NASA vyvinul čištění tryskáním suchého ledu

/0 Komentáře/in , , , /by

Firmě Eco Stations byl udělen jako jedné z mála v České republice certifikát společnosti EVHA (European Ventilation Hygiene Association – Evropské hygienické asociace pro čištění ventilačních systémů).

V rozhovoru s Ing. Martinem Rozínkem, CEO společnosti Eco Stations, zjistíme více.

Čemu se společnost Eco Stations převážně věnuje?

Naše firma vznikla, aby v ČR podpořila oblast speciálního čištění suchým ledem. Je to v podstatě tryskání – podobné jako pískování –, jen materiál, s nímž se čištění provádí, je suchý led. Takže si představte, že pískujete, ale ten materiál se odpaří. Například při čištění chalupy vám nevzniká kolem písečná pláž, kdy opadává drobný materiál, který očistíte. Suchý led je výhodný v tom, že je neabrazivní, čili nebrousí většinu materiálů. Kovové materiály zůstanou v původní podobě, což se v poslední době hodně rozšířilo v oboru čištění veteránů, a rozmach zaznamenal i tzv. detailing. Mohou ale vyčistit i sedačky. Předností suchého ledu je fakt, že je opravdu suchý, neobsahuje vlhkost, je to CO2 v tuhém stavu.

Jak jste přišli na tuto formu čištění?

Ten princip pochází z NASA. Když trysknu pod tlakem kousek suchého ledu, tak ten narazí a dvakrát změní skupenství, takže vyvolá určitou energii, kdy v podstatě exploduje. Má teplotu −78 °C, takže dokáže podchladit nečistotu, která se drží na základním materiálu, a ona se pustí.

Můžete to popsat podrobněji?

Je tím vyvolán efekt, že základní materiál je daleko větší a má i větší tepelnou vodivost než nečistota, které tam jsou jen kousky, takže tím efektem ztratí přilnavost k povrchu. Začali jsme tímto způsobem čistit a také dodávat speciální stroje pročištění v průmyslu, ve stavebnictví i v gastronomii. Mají široké uplatnění a potenciál v oblasti automotive, postupně se přidávají i další obory a my zjišťujeme, kde všude se může tento druh čištění uplatnit. 

Jak získáváte suchý led?

Nastal okamžik, kdy jsme poměrně rychle začali suchý led spotřebovávat, tak jsem se rozhodl, že bychom ho mohli i vyrábět. V roce 2013 jsme začali výrobu s 70 000 kg ročně a v současné době vyrábíme 2 milionykg na pěti strojích.

Jak se takové množství skladuje?

Suchý led se nedá skladovat, protože je to nestabilní médium určené k okamžité spotřebě – expirace je do týdne. Neustále sublimuje, protože rozdíl teplot je natolik markantní, že granule nevydrží na volném vzduchu; látka nemá kapalnou fázi, ale rovnou se ztrácí. Udržíte ho pouze v dostatečně izolovaném termoboxu, v němž se led skladuje a přepravuje. A pochopitelně čím méně termobox otevíráte, tím déle led vydrží. V podstatě jsme vyráběli pouze pelety (stejná forma jako pelety na topení) a postupně se projevila potřeba pasivního chlazení. To dnes činí 70 % výroby a k samotnému čištění se využije jen 30 %. Takže jsme toto médium začali dodávat pro velké hráče v obchodu s potravinami, jako je např. Rohlík, a pro supermarkety, které potřebují přepravovat zachlazené potraviny. S ohledem na opatření, kdy auta s chladicími agregáty mají velkou uhlíkovou stopu a v některých městech i omezený vjezd do center, používá se při přepravě právě suchý led, který v potravinářském průmyslu slouží zároveň jako dezinfekční prostředek.

Pronajímáte a prodáváte zařízení k čištění a zaškolujete zájemce. Proč si klienti neobjednají profi firmu?

My čištění samozřejmě nabízíme, ale rádi využíváme i formu pronájmu. Ve stavebnictví se tomu říká inženýring. V podstatě pomáháme facility manažerům, popř. FM firmám, aby mohli pracovat s touto technologií, která je velice rychlá a šetrná, takže spoří čas a samozřejmě i výrobní zařízení.

Ale pokud vím, přednosti čištění suchým ledem stále nejsou naplno využívány. 

Jsme na trhu 10 let a ta technologie je známá zhruba 25 let. Nicméně se stále objevují subjekty, které vůbec nevědí, že něco takového existuje. Snažíme se o určitou osvětu, v různých výrobních zařízeních testujeme čištění touto metodou. Když jim to předvedeme a naučíme je to, tak se musejí rozhodnout, zda si v rámci vlastní flexibility stroj koupí – a my jim budeme dodávat led. A pokud se objeví něco, s čím si nebudou vědět rady, rádi jim pomůžeme. To je taková naše vize – nějakou dobu službu zákazníkovi dodávat, pomáhat firmám, abychom obstarávali čištění určitého strojního vybavení pomocí suchého ledu. Když klient uvidí, že to funguje, pozná, že pro něj bude ekonomičtější a jednodušší, když si bude čištění řešit ve vlastní režii. 

Proč tedy není tento systém dosud rozšířený?

