Zdravotní bezpečnost v budovách a její rizika

Moderní doba a zejména současná situace pandemie koronaviru nám ukazuje, jaké další aspekty v rámci správy a přístupu do objektu, je třeba řešit. Funkce každé veřejné instituce, obchodů nebo průmyslové výroby spočívá v nutnosti využívání objektu a jeho vnitřních prostor velkým počtem lidí (zaměstnanci, návštěvníci nebo pracovníci správy objektu).

Průzkumy ukazují, že k největšímu procentu nákazy patří infekce při výkonu povolání, při setkávání kolegů na pracovišti. Jsou známé případy, kdy došlo k nákaze od rodiny v domácím prostředí a dotyčná osoba pak infikovala ostatní v zaměstnání. Přičemž zachovat funkčnost a provoz takových budov – tedy firem a institucí – je mnohdy nezbytné. Vezměme příkladem veškeré průmyslové, potravinářské a související výrobní závody, které se bez lidského faktoru neobejdou, a které zároveň tvoří kapacity zajišťující produkci nebo distribuci životně důležitých komodit pro společnost. Jinými slovy, byť je vyhlášen celoplošný lockdown, provozuschopnost takových subjektů musí být zachována. V neposlední řadě jsou to nemocniční zařízení s různými druhy hospitalizace.

Ve všech těchto segmentech se nachází obrovský počet zaměstnanců, personálu a lidí, kteří v daných budovách vykonávají řadu činností – z nichž údržba a zajišťování provozuschopnosti objektu samotného – je v době krize jedním z nejzásadnějších faktorů udržitelnosti a zvládání situace.

To znamená, že se potýkáme s novým fenoménem. Jde o zdravotní bezpečnost. Přesněji o hrozbu zdravotních rizik, které dotyčná osoba může znamenat při vstupu do budovy. Nakažená osoba (personál, návštěvník, pracovník správy, ostrahy, údržby apod.) tak může omezit provoz, snížit kapacitu výroby nebo objekt zcela ochromit a uzavřít (vlivem nakažení ostatních). Zeptali jsme se Tomáše Pospíšila, business development managera ze společnosti H&B Group s.r.o., která je odbornou autoritou v oblasti zabezpečování budov.

Jaké jsou dnes možnosti řešení zdravotní bezpečnosti?

Zdravotní bezpečnost je nutné řešit koncepčně pro daný objekt jako celek, což spadá do správy budovy. Vývoj informačních, zobrazovacích, měřicích a zabezpečovacích technologií dnes otvírá velmi široké možnosti použití. V dřívějších dobách byla oblast facility managementu doménou zejména velkých budov nebo rozsáhlých komplexů, které spadaly do segmentu administrativy veřejných institucí, úřadů, ubytování či průmyslu. Dnes už je možné správu provádět na různých úrovních co do typu a velikosti objektu. Což je vzhledem k aktuální situaci i žádoucí.

Říkáte, že se jedná o novou součást facility managementu?

Ano. Zdravotní rizika a jejich hrozby jdou ruku v ruce s riziky bezpečnostními, proto je řešíme společně a zejména komplexně. To znamená v rámci posouzení celého objektu. Spadá do toho například obsluha recepce, vyhodnocování „zdravotní způsobilosti ke vstupu do budovy“, následné vydávání čipových karet – jako oprávnění k pohybu uvnitř objektu. Dalším faktorem je například i možnost zpětného trasování pohybu infikovaného jedince po objektu – pokud by bylo třeba co nejdříve identifikovat takovou osobu pro potřeby hygieny, policie apod. Jedná se tedy o komplexní záležitost, kde záleží na pokrytí a ošetření maximálního počtu kritických bodů.

Říkáte „kritických bodů“, co vše si pod tím můžeme představit?

Kritické body jsou místa, kudy lidé vstupují do objektu nebo ho opouští. Dále vnitřní prostory, které využívají nebo kudy proudí vysoké počty osob (jako průchozí koridory spojující různé části objektu, toalety, šatny atd.) Nejúčinnější řešení zdravotní bezpečnosti v budovách je implementace biometrických a dalších měřicích prvků do přístupových systémů budovy.

