Vzdálený monitoring komerčních budov bude vzhledem k nové legislativě povinný

Snížení emisí skleníkových plynů (viz strategie Zelená dohoda pro Evropu) je dnes jedním z hlavních témat, která hýbou Evropou – 50 % konečné spotřeby energie v Evropě je přitom určeno k vytápění a chlazení, z toho 80 % v budovách. 

Pokud nebudou zavedena žádná úsporná opatření, pak se do roku 2050 ztrojnásobí množství energie potřebné ke chlazení budov. V této oblasti je tedy velký prostor pro úspory energie, potažmo emisí skleníkových plynů. 

Nová povinnost hlavně pro facility manažery

Jednou z možných cest dosažení úspor je zvyšování energetické účinnosti zařízení a podrobný monitoring jako jeho nedílná součást. Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2018/844, která se promítla i do českého zákona o hospodaření energií (406/2000 Sb.), má zavádět od roku 2025 pro jiné než obytné budovy povinnost vybavit je systémy automatizace a kontroly budov, které umožní nepřetržitě monitorovat, registrovat, analyzovat a regulovat spotřebu energie. V případě velkých obytných budov jsou tyto systémy doporučeny.

Tento monitoring je účinnou náhradou inspekcí a zdrojem úspor pro spotřebitele i podniky. Podle zmíněné směrnice bude také posuzován soulad projektované spotřeby s reálným stavem, což se bez online monitoringu ani nedá splnit. Požadavek na možnost vzdáleného monitorování je klíčový zejména pro firmy, které podnikají v oblasti facility managementu. 

Co vzdálený monitoring zajišťuje?

Výhodou monitoringu je možnost provádět v reálném čase preventivní zásahy, které jsou mnohem rychlejší a levnější než servisní zásahy v případě poruchy. Ale i v případě poruchy má smluvní servisní firma možnost rychle vyhodnotit situaci a adekvátně na ni reagovat. Preventivní údržba zařízení výrazně prodlouží hospodárnou dobu životnosti zařízení a výrazně omezuje servisní zásahy a riziko vzniku havarijních stavů. 

Díky analýze provozních stavů prostřednictvím monitorování dochází k optimalizaci např. skutečného počtu čisticích cyklů, ať už jde o čištění filtrů, nebo vnějšího výměníku. Místo odhadu počtu těchto úkonů se tyto činnosti realizují pouze podle skutečné potřeby analyzované softwarem. To také eliminuje počet výjezdů servisních techniků.

V nabídce jsou i systémy se sofistikovanějším fungováním, které využívají senzory indikující přítomnost lidí, v kombinaci s časovým harmonogramem útlumových režimů. V těchto případech se optimalizace nebude zaměřovat jen na úsporu energie, ale i na dodržení požadovaného komfortu vnitřního prostředí při pobytu osob v budově. Díky dálkovému monitoringu lze vyhodnocovat i spokojenost uživatelů. Z častých změn nastavení lze usuzovat, že s nastavenou tepelnou pohodou nejsou uživatelé spokojeni. Na základě analýz lze zpracovat metodiku a řešení těchto problémů s vnitřní tepelnou pohodou. Praxe mnohdy ukazuje řadu protichůdných požadavků. Managementu ve většině případů záleží na úsporách energie, zatímco zaměstnanci mají na zřeteli hlavně svůj komfort. 

Podle dlouhodobých výsledků analýz monitoringu v kancelářských budovách je optimalizace provozních stavů z hlediska úspor energie prakticky nulová. Na trhu je tedy značný prostor pro provozní úspory kancelářských budov.

Daikin Cloud+

Vzdálený monitoring pomocí nejnovějšího nástroje Daikin Cloud+ nabízí společnost pro své centrální HVAC systémy: VRV, blokové chladicí jednotky a vzduchotechnické jednotky. Nejčastější aplikace najdeme v kancelářských budovách, ale hodí se i pro obchody, hotely, školy, zdravotnická zařízení atd. 

Spojení s jednotkami je zajištěno prostřednictvím nezávislého mobilního připojení. Díky němu je Daikin schopen nabídnout nejen sledování a správu svých zařízení, ale i sledování a správu tohoto spojení. Tím správci či provozovateli budovy odpadá nutnost se o něco takového starat.

Data jsou ukládána v cloudových službách, kde je lze zároveň analyzovat, porovnávat mezi sebou např. různé lokality (třeba v případě obchodních řetězců) a získávat závěry pro aktivní správu budovy.

Analýzy obsahují nejen energetické přehledy, ale také technické vyhodnocení stavu zařízení, aby byla zajištěna jejich maximální životnost, nebo uskutečnit konkrétní opatření (návrh prevence plýtvání). „Daikin má oproti konkurenci navíc prediktivní notifikace. Nepřetržitě se monitorují provozní údaje a pokud systém zaregistruje nějakou anomálii, algoritmus ji vyhodnotí a případně upozorní správce budovy na neobvyklou situaci. Snažíme se předcházet výpadkům systému nebo se s předstihem na situaci připravit,“ upozorňuje na výhody nového systému Robert Zrzavecký, service sales Daikin.

Příklady z praxe

• Kancelářská budova v Praze: 700 m2, VRV systémy pro vytápění (75 kW) i chlazení (67 kW)

Monitoring odhalil, že čtvrtina energie na vytápění se spotřebovává o víkendech. Ve všední dny pak není (navzdory očekávání) největším spotřebitelem energie open space, ale jedna ze zasedacích místností, která navíc není nijak často využívána. Zařízení v ní tedy nebylo správně nastaveno. Dalším poznatkem vyplývajícím z analýzy je, že systém je předimenzovaný. Většinu času běží na 20–30 % svého nominálního výkonu. Zavedením konkrétních opatření by se dalo uspořit až 20 % energie v režimu chlazení, a dokonce až 50 % při vytápění.

• Samostatně stojící prodejna mezinárodního obchodního řetězce v Rakousku: 1076 m2, VRV systémy pro vytápění (45 kW) i chlazení (40 kW)

I v tomto případě byly díky dlouhodobému vzdálenému monitoringu odhaleny možnosti úspor a to v otevírací době i mimo ni. Při chlazení se pohybovaly kolem 25 % a při vytápění skoro 40 %.

• Obchodní centrum v Bratislavě: 13 000 m2, 22 VRV systémů s výkonem 1 100 kW

Zde monitoring probíhá už mnoho let. A také tady omezení příliš nízkých teplot při chlazení budovy a naopak zavedení vypínání chlazení mimo otevírací dobu vedlo ke snížení celkové spotřeby energie celé budovy o 11 %. 

Vzdálený monitoring je vhodný nejen pro nové budovy, ale je skvělým pomocníkem i při přípravě rekonstrukce/repase, protože odhalí skutečnou potřebu tepla/chladu.

RED, foto archiv