Technologie není nijak levná. Ale hledáme, zda má pro zákazníka tato varianta ekonomický smysl. Teď to bude nadsázka: zda je rychlejší ten prach utřít hadrem, nebo použít suchý led. Pokud je tam ale špína, která se hadrem nedá odstranit, např. pryskyřice nebo technologická směs, bylo by třeba použít něco mechanického nebo agresivního, což by mohlo zanechat nežádoucí stopy. Pak si říkáte, že je třeba najít technologii, která to všechno dokáže dostatečně rychle a kvalitně očistit. Sice to bude stát nějaké peníze, ale v tomto okamžiku se můžeme zapojit my. 

Máte konkrétní příklad?

Vypracoval jsem takové pojednání o firmě, kde čistili velké množství forem na vstřikování hliníku. Oproti tomu, co byli schopni vyčistit konvenční metodou na mycích stolech, s kartáčky apod., je rozdíl prostě obrovský. Za rok ručně vyčistíte řádově např. 50 forem, ale suchým ledem tak 30 000. Zde samozřejmě pracuje ekonomika úspory strojního času nebo čas pracovníka, což je nesrovnatelné.

Je něco, na čem si s čištěním suchým ledem můžete obrazně vylámat zuby?

Jistě, je to zásadní otázka, zda konkrétní případ vůbec suchým ledem čistit jde. Jsou to laky na autě. Ono to prostě není úplně zázračné. Začneme s hadrem, ale jeho použití někde končí a právě tam začíná jiný způsob čištění. Třeba chemie – a její možnosti také někde končí. Tam ale může začít suchý led. Kde ten nezabere, pokračuje třeba laser. Nebo naopak, někde to laserem nejde a jde to suchým ledem… Nemyslím, že tu máme univerzální technologii, která umí všechno. Je to ale dobře, protože nám to umožňuje hledat další možnosti. 

Jaké jsou výzvy pro budoucí rozvoj?

Velkým tématem je pro nás automatizace. Ve výrobě je specifické prostředí, určité množství světla, počet forem, které mají jasný tvar a stálou pozici – a po určité periodě je třeba je vyčistit. Lidský faktor, na nějž se váže řada komplikací – nemoc, dovolená apod. –, je nahrazen robotem. Ten se naprogramuje a je mu jedno, jestli čistí v noci nebo o svátcích. Pochopitelně i u nich občas dojde k poruchám, ale je jich minimum a lze jim předcházet.

Takže automatizace může v budoucnosti všechno vyřešit?

Bohužel je zde problém ve viditelnosti nečistoty. Existují výrobní procesy, při nichž se už dávno používají kamery, které monitorují kvalitu a pozici výrobků. Ale při čištění to je poněkud odlišné, výsledek mohou ovlivnit třeba světelné podmínky. Například v gumárenství je ve výrobních halách šero, výrobky jsou černé. Takže to jsou pro nás další výzvy. 

Jak by to celé mělo ideálně fungovat?

Snažíme se vnášet automatizaci do stávajících aplikací pravidelných procesů. Využíváme výrobce robotů a vzhledem ke specifiku čištění ledem, kde se pracuje pod vysokým tlakem, je třeba čisticí stroj propojit a naprogramovat s robotem. Vždy je snaha zakomponovat ho do procesu linky, vytvořit pro něj uzavřené stanoviště, kde není nikdo, koho by mohl ohrozit. Zároveň tím eliminujeme hluk, který se pohybuje od 95 dB výše. 

Nakolik využívají zákazníci tuto možnost?

Mnoho instalací zatím nemáme. Nicméně se ptají, jestli tuto variantu nabízíme, zda na možnosti zavedení automatizace pracujeme. Ale u nás jsme v tomto ohledu stále v začátcích, s výjimkou Continental Barum, kde již byla robotizace zahájena. Ale stejně musí na konci stát člověk, protože robot zatím nedokáže rozlišit, zda v některých místech má tryskat víc nebo málo. Protože nečistoty není úplně všude stejně, takže bez závěrečné lidské kontroly to nefunguje kvalitně.

Co chcete udělat pro to, aby nastal posun ve vývoji?

Jsme v těsném kontaktu s výrobcem strojů na tryskání a tyto věci společně diskutujeme, aby robotická pracoviště uspokojila zákazníky. My jsme spíše na straně klienta. Například spolupracujeme s pekárnou, která má znečištěné pásy, po nichž se transportuje chleba. Z hygienického hlediska se paní ředitelce tento stav nelíbí a její představa je, aby pásy, jichž tam jsou kilometry o různých šířkách, byly čisté. Tak pojďme vymyslet, jak umístíme a zakomponujeme stanoviště, kde se v určitém intervalu spustí naše čištění suchým ledem, který je neabrazivní, pás nepoškodí, dokonale ho vyčistí a zároveň vydezinfikuje povrch. Tudíž pro takové prostředí ideální volba. Snažíme se vymýšlet různé aplikace, kdy pak jdeme za výrobcem s návrhem, aby to zrealizoval, a pak to zkoušíme a dolaďujeme. Zároveň to znamená těsnou spolupráci s facility manažery, kteří se snaží svým klientům nabízet progresivní řešení. 

 

Arnošt Wagner

Foto: Archiv Eco Stations

PRE poskytuje komplexní energetické řešení

/0 Komentáře/in , , , /by

Společnost Pražská energetika, a. s., většinou vnímáme jako distributora elektřiny a plynu na území našeho hlavního města. Vedle toho ale poskytuje prostřednictvím svých dceřiných společností další služby.

