OKIN Facility je lídrem v technické správě budov

V našem rozhovoru to tvrdí nový technický ředitel společnosti Michal Lom. OKIN Facility je nadnárodním poskytovatelem datově řízených služeb v oblasti integrovaného facility managementu.

Firma existuje od roku 1993, působí ve střední Evropě a nabízí široký sortiment služeb dodávaný a monitorovaný pomocí inovativních softwarových programů a nástrojů IOT. OKIN Facility má vlastní CAFM systém, který umožňuje stálou komunikaci s klienty, aplikaci DRIVE!, která umožnuje efektivní řízení a plánování kapacit v celé společnosti. OKIN Facility usiluje o trvalé zkvalitňování služeb a nabízí svým klientům unikátní know-how, které čerpá i z členství v mezinárodní alianci European Customer Synergy. Více nám sdělil Michal Lom.

Michale, známe dost dlouho, takže si budeme v rozhovoru tykat. Do OKIN Facility jsi nastoupil poměrně nedávno. Jaké je tvé zařazení?

Nastoupil jsem 1. dubna na základě výběrového řízení jako technický ředitel skupiny OKIN Facility, která operuje v šesti zemích v ČR, Slovensku, Polsku, Bulharsku, Rumunsku a na Ukrajině. Mám na starosti technickou transformaci skupiny, aby se začaly více uplatňovat technologie jako IoT a různé záležitosti na bázi umělé inteligence.

Čím jsi „přesvědčil porotu“, že jsi tím nejvhodnějším kandidátem na tuto pozici?

Hledali člověka, který nebude z firmy, aby sem vnesl nové myšlenky. Já jsem jim pasoval i tím, že z minulých zaměstnání znám trhy a prostředí, kde OKIN působí. Zároveň mám zkušenosti s řídicími systémy, pracoval jsem např. v Honeywellu nebo Siemensu, dělal jsem i technické audity budov, což tady zatím nebylo. 

Jak to bude ve všech šesti zemích vlastně probíhat?

V podstatě mým prvním úkolem je nastavit novou strukturu technického týmu v jednotlivých zemích, tedy najít určitý styčný bod pro předávání technického know-how do poboček, samozřejmě včetně České republiky, která je v těchto věcech nejdál. Druhá věc je dodržování legislativy daných zemí, což znamená například revize, kontroly zařízení apod.. Byť jsme v Evropské unii, má to každá země nastavené trochu jinak. Jde hlavně o to, aby nikdo nemohl firmu žalovat, aby všechno bylo v souladu s místními předpisy. Zatřetí jde o interní využívání systému, který má OKIN – Service desk, HelpDesk, DRIVE! a některé interní nástroje, které umožňují správu budov. Prostřednictvím HelpDesku mohou klienti oznamovat závady, psát, jaké mají požadavky či problémy apod. Jde o to, aby se to v jednotlivých zakázkách používalo a my získali centralizovaný přehled o tom, kdo co dělá. Tím lze optimalizovat některé procesy a lépe řídit především lidské zdroje, protože sehnat dobré lidi je prostě problém.

Trochu laicky si představuji, že v jednotlivých zemích bude úroveň služeb i požadavků asi trochu rozdílná. Předpokládám, že tvou snahou bude přiblížit je určitému standardu…

Samozřejmě cílem je standardizovat všechny pobočky, aby fungovaly plus minus stejně. Ale samozřejmě to závisí i na velikosti jednotlivých poboček. 

Jaká je současná situace na Ukrajině?

Ukrajina je úplně specifická a z pochopitelných důvodů mají jiné problémy než řešit takovéto optimalizaci, revize apod. Ukrajina je nyní trochu stranou, tam jde teď zejména o lidské zdroje a operativu. Je důležitější, aby to měl vůbec kdo udělat. Kolegové z ukrajinské pobočky tam i navzdory situaci odvádějí skvělou práci.

Jakou máš pro začátek představu optimalizace? Jednotlivé země jsou přece jen dost rozdílné – na jedné straně rozlehlé Polsko a jako protipól Slovensko. Jak chceš nastavovat pravidla, která tyto trhy přiblíží na podobnou úroveň?

Cílem je mít v každé zemi technický tým, který se zde bude starat o příslušné procesy, vytvářet strukturu technického týmu, nastavovat pravidla, aby každá relevantní osoba prošla školením o interních nástrojích, nebo technický know-how. Pokud je to obchodník, je třeba připravit nabídku pro potenciální klienty. Pak je třeba samozřejmě dohlížet na implementaci, což není jen na mně, ale i na obchodních ředitelích v daných zemích – a já bych jim měl pomáhat.

Členem skupiny OKIN Group je přední intergrátor IoT technologií firma Iotor. Budeš s nimi spolupracovat?

Sesterská firma Iotor je přední intergrátor IoT technologií, která se zabývá vývojem platformy SARAhub, což je vlastně platforma pro internet věcí. A samozřejmě OKIN Facility využívá i tyto nástroje Iotoru ve svých projektech. Typicky jde třeba o dálkové odečty energií, aby se nemuselo chodit je manuálně odečítat. Jde o zefektivňování procesů, to znamená věcí, které se opakují a lze je snadno nahradit a automatizovat. Hlavně se to týká opakujících se jednoduchých úkonů, které je možné nahradit čidly nebo nějakými aktuátory, protože je velký problém sehnat lidi. Ty lze totiž využít na jinou práci než na opakující se jednoduché činnosti, které je možné automatizovat.