Máte tato kritická místa nějak zmapovaná?

Zajisté, hrozby zdravotních rizik rozdělujeme na 2 skupiny, které je třeba ošetřit a řešit komplexně:

A. Vstupy do objektu – tvoří první zásadní bránu do bezpečného prostředí uvnitř. Řešíme zde potřebu maximálně odfiltrovat zdravotní a bezpečnostní rizika vniknutí infikovaných osob do objektu. Proto doporučujeme filtrovat příchozí sledováním zvýšené tělesné teploty instalací „face“ terminálů pro bezdotykové měření teploty příchozím – při detekci zvýšené teploty je možno například automaticky zamezit dané osobě ve vstupu do objektu, zaslat upozornění ostraze apod.

Řešení:

  1. Systémy ACS – mechatronické, elektronické (access control system – přístupové systémy budov) mají takřka neomezené možnosti nastavení, vybavení, evidence (vč. evidence docházky), způsobů ovládání a napojení periferií – biometrické terminály, termo kamery, turnikety… Slouží pro detekci a případné následné zamezení vstupu.
  2. Biometrické face terminály kombinují jednak vlastnosti kontroly přístupu osob na základě rozpoznání jejich obličeje a jednak na základě měření jejich tělesné teploty. Jsou vybaveny komunikačními rozhraními pro připojení prakticky k libovolné řídicí jednotce ACS a jsou schopné ovládat přístupové body jako jsou elektromechanické dveřní zámky, motorické dveře, turnikety apod. To znamená, že infikovaného jedince detekuje instalovaný face terminál, který pak dá pokyn turniketu nebo dveřím, které dotyčného nevpustí (nebo upozorní ostrahu apod.)

Nabízíme sofistikované face terminály v podobě designových elegantních „věží“ instalovaných v prostoru vstupu. Mohou detekovat osoby, teplotu, zdali má dotyčný nasazen respirátor nebo roušku či nikoliv, kontrolovat počet příchozích osob do budovy (při nastavení upozornění recepci-ostraze na maximální počet osob v objektu) a také volitelně obsahují modul s rozprašovačem dezinfekce na ruce příchozích.

  1. Termokamery umožňující automatické bezkontaktní měření tělesné teploty i více osob ve vzdálenosti standardně 0,5-3 m, s možností hlasového výstupu (normální teplota, vysoká teplota) a alarmu při překročení nastavené teploty. Lze je využít i pro monitorování vnitřních prostor, a dokonce i jako prevence požáru. Takové termokamery lze použít například jako monitorování teploty již před budovou – na příchodu z parkoviště apod.
  2. Turnikety, ve spojení s jakýmkoliv systémem ACS, pro vytvoření základní bariéry u vstupu do budovy. Face terminál v kombinaci s turnikety může být využit pro eliminaci vstupu nežádoucích osob a zamezení vstupu oprávněným osobám se zvýšenou teplotou (riziko infikovaného zaměstnance).
  3. Automatické otvírače dveří mohou být použity ve spojení s jakýmkoli systémem ACS, pohybovým čidlem, dálkovým ovladačem apod. Eliminují fyzický kontakt – tedy potenciální kontaminaci povrchu madla či kliky, kterého se jinak dotýká velké množství lidí.
  4. Efektivní bezdotykové ovládání automatické otevření pohybem ruky ve vzdálenosti standardně 0,1–10 cm. Slouží ke spouštění automatických otvíračů dveří.

B. Přístupy a pohyb osob v rámci interních prostor objektu – účinným zabezpečením interiéru je kvalitní systém ACS s řízeným přístupem osob včetně historie použití. Zde zdravotní riziko uvnitř budovy znamená hrozbu šíření virové nákazy. Proto je nutné ošetřit místa (prostupy), kde dochází k hromadnému odbavování osob jejich fyzickým kontaktem s dveřními klikami, madly či hrazdami: toalety, velkokapacitní kanceláře, zasedací místnosti, průchozí koridory, spojovací trakty částí budov atd.

