LeasePlan, Deloitte a myhive Flexi Offices jsou vítězi soutěže Recepce roku 2022

/0 Komentáře/in , , /by

Letošní soutěž Recepce roku 2022 vyvrcholila vyhlášením vítězů, které proběhlo 6. října v Galerii kavárny Louvre. V hlavní kategorii získala první místo recepce LeasePlan Czech Republic a v kategorii Recepce roku 2022 – design společnost Deloitte CZ Services. Vítězem kategorie Recepce roku 2022 – cowork se pak stala recepce myhive Flexi Offices by Offices Unlimited a cenu poroty za design si odnesla galerie Kunsthalle Praha.

Soutěž Recepce roku, která se řídí heslem „na prvním dojmu záleží“, letos podruhé uspořádal spolek Recepce není vrátnice a je určená výhradně firemním recepcím a recepcím v kancelářských budovách a coworkingových centrech na území hlavního města Prahy.

„V minulém roce měla soutěž pouze hlavní kategorii, ale letos jsme ji rozšířili o dvě nové: Recepce roku 2022 – cowork a Recepce roku 2022 – design. Především díky posledně zmiňované nové kategorii jsme získali možnost pozvat do soutěže také firmy, které investují do pracovního prostředí svého recepčního týmu,“ říká koordinátorka soutěže Štěpánka Pancová.

Hlavní kategorie hodnotila přístup, komunikaci a reprezentativnost recepčních.

V ní zvítězily recepce:

1.místo – LeasePlan Czech Republic

2.místo – ABS Jets

3.místo – RESPECT

 

 

 

Vítězem kategorie Recepce roku 2022 – cowork se staly servisované kanceláře myhive Flexi Offices by Offices Unlimited.

 

 

 

 

V kategorii Recepce roku 2022 – design, která se zaměřila na hodnocení designu, konceptu a ergonomického řešení prostoru recepcí, zvítězily společnosti:

1.místo – Deloitte CZ Services        (autor návrhu: Atelier Kunc architects)

2.místo – Jan Becher Pernod Ricard (autor návrhu: CAPEXUS)

3.místo – Otis                                  (autor návrhu: Penta Real Estate)

 

 

 

Cenou poroty v této kategorii se může pochlubit galerie Kunsthalle Praha (autor návrhu: Axel Kufus).

Celé slavnostní vyhlášení soutěže včetně panelové diskuze bylo možné živě sledovat na online streamu.

Záznam slavnostního vyhlášení soutěže Recepce roku 2022.

 

Více o soutěži na www.recepceroku.cz.

Recepce není vrátnice

Spolek Recepce není vrátnice si je plně vědom toho, že první špatný dojem, který na příchozího udělá recepční, nezachrání ani ten nejúžasnější produkt nebo služba na světě. Proto se řídí mottem „recepce musí fungovat perfektně, jinak nefunguje vůbec“ a dlouhodobě profesionalizuje prostředí recepcí a mění jejich vnímání v očích firem i veřejnosti.

Recepce není vrátnice

/0 Komentáře/in , , /by

Na prvním dojmu záleží 

 

V minulém čísle FM jsme poprvé představili společnost D’Eclair, která působí na českém trhu od roku 1994 a bezmála 16 let se zabývá outsourcingem recepčních služeb. 

Její obchodní a provozní ředitelka Milli Dítě Radová si s námi popovídala o zastaralých vrátnicích i moderních recepcích. 

Pokud recepce není vrátnice, tak co je? 

Recepce je to, co tvoří první dojem firmy. Je její vizitkou a mnohdy i jejím srdcem. Proto by recepce neměla být vrátnicí, ale místem, které společnost reprezentuje, prodává ji a zároveň zlepšuje náladu příchozím – zaměstnancům i potenciálním zákazníkům a klientům. 

Proč firma recepci vlastně potřebuje? 

Pokud je společnost dostatečně velká a má příchozí, kteří ji navštěvují a využívají její služby, tak recepci určitě potřebuje. Dobré recepční služby totiž umí pozitivně naladit zaměstnance i ty, kteří do firmy zavítali na obchodní schůzku. A občas mohou recepční v práci zastoupit také asistenty. Ve firmě jsou od toho, aby příchozím pomohli a navodili u nich dojem, že nejsou sami a že přišli do fungující společnosti, ve které jsou vítáni. 

