Startuje soutěžní přehlídka Park roku 2023

Dvě významné profesní organizace společně vyhlašují soutěžní přehlídku Park roku 2023, hodnotící veřejně přístupná díla krajinářské architektury dokončená v uplynulých deseti letech. Díla mohou do konce srpna přihlašovat jejich autoři, zhotovitelé, zadavatelé a spolky. Soutěžní přehlídka a s ní spojená propagace dobrých příkladů může inspirovat a motivovat další obce a jiné zadavatele ke změně veřejného prostoru k lepšímu.

„Dílo tvůrce zahrady, parku vlastně není nikdy hotovo. Je třeba stále jej tvůrčím způsobem rozvíjet, usměrňovat, což předpokládá správně odposlouchat hlavní myšlenku, smysl, jeho vnitřní hodnotu… tvorba zahrad, parků, krajiny, je kontinuální proces – od projektování, přes jeho realizaci až po provoz a ošetřování, jímž se neustále táhne zlatá nit umění,“ takové je motto soutěže, které organizátoři převzali od významného krajinářského architekta Ivara Otruby. „Krajinářská architektura je specifická tím, že do ní vstupují přírodní procesy. Zatímco dům je jakási „zkamenělina“, tak v krajinářské architektuře máte velice dobrého účetního, a to je příroda. Je nemilosrdná a chyby neodpouští,“ těmito slovy přibližuje svůj obor Vladimír Sitta, charismatický krajinářský architekt, který působil více než třicet let v zahraničí a na Fakultě architektury ČVUT vede Ústav krajinářské architektury.

Význam krajinářské architektury vzrůstá s probíhající klimatickou změnou, která zhoršuje životní podmínky zejména – ale nejen – ve velkých městech. Kvalitní veřejná prostranství se zdravou vegetací, vybavením pro různé venkovní aktivity všech věkových kategorií a respektem ke geniu loci mají bezprostřední vliv na duševní i fyzické zdraví lidí. Stávají se základem identity obyvatel a jejich přínos se odráží i v ekonomických ukazatelích. „Kvalitní park nemůže být bez kvalitní péče a údržby,“ zdůrazňuje Václav Babka, autor projektu Komenského parku ve Zlíně, který v soutěži zvítězil v roce 2015. „Dynamika vegetace je taková, že jakmile se přestane kosit, plet, veškeré investice jdou vniveč. Myslím si, že v dennodenní údržbě máme obecně v republice velký dluh. Potřebujeme renesanci péče o zeleň, protože investicí to nekončí, ale naopak začíná,“ dodává Babka.

Díla přihlášená do soutěžní přehlídky Park roku posoudí odborná porota, jmenovaná vyhlašovateli soutěže, složená z řad odborníků několika profesí. Porota se po uzávěrce soutěže, která je na konci srpna, sejde na ustavujícím zasedání, kde se na základě zaslaných obrazových i textových podkladů seznámí s přihlášenými díly a vybere ta, která budou dále hodnocena. Nominovaná díla pak porotci osobně navštíví ve dnech 25. – 27. září 2023, kdy budou hodnotit nejen kvalitu projektu, ale také kvalitu zahradnických i řemeslných prací a péči o dílo, protože díla krajinářské architektury vznikají na základě úvah krajinářských architektů a projektantů, budují je zahradníci a technici a rostou díky péči jejich pěstitelů. Porota pak rozhodne o nositeli ceny pro Park roku 2023 a dalších souvisejících cen –  za environmentální přínos, inovativní přístup či použité biotechnologie. Výsledky soutěže budou slavnostně vyhlášeny 19. října 2023 v Humpolci, protože vyhlášení výsledků se tradičně koná tam, kde se nachází vítězné dílo z předchozího ročníku a v roce 2021 zvítězil právě park Stromovka v Humpolci.

V soutěžní přehlídce Park roku 2023 může elektronicky hlasovat i veřejnost. Hlasování se uskuteční prostřednictvím webové stránky www.parkroku.cz, kde budou soutěžní díla od 1. září představena texty a fotografiemi, které poskytnou přihlašovatelé. Dílo, které obdrží nejvíce hlasů, získá Cenu veřejnosti. Hlasování bude zahájeno 15.9 2023 a ukončeno 15.10 2023.