Řešení:

  1. Antibakteriální potahy jsou účinným povrchem ze speciální měděné textilie v podobě pásky, která se nalepí na kliky, madla nebo hrazdy. Tento povrch likviduje 99,98 % veškerých bakterií, virů včetně koronaviru! Jeho aplikace je velmi snadná a cenově se jedná o velmi dostupnou záležitost. Pásky mají životnost 4-5 měsíců podle četnosti používání.
  2. Automatické otvírače dveří mohou být použity ve spojení s jakýmkoli systémem ACS, pohybovým čidlem, dálkovým ovladačem apod. Eliminují fyzický kontakt – tedy potenciální kontaminaci povrchu madla či kliky, které se jinak dotýká velké množství lidí.
  3. Efektivní bezdotykové ovládání automatické otevření pohybem ruky ve vzdálenosti standardně 0,1–10 cm. Slouží ke spouštění automatických otvíračů dveří.

Podle podrobného výčtu lze konstatovat, že máte pro takové situace již nějaká řešení, je to tak?

Je pravdou, že ještě rok nazpět jsme řešili téma biometriky a zapojování podobných prvků jako inovace pro zvyšování komfortu obsluhy a pro ještě snadnější práci obsluhy s ACS systémy v budovách. Avšak díky pandemii, stavům nouze a postupného detekování míst, kde se člověk může nakazit, jsme byli doslova přes noc postaveni před výzvu nalézt nebo vyvinout řešení.

„Postaveni před výzvu“, jak to myslíte?

Z průběhu situace jsme si uvědomili, že nákaza vzniká v největším měřítku uvnitř budov – tedy při pobytu, setkávání a koncentraci velkého počtu osob v uzavřených prostorách. Bezpečnostní problematiku přitom řešíme pro různé typy objektů. Týká se jak kontroly přístupu oprávněných osob a eliminace vstupu neoprávněných osob do objektu, tak řízení přístupových práv v rámci budovy. Odtud už byl krůček k definici rovnice „budova-kontrola-biometrika-vstup-pohyb osoby-výstup“ a začali jsme sestavovat plán zapojení měřicích biometrických a dalších prvků do ACS systémů, pro vytvoření smysluplných, účinných komplexních opatření pro prevenci, kontrolu a maximální snížení či eliminaci zdravotních hrozeb v budovách.

Pro snížení zdravotních hrozeb tedy nabízíte konkrétní produkty?

Ano, pro zmiňované dvě skupiny kritických bodů nabízíme řadu konkrétních řešení a sestav produktů, které lze napojit do jakéhokoliv – tedy i stávajícího ACS přístupového systému v budovách.

Z těch nepodstatnějších mohu uvést produkt Safe Tower, což je biometrický face terminál v řešení „All in one“. A naproti tomu ten nejjednodušší – pásky Copper Tape ze speciální měděné textilie, jako základní ošetření pro kliky dveří.

projekty@hbgroup.cz

Red., foto Archiv H&B Group s.r.o.

Bezpečnost dat v přenosu IoT

Pro sběr dat z logistických center nebo obchodních center je stále ve větším rozsahu používána technologie IoT, kterou představují systémy WACO, SIGFOX, Lora a NB IoT. Tyto technologické sítě se implementují pro sběr dat z měřidel různých senzorů teploty, vlhkosti, záplavových čidel dveřních a okenních kontaktů. Přenos dat je realizován rádiovou cestou a to samozřejmě přináší otázku, jak jsou tato data chráněna proti případným útokům.

Provozování složitých technologických systémů pro řízení a monitoring např. obchodních center by mělo mít z pohledu bezpečnosti určité standardy. Manažeři by měli určit, kdo má přístup k šifrovacím klíčům, kdo systémy servisuje, jaké mají servisní organizace podepsané smlouvy a jak nakládají s citlivými informacemi.

