Videorozhovor časopisu Facility Manager:
Jaká je situace ve firmách? Kde hledat energetické úspory? Dalo se na situaci připravit? Jaká opatření mají firmy nyní přijmout a jak se bude situace dál vyvíjet? Odpovídal Filip Varhol, ředitel divize Energy ze společnosti ATALIAN.
Podívejte se i na další viderozhovory časopisu Facility Manager na kanále youtube:
Tomáš Ammer byl nedávno jmenován ředitelem společnosti OKIN facility PL se sídlem ve Varšavě. Přišel z jiného oboru a facility management je pro něj vlastně něco nového. Je to zkušený manažer, v Polsku pracoval v minulosti už šest let (jeho výhodou je proto znalost jazyka); řídil zde distribuční společnost pro českého vlastníka. Předtím působil 16 let ve finanční branži v různých manažerských pozicích. Vedl obchodní týmy od malých až po velké s téměř 500 zaměstnanci.
Ve světě FM jste nováčkem, ale máte bohaté zkušenosti z managementu. Jak se seznamujete
s oborem a jeho specifiky?
Je to pro mne zajímavé, rád se seznamuji s novými věcmi, takže v tomto ohledu je to nová výzva a mohu rozšířit své znalosti a dovednosti. Takže důvodů, proč vstoupit do nových vod, bylo dost. Stejně tak Polsko, to souvisí s mou předchozí zkušeností z působení zde, kdy jsem v obdobném tandemu pro českou matku řídil polskou pobočku. Cílem je pozvednout polskou pobočku, rozšířit její činnost, vnést tam nějaké inovace, které zatím chyběly. Podnikání by mělo akcelerovat, aby se přiblížilo aktivitám OKIN v České republice, kde funguje výborně. V Polsku jsme trochu pozadu.
Na jaké klienty se chcete v Polsku soustředit a oslovovat je? A které služby mají podle vás šanci na dynamický rozvoj?
Ono to má asi dvě roviny. První je všeobecná – v Polsku ještě hodně silně a intenzivně fungují nešvary, jako je zaměstnávání lidí načerno, speciálně v úklidových službách. Navíc je polský trh velmi senzitivní na cenu, takže některé firmy se snaží polským zákazníkům podbízet za každou cenu. Menší firmy, ale bohužel i velcí hráči jdou touto cestou. Naším cílem je hledat zákazníky, kteří upřednostňují kvalitu a pro něž je právě kvalita důležitým atributem – nejen cena. Budeme se zaměřovat na celé portfolio našich služeb – technickou údržbu, revize, kontroly, úklid, ale i netypické služby jako třeba speciální čištění nebo instalace a servis nabíjecích stanic v rámci e-mobility. Ale hledáme zákazníky
spíše mezi průmyslovými podniky s velkými zahraničními investicemi nebo zahraničními mateřskými společnostmi. Hledáme takový ten panevropský přístup, kdy je pro matky důležitá nejen kvalita služby, ale také PR, aby někde nevyplavalo, že jejich subdodavatel se nějak neeticky chová k zaměstnancům. Takže je to jakýsi mix mezi kvalitou a zárukou etického chování a dodržování hodnot, které jako OKIN reprezentujeme. Snažíme se hledat zákazníky, pro něž jsou tyto hodnoty stejně důležité jako pro nás. Ale to neznamená, že nezkoušíme nějaké běžné firmy, shopping centra atd. Prostě se snažíme najít ty pravé zákazníky, ale předem je jasné, že naše cena na polském trhu nebude nikdy nejnižší. To svým způsobem i rozhoduje o tom, které zákazníky se nám nakonec podaří získat. A ta druhá rovina jsou inovace. OKIN se hodně zaměřuje na inovativní záležitosti, ať je to internet věcí (IoT) nebo vývoj různých softwarových nástrojů, platforem. Takže naším záměrem je nabídnout zákazníkovi v Polsku přidanou hodnotu nejen v podobě helpdesku a vlastní mobilní aplikace DRIVE pro hlášení událostí a pro kompletní zprávu a evidenci. Ale na druhé straně investujeme hodně času do propagace nabízení a hledání dalších služeb, sbírání a vyhodnocování dat (včetně těch provozních) i v případě starých budov a starých strojů prostřednictvím řešení IoT a naší sesterské firmy Iotor a vlastní platformy „SARAhub“. Takže to jsou dvě hlavní linie, na něž se v Polsku zaměříme.
