Stephen Ballesty je ředitelem In-Touch Advisory, specializované poradenské firmy, která propojuje zúčastněné subjekty s řešením životního cyklu budov.

 V současné době je australským delegátem v mezinárodní iniciativě tvorby FM standardů ISO (ISO 41000 od roku 2012), působí v poradní skupině předsedy (CAG) a je globálním prostředníkem ISO/TC-267 s ISO/TC-251 (ISO 55000 asset management od roku 2015). V roce 2021 byl jmenován členem představenstva odborné sekce FM poradců asociace IFMA (FM Consultant Council – FMCC) jako regionální ředitel pro Austrálii a Asii. V roce 2018, před založením In-Touch Advisory, byl Stephen ředitelem společnosti Rider Levett Bucknall se 120 pobočkami po celém světě a současně působil jako vedoucí poradců a vedoucí výzkumu a vývoje. Stephen je bývalým členem celosvětového představenstva IFMA a bývalým předsedou výzkumného výboru IFMA; nadace IFMA; a FMA Austrálie. Je také bývalým místopředsedou FM Action Agenda australské vlády a vedl oceněný vzorový FM projekt Opery v Sydney. V roce 2011 byl uveden jako devátý doživotní člen FMA Australia (fellow), obdržel cenu IFMA International Distinguished Member Award za rok 2014 a v roce 2018 se stal prvním držitelem ocenění IFMA Fellow v regionu Oceánie.

 

Jak dlouho již působíte v oblasti facility managementu?

 Čtyřicet let jsem pracoval jako konzultant profesionálních služeb v oblasti stavebního prostředí. V roce 1981 jsem začal jako kadet Quantity Surveyor/Construction Cost Consultant (rozpočtář) ve společnosti Rider Hunt & Partners.

 

Kdy a jak jste tuto profesi objevil?

V roce 1992 jsem se jako výkonný ředitel Rider Hunt Levett & Carey v Kalifornii zúčastnil své první akce asociace IFMA v San Francisku. V roce 1994 jsem se vrátil do Austrálie, abych založil Rider Hunt Terotech, poradenskou společnost v oblasti správy majetku, a intenzivně jsem se zapojil do aktivit FMA Australia.

 

Jak byste popsal změnu facility managementu ze léta vašeho profesionálního působení v oboru? Jak se facility management posunul?

 Myslím, že vývoj FM v posledních desetiletích ovlivnily tři široké vlny „řízení lidí“:

1. vznik systémových řešení nábytku v 80. letech;
2. vývoj designových/strategických/technologických aplikací v 90. letech;
3. vzestup poskytovatelů outsourcingových služeb na počátku 21. století.

Tato zkušenost se liší místo od místa a samozřejmě všechny tyto tři vlny a další vlivy spolu koexistují. Dnes je FM dynamická manažerská profese, která integruje lidi, místa a procesy a je hlavním přispěvatelem k produktivnějšímu, udržitelnějšímu a obyvatelnému prostředí pro všechny s cílem zlepšit kvalitu našeho života.

 

Zaujal vás v poslední době nějaký zajímavý projekt, zajímavá technologie, inovace či postupy ve facility managementu, popř. nevšední spolupráce mezi objednatelem a poskytovatelem FM služby?

 Jednou z nejzajímavějších inovací posledních let, na níž jsem se podílel, byl vývoj řady norem FM ISO 41000. V současnosti je zapojeno 51 zemí s pěti zveřejněnými standardy a sedmi publikacemi v přípravě. Pokračuje má práce s ISO/TC267 – „Sustainable Development Goals Task Group (SDGTG)“ (cíle udržitelnosti) z roku 2020; nyní jsem vedoucím projektu na vývoji ISO/TR 41019 k prozkoumání role FM v udržitelnosti a odolnosti prostřednictvím sladění série FM norem ISO 41000 a SDG OSN (cíle udržitelného rozvoje) a důsledky pro FM po celém světě.

 

U nás je hodně diskutován význam facility manažera pro jeho organizaci. Jak je ve vaší zemi vnímána pozice a role facility manažera? Jaká je jeho běžná pozice v hierarchii vedení společnosti?

Jsem vlastníkem a hlavním konzultantem společnosti In-Touch Advisory, udržujeme malý tým specialistů a dodavatelů. Jako nákladového specialistu a FM konzultanta se mě tato otázka přímo netýká. Nicméně mezi naše klienty patří ti, kteří investují, vlastní, spravují a využívají širokou škálu zařízení. Naše poradenské služby obecně zahrnují strategické aspekty FM, plánování životního cyklu, investiční plánování, projektové řízení, pořizování služeb, akvizici aktiv, due diligence a audit efektivity.

 

Co pro facility management znamenal poslední pandemický rok?

