkovým vytápěním stojí zemní plyn. S plánovanou dekarbonizací výroby elektřiny by se měl jeho podíl na dálkovém vytápění neustále snižovat. Naopak v méně osídlených městských částech vidí Vídeň budoucnost v kombinaci tepelných čerpadel, solárních panelů a biogenních pevných paliv, jako jsou pelety nebo štěpka. 

Obří zdroj tepla přímo pod městem

Příhodné podmínky pro energetickou transformaci města radnice spatřuje i v geotermální energii. Přímo pod městem se má totiž nacházet obří zdroj energie, a to 3 km pod zemí. Stavební práce, které letos začnou, mají umožnit vytápět geotermální energií 120 000 domácností, a to do roku 2030. A jak je to s financemi? Očekávané investiční náklady dosahují 80 mil. eur, tedy kolem 2 mld. Kč. Desetina poputuje z dotace spolkového ministerstva pro klima. Nicméně hlubinnou geotermální energii vnímá Vídeň jako spolehlivý a podle aktuálního stavu poznání téměř nevyčerpatelný zdroj, který může teplo a elektřinu poskytovat dlouhodobě a navíc za stabilní ceny.

Teplo z odpadních vod

Podobně chce Vídeň využívat i odpadní teplo z čistírny odpadních vod. Ta mimochodem díky rozsáhlé modernizaci od roku 2020 vyrobí více energie, než sama spotřebuje. Na výstupu z ČOV Vídeň navíc před rokem zahájila stavbu jednoho z největších tepelných čerpadel v Evropě. Zařízení u odtoku má už v polovině letošního roku začít dodávat dálkové teplo až pro 56 000 domácností. Po dokončení v roce 2027 vzroste kapacita na 112 000 domácností, respektive na 110 MW. Investiční náklady dosáhnou 70 mil. eur. A protože Vídeň už 15 let buduje i síť dálkového chlazení, může v letních měsících přebytečné odpadní teplo posloužit k výrobě chladu v příslušných centrálách dálkového chlazení. Z několika středisek napříč městem chlad putuje do 180 budov – zejména velkých objektů, už se ale začaly připojovat i byty v novostavbách. Celkový výkon vídeňského dálkového chlazení vloni dosáhl 200 MW.

Pod Vídní dřímá obří zdroj tepla.

Vídeňská vodíková ofenziva

Budoucnost spojuje Vídeň i s vodíkem. Městský energetický podnik Wien Energie s dalšími rakouskými a německými partnery nyní např. přestavuje jednu z největších rakouských plynových turbín tak, aby ji mohl vedle plynu pohánět i vodík. Výsledky pokusu přimíchávání nejprve 15 a později 30 % vodíku očekává Vídeň ke konci tohoto roku. Je ale jasné, že výsledky budou zajímavé nejen pro Vídeň, ale pro celou Evropu – na starém kontinentu je totiž v provozu přes 115 stejných turbín. O vodík se Vídeň chce opírat i v dalších segmentech městské správy a letos ho navíc začne sama vyrábět. Denní kapacita by se měla pohybovat kolem 1 300 kg, přičemž jeho využití se plánuje hlavně pro pohon vodíkových autobusů, nebo již ve zmíněné městské plynové elektrárně. Vedle toho ho ale chce nabídnout i jako surovinu soukromým subjektům z oblasti dopravy, logistiky i průmyslu. Vídeň by se tedy měla v dohledné době stát z hlediska vodíku zcela samostatnou a pokrýt celý řetězec od produkce přes skladování a distribuci až po spotřebu či prodej. A jak doplňují zástupci města, veškerá související spotřeba energie musí vycházet z obnovitelných zdrojů.

Strategie města a jeho klimatický jízdní řád

K uhlíkové neutralitě samozřejmě vedou i další opatření města, která ukotvuje Vídeňský klimatický jízdní řád a nelze ho chápat pouze jako manuál řešící přechod k alternativním zdrojům energie, i když jsou jeho podstatnou součástí. Nutná je podle města i změna ve společnosti a v zažitých vzorcích chování. Součástí strategie města jsou např. i investice do udržitelné městské infrastruktury, kdy dochází především k posilování městské hromadné dopravy, rozšiřování sítě cyklostezek i nabídky sdílených dopravních prostředků. Prostřednictvím různých kampaní apeluje radnice na obyvatele, aby využívali stávající propracovanou síť veřejných prostředků a zbytečně nezatěžovali město automobilovou dopravou. Důležitý je i podíl zeleně ve městě, který je ve Vídni padesátiprocentní. Intenzivní výsadbou stromů v ulicích, rozšiřováním stávajících parků, instalací mlhovišť a pítek se Vídeň snaží o ochlazování metropole a bojuje tak proti tepelným ostrovům, které znesnadňují kvalitní život ve velkoměstech, obzvláště pak v létě. Při všech těchto doplňujících městských projektech je ovšem nutná občanská participace, která se Vídni daří rozvíjet. Zásadní je aktivní zapojení obyvatel při transformaci města a v adaptaci města na klimatické změny i na energetickou krizi v Evropě. Součástí Vídeňského klimatického jízdního řádu jsou např. i tzv. vídeňské klimatické týmy, což jsou obyvatelé, kteří mají zajímavé nápady a chuť společně s městskými částmi vymýšlet nové udržitelné projekty, které by pomohly zlepšit životní prostředí. Závěrem a pro zajímavost lze zmínit, že pouze na fungování těchto týmů město jen letos vyčlenilo 6 mil. eur.

