Pomalý rozvoj akumulace energie ohrožuje transformaci a dekarbonizaci evropské energetiky. Česko stále na chvostu Evropy.

Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ podpořila výzvu vlivných evropských asociací, aby Komise představila konkrétní cíle v oblasti ukládání energie. Asociace Solar Power Europe, WindEurope a EASE již v dubnu ve společném otevřeném dopise Evropské komisi upozornily na to, že Evropa není připravena integrovat stále vyšší podíl obnovitelných zdrojů, jejichž cíle byly deklarovány ve výzvách Fit for 55 a REPowerEU, bez konkrétních závazků i v oblasti ukládání energie. Zásadní úlohu skladování energie pro dosažení změn v energetice, průmyslu či dopravě Komise plně přiznala i ve své vlastní studii a dlouhodobě veřejně deklaruje důležitost těchto technologií pro úspěšný přechod k obnovitelným zdrojům. Konkrétní cíle však zatím chybí.

Evropa čelí bezprecedentní energetické krizi, kterou mají v dlouhodobějším horizontu řešit právě balíčky Fit for 55 a REPowerEU. Ty kromě celkové dekarbonizace energetiky, průmyslu a dalších odvětví v členských zemích mají významně snížit i závislost na fosilních palivech, zejména pomocí přechodu na obnovitelné zdroje. Nezbytnou součástí stabilního, bezpečného a cenově dostupného fungování těchto nízkoemisních zdrojů jsou však i úložiště energie a flexibilita výroby a spotřeby, neboli schopnost výrobců i spotřebitelů cíleně a za úplatu měnit výkon či odběr elektřiny.

Na výše zmíněnou výzvu evropských asociací z dubna letošního roku navazuje podrobná studie, kterou minulý týden zveřejnila bruselská oborová asociace EASE (European Association for Storage of Energy)/ENESA, jež sdružuje zejména národní asociace členských zemí EU a jejímž členem je i Asociace AKU-BAT. „Studie potvrzuje dlouhodobé stanovisko naší asociace, že není možné zajistit masivní a zároveň bezpečný rozvoj obnovitelných zdrojů (OZE) bez potřebného množství nových flexibilních stabilizačních zdrojů, mezi nimiž má hrát prim právě ukládání energie či poskytování flexibility,“ říká Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT. Cílů má být dosaženo nasazením všech dostupných technologií – bateriových systémů, vodíkových a dalších moderních technologií, které mají nahradit zejména postupně uzavírané uhelné a plynové elektrárny na území EU.

Výsledkem studie EASE je potřeba přibližně 200 GW akumulace všech druhů do roku 2030 a 600 GW do roku 2050, abychom nepřišli o výrobu z čistých a mnohem levnějších OZE. 435 GW, tedy většinu z celkových 600 GW, mají zajistit technologie, které umí elektřinu uložit a zároveň ji ve stejné formě vrátit zpět do sítě – bateriové systémy, vodíková úložiště (elektrolyzéry s palivovým článkem pro zpětnou přeměnu vodíku na elektřinu (Power-2-Gas/Hydrogen-2-Power), přečerpávací vodní elektrárny, ukládání ve formě tepla či stlačeného vzduchu, nebo např. využití baterií elektromobilů. 165 GW pak má jít na jednorázovou přeměnu elektřiny na jiné médium, např. na výrobu zeleného vodíku pro dopravu či přímé využití v průmyslu a energetice.

Aby tyto cíle byly realizovatelné, musela by se urychlit výstavba všech dostupných technologií ukládání energie v Evropě ze stávajících cca 1 GW ročně na 14 GW ročně.

Pro představu, v Česku bylo za posledních 5 let připojeno okolo 10 MW velkokapacitních baterií, tedy průměrně pouhých 0,2 % z ročně připojených úložišť energie v EU.

Česká realita v ukládání energie

I Česko ale očekává boom bateriových a později i vodíkových a dalších úložišť, zejména v rámci rozmachu obnovitelných zdrojů energie. Přesto však rozvoj brzdí stále ještě chybějící legislativa, na což upozorňuje asociace AKU-BAT i celá řada hráčů v energetice již 5 let. Překážkou v rozvoji akumulace energie jsou i omezení v dotačních titulech pro OZE, vypisovaných Ministerstvem životního prostředí ČR (respektive Státním fondem životního prostředí) i Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Omezení pramení z obav z nesouladu s pravidly veřejné podpory ze strany Evropské komise.

Akumulace a agregace flexibility jako nástroj pro snížení plateb za stabilizaci elektrizační soustavy?

Absenci nasazení nových technologií kritizuje např. i Energetický regulační úřad a další instituce. Vstup nových hráčů na trh se službami pro stabilizaci elektrizační soustavy (tzv. podpůrné služby) by totiž mohl zmírnit růst výdajů za ně. Na dramatický nárůst cen právě za podpůrné služby o miliardy korun ročně ostatně ERÚ před několika dny upozornil v tiskové zprávě. Zmiňuje eskalaci nabídkové ceny a jako jediné možné řešení vidí v regulatorním zásahu, který provede v souladu s poslední úpravou energetického zákona, a to cestou zastropování ceny těchto služeb. Tento zásah vítá i provozovatel přenosové soustavy ČEPS. „Právě vstup institutů jako je akumulace energie a agregace flexibility nabízí potenciál využití v oblasti poskytování podpůrných služeb a jejich zlevnění. Nové technologie, které rozvoj energetiky přináší, ale potřebují jasné podmínky jejich začleňování do soustavy,“ dodává Jan Fousek.

O asociaci

Asociace pro akumulaci energie (AKU-BAT CZ) sdružuje nejvýznamnější subjekty aktivní v ukládání energie, výrobě vodíku, poskytování flexibility či výstavbě infrastruktury pro elektromobilitu. Členy jsou významné energetické a technologické firmy, klíčoví hráči na poli obnovitelných zdrojů, banky, mezinárodní i tuzemští výrobci baterií, průmyslové podniky, teplárny, asociace, univerzity, poradenské a právní firmy, společnosti zabývající se výstavbou nabíjecí infrastruktury, vývojem SW pro energetiku či obchodem s elektřinou. AKU-BAT je zakládajícím členem Svazu moderní energetiky, jehož je Jan Fousek (ředitel AKU-BAT CZ) členem představenstva. Jan Fousek je zároveň předsedou představenstva Solární asociace.

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.