Soutěžní přehlídka se koná pod záštitou ministra životního prostředí Petra Hladíka
a místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše.

www.parkroku.cz

 

 

Recepční od Konica Minolta se nikdy nemračí.

Interaktivní technologie od Konica Minolta pomůže firmám s nedostatkem zaměstnanců.

Úspory až 80 % nabízejí návratnost investice do dvou let.

Desítky firem v současnosti řeší problémy spojené s nedostatkem kvalifikované pracovní síly a s potřebou aktivní ochrany majetku. Výsledkem je, že práci recepčních či ostrahy areálů vykonávají často senioři. Ti však mnohdy nemají potřebnou fyzickou zdatnost, stejně jako technické znalosti nutné k používání registračních systémů a dalšího IT vybavení. Řešení nabízí technologie kombinující chytré kamery s umělou inteligencí. První instalace tzv. e-kiosku od Konica Minolta na českém trhu jsou aktuálně již před svým dokončením. Z analýz společnosti vyplývá, že kromě zefektivnění procesu evidence návštěv pomůže e-kiosek k až 80 procentní úspoře nákladů.

„Reagujeme jak na zvyšující se nároky na ochranu osobních údajů a fyzické zabezpečení firem, tak na postupně sílící personální krizi. Moderní technologie přitom mohou zautomatizovat až 50 % administrativních, podpůrných či recepčních činností. U e-kiosku hovoříme konkrétně o možnosti provozu v režimu 24/7 bez ohledu na neschopenky, při současném zrychlení a standardizování souvisejících činností a snížení nákladů,“ řekl Petr Atanasčev, marketingový ředitel divize inteligentních kamerových systémů Konica Minolta Europe, a dodal: „Je to dobrá zpráva pro firmy i zaměstnance. Nudná a rutinní práce v této oblasti do budoucna skončí a lidé se budou moci plně soustředit na činnosti se skutečnou přidanou hodnotou.“

Běžnou praxí v současnosti je, že evidenci návštěv provádějí jako přidruženou činnost buď kvalifikovaní zaměstnanci, kteří pak mají méně času na svou primární odbornou činnost, nebo zaměstnanci v důchodovém věku. Růst průměrně dosaženého vzdělání v populaci však postupně povede k tomu, že budoucí generace seniorů již nebude mít o pozice recepčních či vrátných takový zájem jako dosud. „E-kiosek nabízí řešení pro současnou i budoucí situaci. Zatímco nyní může odlehčit často přetíženým zaměstnancům, zkrátit fronty a zvýšit bezpečnost, do budoucna nabízí řešení obecného nedostatku zaměstnanců v určitých profesích,“ upozornil P. Atanasčev s tím, že aktuálně Konica Minolta jedná o instalaci u desítek firem v České republice a na Slovensku.

Podle odborníků Konica Minolta by se již za pár let mohl u vstupu do každé větší společnosti nacházet dotykový panel s intuitivním ovládáním. Návštěvníci se snadno zaregistrují pomocí občanského průkazu nebo stále rozšířenější bankovní identity a během několika vteřin vstoupí do objektu či kanceláře. Vše je navázáno na využití již dnes používaných technologií, jako jsou QR či čárové kódy, čtečky dokumentů, elektronické karty nebo jazykové moduly. Z panelu e-kiosku se přitom návštěva může spojit pomocí telefonu či videohovoru s osobou, za kterou přichází. Ta má naopak možnost zaregistrovat příchozí i dopředu a umožnit jim například automatický vjezd do podzemních garáží na rezervované parkovací místo.