Jaký je rozdíl mezi vrátnými a recepčními?  

Opravdu velký. To víme ze své zkušenosti asi všichni. Když někam přijdeme, jsme rádi, že se na nás někdo usměje, i když třeba venku prší. Dříve tu žádné recepce nebyly a ve vrátnicích snad vždy seděli lidé, na kterých bylo znát, že je všichni příchozí otravují. To by se ve 21. století dít nemělo. Nicméně i já se s takovými vrátnými stále občas setkám. 

Kdy se u nás tyto vrátnice začaly měnit na recepce hodné 21. století?

Hlavně když manažeři a další lidé z vedení společností začali více cestovat. V zahraničí viděli recepce s wow efektem a top službami a řekli si, že by něco takového chtěli i ve své společnosti. Proto se firmy v současnosti nebojí investovat velké peníze do vzhledu recepcí. Mají v nich třeba krásné mramorové pulty nebo zelené stěny a další designové prvky. Já se jim nedivím. Každý příchozí si v sobě ten úplně první dojem z recepce uchová napořád, a tak je důležité, aby byl co nejlepší. Je třeba si uvědomit důležitost recepce. Řešit, jak by měla vypadat a jak by se v ní člověk měl cítit. Česká společnost se o toto téma čím dál víc zajímá a je tedy zákonitě připravená více spolupracovat s designéry a architekty. 

 Jak by měl být chod recepce ideálně zajištěn? 

Lze si vybrat mezi in-house recepčními nebo recepční servis outsourcovat. Obě varianty jsou vhodné, ale každá pro jiný typ společnosti. Existují různá odvětví, kde recepci od ostatních částí provozu nelze zcela oddělit. Třeba zdravotnická zařízení. V nich jsou recepční často současně zdravotníky, kteří objednávají pacienty. Tam je vhodnější mít in-house recepční. A pak jsou společnosti, pro které je lepší outsourcing. Slouží jim jako podpůrná služba, díky které se mohou plně věnovat svému core byznysu. Podobně je to třeba s úklidem. Je výhodnější najmout si úklidovou firmu a nezabývat se tím, zda mají její pracovníci nemocné dítě nebo chtějí jet na dovolenou. Například účetnictví, IT a jiné služby se dnes outsourcují zcela běžně. Firmy totiž vědí, že je poskytují skuteční odborníci, kteří jsou v nich zběhlí mnohem více něž kterýkoliv interní zaměstnanec. Neznamená to ale, že poskytovatelé těchto služeb o své lidi nepečují. Například v D’Eclair jsou pro nás pracovníci recepce velmi důležití. Pravidelně s nimi komunikujeme a také mají své team leadery, kteří se starají o to, aby recepční fungovali přesně podle požadavků klientů. Navíc své služby dál rozvíjíme a samozřejmě nezapomínáme ani na nejnovější trendy v oboru.  

Co za servis může firma, která si pro outsourcing recepčních služeb vybere D’Eclair, očekávat? 

Když to řeknu opravdu jednoduše, tak si firma může být jistá, že si nekupuje jednotlivé pracovníky, ale kompletní službu se vším všudy. Získá profesionální a plně proškolené pracovníky recepce, kteří přesně vědí, co mají dělat a pracují jeden jako druhý. Všichni se domluví anglicky, jsou na příchozí milí, vítají je a dobře se o ně postarají, jsou poučení o produktech společnosti a mají perfektní přehled o všech místnostech a schůzkách. Podle potřeb firmy toho ale mohou umět i mnohem víc. 

Existuje nějaká aktivita, kterou by recepční v rámci své práce neměli dělat? 

V první řadě by se pracovníci recepce měli věnovat utváření prvního dojmu a vítání lidí při vstupu do společnosti. Podle mě je největším nešvarem v České republice to, že od pracovníků recepce velmi často vyžadují i služby ostrahy. Recepce s ostrahou samozřejmě spolupracovat může, ale těžko může obě práce vykonávat jedna osoba. Ostraha se věnuje především bezpečnosti. Musí odcházet a kontrolovat všechno potřebné, jenže recepce nesmí nikdy zůstat prázdná. Jakmile recepční vidí, že někdo vchází, musí se mu okamžitě věnovat. Prázdná recepce nepůsobí dobře a významně kazí první dojem z firmy u příchozích. Nebo je v některých společnostech recepční zároveň i event manažerem. I v tomto případě zůstává pravdou, že by recepční neměli dublovat práci manažerů a jiných odborníků. Měli by se zaměřovat pouze na poskytování recepčních služeb. 

