PRE poskytuje komplexní energetické řešení

Společnost Pražská energetika, a. s., většinou vnímáme jako distributora elektřiny a plynu na území našeho hlavního města. Vedle toho ale poskytuje prostřednictvím svých dceřiných společností další služby.

O jedné z těch nejnovějších jsme hovořili s Ing. Liborem Hladíkem, vedoucím sekce e-mobility.

Jaký je postoj PRE k elektromobilitě?

PRE jako jeden z předních poskytovatelů energie v ČR vnímá svou roli velmi zodpovědně, zejména s ohledem na transformaci celého automotive odvětví k nulovým emisím. K našim obecným cílům patří, abychom do roku 2050 měli vlastní bezemisní provoz. Elektromobilita je jedním z důležitých kroků na cestě k dekarbonizaci. Jsme jedním z velkých provozovatelů vlastní flotily elektroaut, máme jich přes 130 a v příštím roce se chystáme kupovat další. V podstatě všechny naše kancelářské budovy jsou vybaveny dobíjecími stanicemi pro elektromobily a připravujeme jeden z největších dobíjecích hubů v ČR – na Pražačce v Praze 3, kde bude šest ultrarychlých dobíjecích stanic o výkonu 150 kW a asi 70 AC stanic pro pomalé dobíjení. To vyplývá z našeho závazku. Chápeme, že elektromobilita je důležitou součástí našeho směřování a Pražská energetika se už v roce 2010 rozhodla, že se této oblasti bude velmi aktivně věnovat. Od roku 2011, kdy jsme otevřeli první dobíjecí bod, budujeme veřejnou i neveřejnou síť dobíjecích stanic. S hrdostí mohu říct, že dnes jsme na trhu jednička podle počtu dobíjecích stanic v ČR. Máme pokrytí celé republiky, i když se primárně soustředíme na Prahu. Provozujeme mix pomalých, rychlých i ultrarychlých dobíjecích stanic, dokážeme provozovat i dobíjecí stanice, které fyzicky nevlastníme. Konkrétně máme kolem 660 vlastních dobíjecích stanic plus provozujeme přibližně 30 stanic jiných firem. Mix tvoří ze 70 % „pomalé“ AC dobíjecí stanice, zbylých 30 % jsou ty rychlé a ultrarychlé. 

Nedávno se v tisku objevila zpráva, že v příštím roce budou vyčerpány dotace na elektromobily. Může to nějak ovlivnit trh, jaký je váš pohled?

Stát od začátku podporuje dotačními tituly hlavně rozvoj dobíjecí infrastruktury. V minulosti tady bylo mnoho dotačních titulů v rámci programu Doprava, s jejichž pomocí se budovala páteřní nebo metropolitní síť – většina hlavních hráčů své sítě vybudovala na základě těchto dotačních titulů. Počátkem prosince by měl být vyhlášen dotační titul Doprava III., který směřuje kromě podpory pomalého dobíjení i k ultrarychlému dobíjení a hlavně je zaměřen na podporu pro dobíjení nákladních vozidel. Dnes se už posouváme z podpory pro osobní vozidla k podpoře pro nákladní auta. Musím říct, že ty částky jsou opět velké, myslím, že jde až o 6 mld. Kč – určitá část jde i na podporu např. vodíkových plnicích stanic, tedy i jiná alternativní paliva. Primárně ale dotace směřují do elektromobility. Domnívám se, že česká síť dobíjecích stanic je s ohledem na současný počet bateriových aut dostačující. Celá ČR je slušně pokryta, řidič nemusí mít obavy, že by elektroauto někde nedobil. Působí tady různí hráči, existují mezi nimi roamingové smlouvy, to znamená, že lze dobíjet s jedním čipem i na konkurenční stanici. Takže dřívější obavy, že nedojedu, už zmizely. Nedávno jsem bezproblémově absolvoval cestu na jedno dobití z Prahy až do Vídně. 

Analyzujete si nějak trh?