O jedné z těch nejnovějších jsme hovořili s Ing. Liborem Hladíkem, vedoucím sekce e-mobility.

Jaký je postoj PRE k elektromobilitě?

PRE jako jeden z předních poskytovatelů energie v ČR vnímá svou roli velmi zodpovědně, zejména s ohledem na transformaci celého automotive odvětví k nulovým emisím. K našim obecným cílům patří, abychom do roku 2050 měli vlastní bezemisní provoz. Elektromobilita je jedním z důležitých kroků na cestě k dekarbonizaci. Jsme jedním z velkých provozovatelů vlastní flotily elektroaut, máme jich přes 130 a v příštím roce se chystáme kupovat další. V podstatě všechny naše kancelářské budovy jsou vybaveny dobíjecími stanicemi pro elektromobily a připravujeme jeden z největších dobíjecích hubů v ČR – na Pražačce v Praze 3, kde bude šest ultrarychlých dobíjecích stanic o výkonu 150 kW a asi 70 AC stanic pro pomalé dobíjení. To vyplývá z našeho závazku. Chápeme, že elektromobilita je důležitou součástí našeho směřování a Pražská energetika se už v roce 2010 rozhodla, že se této oblasti bude velmi aktivně věnovat. Od roku 2011, kdy jsme otevřeli první dobíjecí bod, budujeme veřejnou i neveřejnou síť dobíjecích stanic. S hrdostí mohu říct, že dnes jsme na trhu jednička podle počtu dobíjecích stanic v ČR. Máme pokrytí celé republiky, i když se primárně soustředíme na Prahu. Provozujeme mix pomalých, rychlých i ultrarychlých dobíjecích stanic, dokážeme provozovat i dobíjecí stanice, které fyzicky nevlastníme. Konkrétně máme kolem 660 vlastních dobíjecích stanic plus provozujeme přibližně 30 stanic jiných firem. Mix tvoří ze 70 % „pomalé“ AC dobíjecí stanice, zbylých 30 % jsou ty rychlé a ultrarychlé. 

Nedávno se v tisku objevila zpráva, že v příštím roce budou vyčerpány dotace na elektromobily. Může to nějak ovlivnit trh, jaký je váš pohled?

Stát od začátku podporuje dotačními tituly hlavně rozvoj dobíjecí infrastruktury. V minulosti tady bylo mnoho dotačních titulů v rámci programu Doprava, s jejichž pomocí se budovala páteřní nebo metropolitní síť – většina hlavních hráčů své sítě vybudovala na základě těchto dotačních titulů. Počátkem prosince by měl být vyhlášen dotační titul Doprava III., který směřuje kromě podpory pomalého dobíjení i k ultrarychlému dobíjení a hlavně je zaměřen na podporu pro dobíjení nákladních vozidel. Dnes se už posouváme z podpory pro osobní vozidla k podpoře pro nákladní auta. Musím říct, že ty částky jsou opět velké, myslím, že jde až o 6 mld. Kč – určitá část jde i na podporu např. vodíkových plnicích stanic, tedy i jiná alternativní paliva. Primárně ale dotace směřují do elektromobility. Domnívám se, že česká síť dobíjecích stanic je s ohledem na současný počet bateriových aut dostačující. Celá ČR je slušně pokryta, řidič nemusí mít obavy, že by elektroauto někde nedobil. Působí tady různí hráči, existují mezi nimi roamingové smlouvy, to znamená, že lze dobíjet s jedním čipem i na konkurenční stanici. Takže dřívější obavy, že nedojedu, už zmizely. Nedávno jsem bezproblémově absolvoval cestu na jedno dobití z Prahy až do Vídně. 

Analyzujete si nějak trh?

Máme plán rozvoje dobíjecí sítě – chceme pokrýt hlavní dopravní tahy, klíčová města, lokality, kde se kumuluje velký počet lidí, nebo nákupní centra apod. To jsou segmenty, na něž se primárně soustředíme a každou lokalitu vyhodnocujeme. Když dostaneme nabídku vybudovat v určité lokalitě dobíjecí stanici, vyhodnotíme ji podle atraktivity, konkurence našich nejbližších dobíječek a kapacity distribuční sítě. Na tomto základě navrhneme partnerovi odpovídající dobíjecí řešení. 

To má to jistě svůj důvod.

Ano, protože každý segment vyžaduje jinou dobíjecí stanici. Vezměme si třeba hotel – tam zůstává zákazník většinou přes noc, takže mu v pohodě stačí pomalá dobíjecí stanice o výkonu 11 kW. Auto si připojí večer a ráno má dobitou plnou kapacitu baterie a může vyjet dál. Zatímco k fastfoodu u dálnice je třeba dodat ultrarychlou dobíjecí stanici. Uvedu další příklady: ke golfovému hřišti nebo k jinému sportovišti, popř. kinu, stačí DC stanice s výkonem třeba 50 kW. Zákazník tam stráví delší dobu, ale třeba v obchodním centru nebo supermarketu, kde je průměrná doba nákupu 30 minut, je třeba rychlejší dobíjecí stanice, aby si řidič doplnil kapacitu, třeba ze 40 % na 80 % apod. Tam hraje rychlost roli. 