OKIN působí ve střední Evropě a okolí. Nicméně každý z těch sousedících států má určitá specifika.
Můžete porovnat, co je třeba v Polsku trochu jiné než u nás?
V Polsku jsem – co se týká FM – tři měsíce, takže asi nemohu mluvit s dokonalou znalostí trhu. Mohu zatím zmínit nějaké postřehy, které jsem za tu krátkou dobu stačil zaznamenat. Jedním ze specifik je náhradní plnění, v Polsku se to jmenuje PFRON. Je to velice intenzivní a časté téma a při jednáních je mnohdy první otázkou, jestli vlastně jsme schopni nabídnout náhradní plnění a další finanční úlevy, které to v Polsku s sebou přináší. Stihl jsem si všimnout, že integrovaný facility management zatím v Polsku není až tak rozšířený, dokonce bych řekl, že je v plenkách. Polské firmy, které mají pobočky po celé zemi, se snaží mít několik dodavatelů pro technickou správu nebo úklid, třeba v každém
vojvodství jiného, ale jsem přesvědčen, že trend integrovat, který je populární na Západě i u nás, dorazí i do Polska. Protože když má firma 15 skladovacích areálů a 15 různých dodavatelů úklidu, technické správy apod., nese to s sebou spoustu organizačních komplikací a spoustu fakturačních subjektů. Dříve nebo později, až se trh vyčistí a nějakým způsobem se zkonsoliduje a dozraje, tak dojde cestou k integrovanému facility managementu, stejně jako je tomu v západní Evropě, protože na trhu zůstanou jen respektovaní hráči, kteří budou schopni ho nabídnout. To jsou zatím moje postřehy…
Před nějakou dobou jsem dělal rozhovor s vaším majitelem panem Jelínkem – bylo to v době, kdy OKIN vstoupil do aliance European Customer Synergy (ECS). On si to velmi pochvaloval. Odráží se to nějak na působení OKIN v Polsku?
Je to určitě pozitivní z pohledu nadnárodních zákazníků, kteří mají možnost opřít se o partnera, který nepůsobí jen ve střední a východní Evropě, ale vlastně obhospodařuje celou Evropu včetně skandinávských zemí. Takže z tohoto pohledu a pro naše mezinárodní zákazníky je to určitě výhoda. Drobnou nevýhodou je, že na polském trhu kromě OKIN působí i německý WISAG. Takže vlastně na polském trhu jsme dva velcí hráči, což samozřejmě má své nevýhody a je to trochu jiná situace než v jiných zemích, kde je pouze jeden partner. Ale členství v ECS je plus a výhoda, protože jsme schopni oslovit nadnárodní zákazníky a nabídnout jim služby. A díky ECS jsme třeba získali Booking.com a
Apple v Polsku, ale i v České republice, a to jen díky tomu, že jsme spolumajitelem a partnerem ECS. Můžete uvést stěžejní zákazníky, které máte na polském trhu? Vzhledem k rozloze území je to asi o něčem jiném než u nás… Z velkých podniků pracujeme třeba v GoodYear Dąbica, kde děláme technickou správu 60 nakládacích doků pro kamiony. Máme také velmi zajímavého zákazníka, který je součástí italského výrobce
helikoptér Leonardo Helicopters a jmenuje se PZL Świdnik, pro něhož pracujeme rovněž na technické správě, konkrétně na správě energetických rozvodných sítí a správě biologických i chemických čistíren odpadních vod. Naší snahou je rozšířit aktivity o další typy technické správy, protože se tam připravují další dva tendry. Co se týká síťových zákazníků, pracujeme v Polsku pro Pfizer, CCC, lékárny
Superfarm; z menších, ale velmi prestižních zákazníků poskytujeme služby ve Varšavě pro firmu Apple, nově máme již zmíněný Booking.com. Pak samozřejmě máme mnoho zajímavých lokálních firem, jejichž jména by českým čtenářům asi moc neřekla…
OKIN působí mj. i na Ukrajině, takže se nabízí otázka: Jak tam teď funguje?