Jak jsou na tom současné české recepce? 

Mnohé společnosti mají stále co dohánět, ale řekla bych, že se jejich úroveň obecně významně zvedla. Vždy mě těší, když vidím krásnou recepci, kterou obsluhuje někdo, komu záleží nejen na příchozích, ale také na dobře vykonané práci. Líbí se mi, když jsou recepční hrdí na to, že mohou firmu reprezentovat. A lidé si jich váží. 

Slyšela jsem, že je společnost D’Eclair hlavním partnerem soutěže Recepce roku. Co v rámci partnerství děláte? 

Staráme se o realizaci a vyhodnocení anonymních odborných auditů přihlášeních recepcí. Díky těmto auditům se firmy dozvědí, jak na tom jejich recepce jsou, v čem jejich recepční servis vyniká a kde by bylo dobré recepční služby o něco zlepšit. 

Jak si představujete dokonalou recepci? 

To je taková recepce, ze které mám skvělý první dojem a ve které se cítím dobře i při opakované návštěvě. 

Které pražské recepce se řadí mezi vaše oblíbené? 

Těch je spousta. Občas se v nich jen tak pro radost zastavím za usměvavými a příjemnými recepčními, když jdu okolo. 

TEXT Martina Kymrová 

FOTO D’Eclair  

https://www.d-eclair.com/

 

 

 

Rekvalifikace facility manažerů stále pokračují.

/0 Komentáře/in , /by

Na podzim proběhne již 28. běh rekvalifikace manažerů v oboru facility management.

Jedná se o jedinou ucelenou, státem akreditovanou formu vzdělávání facility manažerů v České republice. Od roku 2008, kdy byla tato akreditace poprvé Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy udělena, se výuka postupně přizpůsobovala nejnovějším poznatkům v oboru. V současnosti vychází z know-how standardů řady ISO 41000 „Systémy řízení facility managementu“, částečně přebírá i třídění služeb podle evropské normy EN 15221-4. Tyto standardy jsou pouze hlavním rámcem výuky, do kterého jsou zasazeny jednotlivé odborné FM služby vyučované odborníky z praxe.

Pro představu rozsahu výuky vyjmenujme alespoň základní oblasti: • optimalizace využití prostor • efektivní správa nemovitostí • optimalizace portfolia nemovitostí • technologická a stavební údržba budov a areálů • optimalizace využívání energií a médií • odpadové hospodářství • úklidy a čištění •údržba zeleně • bezpečnost majetku, osob a informací • kvalitní podpora potřeb zaměstnanců a uživatelů nemovitostí • stravování • recepční služby • sekretářské služby • tlumočnické služby • pořádání akcí • rezervace zasedacích místností • mobilita • autoparky • dopravní služby • parkovací služby • stěhování • dokumentační a tiskové služby • interní pošta a doručovací služby • archivace a mnohé jiné podpůrné služby.

Státem uznávanou odbornost manažera v oboru facility management obhájilo a certifikát obdrželo přes 500 facility manažerů. Složení jednotlivých běhů se postupně měnilo. V počátcích převládali posluchači z FM poskytovatelských společností, v současnosti převládají facility manažeři z řad FM klientů (odběratelů FM služeb). Toto je velice pozitivní trend, protože kvalitní organizace a specifikace poptávky po FM službách byla, a bohužel často ještě je, slabinou našeho hospodářství. Reorganizace systému řízení podle ISO 41000 by velice zlepšila efektivitu interních služeb v organizacích a tím podpořila vyšší efektivitu a ziskovost v oblasti jejich hlavních činností.

Další běh rekvalifikace začíná 5. října.

Bližší informace a možnost registrace najdete na www.fminstitute.cz.

Ing. Ondřej Štrup, IFMA Fellow

Pomalý rozvoj akumulace energie ohrožuje transformaci a dekarbonizaci evropské energetiky. Česko stále na chvostu Evropy.