 

Zabezpečení přenosu dat

Pokud vyjdeme ze zjednodušeného pohledu na IoT systémy, pak můžeme hovořit o aplikačních modulech, sběrných systémech a základnových stanicích, počítačích a aplikacích, kde se data ukládají a zpracovávají.

Aplikační moduly z pohledu funkčností, které typicky tyto moduly poskytují, je  možné rozdělit do tří skupin:

  • senzory – pouze poskytují měřené hodnoty z reálného světa (teplota, spotřeba vody, apod.)
  • aktory – „řídí/nastavují“ hodnoty v reálném světě, například otevírání zámku dveří, regulace teploty, regulace otáček motoru a podobně
  • senzory/aktory – obsahují obě výše uvedené funkce

Z pohledu způsobu komunikace je převažující komunikace bezdrátová (rádiová), i když samotné chápání IoT technologie toto restriktivně nepožaduje. Napájení takových modulů je pak většinou bateriové.

Z hlediska bezpečnosti se u takovýchto modulů řeší 2 základní problémy. Je snaha zakrýt obsah zprávy a zabránit útočníkovi dekódovat a přečíst zprávu, případně sestavit vlastní platnou zprávu.

Dále zabránit útočníkovi, aby zasláním již zachycené zprávy nevyvolal nežádoucí efekt, například neodemkl zámek u bytu.

Pro zakrytí obsahu zprávy se standardně používá nějaká metoda šifrování, někdy kombinovaná s digitálním podpisem. U většiny komerčních systémů se jako základní šifrovací metoda používá AES-128, doplněná o nějakou nadstavbu, například CBC, CTR a podobně. Starší systémy ještě používají DES, případně Triple DES. U některých nových se pracuje s variantou AES-256. Jednotlivé systémy se pak hlavně liší použitím šifrovacích klíčů, a způsobem generování tzv. Iniciačních Vektorů (dále jen IV).

Pro úspěšné prolomení šifrování je potřeba znát dvě věci: algoritmus šifrování, včetně použití klíče a generování potřebných dat, například IV. Dále vlastní šifrovaní klíč.

Algoritmy šifrování jsou buď veřejně známé (hlavně u komunikačních standardů), nebo proprietární, případně kombinované tak, že se použije známý algoritmus, ale není znám způsob generování IV. Pro podporu účinnosti algoritmu šifrování je dobré, když zprávy po sobě jdoucí obsahují nějaký element, který se neustále mění, aby zašifrované zprávy za sebou nebyly totožné i po zašifrování.

U šifrovacích klíčů je obzvláště důležité „klíčové hospodářství“, způsob vytváření, spravování a uschovávání klíčů. Typickou výhodou většiny rádiových technologií je to, že se používá tzv. šifrování na aplikační vrstvě. To je princip, kdy se šifrují pouze uživatelská data a dešifrování dat probíhá až na počítačích, kde se data ukládají. Celou přenosovou trasu pak data absolvují v zašifrované podobě. To pak zjednodušuje i ono klíčové hospodářství. Pro ztížení prolomení šifry a nalezení klíče a pro zvýšení ochrany bezpečnosti IoT systémů je dobré dodržovat několik bodů:

  • klíče by neměly být tvořeny sekvencí stejných znaků (bytů), v nejhorším případě například samé 0
  • klíče by se neměly posílat do modulů rádiovou komunikační cestou bez zašifrování
  • ke klíčům by měl mít přístup omezený počet pracovníků
  • pokud nějaká organizace provozuje sít IoT zařízení, klíče by neměly být ve všech zařízeních stejné, prolomení jednoho klíče pak znamená odkrytí provozu celé společnosti
  • některé technologie (WACO, LoRaWAN) umožnují definovat různé klíče pro různé aplikace v jednom modulu. Tato vlastnost nejenže více chrání provoz daného modulu, například že existuje klíč pro data senzorů a jiný pro dálkovou konfiguraci, ale umožnuje i to, aby správce provozu byla firma, která sice může monitorovat provoz modulů, ale nevidí jejich data, a naopak společnost, která sbírá senzorová data, nemůže daný modul vzdáleně konfigurovat.