Iotor patří pod OKIN, ale pracuje i s jinými firmami, je to tak?

Iotor je sesterská společnost, která funguje v podstatě samostatně. OKIN Facility ji využívá pro své projekty, ale Iotor může spolupracovat, s kýmkoli chce.

Teď trochu obecněji. Kam se podle tvého názoru FM ubírá?

Tím, jak rostou především mzdové náklady a je nedostatek lidí na trhu práce, vytváří to obrovský tlak na efektivitu. Vede to k tomu, že kde to půjde a bude to dávat ekonomický smysl, bude lidská pracovní síla nahrazována IT nebo automatizací.

Můžeš k tomu uvést nějaké příklady?

Krásným příkladem je například čištění, typicky se to používá v garážích. Místo toho, aby tam večer naběhla parta uklízečů nebo uklízeček, používají tam roboty – uklízecí automaty nebo, chcete-li, robotické vysavače. To je třeba jedna z oblastí, která poskytuje spoustu výzev, jak to udělat lépe. Svým způsobem jsme pořád ještě na začátku. Ale je tam krásně vidět, kde není problém nové technologie implementovat. Je tam jen problém srovnat se s ekonomickým přínosem – vstupní náklady, tedy cena nákupu robota versus cena lidské práce. Obecně očekávám, že IoT, cloudové technologie a umělá inteligence velmi promění celý facility obor a OKIN Facility chce být leader ve využívání těchto technologií.

Máš představu, jak dostat šest států na stejnou úroveň?

Všechno je opravdu o ekonomickém přínosu. Pokud je levnější robot, tak dává smysl ho využít. V porovnání se Nizozemskem, kde mají třeba dvojnásobné platy, je návratnost investice dvojnásobně rychlejší, ale zase Bulharsko bude dvojnásobně pomalejší. Takže samozřejmě to nelze úplně sjednotit, bude třeba brát ohled na různá specifika a musíš se trochu přizpůsobit lokálnímu trhu. Takže ano, cílem je srovnat všechno do jedné lajny, ale samozřejmě to bude nějakou dobu trvat. A zase se můžeme po oslím můstku vrátit k legislativě – byť jsme všichni v Evropské unii, je to v každém státě trochu jinak.

Kde hledáš inspiraci a nové nápady?

Určitě jsou to konference, výstavy, veletrhy i odborné články na internetu. A samozřejmě diskuse s odborníky ve firmách na trhu – o tom, co aktuálně nabízejí. Vlastně jeden z mých úkolů a cílů je sledovat, co se na trhu děje a co bychom mohli sami nabídnout.

Jak budeš pak poznatky předávat do firmy?

Dalším z mých úkolů je technické vzdělávání lidí v OKIN Group, aby mohli klientům nabízet, respektive dodávat co nejlepší služby. To samozřejmě nemám na starosti jen já. Je to vlastně i zodpovědnost HR oddělení ve spolupráci s řediteli příslušných poboček, aby lidé v daných pozicích byli proškolení k tomu, co oni potřebují. Takže to je určitě také jedna z oblastí.

Můžeš říci něco o sobě? Jaká byla tvá cesta?

Vezmu to chronologicky – absolvoval jsem bakalářský obor výpočetní technika na ČVUT a pokračoval jsem oborem inteligentní budovy, který zároveň i určil následující kariéru. Inteligentní budovy jsou vlastně interdisciplinárním oborem, takže se učí na třech fakultách ČVUT – elektrotechnické, strojní a stavební. Mé hlavní studium bylo na Fakultě elektrotechnické. Mělo poskytnout přehled o budově, o technologiích, ať už je to vzduchotechnika, klimatizace, vytápění, ale i o řídicích systémech a zároveň o stavební části, aby člověk věděl, co znamená třeba energetický štítek. To určilo mou následující kariéru. Pracoval jsem v Honeywellu, kde jsem se zabýval technickou podporou pro řídicí systémy, pak jsem byl byznys development manažerem pro softwarovou platformu Niagara ve střední a východní Evropě. Dalším působištěm byla firma Tridium, která patří pod Honeywell; nějaký čas jsem byl i v Siemensu, kde jsem měl na starosti severní Evropu a střední a východní Evropu pro jeho dceřinou firmu J2 Innovations. K tomu jsem pracoval pro různé společnosti jako technický konzultant. A od dubna 2024 jsem začal pracovat v OKIN, který hledal technického ředitele. Říkal jsem si, že bych mohl využít své zkušenosti z uplynulých 10 či 15 let a pomoct jim v digitální transformaci.

Jak si představuješ budoucnost? Čeho chceš dosáhnout?

Chtěl bych, aby se OKIN Facility udržel v pozici technického a technologického lídra CEE v oblasti facility managementu.

Jak se chcete klientům více odlišit od konkurence? Co jim můžete nabídnout navíc?

OKIN Facility je lídrem v technické správě budov. To znamená, že i v budoucnosti budeme dodávat nejlepší řešení kustomizované podle potřeb jednotlivých klientů a budeme jim i nadále nápomocni s efektivní správou nemovitostí. Rozšiřujeme náš tým pro rekonstrukce technologických celků, retrofitu řídicích systémů, fit-outů apod. Náš zákazník tedy může očekávat službu postavenou na kombinaci skvělých lidí, hi-tech řešení podpořenou IoT prvky a v budoucnu doplněnou i o AI integrace. 

Arnošt Wagner

Foto: Bohdan Štoček