Recepce roku startuje

/0 Komentáře/in , /by

Druhý ročník soutěže Recepce roku 2022 má dvě nové kategorie

Spolek Recepce není vrátnice otevírá druhý ročník soutěže Recepce roku, který startuje již 5. dubna 2022. Novinkou pro letošní rok jsou dvě nové kategorie, a to Recepce roku 2022 – cowork a Recepce roku 2022 – design, které tak doplňují hlavní kategorii Recepce roku.

„Cílem prvního ročníku, Recepce roku 2021, který byl určený všem firemním recepcím a recepcím v administrativních budovách nebo coworkingových centrech na území hlavního města Prahy, bylo především popularizovat těžko uchopitelnou problematiku profesionálního recepčního servisu v České republice. A protože byla soutěž opravdu úspěšná, rozhodli jsme se, že ji uspořádáme znovu. Letos ji ale navíc obohatíme o dvě nové kategorie a další novinky,“ vysvětluje koordinátorka soutěže Štěpánka Pancová.

Hlavní kategorie bude mít i tento rok tři vítěze. Loni se jimi staly recepce coworkingového centra Spaces SMÍCHOFF, společnosti Cushman & Wakefield Czech Republic a firmy JRD Development.

Novou kategorii Recepce roku 2022 – cowork, jež myslí na specifické fungování recepcí coworkingových center, vyhraje pouze jedna recepce na základě osobních návštěv stejné odborné poroty, která vybere také vítězné recepce hlavní kategorie. O třech vítězích kategorie Recepce roku 2022 – design, jež se zaměřuje především na estetickou stránku recepcí, rozhodne odborná porota na základě audiovizuálních podkladů.

Vítězové soutěže Recepce roku 2022 získají prestižní titul a ceny od partnerů soutěže, zviditelní se a dostane se jim uznání za snahu o poskytování dokonalých recepčních služeb a zkvalitňování firemního prostředí. Všechny recepce nominované do hlavní kategorie a do kategorie Recepce roku 2022 – cowork se pak mohou těšit na nezávislý odborný audit recepčního servisu zdarma, jehož výsledky nebudou nikde veřejně prezentovány. Slavnostní vyhlášení soutěže je plánováno na říjen 2022.

Více o soutěži na www.recepceroku.cz.

Recepce není vrátnice

Spolek Recepce není vrátnice si je plně vědom toho, že první špatný dojem, který na příchozího udělá recepční, nezachrání ani ten nejúžasnější produkt nebo služba na světě. Proto se řídí mottem „recepce musí fungovat perfektně, jinak nefunguje vůbec“ a dlouhodobě profesionalizuje prostředí recepcí a mění jejich vnímání v očích firem i veřejnosti.

Insight into Australia

/0 Komentáře/in /by

Stephen is a director of In-Touch Advisory, a specialist consulting firm that connects stakeholders with life cycle solutions for the Built Environment.

Stephen is currently an Australian delegate for the ISO international FM standards initiative (ISO 41000 since 2012), serves on the Chair’s Advisory Group (CAG), and is the ISO/TC-267’s global liaison to ISO/TC-251 (ISO 55000 asset management since 2015).

In 2021 he was appointed to the board of IFMA’s FM Consultant Council (FMCC) as the Regional Director Australasia.

Before establishing In-Touch Advisory in 2018, Stephen was a director of Rider Levett Bucknall with 120 offices worldwide, serving concurrently as both their Head of Advisory and Head of Research & Development.

Stephen is a former member of the IFMA Board of Directors and Past Chair of the IFMA Research Committee; the IFMA Foundation; and FMA Australia. He is also the former Deputy Chairman of the Australian Government’s FM Action Agenda, and led the award-winning FM Exemplar Project: Sydney Opera House.  In 2011 he was inducted as FMA Australia’s 9th Life Member (fellow), received IFMA’s 2014 International Distinguished Member Award and in 2018 became the first recipient in the Oceania region of an IFMA Fellowship.

How long have you been working in the field of facility management? 

I have worked within the Built Environment as a professional services consultant for 40-years, commencing in 1981 as a cadet Quantity Surveyor / Construction Cost Consultant with Rider Hunt & Partners.

When and how did you discover this profession?

In 1992, as managing director Rider Hunt Levett & Carey in California, I attended my first IFMA event in San Francisco.