/0 Komentáře/in , /by

Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ podpořila výzvu vlivných evropských asociací, aby Komise představila konkrétní cíle v oblasti ukládání energie. Asociace Solar Power Europe, WindEurope a EASE již v dubnu ve společném otevřeném dopise Evropské komisi upozornily na to, že Evropa není připravena integrovat stále vyšší podíl obnovitelných zdrojů, jejichž cíle byly deklarovány ve výzvách Fit for 55 a REPowerEU, bez konkrétních závazků i v oblasti ukládání energie. Zásadní úlohu skladování energie pro dosažení změn v energetice, průmyslu či dopravě Komise plně přiznala i ve své vlastní studii a dlouhodobě veřejně deklaruje důležitost těchto technologií pro úspěšný přechod k obnovitelným zdrojům. Konkrétní cíle však zatím chybí.

Evropa čelí bezprecedentní energetické krizi, kterou mají v dlouhodobějším horizontu řešit právě balíčky Fit for 55 a REPowerEU. Ty kromě celkové dekarbonizace energetiky, průmyslu a dalších odvětví v členských zemích mají významně snížit i závislost na fosilních palivech, zejména pomocí přechodu na obnovitelné zdroje. Nezbytnou součástí stabilního, bezpečného a cenově dostupného fungování těchto nízkoemisních zdrojů jsou však i úložiště energie a flexibilita výroby a spotřeby, neboli schopnost výrobců i spotřebitelů cíleně a za úplatu měnit výkon či odběr elektřiny.

Na výše zmíněnou výzvu evropských asociací z dubna letošního roku navazuje podrobná studie, kterou minulý týden zveřejnila bruselská oborová asociace EASE (European Association for Storage of Energy)/ENESA, jež sdružuje zejména národní asociace členských zemí EU a jejímž členem je i Asociace AKU-BAT. „Studie potvrzuje dlouhodobé stanovisko naší asociace, že není možné zajistit masivní a zároveň bezpečný rozvoj obnovitelných zdrojů (OZE) bez potřebného množství nových flexibilních stabilizačních zdrojů, mezi nimiž má hrát prim právě ukládání energie či poskytování flexibility,“ říká Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT. Cílů má být dosaženo nasazením všech dostupných technologií – bateriových systémů, vodíkových a dalších moderních technologií, které mají nahradit zejména postupně uzavírané uhelné a plynové elektrárny na území EU.

Výsledkem studie EASE je potřeba přibližně 200 GW akumulace všech druhů do roku 2030 a 600 GW do roku 2050, abychom nepřišli o výrobu z čistých a mnohem levnějších OZE. 435 GW, tedy většinu z celkových 600 GW, mají zajistit technologie, které umí elektřinu uložit a zároveň ji ve stejné formě vrátit zpět do sítě – bateriové systémy, vodíková úložiště (elektrolyzéry s palivovým článkem pro zpětnou přeměnu vodíku na elektřinu (Power-2-Gas/Hydrogen-2-Power), přečerpávací vodní elektrárny, ukládání ve formě tepla či stlačeného vzduchu, nebo např. využití baterií elektromobilů. 165 GW pak má jít na jednorázovou přeměnu elektřiny na jiné médium, např. na výrobu zeleného vodíku pro dopravu či přímé využití v průmyslu a energetice.

Aby tyto cíle byly realizovatelné, musela by se urychlit výstavba všech dostupných technologií ukládání energie v Evropě ze stávajících cca 1 GW ročně na 14 GW ročně.

Pro představu, v Česku bylo za posledních 5 let připojeno okolo 10 MW velkokapacitních baterií, tedy průměrně pouhých 0,2 % z ročně připojených úložišť energie v EU.

Česká realita v ukládání energie

I Česko ale očekává boom bateriových a později i vodíkových a dalších úložišť, zejména v rámci rozmachu obnovitelných zdrojů energie. Přesto však rozvoj brzdí stále ještě chybějící legislativa, na což upozorňuje asociace AKU-BAT i celá řada hráčů v energetice již 5 let. Překážkou v rozvoji akumulace energie jsou i omezení v dotačních titulech pro OZE, vypisovaných Ministerstvem životního prostředí ČR (respektive Státním fondem životního prostředí) i Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Omezení pramení z obav z nesouladu s pravidly veřejné podpory ze strany Evropské komise.

Akumulace a agregace flexibility jako nástroj pro snížení plateb za stabilizaci elektrizační soustavy?