To je složitá otázka, takže odpověď musím pojmout z několika úhlů. Na Ukrajině máme sídlo v Charkově, který je nejvíce ostřelovaný. Měli jsme tam přes 400 zaměstnanců, takže docela velkou pobočku. V západní části Ukrajiny jsou nyní (začátek května – pozn. aut.) některé firmy zase v provozu a vyrábějí a zhruba třetina našich zaměstnanců funguje. Máme tam hodně nadnárodních zákazníků, kteří pokračovali v platbách, i když podniky byly zavřené a my jsme nebyli schopni služby poskytovat. To jen dokresluje, jaký má OKIN vztah se zákazníky na Ukrajině. Samozřejmě situace našich kolegů na Ukrajině – kde jsou a zda jsou v bezpečí – je každodenním tématem našich porad.
OKIN je připraven pobočku na Ukrajině znovu vybudovat, byť už asi ne v Charkově. Firma podporovala naše kolegy a zaměstnance na Ukrajině od prvního dne války. Nejenom morálně, nabízením azylu v Polsku a v České republice, hledáním způsobů, jak jim doručit peníze bez ohledu na to, že nemohli pracovat a bankovní systém nefungoval. Kolegové ze všech zemí hledali a nabízeli způsoby, jak pomoci materiálně či finančně nejenom našim kolegům na Ukrajině, ale i jejich rodinným příslušníkům, kteří za nimi přijeli do Česka, Polska či na Slovensko. Teď pořádáme sbírku (spolu s jednou neziskovou organizací), která zajistí distribuci 100 % vybrané částky jen a konkrétně našim zaměstnancům na Ukrajině. Vedle válečného konfliktu na Ukrajině nás trápí vysoké ceny energií a hledání cest k nezávislosti na
ruské ropě a plynu.
Jaká je v tomto ohledu situace v Polsku?
Polsko – stejně jako Česká republika – bylo jedním z prvních a vlastně nejaktivnějších podporovatelů Ukrajiny jak po morální stránce, tak i s ohledem na dodávky vojenského materiálu, humanitární pomoci a příjem uprchlíků. Poláci jsou hodně nastavení na následnou pomoc, podporu a byznysové příležitosti, které budou vznikat. Jsem přesvědčen, že až ta nešťastná válka skončí, tak svět přijde s něčím, co bude obdobou Marshallova plánu obnovy pro Ukrajinu, kde budou třeba obrovské investice vlastně do všeho – ať jsou to budovy, infrastruktura, nebo technologie. Myslím si, že Ukrajinci uvítají přednostně partnery z Polska, Slovenska i z České republiky. Takže do budoucna to
Polsku přinese při obnově Ukrajiny obrovské obchodní příležitosti.
V České republice se už téměř stává dogmatem, že zejména v Praze kancelářské budovy – a v poslední době i industriální – musejí mít všemožné certifikace, být smart apod., aby je developer mohl prodat a majitel pronajmout. Jak je to v Polsku?
Nemyslím si, že je to tak výrazné a významné jako v Česku. V Polsku je více velkých vojvodských metropolí – vedle Varšavy to jsou Krakov, Lodž, Vratislav nebo Gdaňsk. Jsou rozloženy po celé zemi, zatímco v České republice jdou investoři nejdříve do Prahy a jejího okolí. Německé firmy mají třeba raději Vratislav než Varšavu, protože je dopravně dostupnější než Varšava. Nejsem expert přes inteligentní budovy, abych vám mohl přesně říct, jak je to dnes v Polsku. Sami máme nějaké volné kancelářské prostory, které potřebujeme pronajmout. Takže z pohledu pronajímatele vidím, že nové kancelářské budovy jsou z velké části obsazené, starší objekty, které nesplňují moderní parametry, nevoní novotou a nenajdete v nich všechny možné vychytávky, se samozřejmě na trhu daleko hůře prosazují. Sídlíme v jedné z takových budov, máme tam volných 1 500 m 2 kancelářských prostor, pro něž nemůžeme najít vhodné nájemce. Z tohoto úhlu pohledu mohu říct, že nové kancelářské mrakodrapy, které vyrostly ve Varšavě, jsou z velké části obsazené. To jednoznačně nahrává trendu, že po těch moderních vyšperkovaných kanceláří, často osazených nějakým inteligentním řízením ve stylu chytré domácnosti je velká poptávka. Koncoví zákazníci, firmy, se raději přesouvají do nových kancelářských prostor, protože jsou mnohem promyšlenější, mnohem ekologičtější – a současně je to
samozřejmě nezbytné pro PR firem. A firmy se samozřejmě raději pyšní tím, že sídlí v udržitelné budově, která je energeticky částečně soběstačná, je v zelených políčcích, co se týká spotřeby energie, než by sídlily ve starších budovách. Do těch starších budov je potom mnohem složitější získat nájemce, což významně bohužel ovlivnil i covid, protože spousta kancelářské práce se přesunula domů. To urychlilo úprk z některých kancelářských budov. Práce z domova má své výhody, ale i nevýhody, hlavně ohledně týmové spolupráce a rozvoje firem.