Case study: jedinečný projekt v Geblergasse

Ukázkou inovativního a jedinečného projektu s kombinací různých obnovitelných zdrojů energie je přeměna bytových domů ve vídeňské Geblergasse na „chytrý blok“. Nejde přitom o novou výstavbu, ale historickou bytovou zástavbu postavenou převážně v předminulém století a nyní doplněnou moderní infrastrukturou. Nově zde několik domů sdílí společné zásobování teplem prostřednictvím tzv. anergie. V létě se přebytečné teplo, např. z bytů nebo ze solárních kolektorů, ukládá do geotermálních sond, odkud je pak v zimě teplo čerpáno zpět na povrch, následně zpracováváno tepelnými čerpadly a konečně přiváděno do podlahového vytápění v bytech. V létě naopak potrubím protéká studená voda, která udržuje místnosti chladné. Vzniklé odpadní teplo je pak uloženo na zimu do země. Celý koncept a technické provedení navíc umožňuje rozšíření i do ostatních budov v uličním bloku. Plyn tu tedy nikdo nepotřebuje.

TEXT: Ing. Markéta Poláčková, WH Digital GmbH,   Zahraniční kancelář města Vídně

polackova@eurocommpr.cz | www.eurocommpr.cz

Schopnost výrobců dřevostaveb garantovat dohodnuté termíny a ceny oceňuje stále více investorů. Materiálově, technologicky či konstrukčně patří čeští výrobci dřevostaveb mezi evropskou špičku. Z dřevostaveb stavějí u nás i v zahraničí školy, školky, domovy důchodců, hotely a další typy veřejných staveb.

Ze dřeva lze dnes postavit jakoukoli stavbu, a proto zástupci samospráv volí dřevostavby stále častěji. Vedení obcí či měst vždy oceňuje rychlost a kvalitu předání hotového objektu v ceně a termínu stanovených v podepsané smlouvě. Zdárnému průběhu napomáhá i skutečnost, že základem jsou certifikované konstrukce. Klíčovou předností občanských staveb na bázi dřeva je totiž vedle rychlosti výstavby i vysoká kvalita práce. Investoři z veřejné i privátní sféry vědí, že pro dřevostavby je charakteristická i vysoká požární odolnost a vynikající akustické vlastnosti. Postupně více zástupců veřejného sektoru vnímá dřevostavby jako ekologické a energeticky úsporné budovy, navíc s vysokou kvalitou vnitřního prostředí.

Plánování a fixování cen a dohod je trvalou součástí DNA dřevostaveb

Dřevostavby a jejich výrobci sdružení v Asociaci dodavatelů montovaných domů jsou i v této době plně připraveni reagovat na potřeby investorů a na výzvy, které současná doba přináší. Cenový růst surovin kulminoval v loňském roce a letos jsou už ceny jimi dodávaných staveb (nejčastěji na klíč) stabilizované. Materiálově a kapacitně proto zvládají dodávat stavby v dohodnutých termínech a za dohodnuté ceny. 

Kdo rychle dává, dvakrát dává

Rychlost realizace dřevostavby je klíčová v případě mnoha projektů financovaných z dotačních programů. Vyřízení dotace často trvá a po jejím schválení zbývají na výstavbu měsíce. Také s touto skutečností se výrobci dřevostaveb dokážou vyrovnat. Demolici staré školky a výstavbu nové lze při dobré organizaci práce zvládnout během pěti měsíců, takže se děti z Olešnice mohly velice rychle vrátit z provizoria do normálního režimu a jejich školka byla otevřena k začátku nového školního roku. V Horní Stropnici vyrostl za pouhých sedm měsíců patrový domov pro seniory s 12 bytovými jednotkami. Zdejší starosta i tady kvitoval rychlost výstavby a nízké náklady na energie, dodržení rozpočtu a ekologii objektu.

Vysoké kvalita práce je u členů ADMD samozřejmostí

Všichni členové ADMD se například zavázali k respektování a dodržování požadavků Dokumentu národní kvality (DNK). Ten se velmi přísně věnuje kvalitě dřevostaveb a jeho nároky na provádění stavby převyšují zákonem dané požadavky. Aby byl tento proces prokazování kvality členů ADMD plně transparentní, provádí kontrolu dodržování požadavků DNK nezávislý certifikační orgán. Každý člen ADMD je při registraci a následně vždy dvakrát ročně podroben auditu ve výrobě a při montáži na stavbě. Sleduje se využívání vhodných vstupních materiálů, ověřování jednotlivých vlastností jako např. požární odolnost nebo tepelně-technické parametry. Na staveništi je kladen důraz na dodržování technologických postupů montáže. Ověřují se i reálné vlastnosti dřevostaveb např. formou měření průvzdušnosti (Blower Door Test).

Investoři už po špatných zkušenostech také nechtějí řešit zedníky a jejich „neřešení“ zdí, které „utíkají“ o centimetry – výroba včetně montáže dřevostaveb je vždy na milimetry přesná. 

Velkou předností dřevostaveb je udržitelnost

Výrobcům dřevostaveb přibývají i klienti z mladé generace, kteří přemýšlejí v širších souvislostech a uvědomují si, že zdroje planety nejsou nekonečné. Ti oceňují jak užitné vlastnosti materiálů a konstrukcí, tak i udržitelnost jejich životního cyklu. Dřevo navíc v sobě váže CO2 a dřevostavby tak přispívají ke snížení emisí. 

TEXT Ing. Lenka Trandová,

ředitelka ADMD Asociace dodavatelů montovaných domů, z. s.