LeasePlan, Deloitte a myhive Flexi Offices jsou vítězi soutěže Recepce roku 2022

Letošní soutěž Recepce roku 2022 vyvrcholila vyhlášením vítězů, které proběhlo 6. října v Galerii kavárny Louvre. V hlavní kategorii získala první místo recepce LeasePlan Czech Republic a v kategorii Recepce roku 2022 – design společnost Deloitte CZ Services. Vítězem kategorie Recepce roku 2022 – cowork se pak stala recepce myhive Flexi Offices by Offices Unlimited a cenu poroty za design si odnesla galerie Kunsthalle Praha.

Soutěž Recepce roku, která se řídí heslem „na prvním dojmu záleží“, letos podruhé uspořádal spolek Recepce není vrátnice a je určená výhradně firemním recepcím a recepcím v kancelářských budovách a coworkingových centrech na území hlavního města Prahy.

„V minulém roce měla soutěž pouze hlavní kategorii, ale letos jsme ji rozšířili o dvě nové: Recepce roku 2022 – cowork a Recepce roku 2022 – design. Především díky posledně zmiňované nové kategorii jsme získali možnost pozvat do soutěže také firmy, které investují do pracovního prostředí svého recepčního týmu,“ říká koordinátorka soutěže Štěpánka Pancová.

Hlavní kategorie hodnotila přístup, komunikaci a reprezentativnost recepčních.

V ní zvítězily recepce:

1.místo – LeasePlan Czech Republic

2.místo – ABS Jets

3.místo – RESPECT

 

 

 

Vítězem kategorie Recepce roku 2022 – cowork se staly servisované kanceláře myhive Flexi Offices by Offices Unlimited.

 

 

 

 

V kategorii Recepce roku 2022 – design, která se zaměřila na hodnocení designu, konceptu a ergonomického řešení prostoru recepcí, zvítězily společnosti:

1.místo – Deloitte CZ Services        (autor návrhu: Atelier Kunc architects)

2.místo – Jan Becher Pernod Ricard (autor návrhu: CAPEXUS)

3.místo – Otis                                  (autor návrhu: Penta Real Estate)

 

 

 

Cenou poroty v této kategorii se může pochlubit galerie Kunsthalle Praha (autor návrhu: Axel Kufus).

Celé slavnostní vyhlášení soutěže včetně panelové diskuze bylo možné živě sledovat na online streamu.

Záznam slavnostního vyhlášení soutěže Recepce roku 2022.

 

Více o soutěži na www.recepceroku.cz.

Recepce není vrátnice

Spolek Recepce není vrátnice si je plně vědom toho, že první špatný dojem, který na příchozího udělá recepční, nezachrání ani ten nejúžasnější produkt nebo služba na světě. Proto se řídí mottem „recepce musí fungovat perfektně, jinak nefunguje vůbec“ a dlouhodobě profesionalizuje prostředí recepcí a mění jejich vnímání v očích firem i veřejnosti.

Recepce není vrátnice

Na prvním dojmu záleží 

 

V minulém čísle FM jsme poprvé představili společnost D’Eclair, která působí na českém trhu od roku 1994 a bezmála 16 let se zabývá outsourcingem recepčních služeb. 

Její obchodní a provozní ředitelka Milli Dítě Radová si s námi popovídala o zastaralých vrátnicích i moderních recepcích. 

Pokud recepce není vrátnice, tak co je? 

Recepce je to, co tvoří první dojem firmy. Je její vizitkou a mnohdy i jejím srdcem. Proto by recepce neměla být vrátnicí, ale místem, které společnost reprezentuje, prodává ji a zároveň zlepšuje náladu příchozím – zaměstnancům i potenciálním zákazníkům a klientům. 

Proč firma recepci vlastně potřebuje? 

Pokud je společnost dostatečně velká a má příchozí, kteří ji navštěvují a využívají její služby, tak recepci určitě potřebuje. Dobré recepční služby totiž umí pozitivně naladit zaměstnance i ty, kteří do firmy zavítali na obchodní schůzku. A občas mohou recepční v práci zastoupit také asistenty. Ve firmě jsou od toho, aby příchozím pomohli a navodili u nich dojem, že nejsou sami a že přišli do fungující společnosti, ve které jsou vítáni. 

Jaký je rozdíl mezi vrátnými a recepčními?  

Opravdu velký. To víme ze své zkušenosti asi všichni. Když někam přijdeme, jsme rádi, že se na nás někdo usměje, i když třeba venku prší. Dříve tu žádné recepce nebyly a ve vrátnicích snad vždy seděli lidé, na kterých bylo znát, že je všichni příchozí otravují. To by se ve 21. století dít nemělo. Nicméně i já se s takovými vrátnými stále občas setkám. 