In 1994, upon returning to Australia to establish Rider Hunt Terotech, a property asset management consultancy, I became heavily involved with the FMA Australia.

How would you describe the change in facility management during your professional career, where is facility management today? 

I think of the development of FM over recent decades in terms of three broad ‘leadership‘ waves:

1) the emergence of systems furniture solutions in the 1980’s;

2) the evolution of design / strategic / technology applications during the 1990‘s; and

3) then the rise of outsource service providers, by the early 2000‘s.

This experience varies from place to place, and of course, all three and other influences co-exist.

Today, FM is a dynamic management profession that integrates people, places and processes and is the foremost contributor to a more productive, sustainable and liveable Built Environment for all to improve our quality of life.

Have you recently been interested in an interesting project, interesting technology, innovations or procedures in facility management, or unusual cooperation between the customer and the FM service provider? 

One of the most exciting innovation in recent years that I have been involved in has been the development of the ISO 41000 series of FM standards. There are currently 51 countries involved, with five (5) standards published and seven (7) publications under development.

Continuing my work with the ISO/TC267’s Sustainable Development Goals Task Group (SDGTG) in 2020, I’m now the project lead on the development of ISO/TR 41019 to examine the role of FM in sustainability and resilience via the alignment of the ISO 41000 series of FM standards and the UN’s SDGs (sustainable development goals) and the implications for FM worldwide.

We discuss the importance of the facility manager for your organization. How is the position and role of the facility manager perceived in your country? What is his current position in the company management hierarchy?

I’m the owner and principal consultant at In-Touch Advisory, we maintain a small team of specialists and contractors. As a Cost Professional and an FM Consultant, this question does not directly apply to me.

However, our clients include those investing in, owning, managing, and occupying a wide range of facilities.  Our advisory services generally involve the strategic FM aspects, life cycle planning, CAPEX budgeting, project management, services procurement, asset acquisition, due diligence and performance auditing.

What did the last pandemic year mean for facility management?

COVID-19 has posed many challenges for the facilities management sector since early 2020, and will continue to do so for the foreseeable future.

In Australia, like elsewhere, we have experienced rolling restrictions and lockdowns that have closed workplaces or seen the majority of staff working from home. Notwithstanding that COVID has impacted various sectors differently, from commercial offices to health facilities.  Despite construction projects continuing, there have generally been fewer property transactions, portfolio rationalisations and project commencements, and existing facilities services reducing to all but essential maintenance, varied infrastructure service demands and increased screening and cleaning activity for occupied facilities.

Reopening provides additional FM requirements to make facilities COVID-19 safe, re-commissioning building systems and embrace the need for initial deep-cleaning, more stringent regular cleaning and revised density and operational protocols in compliance with the ‘new normal’ once defined. This could impact building systems operations, service contractor planning and change management to ensure they are safe and appropriate to future demand, utilisation and occupancy levels.

Do you have any awareness of facility management in the Czech Republic or Central and Eastern Europe?

Some, through my international consulting experience, volunteer IFMA service, participation in ISO standards and industry events. However, I would not claim specific expertise on FM in the Czech Republic.

Did you meet some facility managers from these countries and how did you perceive their expertise?

FM’ers are the best, regardless of their location, they are amongst the most passionate and professional contributors, always ready to learn, share and make a difference.

What advice would you advise facility managers in the Czech Republic? 

Embrace the ISO 41000 series of FM standards as representing international consensus on FM best practices.  The importance of what you do is embodied in the FM definition: an “organizational function which integrates people, place and process within the Built Environment with the purpose of improving the quality of life of people and the productivity of the core business” (ISO 41011: 2017).

Do you have a life credo? 

”Always leave it better than you found it“.

 

Thank you for the time and your experience with which you shared with us and we look forward to the opportunity to invite you to our Czech Republic when the current non-standard time passes.

 

Ondřej Štrup, IFMA Fellow

Nahlédnutí do Austrálie

/0 Komentáře/in , /by

Stephen Ballesty je ředitelem In-Touch Advisory, specializované poradenské firmy, která propojuje zúčastněné subjekty s řešením životního cyklu budov.