Návratnost celého řešení se pohybuje mezi jedním a dvěma roky a s ohledem na rozsah instalace budou náklady na pořízení podle Konica Minolta ještě klesat. Technologie je vhodná jak pro recepce hotelů či velkých firem, tak pro administrativní objekty, autosalony nebo rezidenční, průmyslové či logistické areály. „Tam je možné využít řešení rovněž na vrátnicích a vjezdech do areálů, a to jak pro evidenci návštěv, tak pro navádění nákladních vozů na patřičné odbavovací rampy. Jen sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA eviduje téměř dva tisíce členů a podle našich zkušeností je minimálně každý druhý logistický areál vhodný pro zavedení automatizovaného vjezdu a výjezdu,“ připomněl P. Atanasčev.

Jedna z první instalací e-kiosku v ČR se aktuálně připravuje ve strojírenské společnosti ARMATURY Group. „Automatizaci evidence návštěv prostřednictvím e-kiosku vnímáme jako další krok v rámci digitální transformace firmy, kterou procházíme v posledních letech. Konkrétně jsme hledali řešení, jež nám umožní jednak snížit náklady a jednak uvolní ruce našim zaměstnancům, kteří se vedle registrace návštěv věnují i jiným činnostem. E-kiosek navíc plánujeme využít i pro školení příchozích a zaměstnanců v oblasti BOZP,“ popsal Pavel West, IT Manager ARMATURY Group.

 

Moderní a pohodlné řešení přístupu systémy STAR Smart

Při realizaci přístupových systémů je nyní kromě bezpečnosti a spolehlivosti jedním z nejčastějších požadavků klienta také vysoký komfort obsluhy jak pro zaměstnance a personál objektu, tak i pro hosty a návštěvníky. To obvykle znamená bezklíčovou obsluhu, tedy možnost odemykat elektronicky, např. čipem, kódem, otiskem prstu nebo aplikací ve smartphonu.

Elektronický přístupový systém STAR Smart je unikátní, poněvadž dovoluje všechny tyto možnosti libovolně kombinovat společně s klasickým odemykáním mechanickým klíčem. Každý uživatel si tak může zvolit způsob odemykání, který mu nejvíce vyhovuje. Systém STAR Smart je flexibilní nejen z hlediska běžného užívání, ale také správy. Pro objekty s menším počtem vstupů a uživatelů lze spravovat přístupová práva a provádět nastavení systému v uživatelsky přívětivé aplikaci. Pro větší objekty s více vstupy a uživateli je pak pohodlnější pro veškerou správu a nastavení využít software pro PC.

Mobilní aplikace i program pro PC jsou v češtině a umožňují rychlé přidávání nových uživatelů, nastavování oprávnění ke vstupu do jednotlivých dveří včetně možných časových omezení a samozřejmě následné úpravy i rušení přístupových práv. Kterémukoli uživateli lze v reálném čase např. okamžitě odepřít přístup do konkrétní místnosti nebo celého objektu. Stejně tak lze v případě ztráty čipu ihned zrušit jeho platnost a obratem naprogramovat nový. Všechny tyto funkce zvyšují bezpečnost systému a výrazně snižují riziko neoprávněného vstupu. V neposlední řadě lze prohlížet historii vstupů a využít ji mj. třeba ke kontrole docházky. Software rovněž umožňuje propojení s jinými technologiemi, např. s hotelovými rezervačními systémy pro vytvoření bezobslužné recepce, která zajišťuje automatický výdej klíčů nebo čipů.

Přístupový systém STAR Smart umožňuje využívat a vzájemně kombinovat různá zařízení, díky čemuž má zcela univerzální použití a lze jej upravit podle potřeb konkrétního objektu a specifických požadavků klienta. Pro ovládání dveřního zámku se nejčastěji využívají elektromechanická dveřní kování nebo stěnové čtečky. Dále lze do systému zapojit elektromechanické vložky, chytré zámky, nábytkové zámky, a dokonce Keyboxy pro uložení náhradního klíče. Systém tak představuje ideální a flexibilní řešení pro nejrůznější typy objektů od firemních kanceláří a provozů přes administrativní budovy až třeba po ubytovací zařízení.

Více informací o rodině chytrých produktů STAR Smart najdete na www.klicovecentrum.cz.

Kontaktujte nás!