Máme plán rozvoje dobíjecí sítě – chceme pokrýt hlavní dopravní tahy, klíčová města, lokality, kde se kumuluje velký počet lidí, nebo nákupní centra apod. To jsou segmenty, na něž se primárně soustředíme a každou lokalitu vyhodnocujeme. Když dostaneme nabídku vybudovat v určité lokalitě dobíjecí stanici, vyhodnotíme ji podle atraktivity, konkurence našich nejbližších dobíječek a kapacity distribuční sítě. Na tomto základě navrhneme partnerovi odpovídající dobíjecí řešení. 

To má to jistě svůj důvod.

Ano, protože každý segment vyžaduje jinou dobíjecí stanici. Vezměme si třeba hotel – tam zůstává zákazník většinou přes noc, takže mu v pohodě stačí pomalá dobíjecí stanice o výkonu 11 kW. Auto si připojí večer a ráno má dobitou plnou kapacitu baterie a může vyjet dál. Zatímco k fastfoodu u dálnice je třeba dodat ultrarychlou dobíjecí stanici. Uvedu další příklady: ke golfovému hřišti nebo k jinému sportovišti, popř. kinu, stačí DC stanice s výkonem třeba 50 kW. Zákazník tam stráví delší dobu, ale třeba v obchodním centru nebo supermarketu, kde je průměrná doba nákupu 30 minut, je třeba rychlejší dobíjecí stanice, aby si řidič doplnil kapacitu, třeba ze 40 % na 80 % apod. Tam hraje rychlost roli. 

Bylo by možná dobré to vzít od začátku. Jak je tento segment rozdělený?

Je rozdělený na dvě základní části, a to je veřejné dobíjení a neveřejné, tj. doma, ve firmách, depa pro rozvážková auta apod. O veřejné síti jsem již hovořil, ta je dostatečná. Co se týká neveřejného dobíjení, poskytujeme řešení pro developery, bytová družstva, SVJ, domácnosti atd. Ukazuje se, že kolem 70–80 % dobíjení se bude odehrávat doma nebo v práci. Zbytek pak někde na cestách nebo u supermarketů. Proč? Protože dobíjení doma nebo v práci bude nejlevnější a představuje největší komfort. Tudíž pro nás nastává další fáze neboli budování neveřejné sítě. A tady je ještě další důležitá okolnost, a to že sedm z deseti prodaných aut směřuje do firem. V ČR máme velký počet firemních aut. Je patrný trend, že velké firmy už postupně mění svůj vozový park z klasických spalovacích motorů na elektromobily. Škoda a VW nabízejí jenom vyšší kategorie vozů pro střední a vyšší management, nižší modely obstarává konkurence – MG, Hyundai Kona, Opel apod., ale pořád to není dostačující. V podstatě na trhu chybějí elektroauta pro nižší management i referentská auta – je problém sehnat elektromobil pro běžného zaměstnance, který ho potřebuje k dennímu užívání. 

Vraťme se ještě k otázce bytových družstev.

B2B segment je zaměřen opravdu na bytové domy a na firemní nabíjení v rámci kancelářských budov a podobně. Vidíme, že velké firmy organizují tendry, nakupují elektromobily a zároveň mají potřebu si je u sebe dobíjet, a proto poptávají kompletní služby od instalace přes dodávku hardwaru až po provoz dobíjecí infrastruktury včetně vyúčtování, kdy dostanou výstup, který mohou jednoduše předat do účtárny, která přiřadí náklady za vozidlo do správného nákladového střediska, jednotlivé osobě apod. 

Vy pro klienta tyto služby zajišťujete? 

Ano a možnosti jsou různé. Jsme schopni dobíjecí stanice postavit, zainvestovat a provozovat. Nebo si hardware nakoupí firma a my to jenom provozujeme. Dokážeme řídit i výkon dobíjení. Například budova, která má třeba 600 kW příkon, trafostanici, a má volný výkon 100 kW, v průběhu dne. V létě, kdy se zapnou klimatizace a výkon se zvýší na 550 kW, a pro dobíjení zbyde volná kapacita jen 50 kW, tak jsme schopni dynamicky i staticky řídit výkon dobíjení a regulovat ho tak, aby provozovatel budovy nepřekročil povolený výkon, který má pro danou lokalitu. 