 V současné době je australským delegátem v mezinárodní iniciativě tvorby FM standardů ISO (ISO 41000 od roku 2012), působí v poradní skupině předsedy (CAG) a je globálním prostředníkem ISO/TC-267 s ISO/TC-251 (ISO 55000 asset management od roku 2015). V roce 2021 byl jmenován členem představenstva odborné sekce FM poradců asociace IFMA (FM Consultant Council – FMCC) jako regionální ředitel pro Austrálii a Asii. V roce 2018, před založením In-Touch Advisory, byl Stephen ředitelem společnosti Rider Levett Bucknall se 120 pobočkami po celém světě a současně působil jako vedoucí poradců a vedoucí výzkumu a vývoje. Stephen je bývalým členem celosvětového představenstva IFMA a bývalým předsedou výzkumného výboru IFMA; nadace IFMA; a FMA Austrálie. Je také bývalým místopředsedou FM Action Agenda australské vlády a vedl oceněný vzorový FM projekt Opery v Sydney. V roce 2011 byl uveden jako devátý doživotní člen FMA Australia (fellow), obdržel cenu IFMA International Distinguished Member Award za rok 2014 a v roce 2018 se stal prvním držitelem ocenění IFMA Fellow v regionu Oceánie.

 

Jak dlouho již působíte v oblasti facility managementu?

 Čtyřicet let jsem pracoval jako konzultant profesionálních služeb v oblasti stavebního prostředí. V roce 1981 jsem začal jako kadet Quantity Surveyor/Construction Cost Consultant (rozpočtář) ve společnosti Rider Hunt & Partners.

 

Kdy a jak jste tuto profesi objevil?

V roce 1992 jsem se jako výkonný ředitel Rider Hunt Levett & Carey v Kalifornii zúčastnil své první akce asociace IFMA v San Francisku. V roce 1994 jsem se vrátil do Austrálie, abych založil Rider Hunt Terotech, poradenskou společnost v oblasti správy majetku, a intenzivně jsem se zapojil do aktivit FMA Australia.

 

Jak byste popsal změnu facility managementu ze léta vašeho profesionálního působení v oboru? Jak se facility management posunul?

 Myslím, že vývoj FM v posledních desetiletích ovlivnily tři široké vlny „řízení lidí“:

  1. vznik systémových řešení nábytku v 80. letech;
  2. vývoj designových/strategických/technologických aplikací v 90. letech;
  3. vzestup poskytovatelů outsourcingových služeb na počátku 21. století.

Tato zkušenost se liší místo od místa a samozřejmě všechny tyto tři vlny a další vlivy spolu koexistují. Dnes je FM dynamická manažerská profese, která integruje lidi, místa a procesy a je hlavním přispěvatelem k produktivnějšímu, udržitelnějšímu a obyvatelnému prostředí pro všechny s cílem zlepšit kvalitu našeho života.

 

Zaujal vás v poslední době nějaký zajímavý projekt, zajímavá technologie, inovace či postupy ve facility managementu, popř. nevšední spolupráce mezi objednatelem a poskytovatelem FM služby?

 Jednou z nejzajímavějších inovací posledních let, na níž jsem se podílel, byl vývoj řady norem FM ISO 41000. V současnosti je zapojeno 51 zemí s pěti zveřejněnými standardy a sedmi publikacemi v přípravě. Pokračuje má práce s ISO/TC267 – „Sustainable Development Goals Task Group (SDGTG)“ (cíle udržitelnosti) z roku 2020; nyní jsem vedoucím projektu na vývoji ISO/TR 41019 k prozkoumání role FM v udržitelnosti a odolnosti prostřednictvím sladění série FM norem ISO 41000 a SDG OSN (cíle udržitelného rozvoje) a důsledky pro FM po celém světě.

 

U nás je hodně diskutován význam facility manažera pro jeho organizaci. Jak je ve vaší zemi vnímána pozice a role facility manažera? Jaká je jeho běžná pozice v hierarchii vedení společnosti?

Jsem vlastníkem a hlavním konzultantem společnosti In-Touch Advisory, udržujeme malý tým specialistů a dodavatelů. Jako nákladového specialistu a FM konzultanta se mě tato otázka přímo netýká. Nicméně mezi naše klienty patří ti, kteří investují, vlastní, spravují a využívají širokou škálu zařízení. Naše poradenské služby obecně zahrnují strategické aspekty FM, plánování životního cyklu, investiční plánování, projektové řízení, pořizování služeb, akvizici aktiv, due diligence a audit efektivity.