Bylo by možná dobré to vzít od začátku. Jak je tento segment rozdělený?

Je rozdělený na dvě základní části, a to je veřejné dobíjení a neveřejné, tj. doma, ve firmách, depa pro rozvážková auta apod. O veřejné síti jsem již hovořil, ta je dostatečná. Co se týká neveřejného dobíjení, poskytujeme řešení pro developery, bytová družstva, SVJ, domácnosti atd. Ukazuje se, že kolem 70–80 % dobíjení se bude odehrávat doma nebo v práci. Zbytek pak někde na cestách nebo u supermarketů. Proč? Protože dobíjení doma nebo v práci bude nejlevnější a představuje největší komfort. Tudíž pro nás nastává další fáze neboli budování neveřejné sítě. A tady je ještě další důležitá okolnost, a to že sedm z deseti prodaných aut směřuje do firem. V ČR máme velký počet firemních aut. Je patrný trend, že velké firmy už postupně mění svůj vozový park z klasických spalovacích motorů na elektromobily. Škoda a VW nabízejí jenom vyšší kategorie vozů pro střední a vyšší management, nižší modely obstarává konkurence – MG, Hyundai Kona, Opel apod., ale pořád to není dostačující. V podstatě na trhu chybějí elektroauta pro nižší management i referentská auta – je problém sehnat elektromobil pro běžného zaměstnance, který ho potřebuje k dennímu užívání. 

Vraťme se ještě k otázce bytových družstev.

B2B segment je zaměřen opravdu na bytové domy a na firemní nabíjení v rámci kancelářských budov a podobně. Vidíme, že velké firmy organizují tendry, nakupují elektromobily a zároveň mají potřebu si je u sebe dobíjet, a proto poptávají kompletní služby od instalace přes dodávku hardwaru až po provoz dobíjecí infrastruktury včetně vyúčtování, kdy dostanou výstup, který mohou jednoduše předat do účtárny, která přiřadí náklady za vozidlo do správného nákladového střediska, jednotlivé osobě apod. 

Vy pro klienta tyto služby zajišťujete? 

Ano a možnosti jsou různé. Jsme schopni dobíjecí stanice postavit, zainvestovat a provozovat. Nebo si hardware nakoupí firma a my to jenom provozujeme. Dokážeme řídit i výkon dobíjení. Například budova, která má třeba 600 kW příkon, trafostanici, a má volný výkon 100 kW, v průběhu dne. V létě, kdy se zapnou klimatizace a výkon se zvýší na 550 kW, a pro dobíjení zbyde volná kapacita jen 50 kW, tak jsme schopni dynamicky i staticky řídit výkon dobíjení a regulovat ho tak, aby provozovatel budovy nepřekročil povolený výkon, který má pro danou lokalitu. 

Jak probíhá komunikace s klientem?

Je důležité si na začátku s klientem vyjasnit, co očekává, jaké má podmínky připojení, projednat s jeho energetikem, zda mají volný výkon, zda bude potřeba nová přípojka, posílení trafa nebo nové odběrné místo apod. Všechno se dá řešit, ale je třeba mít správné informace. A pak lze diskutovat o tom, zda dobíjení bude jenom pro jejich zaměstnance nebo chtějí dobíjení i pro hosty. Třeba přijede zákazník s elektrovozidlem a má možnost si ho u nich v budově nabít. Může to být zdarma, je to jejich host, nebo si to zákazník zaplatí. Pro všechny varianty máme softwarové řešení, které nabízíme. Pokud si vše vyjasníme s klientem, uděláme studii proveditelnosti a stanovíme, za jakých podmínek to lze realizovat. Pokud klient odsouhlasí, že je to dobré řešení, objedná si projektovou dokumentaci. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že na rozdíl od některých firem opravdu dbáme na bezpečnost a spolehlivost systému. Poté ve spolupráci s vlastníkem zajišťujeme všechna potřebná povolení, souhlasy. Třeba aby všechno splňovalo požárněbezpečnostní řešení, aby tam bylo nouzové tlačítko odpojení dobíjení od sítě, aby bylo někde vzdálené napojení na stávající systémy měření a řízení nebo popř. na protipožární systém apod. Na základě toho získáváme potřebná povolení a pak objednáváme a realizujeme výstavbu. 

Klasické dobíjení doma ze zásuvky s sebou zřejmě přináší celou řadu rizik.

Když vidíme tlaky na dobíjení z klasické zásuvky, tak je třeba si uvědomit, že „normální“ zásuvka je certifikována na maximální provoz asi dvě hodiny pod plnou zátěží. Ale nabíjení trvá 40 hodin i déle, tak je zde větší riziko přehřátí a vzniku požáru. My taková řešení odmítáme a nedoporučujeme. Opravdu dbáme na to, aby vlastník nebo objednavatel měl veškerá potřebná povolení a aby to bylo bezpečné. 

Ještě tedy k bytovým družstvům, SVJ a rezidenčnímu bydlení. Jaké jsou tady možnosti?