Absenci nasazení nových technologií kritizuje např. i Energetický regulační úřad a další instituce. Vstup nových hráčů na trh se službami pro stabilizaci elektrizační soustavy (tzv. podpůrné služby) by totiž mohl zmírnit růst výdajů za ně. Na dramatický nárůst cen právě za podpůrné služby o miliardy korun ročně ostatně ERÚ před několika dny upozornil v tiskové zprávě. Zmiňuje eskalaci nabídkové ceny a jako jediné možné řešení vidí v regulatorním zásahu, který provede v souladu s poslední úpravou energetického zákona, a to cestou zastropování ceny těchto služeb. Tento zásah vítá i provozovatel přenosové soustavy ČEPS. „Právě vstup institutů jako je akumulace energie a agregace flexibility nabízí potenciál využití v oblasti poskytování podpůrných služeb a jejich zlevnění. Nové technologie, které rozvoj energetiky přináší, ale potřebují jasné podmínky jejich začleňování do soustavy,“ dodává Jan Fousek.

O asociaci

Asociace pro akumulaci energie (AKU-BAT CZ) sdružuje nejvýznamnější subjekty aktivní v ukládání energie, výrobě vodíku, poskytování flexibility či výstavbě infrastruktury pro elektromobilitu. Členy jsou významné energetické a technologické firmy, klíčoví hráči na poli obnovitelných zdrojů, banky, mezinárodní i tuzemští výrobci baterií, průmyslové podniky, teplárny, asociace, univerzity, poradenské a právní firmy, společnosti zabývající se výstavbou nabíjecí infrastruktury, vývojem SW pro energetiku či obchodem s elektřinou. AKU-BAT je zakládajícím členem Svazu moderní energetiky, jehož je Jan Fousek (ředitel AKU-BAT CZ) členem představenstva. Jan Fousek je zároveň předsedou představenstva Solární asociace.

CAFM systémy neumíme používat. Jsou přitom zdrojem cenných dat

/0 Komentáře/in , , , /by

Firma šetří peníze, ale neuvědomuje si, že jedním z klíčů k úsporám je právě zavedení CAFM systému.

 

Ušetřete. Začněte pracovat s výstupy z CAFM systémů

 

Jan Talášek je odborníkem na firemní software pro facility management. V oboru působí přes 20 let. Měla jsem dokonce tu čest s ním několik let pracovat. Mohu říci, že Honza je odborník na slovo vzatý. 

 

Mluvili jsme spolu o situaci na trhu, o softwarech a o tom, jak to ve firmách funguje. 

 

Jakými softwary se zabýváš a co jsou to CAFM systémy?

 

CAFM je zkratka pro Computer-Aided Facility Management. Je to software pro správu a provoz nemovitostí, pro řízení, podporu automatizací některých procesů apod. V oblasti FM služeb to jsou databázové a grafické systémy nebo 3D modely BIM. Rozsah je širší a zahrnuje třeba oblast IoT, řízení energií, jejich monitoring a mnoho dalších systémů. CAFM je základem podpůrných procesů pro jednotlivé FM služby a hodně se orientuje na správu nemovitosti. 

 

Je v dnešní době nezbytné, aby firmy disponovaly takovým softwarem, nebo si ještě vystačí s excelovými tabulkami?

 

Společnosti rozdělujeme na dva typy. Koncoví klienti, standardní společnosti, které disponují nějakým nemovitostním fondem, mají areály, budovy, mají k tomu vozový park a další. Druhou, dnes už poměrně velkou skupinou, jsou poskytovatelé FM služeb. Mohou to být velké FM společnosti, jichž je na trhu dost, ale mohou to být i menší společnosti nebo fyzické osoby, které poskytují klientům jednu nebo více jednotlivých služeb. Všichni standardně používají nástroje Microsoft Office, nejčastěji Excel pro evidenci základních dat, Outlook pro komunikaci s klienty a samozřejmě další audiovizuální pomůcky, aby komunikovali s klienty i se svými lidmi a zabezpečovali potřebné záležitosti. Myslím si, že pokud chci nyní provoz a správu budov řídit efektivně, tak mi Excel už nestačí. Jako tabulkový editor je to vynikající software, má obrovskou funkcionalitu, ale všichni včetně mě a mnoha dalších využívají jen velmi malé procento funkcí. Neučíme se přemýšlet o datových škatulkách. Dnes umíme vytvořit formuláře, ale pro práci s daty je to absolutně nedostatečné. Nemohu filtrovat, nemohu třídit nebo vybírat z obrovského množství sebraných dat. Excel je často věc individuální, málo sdílená. Sdílení dat a souborů ve výpočetní technice je velká oblast, která je lidmi nedoceněná, protože ne všichni s nimi pracují ve sdíleném režimu. To je právě obrovskou výhodou informačních systémů bez ohledu, zda jde o CAFM nebo jiný systém. Standardizovaná data jsou sdílena určitým způsobem a mohou velice usnadnit práci právě výkonným pracovníkům. Takže pokud někdo chce spravovat nemovitosti moderně a efektivně, neměl by zůstávat u Excelu, ale měl by mít softwarovou podporu zaměřenou přímo na FM či property management. 