Po skončení covidových lockdownů vypukla válka na Ukrajině, která opět zpomalila návrat do normálu, čeká se, kdy skončí a jak dopadne, aby se stabilizovala situace ve světě… Ale obecně kancelářské prostory budou podléhat určitým Varšava se v současné době rozvíjí velmi dynamicky, ať už jde o bytovou i jinou výstavbu, zatímco nám trochu ujíždí vlak. Jak to vidíte?
Ve Varšavě se hodně staví, dokonce vím o jedné české investiční firmě, která aktuálně bude dokončovat 20 000 m 2 bytů. Takže mohu potvrdit, že se tam staví mnohem více bytů a bytových jednotek. Navíc tam jsou stavební zákony mnohem flexibilnější než u nás. Jen když si vezmeme, kolik za posledních 15 let se postavilo v Polsku páteřních dálnic a rychlostních silnic. (K 31. prosinci 2021 bylo v Polsku 1 755,1 km dálnic a 2 895,5 km rychlostních silnic. Po ukončení všech plánovaných úseků bude v Polsku asi 2 100 km dálnic a 6 077 km rychlostních silnic, z toho jsou tisíce kilometrů nyní ve výstavbě. Pro srovnání: Celková délka dálnic v Česku byla ke stejnému datu 1 371 km.) Poláci
jsou – a je to určitě výhoda – mistři v čerpání evropských dotací a jejich směrování do klíčové infrastruktury, což se u nás moc nedaří. U nás všechny tyto procesy trvají od myšlenky, že postavíme dálnici, do její realizace třeba 10–20 let. Podle toho, o které dálnici se začneme bavit. Než my dokončíme D3, oni vybudují vlastně síť páteřních dálnic napříč Polskem ze severu na jih a ze západu na východ. Jsou v tom mnohem dál a jsou mnohem rychlejší a chytřejší ve smyslu, že jsou schopni využít všech zdrojů, které se jim nabízejí, aby byli schopni akcelerovat ekonomiku. Ať už jde o výstavbu páteřní infrastruktury, nebo o investice do bytů, které na trhu chybějí. V tom u nás dost kulháme…
Text Arnošt Wagner FOTO Archiv T. Ammera
Skupina vybraných odborníků – facility manažerů a partnerů časopisu Facility Manager využila předposlední květnový víkend pozvání k prohlídce sídla podniku na výrobu kancelářského nábytku společnosti Quadrifoglio v městečku Mansué v provincii Treviso.
Rodinná firma zde vybudovala od roku 1991 moderní komplex budov o rozloze 32 000 m 2 se showroomem (1 400 m 2 ) a kancelářemi (1 800 m 2 ) o čtyřech poschodích. Nechybějí různé udržitelné technologické prvky, např. solární panely na částečně zatravněných střechách hal o celkové rozloze 7 350 m 2 nebo
zásobníky na dešťovou vodu pro průmyslové použití.