Většinou jsme se teď věnovali firmám. V případě bytových družstev a SVJ je zajímavé to, že jsme opět schopni spolehlivě řešit rozúčtování. I když je v garážích například 60 parkovacích míst, ale jenom pět nebo šest dobíjecích stání, umíme identifikovat, kdo a jaké množství energie odebral, i když nebude mít každý svou vlastní dobíjecí stanici. Pokud beru rezidenční bydlení, velký objekt se stovkou parkovacích míst v podzemních garážích jsme schopni připravit pro celý objekt samostatné odběrné místo včetně veškerého potřebného řízení. Buď bude mít každé parkovací místo svůj wallbox, nebo zde budou sdílené dobíjecí stanice. Každý vlastník bytu má svůj čip, který se před nabíjením načte, a my mu následně pošleme fakturu s vyúčtováním. Těch řešení je opravdu mnoho.

Co má PRE v krátkodobém horizontu v plánu?

Snažíme se nastavit spolupráci s developery rezidenčních budov. Developeři jsou si vědomi, že evropská legislativa bude vyžadovat, aby budovy měly nulovou uhlíkovou stopu, takže řešíme možnosti umístění fotovoltaiky, dodávky tepla a chladu, elektromobilitu, prostě celý ekosystém. Takže pokud mám nahoře fotovoltaiku, tak mohu energii někde skladovat, třeba do baterie, a pokud někdo přijede večer domů, může z té baterie dobíjet nebo ji lze využívat na provoz tepelných čerpadel, k ohřevu teplé vody atd. Už to není jen o elektromobilitě. PRE nabízí komplexní energetické řešení. Developerovi zajistíme všechno od připojení objektu na naši distribuční síť, navrhneme vhodné řešení a jednotlivé části postupně realizujeme. 

 

Arnošt Wagner, Foto: Archiv PRE

Poskytujeme komplexní podporu při správě budov

/0 Komentáře/in , , , /by

Skupina STRABAG, jejíž součástí je také STRABAG Property and Facility Services (STRABAG PFS), je jednou z předních stavebních společností v Evropě. Podnik především poskytuje komplexní nabídku služeb v průběhu celého životního cyklu nemovitosti (plánování, výstavba, rozvoj, provoz, recyklace) a v posledních letech se etabloval jako silný hráč na klíčových trzích a zaměřuje se na integrovaný FM v oblasti nemovitostí. 

V roce 2023 uskutečnila společnost STRABAG PFS významnou akvizici s firmou Bockholdt ze severního Německa a vrátila se mezi top 10 poskytovatelů služeb FM ve střední Evropě. Mj. i proto jsme požádali o rozhovor Matthiase Plattnera, který je od letošního září jednatelem společnosti STRABAG PFS a převzal vedle Rakouska zodpovědnost za obchody ve střední a východní Evropě – především v Polsku, Česku a na Slovensku.

Jaké výhody přináší spolupráce s vaší společností vedle jistoty silné značky?

Jako integrovaný poskytovatel FM služeb garantuje STRABAG PSF od nepaměti kvalitu a orientaci na zákazníka. Jako koncern jsme také schopni nejen zpracovávat, ale i aktivně prosazovat megatrendy budoucnosti. Při tom nám pomáhá ucelená komplexní znalost segmentu nemovitostí. To vše využíváme ve prospěch našich zákazníků, abychom odbornými znalostmi neustále zlepšovali naši komplexní nabídku služeb a jako poskytovatel FM zároveň efektivně a hospodárně plnili provozní úkoly, za něž zodpovídáme, a vždy pružně reagovali na měnící se požadavky klientů.

Můžete nám představit, jak SPFS funguje a jaké poskytuje služby?

Společnost STRABAG PFS je poskytovatelem integrovaného FM. Žijeme myšlenkou „Všechno z jedné ruky“, a proto chceme našim zákazníkům poskytovat komplexní podporu při správě portfolia jejich budov. Začíná to komplexní znalostí stavu nemovitosti přes otázky týkající se provozu budov v souladu s právními předpisy a končí klasickými infrastrukturními službami, jako je např. recepce či úklid. Jsme zcela flexibilní, žádná zakázka se nepodobá druhé – tato flexibilita z nás dělá silného partnera.

Můžete charakterizovat rozdíly mezi trhy v Německu, Rakousku, Polsku, Slovensku a České republice? Jak je nastaven proces know-how ve skupině?

Jsme přesvědčení Evropané a žijeme rozmanitostí a různorodostí tohoto nádherného kontinentu. Každý trh má vlastní pravidla, pokud jde o právní rámec a předpisy, hospodářskou soutěž a kulturní a ekonomické charakteristiky. Proto sázíme na decentralizovanou organizační strukturu se silnými celky v zemích, kde máme jako STRABAG PFS zastoupení. Prioritně se budeme věnovat tématům, ve kterých můžeme dosáhnout velké škálovatelnosti ve prospěch našich zákazníků – mezi ně mimo jiné patří digitalizace, resp. naše digitální servisní platforma. Snažíme se také v rámci naší skupiny sdílet nadřazené know-how, což je obzvlášť důležité, protože boj o kvalifikovaný personál je na všech trzích stejně tvrdý.

Lze specifikovat, do jaké míry se trh v ČR liší oproti jiným státům?

Český trh tvoří dva silné regiony – pražská aglomerace a Jihomoravský kraj, zatímco ostatní regiony mají velmi heterogenní strukturu. Výrazně se neliší od ostatních trhů ve střední a východní Evropě. V současné době se zaměřujeme na pražskou aglomeraci, máme ale ambiciózní plány na vytvoření rozsáhlé struktury s prvním krokem směrem k Brnu.