 

Nemůže být jedním z důvodů neochoty používat sofistikované CAFM systémy jejich zdánlivá komplikovanost? 

 

Ano, některým lidem se zdají složité. Vytvořili jsme desítky uživatelských příruček a poslední měsíce se zabýváme i videonávody. Uživatelé jim lépe rozumějí. A poté už nemají zájem účastnit se školení, zjišťují, že to není nic složitého. Právě proto, že vývoj celého oblasti CAFM systému vedl k tzv. klientskému prostředí, řekněme portálovému, které je velmi jednoduché, a dokonce i jednodušší než zadat příkaz do banky. Dnes všichni používáme e-bankovnictví jako běžnou součást našeho života. Umíme zadat příkaz, umíme se systémem aktivně pracovat. Umíme si stáhnout měsíční výpis, někam si ho uložit a v případě potřeby si ho prohlédnout. Když dohledáváme nějakou platbu, většinou to není ve vytištěném pdfku, ale pomocí filtrování dat – takže aktivně pracujeme s množinou dat a považujeme to za naprosto přirozené. Málokdo by dnes napsal papírový příkaz a šel by s tím do banky. Jenže stejně nepředstavitelné je dosud pro mnoho lidí přihlásit se do systému a zadat požadavek pomocí dvou tří políček. Raději zvednou telefon nebo napíšou email. K dispozici již dnes nejsou jenom velké informační systémy CAFM, ale rozrostla se i menší cloudová řešení. Významně pokročilo zjednodušení formulářů a práce se systémy, využití mobilního telefonu a podobně. 

 

Zmínil jsi data. Na jedné straně jsou vstupy, někdo tam musí data zadat a na straně druhé, musí s těmi daty někdo umět pracovat, aby software byl efektivně využit. Jak to v praxi probíhá?

 

Vidím dvě skupiny. První jsou výkonní pracovníci, tj. v oblasti FM služeb pracovníci úklidu, technici, údržbáři, popř. provozní manažeři nebo facility manažeři objektů či jednotlivých zakázek apod. To jsou lidé, kteří jsou většinou donuceni, aby systém užívali. Postupně, při každodenním používání zjistí, co a jak potřebují v systému nastavit, upravit, odebrat nebo přidat. A časem zjistí, že jim systém usnadňuje práci, nemusí na vše myslet. Mají pokyny, co který den udělat – a pak jen potvrdí, že je to hotové, k tomu popřípadě připojí ofocený doklad, který někdo na dispečinku zpracuje. Lidé časem zjistí, že jim CAFM systémy zjednodušují práci, ale chce to svůj čas. Druhou skupinou jsou regionální manažeři, ředitelé nebo provozní náměstci apod. Střední management vyžaduje nějaké reporty, proto patří tato skupina také k velmi aktivním uživatelům. Ale méně už vidím mezi vrcholovými manažery. Ti činí strategická rozhodnutí na základě určitých informací, takže pokud využívají informační systémy, mají většinou ekonomický charakter. Mají informace o financích, o tom, kolik vydělali, jaké mají náklady, zisky, ale detaily v účetním systému nikdy neuvidí. Protože detaily jsou právě v provozním systému CAFM. Každý manažer s rozhodovacími pravomocemi by vedle toho, že sleduje ekonomiku, by měl mít přehled o praktických záležitostech, měl by vidět, kudy mu tečou peníze, které požadavky nejsou dokončené, nejsou vyfakturované a měly být hotové. 

 

Jaké informace může tedy CAFM poskytnout?