Útok prostřednictvím znovu zaslání již zachycené zprávy je z pohledu útočníka daleko snazší, nevyžaduje totiž žádné znalosti konkrétního šifrovacího systému modulu. Výhodou z pohledu obrany je pouze skutečnost, že útočník neví, co danou zprávou způsobí.

 

Techniky na obranu

Možným způsobem obrany jsou techniky na bázi plovoucích kódů (automobily, zabezpečovací systémy). Další možností je ve zprávě posílat informace, které umožní po dešifrování stanovit, zda se nejedná o opakovanou zprávu například číslo transakce, případně že zpráva přichází ve špatném čase (například časová značka, která umožní definovat platnost zprávy).

 

Shrnutí běžně používaných bezdrátových technologií

Technologie SIGFOX, LoRa a NB IoT (Narrowband IoT, provozovaná mobilními operátory) mají v České republice národní operátory. Infrastrukturu pro WirelessMBUS, WACO ale i LoRa je nutné nebo možné vybudovat lokálně dle místa použití.

 

Technologie Původ Šifrování Šifrovací klíče IV
NB IoT Standard Nedefinováno
LoRa Standard Na bázi AES128 Jeden sítový klíč, až 255 aplikačních  
Sigfox Standard Nedefinováno
Wireless MBUS Standard AES128,DES,AES128-CTR Jeden na modul standard
WACO Softlink s.r.o AES128-CBC Až 256 aplikačních klíčů proprietární

 

 

Závěrem je nutno poznamenat, že samozřejmě požadavek na bezpečnosti IoT systémů může být různě „silný“. I laicky lze dovodit, že pokud se prolomením šifry a monitorováním přenosu dat nějakého sensoru útočník dozví, že teplota v místnosti „oběti útoku“ je dnes 22.5 °C, pak z hlediska oné oběti útoku je to pravděpodobně menší újma, než schopnost útočníka dálkově odemknout dveře nemovitosti oběti útoku.

Obecně platí, že ovládnutí modulů typu aktor je z pohledu jejich funkce více nebezpečné, než u typu senzor. Zde je zjevně ve hře jednodušší útok pomocí opakování již zachycené zprávy, kdy útočník vůbec nemusí být schopen dešifrovat danou zprávu. Jen ji prostě zopakuje s vidinou nějaké aktivity, kterou modul aktor provede.

 

Význam IoT systémů sílí. Mechanismy zabezpečení přenosu dat se rozvíjejí a zlepšují. Nicméně u těch současných je třeba respektovat určité zásady tak, abyste měli provoz objektu bezpečný.

 

TEXT Ing. Petr Volný, SOFTLINK s.r.o.

Výroba betonu ekologicky

Společnost TBG METROSTAV je jedním z největších výrobců betonu v pražském regionu a provozuje zde čtyři betonárny.

S ředitelem společnosti TBG METROSTAV Ing. Jakubem Šimáčkem jsme hovořili o aktuální situaci v pražské výstavbě a o budoucnosti betonáren v hlavním městě.

 

Jste jednatelem tří společností: TBG METROSTAV, TBG Pražské malty a Pražské betonpumpy a doprava. Můžete je blíže představit?

Nejdelší historii má TBG METROSTAV, která je jedním z největších výrobců betonu v pražském regionu, kde provozuje čtyři betonárny. TBG Pražské malty a Pražské betonpumpy a doprava jsou její dceřiné společnosti a zabývají se výrobou malt a litých podlahových směsí, respektive čerpáním betonu. Rozdělení do tří společností se v průběhu času ukázalo jako praktické – každá firma se soustředí na to, aby výsledky práce byly na nejvyšší úrovni. Zároveň spolu všechny tři subjekty těsně kooperují a jako celek dodávají zákazníkům profesionální služby a kvalitní produkty.