Covid-19 od počátku roku 2020 představoval mnoho výzev pro oblast facility management sektor a bude tomu stejně i v dohledné budoucnosti. V Austrálii stejně jako jinde jsme zažili průběžná omezení a lockdowny, které uzavřely pracoviště a většina zaměstnanců pracovala z domova. Nehledě na to, že covid zasáhl různá odvětví různě od komerčních kanceláří po zdravotnická zařízení. Navzdory pokračujícím stavebním projektům došlo obecně k menšímu počtu realitních transakcí, racionalizací portfolia a zahajování projektů. Služby pro stávající zařízení omezily veškerou údržbu kromě nezbytné, různé požadavky na infrastrukturní služby a zvýšily prověřovací a úklidové činnosti pro obsazená zařízení. Znovuotevření klade na FM další požadavky, aby byly objekty zabezpečeny před rizikem covidu, je třeba znovu zprovoznit systémy budov a zohlednit nezbytnost počátečního hloubkového čištění, přísnějšího pravidelného úklidu a revidovat četnost a obsah provozních protokolů v souladu s „novým normálem“, jakmile bude definován. To by mohlo ovlivnit provoz systémů budovy, plánování dodavatelů služeb a řízení změn, aby bylo zajištěno, že jsou bezpečné a vhodné pro budoucí poptávku, využití a úrovně obsazenosti.

 

Máte nějaké povědomí o facility managementu v České republice či střední a východní Evropě?

Přibližnou, díky mým mezinárodním poradenským zkušenostem, dobrovolným službám IFMA, účasti na přípravě norem ISO a průmyslových akcích. Konkrétní představu o FM v ČR ale nemám.

 

Potkal jste se s některými facility manažery z těchto zemí a jak jste vnímal jejich odbornost?

Facility manažeři jsou nejlepší, bez ohledu na zemi působení, patří mezi nejzapálenější a nejprofesionálnější přispěvatele, jsou vždy připraveni učit se, sdílet a něco měnit.

 

Co byste radil facility manažerům v České republice?

Přijměte řadu FM norem ISO 41000, které reprezentují mezinárodní konsenzus o osvědčených FM postupech. Důležitost toho, co děláte, je vtělena ve FM definici: „organizační funkce, která integruje lidi, místo a procesy v budovách s cílem zlepšit kvalitu života lidí a produktivitu hlavní činnosti“ (ISO 41011: 2017).

 

Máte nějaké životní krédo?

 „Vždy to zanechte lepší, než jste to našli.“

 

Děkuji za rozhovor a těším se na setkání v České republice!

TEXT Ondřej Štrup, IFMA Fellow FOTO Archiv Stephena Ballesty

Revoluce v projektování, výstavbě a správě budov – to je BIM (Building Information Modeling), logicky uspořádaná a uživatelsky přehledná digitalizovaná podoba projektů. BIM přináší obrovskou přidanou hodnotu zejména developerům, kteří tímto způsobem získávají „digitální dvojče stavby“ – interaktivní a komplexní vizualizaci stavby včetně detailů jednotlivých technických řešení (např. přesné trasování elektroinstalace, vodovodního potrubí, vzduchotechniky, použitých materiálů apod.).

 

Zeptali jsme se Erika Štefanoviče, jednatele DELTA Group ČR, na hlavní přínosy technologie BIM.

Můžete stručně charakterizovat BIM, aby mu porozuměl i laik?

BIM je naprosté pochopení stavebního projektu, „virtuální procházka“ budoucí stavbou. Pomáhá investorům vyvarovat se fatálních chyb (ušetřit peníze na následné opravy a vícepráce) a zároveň co nejlépe poznat projektanty navrženou budovu i po stránce technického a materiálového řešení.

 

Proč je pro investora používání BIM tak výhodné a jaké největší benefity mu přináší?

Z pohledu investora jsou nejznámějšími výhodami ty, které jsou viditelné na první pohled. Ať už jde o 3D pohledy, virtuální prohlídky, kontrolu možných kolizí, časovou simulaci výstavby atd. Čím déle se ale v tomto prostředí pohybujete, tím zřetelněji vidíte, že BIM přináší množství benefitů a výhod, které nejsou na první pohled zjevné, ať už jde o strukturu dat, organizaci a automatizaci procesů. Ty vás doslova umějí ochránit od zásadních chyb a konfliktů v projektové a realizační fázi stavby. Celkově BIM building výrazně zefektivňuje a zkvalitňuje celý proces.

 

Jaké největší výhody přináší BIM facility managementu čili správě budovy?