 

Co pro facility management znamenal poslední pandemický rok?

Covid-19 od počátku roku 2020 představoval mnoho výzev pro oblast facility management sektor a bude tomu stejně i v dohledné budoucnosti. V Austrálii stejně jako jinde jsme zažili průběžná omezení a lockdowny, které uzavřely pracoviště a většina zaměstnanců pracovala z domova. Nehledě na to, že covid zasáhl různá odvětví různě od komerčních kanceláří po zdravotnická zařízení. Navzdory pokračujícím stavebním projektům došlo obecně k menšímu počtu realitních transakcí, racionalizací portfolia a zahajování projektů. Služby pro stávající zařízení omezily veškerou údržbu kromě nezbytné, různé požadavky na infrastrukturní služby a zvýšily prověřovací a úklidové činnosti pro obsazená zařízení. Znovuotevření klade na FM další požadavky, aby byly objekty zabezpečeny před rizikem covidu, je třeba znovu zprovoznit systémy budov a zohlednit nezbytnost počátečního hloubkového čištění, přísnějšího pravidelného úklidu a revidovat četnost a obsah provozních protokolů v souladu s „novým normálem“, jakmile bude definován. To by mohlo ovlivnit provoz systémů budovy, plánování dodavatelů služeb a řízení změn, aby bylo zajištěno, že jsou bezpečné a vhodné pro budoucí poptávku, využití a úrovně obsazenosti.

 

Máte nějaké povědomí o facility managementu v České republice či střední a východní Evropě?

Přibližnou, díky mým mezinárodním poradenským zkušenostem, dobrovolným službám IFMA, účasti na přípravě norem ISO a průmyslových akcích. Konkrétní představu o FM v ČR ale nemám.

 

Potkal jste se s některými facility manažery z těchto zemí a jak jste vnímal jejich odbornost?

Facility manažeři jsou nejlepší, bez ohledu na zemi působení, patří mezi nejzapálenější a nejprofesionálnější přispěvatele, jsou vždy připraveni učit se, sdílet a něco měnit.

 

Co byste radil facility manažerům v České republice?

Přijměte řadu FM norem ISO 41000, které reprezentují mezinárodní konsenzus o osvědčených FM postupech. Důležitost toho, co děláte, je vtělena ve FM definici: „organizační funkce, která integruje lidi, místo a procesy v budovách s cílem zlepšit kvalitu života lidí a produktivitu hlavní činnosti“ (ISO 41011: 2017).

 

Máte nějaké životní krédo?

 „Vždy to zanechte lepší, než jste to našli.“

 

Děkuji za rozhovor a těším se na setkání v České republice!

TEXT Ondřej Štrup, IFMA Fellow FOTO Archiv Stephena Ballesty

Jak dát prémiovému bydlení punc ticha

/0 Komentáře/in , /by

Krásné a strategicky situované lokality mají přirozené kouzlo. To platí i pro Karlín, moderně se rozvíjející čtvrť v údolí Vltavy pod vrchem Vítkov, s neopakovatelnou atmosférou kaváren, bister, obchůdků i zelených ploch. Zde, v sousedství Invalidovny, českého barokního skvostu, se již jasně rýsují kontury architektonicky unikátního projektu, sestaveného z jednotlivých bloků vytvářejících soudržný celek. Nejen svým jménem tak Fragment symbolizuje propojení minulosti s budoucností, mnohovrstevnatost života sestaveného z ohromného množství vzpomínek a zážitků.

Koncept prémiového nájemního bydlení navržený ateliérem Qarta ve spolupráci s Davidem Černým je natolik originální, že připomíná umělecké dílo. Tento dojem podtrhuje i doplnění stavby sochami.
Fragment – prémiový domov a umělecké dílo v jednom, nabídne k pronájmu 140 plně vybavených bytů s dispozicemi od 1+kk až po velkorysé mezonety s vlastními střešními terasami. Podmanivou atmosféru projektu doplní designově zařízené interiéry s nadstandardním technologickým vybavením
i okolní soukromý park s klidovou zónou. K bezstarostnému životu nájemníků přispěje vlastní podzemní parkování a množství služeb na míru.