Jak probíhá komunikace s klientem?

Je důležité si na začátku s klientem vyjasnit, co očekává, jaké má podmínky připojení, projednat s jeho energetikem, zda mají volný výkon, zda bude potřeba nová přípojka, posílení trafa nebo nové odběrné místo apod. Všechno se dá řešit, ale je třeba mít správné informace. A pak lze diskutovat o tom, zda dobíjení bude jenom pro jejich zaměstnance nebo chtějí dobíjení i pro hosty. Třeba přijede zákazník s elektrovozidlem a má možnost si ho u nich v budově nabít. Může to být zdarma, je to jejich host, nebo si to zákazník zaplatí. Pro všechny varianty máme softwarové řešení, které nabízíme. Pokud si vše vyjasníme s klientem, uděláme studii proveditelnosti a stanovíme, za jakých podmínek to lze realizovat. Pokud klient odsouhlasí, že je to dobré řešení, objedná si projektovou dokumentaci. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že na rozdíl od některých firem opravdu dbáme na bezpečnost a spolehlivost systému. Poté ve spolupráci s vlastníkem zajišťujeme všechna potřebná povolení, souhlasy. Třeba aby všechno splňovalo požárněbezpečnostní řešení, aby tam bylo nouzové tlačítko odpojení dobíjení od sítě, aby bylo někde vzdálené napojení na stávající systémy měření a řízení nebo popř. na protipožární systém apod. Na základě toho získáváme potřebná povolení a pak objednáváme a realizujeme výstavbu. 

Klasické dobíjení doma ze zásuvky s sebou zřejmě přináší celou řadu rizik.

Když vidíme tlaky na dobíjení z klasické zásuvky, tak je třeba si uvědomit, že „normální“ zásuvka je certifikována na maximální provoz asi dvě hodiny pod plnou zátěží. Ale nabíjení trvá 40 hodin i déle, tak je zde větší riziko přehřátí a vzniku požáru. My taková řešení odmítáme a nedoporučujeme. Opravdu dbáme na to, aby vlastník nebo objednavatel měl veškerá potřebná povolení a aby to bylo bezpečné. 

Ještě tedy k bytovým družstvům, SVJ a rezidenčnímu bydlení. Jaké jsou tady možnosti?

Většinou jsme se teď věnovali firmám. V případě bytových družstev a SVJ je zajímavé to, že jsme opět schopni spolehlivě řešit rozúčtování. I když je v garážích například 60 parkovacích míst, ale jenom pět nebo šest dobíjecích stání, umíme identifikovat, kdo a jaké množství energie odebral, i když nebude mít každý svou vlastní dobíjecí stanici. Pokud beru rezidenční bydlení, velký objekt se stovkou parkovacích míst v podzemních garážích jsme schopni připravit pro celý objekt samostatné odběrné místo včetně veškerého potřebného řízení. Buď bude mít každé parkovací místo svůj wallbox, nebo zde budou sdílené dobíjecí stanice. Každý vlastník bytu má svůj čip, který se před nabíjením načte, a my mu následně pošleme fakturu s vyúčtováním. Těch řešení je opravdu mnoho.

Co má PRE v krátkodobém horizontu v plánu?

Snažíme se nastavit spolupráci s developery rezidenčních budov. Developeři jsou si vědomi, že evropská legislativa bude vyžadovat, aby budovy měly nulovou uhlíkovou stopu, takže řešíme možnosti umístění fotovoltaiky, dodávky tepla a chladu, elektromobilitu, prostě celý ekosystém. Takže pokud mám nahoře fotovoltaiku, tak mohu energii někde skladovat, třeba do baterie, a pokud někdo přijede večer domů, může z té baterie dobíjet nebo ji lze využívat na provoz tepelných čerpadel, k ohřevu teplé vody atd. Už to není jen o elektromobilitě. PRE nabízí komplexní energetické řešení. Developerovi zajistíme všechno od připojení objektu na naši distribuční síť, navrhneme vhodné řešení a jednotlivé části postupně realizujeme. 

Arnošt Wagner, Foto: Archiv PRE