Většinou se o BIM hovoří zejména při projektové přípravě, popř. při následujícím kroku – realizaci stavby. Musíme si však uvědomit, že tyto fáze jsou v rámci celkového životního cyklu budovy jen nepatrný časový úsek. Data obsažená v modelech mohou obsahovat nesčetné množství potřebných informací (samozřejmě přehledně a logicky setříděných a uspořádaných). Takto uživatelsky přátelské prostředí vkládá do rukou správců budov velmi efektivní nástroj pro jejich každodenní pracovní operativu. Správce budovy se tak při nefunkčnosti a servisování koncových prvků v jedné místnosti nemusí manuálně „přehrabávat“ ve fyzických archivech a šanonech pro získání hledané technické dokumentace, revizní zprávy atd. BIM člověku pomůže rychle specifikovat, kde a jaký prvek je nefunkční, a obratem tyto informace odeslat odpovědným specialistům.

Využívá se v souvislosti s BIM i virtuální realita?

 Samozřejmě, virtuální realita (virtual reality/VR), smíšená realita (mixed reality/MR) a rozšířená realita (augmented reality/AR) jsou praktickou a funkční částí naší stavební branže. Je to užitečná a praktická pomůcka. Avšak pro upřesnění – digitalizace projektu může být i relativně jednoduché převedení existující papírové dokumentace do elektronické formy, což zdaleka neznamená, že jde o BIM projekt. Stejně tak 3D model prezentovaný v AR/MR/VR nemusí nutně znamenat, že při přípravě projektu byla implementována technologie BIM. Virtuální, rozšířená anebo smíšená realita jsou jen jedním z mnoha různých využití BIM modelování.

 

Jak tedy lze virtuální realitu ve stavebním procesu využít?

 Pokud k prvkům prostorové vizualizace přidáme relevantní informace, vlastnosti a vazby, získáváme další exkluzivní přidanou hodnotu, například pro kontrolu kvality výstavby a průběhu realizačních prací na staveništi. Takto obohacený informační model mohou efektivně využívat i ostatní účastníci stavebního procesu. Musím přiznat, že procházet se po hrubé stavbě s nasazenými holografickými brýlemi pro virtuální zobrazení informačního modelu ve smíšené realitě a vidět tak detailně všechny prvky, které budou na stavbě realizovány, je skutečně velmi vzrušující a zábavná část mé práce. Před pár lety jsme o takovýchto možnostech jen nesměle snili. Dnes už díky BIM projektování umíme na ještě nezrealizované stavbě kontrolovat budoucí konstrukce, rozvody, instalace apod.

 

BIM je revolucí v oblasti projektování, výstavby, ale i následné správy budov. Je tomuto progresu nakloněna i legislativa?

 Usiluje o to, ale samozřejmě jde o poměrně ostrý přechod z papírové podoby do čistě digitální formy. Myslím tím vkročit z papírové podoby přímo do odevzdávání BIM modelu a informačních databází. Je ale potřebné připravit legislativní zázemí tak, aby takový postup bylo možné realizovat. Všichni však víme, jak je to s rychlostí legislativních úprav. Musíme se držet nohama pevně na zemi a akceptovat, že takové výrazné evoluční kroky potřebují v rámci celého legislativního aparátu, včetně administrativního fungování a procesů na stavebních úřadech, svůj čas. V každém případě tím, že máme možnost alespoň částečně vidět do přípravy legislativních rámců v ČR a na Slovensku, můžeme zhodnotit, že Česká republika má v porovnání se Slovenskem výrazný náskok. Slovensko v této oblasti a na této úrovni zatím trochu stagnuje, to si musíme říci otevřeně. Situace v Čechách je výrazně lepší i díky skvělé práci České agentury pro standardizaci (ČAS) a odboru Koncepce BIM. Tato implementace má jasný a srozumitelný cíl. Proto věříme, že plánované standardy se postupně dokončí, budou unifikované a běžně používané širokou odbornou veřejností. Pokud to shrnu, BIM je evoluce, která má pomoci soukromému i veřejnému sektoru, investorům i uživatelům staveb a dokáže výrazně modernizovat, zjednodušit a zpřehlednit i práci stavebních úřadů.

 

Kde mohu třeba jako investor ze soukromé nebo veřejné sféry získat o technologii BIM více informací?

Investoři a všichni zájemci mohou naši společnost kontaktovat přímo přes webovou stránku www.delta-group.cz. Další užitečné informace a detaily o této technologii získáte též na www.delta-cz.cz/bim/. V dnešní době BIM už není jen o tvorbě modelu pro výkresy, koordinaci a výkazy. Stále častěji se setkáváme i s požadavky na využívání BIM modelů na různé simulace a optimalizace ať už z hlediska časového (4D), popřípadě se zohledněním nákladů a simulaci finančních toků po dobu výstavby (5D). V rámci skupiny DELTA jsme v Rakousku dokonce aktivně zapojení i do výzkumného projektu pro využívání BIM modelů na vyhodnocení životního cyklu budovy z hlediska udržitelnosti (6D).

 

TEXT Red, čtk FOTO Archiv DELTA Group Česká republika