Za všemi superlativy unikátního projektu Fragment stojí velký um a perfektní technická řešení, bez nichž by moderní, smělé architektonické počiny nemohly vzniknout. Jako například koncept odhlučnění budovy připravený společností JORDAHL & PFEIFER.

„Naše firma byla pověřena technickým návrhem odhlučnění nad úrovní terénu, konkrétně nad prvním nadzemním podlažím. Vibrace způsobené projíždějícím vozy, tramvajemi a blízkostí metra se přirozeně mohou přenášet do konstrukce a být příčinou vzniku strukturálního hluku – prostě „rambajsu“. To je samozřejmě nežádoucí zejména v rezidenční části. Kombinací odhlučňovacích prvků značky Calenberg Ingenieure a jejich exaktně propočítaným umístěním v rámci plochy monolitu a v konstrukci výtahových a schodišťových šachet dosáhneme investorem požadovaného útlumu. Věříme, že takto přispějeme k vytvoření oázy ticha. Naše řešení mohou být někdy nekonvenční, avšak vždy nesou přidanou hodnotu investorům a stavitelům ať už ve funkčnosti, nebo úsporách. Nejčastěji oboje dohromady.“ říká k projektu Ing. Michal Voplakal Ph.D., MBA, jednatel JORDAHL & PFEIFER, Stavební technika, s.r.o., která je technickým garantem unikátního řešení i dodavatelem materiálu.

Video k projektu zde.

TEXT Magic Seven FOTO JORDAHL & PFEIFER

Digitální dvojče stavby – BIM  

/0 Komentáře/in , /by

Revoluce v projektování, výstavbě a správě budov – to je BIM (Building Information Modeling), logicky uspořádaná a uživatelsky přehledná digitalizovaná podoba projektů. BIM přináší obrovskou přidanou hodnotu zejména developerům, kteří tímto způsobem získávají „digitální dvojče stavby“ – interaktivní a komplexní vizualizaci stavby včetně detailů jednotlivých technických řešení (např. přesné trasování elektroinstalace, vodovodního potrubí, vzduchotechniky, použitých materiálů apod.).

 

Zeptali jsme se Erika Štefanoviče, jednatele DELTA Group ČR, na hlavní přínosy technologie BIM.

Můžete stručně charakterizovat BIM, aby mu porozuměl i laik?

BIM je naprosté pochopení stavebního projektu, „virtuální procházka“ budoucí stavbou. Pomáhá investorům vyvarovat se fatálních chyb (ušetřit peníze na následné opravy a vícepráce) a zároveň co nejlépe poznat projektanty navrženou budovu i po stránce technického a materiálového řešení.

 

Proč je pro investora používání BIM tak výhodné a jaké největší benefity mu přináší?

Z pohledu investora jsou nejznámějšími výhodami ty, které jsou viditelné na první pohled. Ať už jde o 3D pohledy, virtuální prohlídky, kontrolu možných kolizí, časovou simulaci výstavby atd. Čím déle se ale v tomto prostředí pohybujete, tím zřetelněji vidíte, že BIM přináší množství benefitů a výhod, které nejsou na první pohled zjevné, ať už jde o strukturu dat, organizaci a automatizaci procesů. Ty vás doslova umějí ochránit od zásadních chyb a konfliktů v projektové a realizační fázi stavby. Celkově BIM building výrazně zefektivňuje a zkvalitňuje celý proces.

 

Jaké největší výhody přináší BIM facility managementu čili správě budovy?

Většinou se o BIM hovoří zejména při projektové přípravě, popř. při následujícím kroku – realizaci stavby. Musíme si však uvědomit, že tyto fáze jsou v rámci celkového životního cyklu budovy jen nepatrný časový úsek. Data obsažená v modelech mohou obsahovat nesčetné množství potřebných informací (samozřejmě přehledně a logicky setříděných a uspořádaných). Takto uživatelsky přátelské prostředí vkládá do rukou správců budov velmi efektivní nástroj pro jejich každodenní pracovní operativu. Správce budovy se tak při nefunkčnosti a servisování koncových prvků v jedné místnosti nemusí manuálně „přehrabávat“ ve fyzických archivech a šanonech pro získání hledané technické dokumentace, revizní zprávy atd. BIM člověku pomůže rychle specifikovat, kde a jaký prvek je nefunkční, a obratem tyto informace odeslat odpovědným specialistům.