Loňský rok byl složitý. Jaký byl pro vaše firmy?

Začátek loňského roku se velmi podobal rokům předchozím. Pak ale z ničeho nic přišla první vlna pandemie a výstavba v Praze se pozastavila. Důvodů bylo hned několik. Uzavřely se hranice, na stavbách chyběli zahraniční pracovníci, omezil se provoz úřadů a někteří investoři trochu znejistěli. V Praze navíc v posledních letech není ve výstavbě žádná velká infrastrukturní zakázka, která by pomohla překonat výkyvy v komerčních investicích. Na trhu tak došlo téměř k zastavení výstavby administrativních budov a hotelů a zahájení bytových domů se posunulo řádově o několik měsíců.

 

Jak jste reagovali na náhlý pokles poptávky? Nemuseli jste propouštět?

Propouštět jsme nemuseli. Naším cílem bylo zachovat pracovní místa, protože jsme věděli, že výstavba se opět nastartuje a následně budeme zase zaměstnance potřebovat. Naši lidé jsou vysoce kvalifikovaní a pracovití, nedávalo by smysl jich třetinu propustit a po pár měsících pracně hledat a zaškolovat nové. Podařilo se nám aplikovat úsporná opatření a přiměřeně snížit mzdové a fixní náklady. Tím jsme přes léto udrželi firmu v kondici a připravili jsme se na podzimní zahájení posunutých staveb.

A jak tedy pro vaše firmy rok 2020 dopadl?

Nakonec dobře. Sice už se nám nepodařilo nahradit výpadek výroby z letních měsíců i při vyšší produkci na konci roku, ale naše výsledky zůstaly jen mírně za původním plánem. Jako mimořádně pozitivní vnímám to, že se nám podařilo znovu potvrdit dobré jméno naší firmy a vysokou kvalitu našich služeb, a to zejména díky udržení zkušených zaměstnanců, jejich pracovitosti a nasazení.

 

Jaký bude podle vás tento rok 2021?

Předpokládám, že i nadále budou v Praze vévodit byty. Zájem o pořízení vlastního bytu je, navzdory vysokým cenám, stále mimořádný. Zdá se, že se zahájí také výstavba bytových domů pro nájemní bydlení. Investice do kancelářských budov budou zřejmě v letošním roce ještě trochu stagnovat, ale od příštího roku odhaduji, že se i tento segment začne postupně zase rozbíhat. Podle svých zkušeností si totiž nemyslím, že home office je trvalé řešení, protože dosahovat doma plného pracovního nasazení a vysokého výkonu, zvládne jen málo zaměstnanců – bez sociálních vazeb to prostě nefunguje. Výstavba kancelářských budov bude po dočasném poklesu i nadále pokračovat. Důkazem může být i právě zahájený projekt Masaryk Centre společnosti Penta Investment, kam právě dodáváme betony pro založení stavby kolegům ze Zakládání staveb a Zakládání Group a budeme zásobovat betonáře společnosti Metrostav a.s., kteří zahajují budování monolitické konstrukce. Čekáme, zda bude zahájena další etapa pražského metra. V posledních letech je to jediná velká dopravní zakázka v hlavním městě – a Praha by si už takovou zásadní investici do svého rozvoje zasloužila.

Co nového jste připravili pro vaše zákazníky?

V podstatě každý rok uvádíme na trh nějaký nový produkt. Nechceme ale jen tak bezhlavě „střílet“ nějaké směsi, které nemají na trhu žádné uplatnění, nebo které jen pod honosným názvem propagují standardní výrobek. Každý z našich značkových výrobků přináší zákazníkům nějaké výhody, nebo je součástí nějakého systematizovaného řešení. Příkladem jsou třeba čerstvé malty MALMIX – osvědčené řešení, kdy každý den zavážíme na stavby čerstvou maltu, připravenou k okamžitému zpracování. Bez dalších úprav. Když si zákazník objedná MALMIX, ví, že malta bude kvalitní, jemná a bude na stavbě včas a ve správném množství. Podobně beton PERMACRETE. Tímto produktem jsme reagovali na nesystémové přidávání krystalizačních přísad do čerstvého betonu pod záminkou zlepšení vodotěsnosti bílých van, či dokonce zlepšování ochrany proti radonu, bludným proudů apod. PERMACRETE je speciální beton pro bílé vany, navržený podle německých a rakouských standardů. Vyvíjí minimum hydratačního tepla a díky svému složení zásadně omezuje vznik trhlin. Toto řešení je levnější než za použití krystalizací a bylo vyzkoušeno na desítkách staveb.