Jaké inovace přináší STRABAG PFS na současný trh FM?

Zde hraje zcela jasně velkou roli výhoda velkého koncernu. Společnost před lety založila vlastní oddělení věnující se problematice inovací, které je přímo podřízené našemu CEO. S platformou digitálních služeb již Strabag PFS nabízí i zcela konkrétní produkt v modulárním systému na míru. Ta se teď rozšířila o eco2solutions Serviceportfolio, které jsme prezentovali v září 2023. Věříme proto, že jsme na nadcházející rok dobře připraveni.

Jaká rizika lze očekávat na trhu? Jak byste predikoval vývoj segmentu a jaké jsou možné vize v krátkodobém i dlouhodobém horizontu?

Tento bod bych spíše viděl jako příležitost pro naše podnikání. Vzhledem k regulačním požadavkům v oblasti udržitelnosti se stáváme stále vyhledávanějším partnerem při poskytování relevantních dat ESG. Výzvou stále zůstává nedostatek odborníků, který ale můžeme překonat technologickým pokrokem např. v oblasti automatizace a robotizace. Očekávám také, že ve střednědobém až dlouhodobém horizontu bude mít větší vliv umělá inteligence, kterou můžeme odpovídajícím způsobem využít.

TEXT Red., FOTO Archiv STRABAG PFS

Matthias Plattner po studiích ve Vídni a Londýně zahájil svou pracovní kariéru v roce 2012 v ERSTE Group Immorent v oblasti projektového financování. V roce 2015 nastoupil do Bundesimmobiliengesellschaft m.b.H, kde nejprve působil v kanceláři vedení a o dva roky později převzal řízení pobočky Objekt & Facility Management Österreich. V této funkci zodpovídal za služby koncernu v oblasti provozu a správy budov. Od září 2023 je Matthias Plattner jednatelem společnosti STRABAG PFS.

Rekordní účast v rekvalifikačním kurzu

/0 Komentáře/in , , , /by

Podzimního 30. běhu rekvalifikace facility manažerů se účastní rekordní počet posluchačů. Úvodní přednášky již absolvovalo 30 odborníků ze společností z řad odběratelů, FM poskytovatelů a několik dalších, kteří se na práci ve facility managementu teprve připravují. 

Poprvé se naplno zapojily i úřady práce a vyslaly k nám zájemce o obor FM. Plně se tak projevilo, že MPSV (resp. úřady práce) zařadilo tento kurz mezi oficiální rekvalifikační příležitosti, a několik účastníků tuto nabídku také přijalo.

V budoucnu i online webináře

FM Institute jako dlouholetý pořadatel tohoto kurzu získal pro roky 2024–26 novou akreditaci, a tak bude i nadále pokračovat v semestrálních otevřených rekvalifikačních kurzech, a bude-li poptávka po firemním běhu, je připraven zrealizovat rekvalifikační kurz i pro konkrétní společnosti. 

Významnou novinkou příštích běhů je možnost získat rekvalifikaci i formou online webinářů, tzn. veškeré přednášky mohou zájemci absolvovat virtuálně, pouze závěrečný test a obhajobu seminární práce před komisí bude muset složit každý posluchač prezenčně. Pro ty, kteří nemají daleko do Prahy (konkrétně do Olympiku v Karlíně), doporučujeme absolvovat kurz prezenčně. Pokud máte o toto vzdělávání zájem, upozorňujeme, že do poloviny prosince nabízíme zajímavou slevu z celkové ceny. 

Rekvalifikace v nabídce úřadu práce

Jak bylo již výše uvedeno, tento kurz je nyní zařazen i v nabídce rekvalifikačních kurzů MPSV (a tedy úřadu práce). Pro nezaměstnané se zde nabízí možnost kompletní úhrady ceny kurzu. A pro ty z vás, kteří pouze zvažujete přechod do jiného oboru, tedy facility managementu, umožňuje úřad práce významný příspěvek. Úřad práce uhradí cenu kurzu a vy úřadu přispějete částkou kolem 20 % z celé ceny. Jsou zde však dvě podmínky:

  • Všichni zájemci o certifikaci musejí mít minimálně středoškolské vzdělání s maturitou;
  • Úřad práce najde pro zájemce finanční krytí tohoto vzdělávání (každý úřad si vede vlastní evidenci a má k dispozici vlastní rozpočet, který může ohrozit akceptaci žádosti).

Pokud máte zájem o účast v jarním rekvalifikačním kurzu (7. 2. – 29. 5. 2024, každou středu 9.00–17.00 hod.) a nepatříte již mezi více než 500 držitelů našich rekvalifikací, pak navštivte webové stránky www.fminstitute.cz. Těšíme se na vaši účast!

Výměnou zastaralých čerpadel lze ušetřit až 80 % elektrické energie

/0 Komentáře/in , , , , /by

Rodinná firma WILO byla založena před 150 lety v Dortmundu a v současné době patří jako nadnárodní technologická skupina k předním světovým výrobcům čerpadel a čerpacích systémů pro zařízení budov, vodní hospodářství a průmyslový sektor a po celém světě zaměstnává pře 8 000 lidí.