Kdy se u nás tyto vrátnice začaly měnit na recepce hodné 21. století?

Hlavně když manažeři a další lidé z vedení společností začali více cestovat. V zahraničí viděli recepce s wow efektem a top službami a řekli si, že by něco takového chtěli i ve své společnosti. Proto se firmy v současnosti nebojí investovat velké peníze do vzhledu recepcí. Mají v nich třeba krásné mramorové pulty nebo zelené stěny a další designové prvky. Já se jim nedivím. Každý příchozí si v sobě ten úplně první dojem z recepce uchová napořád, a tak je důležité, aby byl co nejlepší. Je třeba si uvědomit důležitost recepce. Řešit, jak by měla vypadat a jak by se v ní člověk měl cítit. Česká společnost se o toto téma čím dál víc zajímá a je tedy zákonitě připravená více spolupracovat s designéry a architekty. 

 Jak by měl být chod recepce ideálně zajištěn? 

Lze si vybrat mezi in-house recepčními nebo recepční servis outsourcovat. Obě varianty jsou vhodné, ale každá pro jiný typ společnosti. Existují různá odvětví, kde recepci od ostatních částí provozu nelze zcela oddělit. Třeba zdravotnická zařízení. V nich jsou recepční často současně zdravotníky, kteří objednávají pacienty. Tam je vhodnější mít in-house recepční. A pak jsou společnosti, pro které je lepší outsourcing. Slouží jim jako podpůrná služba, díky které se mohou plně věnovat svému core byznysu. Podobně je to třeba s úklidem. Je výhodnější najmout si úklidovou firmu a nezabývat se tím, zda mají její pracovníci nemocné dítě nebo chtějí jet na dovolenou. Například účetnictví, IT a jiné služby se dnes outsourcují zcela běžně. Firmy totiž vědí, že je poskytují skuteční odborníci, kteří jsou v nich zběhlí mnohem více něž kterýkoliv interní zaměstnanec. Neznamená to ale, že poskytovatelé těchto služeb o své lidi nepečují. Například v D’Eclair jsou pro nás pracovníci recepce velmi důležití. Pravidelně s nimi komunikujeme a také mají své team leadery, kteří se starají o to, aby recepční fungovali přesně podle požadavků klientů. Navíc své služby dál rozvíjíme a samozřejmě nezapomínáme ani na nejnovější trendy v oboru.  

Co za servis může firma, která si pro outsourcing recepčních služeb vybere D’Eclair, očekávat? 

Když to řeknu opravdu jednoduše, tak si firma může být jistá, že si nekupuje jednotlivé pracovníky, ale kompletní službu se vším všudy. Získá profesionální a plně proškolené pracovníky recepce, kteří přesně vědí, co mají dělat a pracují jeden jako druhý. Všichni se domluví anglicky, jsou na příchozí milí, vítají je a dobře se o ně postarají, jsou poučení o produktech společnosti a mají perfektní přehled o všech místnostech a schůzkách. Podle potřeb firmy toho ale mohou umět i mnohem víc. 

Existuje nějaká aktivita, kterou by recepční v rámci své práce neměli dělat? 

V první řadě by se pracovníci recepce měli věnovat utváření prvního dojmu a vítání lidí při vstupu do společnosti. Podle mě je největším nešvarem v České republice to, že od pracovníků recepce velmi často vyžadují i služby ostrahy. Recepce s ostrahou samozřejmě spolupracovat může, ale těžko může obě práce vykonávat jedna osoba. Ostraha se věnuje především bezpečnosti. Musí odcházet a kontrolovat všechno potřebné, jenže recepce nesmí nikdy zůstat prázdná. Jakmile recepční vidí, že někdo vchází, musí se mu okamžitě věnovat. Prázdná recepce nepůsobí dobře a významně kazí první dojem z firmy u příchozích. Nebo je v některých společnostech recepční zároveň i event manažerem. I v tomto případě zůstává pravdou, že by recepční neměli dublovat práci manažerů a jiných odborníků. Měli by se zaměřovat pouze na poskytování recepčních služeb. 

Jak jsou na tom současné české recepce? 

Mnohé společnosti mají stále co dohánět, ale řekla bych, že se jejich úroveň obecně významně zvedla. Vždy mě těší, když vidím krásnou recepci, kterou obsluhuje někdo, komu záleží nejen na příchozích, ale také na dobře vykonané práci. Líbí se mi, když jsou recepční hrdí na to, že mohou firmu reprezentovat. A lidé si jich váží. 

Slyšela jsem, že je společnost D’Eclair hlavním partnerem soutěže Recepce roku. Co v rámci partnerství děláte? 