 

To jsou osvědčené produkty a co nějaké novinky?

Nad všechno, co děláme, vždycky stavíme zákazníka. Neustále pracujeme na modernizaci a vývoji nových produktů. Pro tento rok plánujeme představit zajímavý výplňový materiál TERRAFLOW, který je vhodný pro zaplnění stavebních jam okolo potrubního vedení či vyplnění spár okolo založení objektu apod. Neustále také zdokonalujeme naše značkové produkty, zejména náš nejodolnější a nejpevnější produkt TOPCRETE, ultravysokohodnotný beton (UHPC), který má neskutečný potenciál pro sanace, mosty, lávky, ale i architektonické použití. A nelze zapomenout ani na ochranu životního prostředí a dlouhodobou udržitelnost. Vyvíjíme také betony z recyklovaného kameniva, ale zatím nelze uvažovat o nějakém masivním použití. Současné předpisy, logistika a dosahované parametry takto vyrobených betonů neumožňují plnohodnotně nahradit běžné kamenivo, ale určité typy konstrukcí se z recyklovaného kameniva vyrobit dají.

A co vaše betonárny? Jak zvládáte stále přísnější ekologické regulace a omezení?

Jak jsem již zmínil, máme čtyři betonárny, které jsou výhodně rozmístěné po celé Praze, na severu máme betonárnu Libeň, na západě Radlice, na jihu Písnici a v centrální, lehce východní oblasti, je betonárna Rohanský ostrov. Tyto lokace jsou výhodné pro naši efektivní logistiku, protože vždy volíme nejbližší provozovnu, která dodá materiál na stavbu, aby autodomíchávače zbytečně v Praze nezahlcovaly již tak komplikovanou dopravu. Samozřejmostí je hospodaření s odpadními vodami, recyklace zbytkových betonů, nakládání s odpady, prachové filtry, skrápění skládek apod. S ekologií ale souvisí i fakt, že dvě z našich provozoven mají přístaviště pro nákladní lodě. V maximální možné míře tak využíváme ekologickou lodní dopravu. Betonárny Libeň a Rohanský ostrov díky tomu zásadně pomáhají snížit množství nákladní kamionové dopravy v metropoli. Díky jejich přímému napojení na řeku byly všechny etapy metra, silniční tunely a železniční koridory postaveny s minimálním dopadem na pražskou dopravu. Lodní zásobování už ušetřilo Praze přes 250 000 nákladních kamionů.

 

Jste propagátory lodní dopravy v Praze. Odkud čerpáte inspiraci?

Lodní doprava kameniva a písku pro naše provozovny funguje už velice dlouho, jenže málokdo si uvědomuje, kolik pozitivních vlivů má na celé město. Inspirací je hned několik: Paříž, Brusel, Vídeň a další města, která jsou podobná Praze, a protéká jimi řeka. Například přímo v Paříži se na březích Seiny nachází devět betonáren a 11 nakládacích míst pro lodní odvoz odpadů a suti. V provozu je tam také několik kompaktních mini překladišť, kam říční lodě přivážejí kontejnery se spotřebním zbožím. Nebo Brusel s kanálem Charleroi, jímž se ročně přepraví až 3 mil. t materiálu. Nakonec i ve Vídni po Dunaji pluje jedna nákladní loď za druhou a převážejí zeminu, suť, dřevo nebo kamenivo.

 

Vidíte tedy budoucnost v zásobování staveb surovinami po řece?