Ing. Jan Matějovský, obchodní a marketingový manažer WILO CS, s. r. o., s námi hovořil o výrobním programu, o trendech (i megatrendech) v oboru daných zvyšováním udržitelnosti a šetření energiemi.

Firma se od počátku věnovala výrobě čerpadel?

Od založení jsme strojírenská firma. V určitém okamžiku tehdejšího majitele napadlo, že pro efektivnější topení a přenos vody by mohlo být zajímavé vložit do potrubí pohon, tedy elektromotor s nějakou vrtulkou. Do té doby fungovaly samotížné systémy, což znamená, že teplá voda stoupá a ochlazená se vrací a cirkulace probíhá samovolně. Od první myšlenky k dnešku jsme urazili dlouhou cestu. Byli jsme první, kteří přišli s komerčním využitím oběhových čerpadel. Postupem let přinášíme další inovace pro efektivní, úspornější a lepší řízení, aby zákazník dostával stále to nejlepší. Od oběhových čerpadel jsme se dostali k řešení pro vodárenství, pro sekundární výrobu, což znamená, že naše čerpadla jsou součástí dalších technologií – ať jsou to kotle, tepelná čerpadla, nebo chladicí jednotky. Prostě všude tam, kde se čerpadla používají. 

Je český trh oproti německému nějak specifický?

Řešení, která nabízíme, závisejí na tom, co požaduje zákazník. A to vychází z toho, jak je v dané zemi nastavená legislativa, popř. z nařízení Evropské unie. To znamená, že sortiment pro Česko, balkánské země, Španělsko, Německo i Ameriku je víceméně identický a je daný tím, co nám určuje legislativa a co je pro zákazníky přidaná hodnota.

Co obnáší „přidaná hodnota“ pro zákazníka?

To je často definováno standardy nebo požadavky na konkrétní budovu. Nyní to jsou různé certifikace jako BREEAM, LEED apod. Součástí jsou samozřejmě i čerpadla, která jsou tam naprojektována. To znamená, pokud zákazník chce mít certifikaci budovy podle BREEAM v Německu nebo u nás, tak na čerpadla má stejný požadavek. 

Co zákazníkům dokážete nabídnout?

Nejsme pouze distribuční článek. Začínáme podporou projektantů, seznamujeme je s tím, co a jak umíme, pomůžeme jim s konkrétním návrhem, s výkresy a celkovou kompetencí. To, že něco umíme dodat, je základ. Pak je třeba to dodat na stavbu včas. Fáze after market spočívá v tom, že všechno zákazníkovi zprovozníme a po dohodnutou dobu servisujeme, resp. provádíme pravidelné prohlídky. Mohou nastat situace, že je soustava hotová, ale aby tam čerpadlo pasovalo, je potřeba drobná úprava – to umíme nabízet jako službu v balíčku. Takže nejde o to jen dodat čerpadlo v krabici, ale spočítat úspory, navrhnout, dodat, namontovat, zprovoznit a servisovat.

Dnes je kladen velký důraz na úspory. Jak na tuto skutečnost reagujete?

Požadavky na úspornost elektromotorů a pohonů s proměnnými otáčkami řeší směrnice na ekodesign 2009/125/ES a nařízení komise EU 2019/1781. Jde o dlouhodobý proces – v roce 2013 byla vydána první sbírka o úspornosti elektropřístrojů a nároků na ně. To přispělo k tomu, aby se přestala vyrábět a používat neúsporná čerpadla. A když si představíme, kolik tisíc čerpadel se používalo… Ta dnešní jsou přitom o 80 % úspornější. Směrnice nezahrnovala jen čerpadla, ale žárovky, ledky, elektromotory, televizory, bílé zboží atd.

Čerpadla tvoří samostatnou kategorii?

Je to obrovská a náročná kategorie. Čerpadla nebo elektromotory máte od malých až po tunové obry, které za hodinu spotřebují stovky kilowattů. Tyto nároky tlačí na firmy, aby snižovaly spotřebu a dodávaly na trh úsporné výrobky.

Jak může být úspora najednou až 80 %?

Úspora se týká elektromotoru. Rotor je permanentní magnet, kolem něhož je vinutí, které střídá póly a vlastně roztáčí kotvu. Za posledních 20 let došlo k posunu – watty potřebné k jeho roztočení jsou jiné než v minulosti. Další věcí je frekvenční měnič, který řekne motoru, jak rychle se má točit. Takže místo 3 000 otáček se čerpadlo točí jen na 1 000, protože z 20 radiátorů jsou zapnuté jen dva v obývacím pokoji.

Na jaké úspory se tedy dostanete?

Starší malé čerpadlo má na třetí rychlost spotřebu 280 W/hod., ale moderní čerpadlo v průměru spotřebuje 30 W. Což dává úsporu 90 %. Běžně lze při výměně čerpadla starého přes 10 let za nové dosáhnout úspory 80 %. Úspory jsou dány legislativou, takže jednotliví výrobci se předhánějí, kdo dá na trh úspornější výrobek. A jako prodejní argument používají, že při průměrné životnosti čerpadla zhruba 15 let ušetříte tolik a tolik…

Jaká je návratnost při výměně čerpadla za nové?