Staráme se o realizaci a vyhodnocení anonymních odborných auditů přihlášeních recepcí. Díky těmto auditům se firmy dozvědí, jak na tom jejich recepce jsou, v čem jejich recepční servis vyniká a kde by bylo dobré recepční služby o něco zlepšit. 

Jak si představujete dokonalou recepci? 

To je taková recepce, ze které mám skvělý první dojem a ve které se cítím dobře i při opakované návštěvě. 

Které pražské recepce se řadí mezi vaše oblíbené? 

Těch je spousta. Občas se v nich jen tak pro radost zastavím za usměvavými a příjemnými recepčními, když jdu okolo. 

TEXT Martina Kymrová 

FOTO D’Eclair  

https://www.d-eclair.com/

 

 

 

Rekvalifikace facility manažerů stále pokračují.

Na podzim proběhne již 28. běh rekvalifikace manažerů v oboru facility management.

Jedná se o jedinou ucelenou, státem akreditovanou formu vzdělávání facility manažerů v České republice. Od roku 2008, kdy byla tato akreditace poprvé Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy udělena, se výuka postupně přizpůsobovala nejnovějším poznatkům v oboru. V současnosti vychází z know-how standardů řady ISO 41000 „Systémy řízení facility managementu“, částečně přebírá i třídění služeb podle evropské normy EN 15221-4. Tyto standardy jsou pouze hlavním rámcem výuky, do kterého jsou zasazeny jednotlivé odborné FM služby vyučované odborníky z praxe.

Pro představu rozsahu výuky vyjmenujme alespoň základní oblasti: • optimalizace využití prostor • efektivní správa nemovitostí • optimalizace portfolia nemovitostí • technologická a stavební údržba budov a areálů • optimalizace využívání energií a médií • odpadové hospodářství • úklidy a čištění •údržba zeleně • bezpečnost majetku, osob a informací • kvalitní podpora potřeb zaměstnanců a uživatelů nemovitostí • stravování • recepční služby • sekretářské služby • tlumočnické služby • pořádání akcí • rezervace zasedacích místností • mobilita • autoparky • dopravní služby • parkovací služby • stěhování • dokumentační a tiskové služby • interní pošta a doručovací služby • archivace a mnohé jiné podpůrné služby.

Státem uznávanou odbornost manažera v oboru facility management obhájilo a certifikát obdrželo přes 500 facility manažerů. Složení jednotlivých běhů se postupně měnilo. V počátcích převládali posluchači z FM poskytovatelských společností, v současnosti převládají facility manažeři z řad FM klientů (odběratelů FM služeb). Toto je velice pozitivní trend, protože kvalitní organizace a specifikace poptávky po FM službách byla, a bohužel často ještě je, slabinou našeho hospodářství. Reorganizace systému řízení podle ISO 41000 by velice zlepšila efektivitu interních služeb v organizacích a tím podpořila vyšší efektivitu a ziskovost v oblasti jejich hlavních činností.

Další běh rekvalifikace začíná 5. října.

Bližší informace a možnost registrace najdete na www.fminstitute.cz.

Ing. Ondřej Štrup, IFMA Fellow

Pomalý rozvoj akumulace energie ohrožuje transformaci a dekarbonizaci evropské energetiky. Česko stále na chvostu Evropy.

Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ podpořila výzvu vlivných evropských asociací, aby Komise představila konkrétní cíle v oblasti ukládání energie. Asociace Solar Power Europe, WindEurope a EASE již v dubnu ve společném otevřeném dopise Evropské komisi upozornily na to, že Evropa není připravena integrovat stále vyšší podíl obnovitelných zdrojů, jejichž cíle byly deklarovány ve výzvách Fit for 55 a REPowerEU, bez konkrétních závazků i v oblasti ukládání energie. Zásadní úlohu skladování energie pro dosažení změn v energetice, průmyslu či dopravě Komise plně přiznala i ve své vlastní studii a dlouhodobě veřejně deklaruje důležitost těchto technologií pro úspěšný přechod k obnovitelným zdrojům. Konkrétní cíle však zatím chybí.

Evropa čelí bezprecedentní energetické krizi, kterou mají v dlouhodobějším horizontu řešit právě balíčky Fit for 55 a REPowerEU. Ty kromě celkové dekarbonizace energetiky, průmyslu a dalších odvětví v členských zemích mají významně snížit i závislost na fosilních palivech, zejména pomocí přechodu na obnovitelné zdroje. Nezbytnou součástí stabilního, bezpečného a cenově dostupného fungování těchto nízkoemisních zdrojů jsou však i úložiště energie a flexibilita výroby a spotřeby, neboli schopnost výrobců i spotřebitelů cíleně a za úplatu měnit výkon či odběr elektřiny.