 

Zejména o provozu. Záleží na míře detailu, kterou po výkonných pracovnících požadujeme. Mám zkušenost, že někteří odvedou požadavek – a hotovo. Vidím pouze seznam požadavků. Ale mohou sledovat i zdroje, náklady, výnosy, eviduji materiál, lidskou práci za čas, kolik času jsem strávil na cestě atd. 

 

Dochází následně k nějakému vyhodnocování dat, optimalizaci a opatření pro zvýšení efektivity?

 

Jsou vyžadovány určité přehledy. Typickou subdodávkou je konkrétně například oblast revizí, kdy se sleduje, kolik revizí technik absolvuje a kolik času na nich stráví, zda se firmě vyplatí vlastní revizní technik, či je lepší externí. K tomu se připravují reporty. Domnívám se, že potenciál výstupů z CAFM je velký, ale dosud málo využitý. 

 

Proč se s tím takto málo pracuje?

Je to nezkušenost v oblasti práce s daty – a je velmi málo datových analytiků. Základem je vzdělávání lidí a vrcholových manažerů na kurzech o CAFM systémech; ostatně těch je také velmi málo. Dokonce neexistuje žádný kurz o analýze dat z CAFM systémů, který by byl poměrně žádoucí. Bohužel chybí poptávka. 

 

Máš zkušenost s nějakou případovou studií, kdy po implementaci CAFM systému došlo k velkému posunu ve firmě?

 

Mám zkušenost s konkrétními lidmi, kteří pracují na nějakém úseku, chtěli určité úpravy v CAFM a po čase přišli na to, že jim změny v programu pomohly. Bohužel střední ani vrcholový manažer přínos nevidí. Firma šetří peníze, ale neuvědomuje si, že jedním z klíčů k úsporám je právě zavedení CAFM systému. Přesto jsou poskytovatelé CAFM systémů jsou zahlceni požadavky, mají tolik zakázek, že trh je a bude ještě spoustu let nenasycen. Takže necítí potřebu získávat klienty v tomto duchu.

 

Co bychom měli udělat pro rozšíření povědomí a používání CAFM systémů?

 

Účastním se různých kurzů i výuky na VŠ, kde se vzdělávají mladí facility manažeři a pracovníci stavařského segmentu pro oblast správy a provozu. Přitom obsazenost není až tak velká. Vyplývá mi z toho, že oblasti FM se věnuje jen málo lidí a sekce CAFM je jen jednou součástí. Jsou tu samozřejmě kurzy, do nichž se lze přihlásit. Ale klíčové je, aby každá společnost, aby své pracovníky vzdělávala. Není to jen o tom „tady máš software, začneš s ním pracovat“. Je potřeba vzdělávat výkonné pracovníky včetně facility manažerů. Je nutné dělat vždy něco navíc. 

 

Jak vidíš pozici CAFM na trhu?

 

Situace na českém trhu se výrazně lepší. Dnes existují dobré tři desítky CAFM systémů, zejména pro oblast provozu budov. Pod hlavičkou ČVUT vznikl portál, který se nyní plní jednotlivými poskytovateli. Do konce roku září by to mohlo být hotové. Zájemce získá na tomto portálu  – www.najdicafm.cz – širokou nabídku CAFM systémů a bude schopen si vybrat ten, který mu vyhovuje.

 

Jak má člověk, potažmo firma, který CAFM systém zatím neužívá, vědět, co od něj chtít či očekávat?

 

To je věc na konzultaci. Konzultantů je několik, je tu i asociace, která je schopna tyto odborníky doporučit. Já osobně bych doporučil dobrou zkušenost. Obrátil bych se na CAFM dodavatele, který tu zkušenost má právě v segmentu, jímž se zabývám – zdravotnictví, průmysl, obchodní centra a retailové síťové provozovny. Možná bych si dal poradit případně i od konkurence. Jde o podpůrné procesy, ne o core byznys. 

 

A jak konkrétně na to?

 

Je potřeba popsat procesy ve firmě, jak by mi mohl CAFM pomoci a z toho vyplyne, jaké informace budu chtít. Tím zjistím, jaká data potřebuji, a tudíž jaké potřebuji moduly nebo funkční části CAFM systému. A pak už si mohu nechat připravit nabídku od několika poskytovatelů pro zcela konkrétní oblast. 

 

TEXT Martina Kymrová FOTO Depositphotos a archiv Jan Talášek