V dobách levných energií pochopitelně nikoho příliš netrápilo, že čerpadlo stále jelo. Ale když cena energií stoupla výš, urgentnost úspor naskočila. A nejde jen o čerpadla. Všichni začali řešit, jak změnit osvětlení, alternativní zdroje, aby zlevnili provoz, co všechno se má vypínat, jaká jsou okna atd. Ale čerpadla, protože jsou schovaná, lidé příliš neřeší, poněvadž jsou v budově významnější spotřebiče. V budovách, jako jsou úřady, školy, kde je třeba 20 malých čerpadel se spotřebou desítek kilowattů, se jejich spotřeba nasčítá a denní spotřeba se pak nepočítá na stovky wattů, ale na megawatty. A to už jsou zásadní peníze.

Ale stále nezazněla ta návratnost?

Asi rok a půl se věnujeme analýzám a dostáváme se v kalkulacích od návratnosti 5–6 měsíců až třeba po 4 roky. Závisí to na struktuře čerpadel, která byla posuzována.

Můžete uvést příklad?

Pokud je to jednoduchý případ, čerpadlo je 15 let staré a jde o klasický třírychlostní model na topení, je návratnost do šesti měsíců. Pokud je to menší projekt s novějšími čerpadly, která dosud nebyla řízena frekvenčním měničem – a ten lze nyní přidat, znamená to o něco vyšší investici a delší návratnost. Ale zatím jsme neměli případ delší než 4 roky. V kontextu k životnosti čerpadel průměrně 15 let znamená 4 roky, než zařízení splatím, a pak již z toho mám benefit.

Jak mohu na tuto investici dosáhnout?

Momentálně u nás není žádný dotační program, který by se týkal čistě čerpadel. Ale je možné, že by se mohlo něco objevit, jak se o tom diskutuje v jiných zemích. Nicméně s naším partnerem Unicredit umíme nabídnout program, kdy banka klientovi financuje splátky na základě spočítané doby návratnosti. Co zákazník ušetří, použije na splátky. Takže je to pro něho nákladově neutrální.

Může to být i součástí EPC projektu?

Určitě. Celková rekonstrukce takové budovy zahrnuje kompletní změnu vytápění, oken izolace, veškerého vnitřního vybavení a při financování bankou či energetickou společností se počítá s tím, že projekt bude splácen prostřednictvím úspor. V bilanci majitele/provozovatele se tak nic nemění. Jako příklad mohu uvést psychiatrickou léčebnu v Bohnicích, kde jsou naše čerpadla součástí kompletní změny topného systému. Garantem je Veolia, zhotovitelem je EO TECHNOLOGY a WILO sem dodávalo 150 vysoce úsporných čerpadel. Návratnost byla velmi rychlá při kalkulované úspoře 77 % energie. Již dříve to byl Obecní dům v Praze, kde úspora byla 55 %, nebo věznice ve Valdicích či v Ruzyni.

Jak pracujete s projektanty?

Navrhování TZB je celkem věda, a kdykoliv to určitou formou projektantovi usnadníte, velice to kvituje. Máme databázi dlouhodobě spolupracujících firem, v nichž s projektanty pravidelně spolupracujeme. Nabízíme školení, protože sortiment a technologie se vyvíjejí, tak aby vždy věděli, s čím mohou aktuálně pracovat. Navíc projekty připravují v předstihu, protože na realizaci dojde třeba až za dva roky. Pořádáme i semináře s dalšími firmami, kam zveme projektanty našich partnerů. Projektant řeší celkovou topnou soustavu, ví, jak má být objekt dimenzovaný, jaký je počet radiátorů, podlahové topení, velikosti kotlů a podle těchto parametrů musí zvolit vhodné čerpadlo. 

Co chystáte nového pro zákazníky?

Do vývoje a výzkumu investujeme velké peníze nejen my, ale i konkurence. Pracujeme s horizontem desítek let dopředu, tedy s tzv. megatrendy. Lidé se budou více stěhovat do měst, to znamená, když se město rozroste a nárůst počtu obyvatel povede k úplně jiným nárokům na čistou vodu, kanalizaci atd. Budou se stavět nové budovy a pro technologie, tedy i čerpadla, se budou hledat další úsporná řešení, protože elektřina, která se nespotřebuje, se nemusí vyrobit. Změna klimatu signalizuje, že se voda bude dopravovat na velké vzdálenosti – a jinde jí zase bude až moc. Takže čerpadla budou muset být úspornější nebo budou muset být větší, aby mohla dopravovat více vody na určité vzdálenosti.

To je výhled do budoucnosti, ale jaké jsou aktuální trendy?

Asi nejaktuálnějším směrem je, že současné technologie elektromotoru a elektroniky směřují více k digitalizaci a propojitelnosti. Čerpadlo už není samostatná jednotka, ale je součástí celkového ekosystému budovy. A prostřednictvím chytrých systémů řízení by měly být tyto procesy co nejefektivnější a synchronizované. Začíná to detekováním venkovní teploty, předpovědí délky slunečního svitu v následujících hodinách přes počet lidí v domě až po stanovení, zda je ranní (polední, večerní) špička nebo noční útlum; celý tento ekosystém by měl čerpadlu sdělit, aby se zapnulo či vypnulo. Pokud je systém správně nastavený, energetická náročnost jde zásadním způsobem dolů. Výhodu získává ten, kdo umí s takovým systémem pracovat.

Arnošt Wagner, Foto: Archiv WILO CS