Využívá se v souvislosti s BIM i virtuální realita?

 Samozřejmě, virtuální realita (virtual reality/VR), smíšená realita (mixed reality/MR) a rozšířená realita (augmented reality/AR) jsou praktickou a funkční částí naší stavební branže. Je to užitečná a praktická pomůcka. Avšak pro upřesnění – digitalizace projektu může být i relativně jednoduché převedení existující papírové dokumentace do elektronické formy, což zdaleka neznamená, že jde o BIM projekt. Stejně tak 3D model prezentovaný v AR/MR/VR nemusí nutně znamenat, že při přípravě projektu byla implementována technologie BIM. Virtuální, rozšířená anebo smíšená realita jsou jen jedním z mnoha různých využití BIM modelování.

 

Jak tedy lze virtuální realitu ve stavebním procesu využít?

 Pokud k prvkům prostorové vizualizace přidáme relevantní informace, vlastnosti a vazby, získáváme další exkluzivní přidanou hodnotu, například pro kontrolu kvality výstavby a průběhu realizačních prací na staveništi. Takto obohacený informační model mohou efektivně využívat i ostatní účastníci stavebního procesu. Musím přiznat, že procházet se po hrubé stavbě s nasazenými holografickými brýlemi pro virtuální zobrazení informačního modelu ve smíšené realitě a vidět tak detailně všechny prvky, které budou na stavbě realizovány, je skutečně velmi vzrušující a zábavná část mé práce. Před pár lety jsme o takovýchto možnostech jen nesměle snili. Dnes už díky BIM projektování umíme na ještě nezrealizované stavbě kontrolovat budoucí konstrukce, rozvody, instalace apod.

 

BIM je revolucí v oblasti projektování, výstavby, ale i následné správy budov. Je tomuto progresu nakloněna i legislativa?

 Usiluje o to, ale samozřejmě jde o poměrně ostrý přechod z papírové podoby do čistě digitální formy. Myslím tím vkročit z papírové podoby přímo do odevzdávání BIM modelu a informačních databází. Je ale potřebné připravit legislativní zázemí tak, aby takový postup bylo možné realizovat. Všichni však víme, jak je to s rychlostí legislativních úprav. Musíme se držet nohama pevně na zemi a akceptovat, že takové výrazné evoluční kroky potřebují v rámci celého legislativního aparátu, včetně administrativního fungování a procesů na stavebních úřadech, svůj čas. V každém případě tím, že máme možnost alespoň částečně vidět do přípravy legislativních rámců v ČR a na Slovensku, můžeme zhodnotit, že Česká republika má v porovnání se Slovenskem výrazný náskok. Slovensko v této oblasti a na této úrovni zatím trochu stagnuje, to si musíme říci otevřeně. Situace v Čechách je výrazně lepší i díky skvělé práci České agentury pro standardizaci (ČAS) a odboru Koncepce BIM. Tato implementace má jasný a srozumitelný cíl. Proto věříme, že plánované standardy se postupně dokončí, budou unifikované a běžně používané širokou odbornou veřejností. Pokud to shrnu, BIM je evoluce, která má pomoci soukromému i veřejnému sektoru, investorům i uživatelům staveb a dokáže výrazně modernizovat, zjednodušit a zpřehlednit i práci stavebních úřadů.

 

Kde mohu třeba jako investor ze soukromé nebo veřejné sféry získat o technologii BIM více informací?

Investoři a všichni zájemci mohou naši společnost kontaktovat přímo přes webovou stránku www.delta-group.cz. Další užitečné informace a detaily o této technologii získáte též na www.delta-cz.cz/bim/. V dnešní době BIM už není jen o tvorbě modelu pro výkresy, koordinaci a výkazy. Stále častěji se setkáváme i s požadavky na využívání BIM modelů na různé simulace a optimalizace ať už z hlediska časového (4D), popřípadě se zohledněním nákladů a simulaci finančních toků po dobu výstavby (5D). V rámci skupiny DELTA jsme v Rakousku dokonce aktivně zapojení i do výzkumného projektu pro využívání BIM modelů na vyhodnocení životního cyklu budovy z hlediska udržitelnosti (6D).

 

TEXT Red, čtk FOTO Archiv DELTA Group Česká republika