Začátek profesního života je pro mnoho absolventů složitý. Často si nejsou jisti, zda studují tu pravou školu, a mnoho z nich ani po ukončení studií netuší, čím chtějí být. Nakonec i ti s jasnými vizemi obvykle tápou, jak své ambice konkrétně realizovat v praxi. Ujasnit si profesní vizi a nastavit cestu k dosažení vytyčených cílů může mladým lidem pomoci kariérový poradce nebo kariérový kouč.

1. Základem je upřímná sebereflexe
Jako první by si měl dospívající člověk uvědomit, co ho baví, jaké jsou jeho silné stránky, jaké má ambice, zda chce působit v regionu nebo cestovat, a rozebrat si své vize a jejich varianty dosažení, to vše zahrnuje práci s „osobní značkou“. „Neustálé trénování sebereflexe je primární dovedností, kterou když si osvojíme, tak nám bude kdykoliv podporou na dalších budoucích profesních křižovatkách. To znamená naučit se mluvit o sobě, o tom, co mi jde více a co budu dále u sebe rozvíjet, co mi jde méně a do čeho nebudu investovat tolik energie a času, co v pracovním životě chci, co nechci, a schopnost kvalitně reflektovat také okolí: když se mi někde na stáži nelíbilo, tak být schopen říci proč konkrétně, co to znamená pro má další rozhodnutí. To je pak nejlépe sepsat a probrat jak s vrstevníky, rodiči nebo s kariérovým poradcem,“ doporučila Petra Drahoňovská, kariérní poradkyně projektu Samsung Tvoje šance. Ten pomáhá po celý rok nastartovat profesní život 12 znevýhodněným dětem z Česka a Slovenska.
„Poté je možné načrtnout vizi, rozdělit si ji do cílů a vytvořit plán konkrétních kroků ke změně – v projektu Samsung Tvoje šance jde o rozvojový plán, například ve formě potkávání se s profesionály z oboru formou exkurzí, stínování, mentoringu, formou on-line kurzů, workshopů, ale třeba také tím, že mladí účastníci projektu vyrazí sami po Evropě na nějakou mezinárodní konferenci, která se týká tématu, co zapadá do jejich vize,“ doplnila poradkyně.

2. Umět přebrat zodpovědnost
Mladí lidé, kteří vstupují na pracovní trh, se liší v osobnostní zralosti, ve schopnosti pracovat systematicky na úkolech a nečekat, že rozhodnutí přijde odjinud. „Osobnostní zralost je samozřejmě dána individualitou jednotlivců, ale velmi ji také ovlivňuje výchova, vzory doma a ve svém širším okolí. K dozrání mladého člověka také přispívá jakákoliv praxe přesahující školu či dobrovolnictví. Když si firmy vybírají absolventy a na pohovoru jim skončí například tři mladí lidé se stejnou školou, firma spíše sáhne po někom, kdo má širší zkušenost nejen z brigád, ale třeba ze stáže, kterou si sám zajistil, z práce na vlastním studentském projektu či právě z dobrovolnické praxe. To vše totiž ukazuje, že takový mladý člověk zná širší kontext, je aktivní, má přesah, vzdělává se a je opravdu schopen jít za svými cíli, nejen o tom mluvit,“ poukázala Petra Drahoňovská.
3. Jedna vize, desítky cest
Vybraná profese obvykle nabízí více variant uplatnění – v sektoru soukromém, neziskovém, veřejném, „na volné noze“, zaměstnanec. „Pokud to jde, nabádáme mladé lidi, aby co nejvíc zkoušeli – učení se praxí, osahání si oborů, témat je ta nejlepší cesta (tzv. learning by doing). Ukazujeme mladým lidem možnosti dál než v okolí jejich městečka. Snažíme se otevírat horizonty nových možností, například studia online v cizích jazycích, což je dnes možné odkudkoliv a kdekoliv po světě, zvažujeme plusy a minusy a na základě toho pak vzhledem k dané osobnosti a dovednostem pomáháme v plánování dalších kariérních rozhodnutí,“ vysvětlila Petra Drahoňovská. I to je součást tzv. koncept self career managementu, vědomého řízení kariéry, který se opírá hodně o principy neustálého učení se, koučování a aktivizace člověka.
4. Budování rozsáhlého networkingu
Pokud má mladý člověk konkrétní představu, kam by se chtěl ubírat, měl by hledat zdroje, kontakty, které mu umožní se v oboru rozvíjet. Networking a poznávání praxe přes setkávání se s dalšími profesionály v oboru je v dnešní době jedna z klíčových součástí „informálního“ vzdělávání. „Konkrétně v projektu Samsung Tvoje šance klademe velký důraz na propojení našich dětí s lidmi z praxe, myslím, že náš projektový a kariérní tým disponuje opravdu velkou sítí i mezinárodních kontaktů, ale vždy nejprve povzbuzujeme děti, aby se zamyslely samy, koho znají osobně, koho znají jejich známí, koho znají z médií a rády by ho/ji zkusily oslovit. Nebát se potkat s lidmi, kteří už v oboru pracují, popovídat si s nimi, domluvit si stáž, brigádu, dobrovolnické práce, takové aktivity nejčastěji vedou k pochopení, zda je daný obor ten pravý, nebo ne. Mnozí mladí lidé se stydí někoho oslovit, ale když svůj stud překonají, bývají překvapeni, s jakou ochotou se lze potkat,“ nastínila poradkyně.