Společnost Quadrifoglio se specializovala převážně na výrobu kancelářského nábytku, ale postupem času nabídku rozšířila i na bytový a hotelový segment. Renata Votavová, ředitelka společnosti Officity, která je výhradním dovozcem produkce Quadrifoglia do České republiky, říká: „Sortiment Quadrifoglia se na českém trhu prodává velice dobře. Oproti konkurenci poskytujeme klientům kompletní nabídku od architektonického návrhu přes akustické a osvětlovací prvky až po oddělovací skleněné příčky špičkové kvality a moderní italský design, který dokáže navodit pohodu a výjimečný komfort za velmi přijatelné ceny. Všechno to jsou produkty a komponenty pouze od společnosti Quadrifoglio.“ Hlavním mottem rodinného podniku je udržitelnost a respekt k životnímu prostředí. Nová centrála společnosti Quadrifoglio byla otevřena v roce 2019. Její stavba je velmi ohleduplná k životnímu prostředí a respektuje zásady udržitelnosti. V propagačních materiálech je kladen důraz na skutečnost, že firma chce přispět ke zvýšení kvality práce a tím i ke zlepšení pracovního i životního prostředí. Ve svém úvodním vystoupení, ale i během prohlídky výrobního závodu to opakovaně zdůraznil obchodní ředitel Quadrifoglia Luca Pasqualin. Exkurze po továrně byla zpestřena malým pohoštěním na střeše kancelářské budovy a po následující prohlídce showroomu byla zakončena obědem ve velice příjemných a architektonicky čistých prostorách budovy. Hostitelé vytvořili přátelskou a příjemnou atmosféru, která dokazovala, že český trh je pro ně nadmíru důležitý.
Velmi zajímavý a inspirativní den završil večerním program v podobě společné večeře ve vyhlášené rybí restauraci v centru Caorle se zástupci vedení italské a české společnosti. Na sobotu byl pro aktivní hráče připraven golfový turnaj Facility Manager Cup, tradičně pořádaný naším časopisem, který se tentokrát neuskutečnil jako obvykle v pražském Motole, ale na hřišti Pra’ Delle Torri ve známé turistické oblasti Caorle. Slunečné počasí přispělo k dobrým výsledkům a odměnou byla po hře skvělá nabídka gastronomických specialit v místním golfovém klubu a
přípitek báječně chlazeným proseccem.
Při vyhlášení nejlepších výsledků obdrželi nejlepší hráči turnaje poháry z rukou Renaty Votavové za Officity a ředitele vydavatelství WPremium event Arnošta Wagnera. Na třetím místě se umístil Lubomír Spurný, druhé místo patřilo Martinu Běhunkovi, kteří oba získali shodně 36 bodů, a absolutní vítězkou turnaje se stala s dosaženými 40 body stablefordů Kateřina Landová. Závěrem zaznělo poděkování partnerům, kteří se na turnaji podíleli, jmenovitě společnostem Officity, Häfele, Okin, Heluz, Mirland, Living Anteo, Johnson Controls a Bydleníčko.
Text: Red.
Foto: Hedvika Vodáková a Arnošt Wagner
Sokolovská uhelná, jejíž tradice sahá až do roku 1792, se v současné době transformuje v moderní nejen energetickou skupinu SUAS GROUP a.s. Nově založená společnost SUAS GROUP a.s. má ambici být moderní skupinou, jejíž podnikání se pohybuje na poli energetiky, oběhového hospodářství, realitní a developerské činnosti či strojírenství.
Vedle podnikatelských aktivit má SUAS GROUP zájem o trvalý rozvoj regionu, v němž podniká. Vizí SUAS GROUP je zatraktivnit Karlovarský kraj a Sokolovsko pro obyvatele a investory. SUAS GROUP je z hlediska ekonomické výkonnosti a sociálně odpovědných investic nejvýznamnějším soukromým subjektem v Karlovarském kraji. Zajišťuje teplo pro 48 000 domácností, tj. více než třetině Karlovarského kraje. V letech 2015–21 zaplatila skupina Sokolovské uhelné do státního rozpočtu téměř 8 mld. Kč za emisní povolenky. Je také klíčovým zaměstnavatelem v kraji – pracuje pro ni přímo či nepřímo přes 10 000 lidí.
Nově byla v květnu založena SUAS Facility, která navazuje na část činnosti dosavadní divize Správy majetku. Do jejího čela byl jmenován Pavel Vesecký, který má letité zkušenosti v oboru z předchozích zaměstnání jak na straně dodavatele, tak zákazníka. Novou firmu nám stručně představil.