Na výše zmíněnou výzvu evropských asociací z dubna letošního roku navazuje podrobná studie, kterou minulý týden zveřejnila bruselská oborová asociace EASE (European Association for Storage of Energy)/ENESA, jež sdružuje zejména národní asociace členských zemí EU a jejímž členem je i Asociace AKU-BAT. „Studie potvrzuje dlouhodobé stanovisko naší asociace, že není možné zajistit masivní a zároveň bezpečný rozvoj obnovitelných zdrojů (OZE) bez potřebného množství nových flexibilních stabilizačních zdrojů, mezi nimiž má hrát prim právě ukládání energie či poskytování flexibility,“ říká Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT. Cílů má být dosaženo nasazením všech dostupných technologií – bateriových systémů, vodíkových a dalších moderních technologií, které mají nahradit zejména postupně uzavírané uhelné a plynové elektrárny na území EU.

Výsledkem studie EASE je potřeba přibližně 200 GW akumulace všech druhů do roku 2030 a 600 GW do roku 2050, abychom nepřišli o výrobu z čistých a mnohem levnějších OZE. 435 GW, tedy většinu z celkových 600 GW, mají zajistit technologie, které umí elektřinu uložit a zároveň ji ve stejné formě vrátit zpět do sítě – bateriové systémy, vodíková úložiště (elektrolyzéry s palivovým článkem pro zpětnou přeměnu vodíku na elektřinu (Power-2-Gas/Hydrogen-2-Power), přečerpávací vodní elektrárny, ukládání ve formě tepla či stlačeného vzduchu, nebo např. využití baterií elektromobilů. 165 GW pak má jít na jednorázovou přeměnu elektřiny na jiné médium, např. na výrobu zeleného vodíku pro dopravu či přímé využití v průmyslu a energetice.

Aby tyto cíle byly realizovatelné, musela by se urychlit výstavba všech dostupných technologií ukládání energie v Evropě ze stávajících cca 1 GW ročně na 14 GW ročně.

Pro představu, v Česku bylo za posledních 5 let připojeno okolo 10 MW velkokapacitních baterií, tedy průměrně pouhých 0,2 % z ročně připojených úložišť energie v EU.

Česká realita v ukládání energie

I Česko ale očekává boom bateriových a později i vodíkových a dalších úložišť, zejména v rámci rozmachu obnovitelných zdrojů energie. Přesto však rozvoj brzdí stále ještě chybějící legislativa, na což upozorňuje asociace AKU-BAT i celá řada hráčů v energetice již 5 let. Překážkou v rozvoji akumulace energie jsou i omezení v dotačních titulech pro OZE, vypisovaných Ministerstvem životního prostředí ČR (respektive Státním fondem životního prostředí) i Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Omezení pramení z obav z nesouladu s pravidly veřejné podpory ze strany Evropské komise.

Akumulace a agregace flexibility jako nástroj pro snížení plateb za stabilizaci elektrizační soustavy?

Absenci nasazení nových technologií kritizuje např. i Energetický regulační úřad a další instituce. Vstup nových hráčů na trh se službami pro stabilizaci elektrizační soustavy (tzv. podpůrné služby) by totiž mohl zmírnit růst výdajů za ně. Na dramatický nárůst cen právě za podpůrné služby o miliardy korun ročně ostatně ERÚ před několika dny upozornil v tiskové zprávě. Zmiňuje eskalaci nabídkové ceny a jako jediné možné řešení vidí v regulatorním zásahu, který provede v souladu s poslední úpravou energetického zákona, a to cestou zastropování ceny těchto služeb. Tento zásah vítá i provozovatel přenosové soustavy ČEPS. „Právě vstup institutů jako je akumulace energie a agregace flexibility nabízí potenciál využití v oblasti poskytování podpůrných služeb a jejich zlevnění. Nové technologie, které rozvoj energetiky přináší, ale potřebují jasné podmínky jejich začleňování do soustavy,“ dodává Jan Fousek.

O asociaci

Asociace pro akumulaci energie (AKU-BAT CZ) sdružuje nejvýznamnější subjekty aktivní v ukládání energie, výrobě vodíku, poskytování flexibility či výstavbě infrastruktury pro elektromobilitu. Členy jsou významné energetické a technologické firmy, klíčoví hráči na poli obnovitelných zdrojů, banky, mezinárodní i tuzemští výrobci baterií, průmyslové podniky, teplárny, asociace, univerzity, poradenské a právní firmy, společnosti zabývající se výstavbou nabíjecí infrastruktury, vývojem SW pro energetiku či obchodem s elektřinou. AKU-BAT je zakládajícím členem Svazu moderní energetiky, jehož je Jan Fousek (ředitel AKU-BAT CZ) členem představenstva. Jan Fousek je zároveň předsedou představenstva Solární asociace.