Lodní doprava nemůže být sama o sobě jedinou zásobovací cestou. Nemalá část surovin a zboží se bude vždy vozit po silnici. Jde jen o to maximálně využít možnosti říční nákladní dopravy a nevyužívat ji pouze okrajově. Vždyť v Praze využíváme nákladní lodní dopravu de facto pouze my.

 

Takže když si někdo koupí beton od TBG, znamená to, že přispěl ke snížení počtu náklaďáků. Je to tak?

Vlastně ano, i když bych to až takto úplně nestavěl. Naším cílem je dodávat betony těch nejkvalitnějších parametrů a být zákazníkům spolehlivým obchodním partnerem. A že ten beton vyrábíme šetrně a ohleduplně k okolí, díky lodní dopravě navíc šetříme silnice a občanům ulevíme od škodlivých emisí, to vnímám jako náš malý příspěvek k celosvětovým snahám o zlepšení stavu životního prostředí.

PR

Počet útoků na podnikové sítě roste

V roce 2020 došlo k dalšímu 6% nárůstu celkového počtu zranitelností.

GFI Software je dodavatel řešení bezpečnosti v podnikových sítích. Společnost uvedla, že podniky a organizace jsou stále více ohroženy kombinovanými útoky, které využívají mj. i rostoucího počtu zjištěných zranitelností. Podle statistik uvedených v The National Vulnerability Database (NVD) se v roce 2020 objevilo 18 352 zranitelností. Znamená to 6% nárůst oproti roku 2019. Počet zranitelností nepřetržitě roste od roku 2017.

 

Zejména malé a střední společnosti zanedbávají dostatečnou ochranu hned na více místech infrastruktury. Kybernetičtí útočníci využívají této situace ke kombinovaným útokům. V rámci primární fáze např. uživatel klikne na webový odkaz v zaslaném e-mailu. Z rizikové stránky dojde k doručení exploitu, odhalení zranitelností a virovému napadení. V sekundární fázi potom dojde s využitím zjištěné zranitelnosti (např. prohlížeče) a metod sociálního inženýrství ke stažení dalšího malwaru do systému. Více pokusů znamená vyšší pravděpodobnost úspěšného útoku.

Zvyšující se četnost kombinovaných útoků je důsledkem řady rizikových faktorů, jako například:
  • SMB organizace se domnívají, že jsou pro útočníky příliš malé a nedůležité.  Naopak, kyberútočníci jdou tam, kde tuší nejmenší odpor
  • Firmy podceňují fakt, že více bezpečnostních vrstev výrazně snižuje riziko napadení systémů
  • Ne všechny zjištěné softwarové zranitelnosti jsou známy také konkrétním IT administrátorům
  • Liknavý přístup k záplatování vede k tomu, že v některých organizací uplyne až 102 dní od vytvoření záplaty k její instalaci.
  • 57 % případů kompromitace dat se událo v přímém důsledku neaktualizovaného softwaru

 

„Vícevrstvá ochrana firemní sítě je dnes naprostým základem bezpečnostní strategie. Jedinou otázkou je, kolik vrstev je potřeba,“ řekl Jozef Kačala, Sales Engineer pro region EMEA ve společnosti GFI Software. „Pokud vezmeme zmíněný příklad kombinovaného útoku, k těmto vrstvám dnes rozhodně patří skenování zranitelností a automatizovaný patch management, ochrana síťového perimetru (firewall), VPN sítě, filtrování webových stránek, mailový antispam a antivirová ochrana koncových bodů.“

 

Společnost GFI Software nedávno představila sadu Unlimited Network Security, která poskytuje s využitím produktů v rámci modelu GFI Unlimited vícevrstvé zabezpečení IT infrastruktury. Sada využívá funkčnosti produktů GFI LanGuard, Kerio Control a GFI MailEssentials. Sada zajišťuje ochranu síťového perimetru, síťového provozu, koncových bodů a reportování aktuálního stavu zjištěných zranitelností.

 

Red.