Co bude posláním nové firmy?
Máme za úkol zmodernizovat a rozšiřovat stávající údržbové činnosti a nabízet také široké spektrum služeb v oblasti údržby externím zákazníkům. Ti ocení to, že údržbu svých kapacit nebudou muset řešit prostřednictvím vlastních finančních a lidských zdrojů a mohou si tyto služby pronajímat. Mým cílem je přinést do skupiny SUAS GROUP zkušenosti získané v mém předchozím působení v oblasti facility managementu. Máme ambici stát se jedničkou v dodávání údržbových služeb do širokého segmentu firem nejen na Sokolovsku, ale v celém Karlovarském kraji
Jak velký bude váš tým?
Interní tým SUAS Facility bude mít 12 zaměstnanců, kteří se zaměří na vnitřní i vnější správu objektů, v rámci spolupráce s ostatními subjekty skupiny, dále na revize, odpadové hospodářství, laboratorní rozbory nebo technické zabezpečení budov (TZB).
Ve kterých oblastech budete působit?
SUAS Facility se bude zaměřovat na logistiku, výrobu, segmenty obchodních center, HORECA nebo automotive. SUAS Facility se ve finálovém kole účastní výběrového řízení o celoroční venkovní údržbový servis polygonu BMW a další externí zakázky jsou nyní ve fázi příprav a výběrových řízení. Primárním interním projektem SUAS Facility je nyní digitalizace a pasportizace majetku Sokolovské uhelné a SUAS GROUP. Cílem je zmapovat a zdigitalizovat veškerý majetek spojený s budovami společnosti. V rámci celé skupiny jde až o desítky tisíc položek. Subprojektem je pro SUAS Facility sběr dat, která budou v budoucnu sloužit jako zdrojová pro vnitřní správu majetku celé skupiny. Na této zakázce firma spolupracuje s externím dodavatelem – firmou Arkance Systems, která využívá vlastní systém TwiGIS, a pro náročnou zakázku od SUAS dokonce vyvinula nadstavbu vlastního systému na administraci pozemků. Projekt je ve fázi přípravy, po dobu tří měsíců budou sbírána výchozí data a samotná implementace dat do systému se uskuteční ve třetím a čtvrtém kvartále tohoto roku. Ostrý provoz pak pojede od ledna 2023.
Více na www.suasgroup.cz
Red.
Český startup BeiT buduje komplexní produkt, který přináší radikální proměnu správy bydlení a nemovitostí. Software společnosti představuje ucelený digitální ekosystém pro správu majetku, účetnictví a vzdáleného měření energií kombinovaný s vlastním hardwarem. Díky napojení na internet věcí, ERP, datové sítě a databázové systémy promítá do aplikace Bytové konto veškeré informace o nákladech na budovu a další údaje pro efektivnější správu nemovitostí. Výsledkem je přehledný systém vhodný pro nájemníky i vlastníky, ve kterém uživatelé naleznou podrobnosti o odečtech plynu, elektřiny, vody či dalších domovních poplatcích jako úklid, veřejné služby nebo internet. Díky principu inteligentních sítí Smart Grid pak software automatizovaně optimalizuje a reguluje například toky energií a pomáhá snižovat spotřebu celé nemovitosti.
„Jdeme s proudem odvážnějších startupů, které vertikálně integrují různé oblasti průmyslu, a současně přinášíme na trh inovace v energetické udržitelnosti. Správu budov chceme nejen vymanit ze 70. let a modernizovat, ale taky snižovat podíl celosvětových emisí, který generují budovy samotné. Budovy jsou totiž největším zdrojem skleníkových plynů. Podílí se na jejich tvorbě až 38 %. Rozhodli jsme se proto, že k softwarovému produktu přidáme hardwarovou podporu v oblasti měření a monitorování energií. Z pohledu zákazníka dodáváme kompletní změnu jeho byznysového modelu, kde dochází k transformaci z analogové na digitální společnost. Úspory na energiích, a tím i na tvorbě CO2, přitom mohou dosahovat až 30 %. To je skutečně zásadní číslo. Přitom tyto úspory nevyžadují zásadní investice,“ říká Miro Hachlinec, CEO BeiT.