Energetický audit je investice, která se firmě vrátí

Společnost ATALIAN poskytuje svým klientům široké spektrum činností. Patří mezi ně také energetický management a další služby v tomto oboru.

Více nám o tom v rozhovoru řekl Filip Varhol, ředitel divize Energy.

Máme za sebou vzhledem k turbulentnímu období v energetice složité časy. Můžete nám přiblížit současný stav?

Trh se v současné době rozdělil mezi dvě kategorie uživatelů, tj. lidí a firem, na něž dopadla loňská poměrně hektická situace. Tou druhou je kategorie „šťastlivců“ – nebo také dobře připravených jedinců, firem, popř. municipalit, kteří měli z předchozích let nakoupeno na roky 2022 a 2023, nebo dokonce i na rok následující. To znamená, že nebyli přímo zasaženi, nicméně je to přimělo přemýšlet. Existují společnosti, které se už začaly připravovat na skok, jenž pro ně samozřejmě nebude tak razantní jako pro druhou kategorii, která na rok 2023 neměla nakoupené energie, nebo dokonce museli postupně nakupovat i na rok 2022. Ten skok byl pro ně několikanásobný – tří-, čtyř- i pětinásobný. Společnosti se musely detailně zamyslet nad svými náklady. Samozřejmě část toho, co jim spolkly náklady na energie, se promítlo do cen služeb či výrobků pro koncové uživatele. To jsme asi pocítili všichni. Ale věřím tomu, že jsme se z toho poučili a budeme se lépe připravovat na nové situace, které jsme dosud neznali.

Co ATALIAN doporučoval firmě, která se dostala do složité situace?

Z velké části to bylo v podstatě krizové řízení. To znamená, že jsme rozdělovali jednotlivé úkony na ty, které lze udělat okamžitě, a ty, které budou mít přínos až během několika měsíců. Ale je důležité ani v takové situaci nezapomínat na kroky koncepčního charakteru, to znamená, že všechny – byť nárazové – kroky mají vést k dlouhodobému cíli. Nikdy bychom neměli zapomínat na to, že nelze odsunovat opatření, která lze řešit okamžitě, tj. nespotřebovávat energii, nevytápět přes víkendy, snižovat teplotu, probírat s lidmi, co je ještě komfortní teplota, kam až lze s teplotou jít, aby to bylo ještě pohodlné. Pochopitelně je rozdíl v pohodlí lidí v administrativě, kteří sedí celý den za počítačem, a mezi zaměstnanci ve skladových prostorách. Takže máme úkony, které lze učinit okamžitě, a pak ty, které přinášejí rychlý efekt – řekněme v rámci jednoho až tří měsíců. Typicky to může být výměna osvětlení nebo instalace fotovoltaické elektrárny. Pokud však chceme dosáhnout výkonu nad 50 kW, bude třeba i stavební povolení, čímž je celý proces samozřejmě delší.

Čemu se měli v té době klienti vyhnout?

Vyhnout asi není správný pojem, spíše jsme určitě nedoporučovali realizovat vyloženě projekty s dlouhou dobou návratností např. zateplovat objekty nebo rekonstruovat kotelny, pokud nebyl technický stav objektu vyloženě špatný, i když jsme měli třeba nějaké požadavky na instalaci elektrokotlů nebo tepelných čerpadel. Teď mluvím nejen o cenovém i bezpečnostním hledisku. Vždy jsme doporučovali zachovat bivalentní zdroje, to znamená, pokud to bylo možné, tak ponechat aktuální stav, například plynovou kotelnu, a přidat nějaký nový zdroj. A podle aktuální situace si vybrat, jak se bude zásobovat energií daný objekt či areál.

Zároveň do takového rozhodování mohou vstupovat v některých okamžicích i dotace…

Ty ale ne vždy musejí zapadat do naší koncepce, je tedy třeba si všechno dobře spočítat, aby nešlo pouze o „hurá akci“ na vyčerpání dotace. Podniky si musejí nastavit dlouhodobý cíl na snižování energetické náročnosti. Znamená to, že v období blahobytu se prostě daří, energie mají nízké ceny a firma prosperuje, a pak tu je období, kdy řešíme nějakou krizi, ať už se týká cen energií, nebo odbytu zboží či služeb. Ale vždy je třeba myslet koncepčně dopředu. Nejvíce si vážíme klientů, kteří investici do energetických projektů na snižování náročnosti berou, jakožto diverzifikaci výnosů z podnikání.

… a jak tedy koncepčně areál uchopit?

To se pak dostáváme třeba ke studiím proveditelnosti nebo koncepčním energetickým studiím, které by měly říct, jaké je třeba udělat kroky v jednotlivých letech a jak by na sebe měly navazovat. Typickým produktem této koncepce, v podstatě souhrnu opatření, je například energetický audit. Mnoho společností sice energetický audit podstupuje, nicméně jsme často cítili, že ho prostě považují za splnění nějakého závazku či legislativní povinnosti. A najednou cítíme, že se to dostává do vyšších pater managementu a řeší se to. Protože už nejde jen o desítky či stovky tisíc korun, ale mnohdy jsou to miliony. Proto jsou firmy ochotny o otázce koncepce a auditu daleko více diskutovat, řešit ji detailněji. Ale také očekávají, že to přinese požadovaný efekt. To znamená, že to nebude něco, co jim bude ležet v šuplíku a jednou za čtyři roky se to opráší. Opravdu se půjde po navrhovaných opatřeních a číslech, aby to dávalo hlavu a patu. A nosnou myšlenkou musí být to, že se energetický audit musí zaplatit bez ohledu na to, co stojí – ať je to 150 000 nebo 750 000 Kč. Nesmíte na něj pohlížet jako na „nějaký“ výdaj, ale jako na investici, která se vrátí. A pokud do tohoto období přijde nějaká dotační akce typu podpora kotlů, tepelných čerpadel nebo fotovoltaiky – a nám to dává hlavu a patu, tedy nám to zapadá do koncepce – tak proč toho nevyužít?

Jaká okamžitá opatření jste doporučovali klientům?

To nejsou ta, která jsem zmiňoval – typu přidejte nový zdroj nebo vlastní zdroj energie – ale taková, která se dají udělat prostě ze dne na den. Už po dvou až třech dnech od analýzy, tedy sběru dat. Podívali jsme se na teploty, na směnnost provozu, jak se pohybují lidé v určitých časech, jaké jsou doporučené teploty apod.

Takže tedy ta, která mohou okamžitě začít fungovat?

Ano – a už jsme si to vyzkoušeli také sami na sobě, protože sedíme ve Waltrovce, kde je téměř 1 000 m2 administrativních prostor. Stejně tak jsme řešili, jaká je komfortní teplota v našich kancelářích. Řešili jsme, kdy přichází první zaměstnanec – a v případě, že jde o nějaký extrém, kdy je tu už v 5.30 ráno, zda je správné už tou dobou mít nastavenou tu úplně komfortní teplotu, nebo je naprostá výjimka, protože jádro se schází později, někdy mezi sedmou až osmou hodinou. Tak je to v podstatě hodina k hodině, pak den ke dni, a pokud se bavíme o víkendech nebo o svátcích, kdy tu nikdo není a lze nastavit útlumy. Takže jsme to stejně tak analyzovali u klientů, mluvili jsme o teplotách, a to jak individuálně, místnost po místnosti nebo budovu po budově, jak řídit prostory a nastavovat hodnoty při vytápění či chlazení. Ale daleko důležitější, než o jaké jde prostory, je skutečnost, jak se o ně klient dosud staral a pečoval o ně do chvíle, než jsme do nich přišli a snažili je optimalizovat. 

Jaká je v tomto směru vaše klientela?

My se staráme převážně o větší klienty, hlavně je to bankovní sektor, retailové, průmyslové a obchodní areály. Zde se otázkou energií velice významně zabývají – uplynulé období k tomu všechny přimělo.

Dá se procentuálně vyjádřit ta počáteční úspora, kdy je objem úspor i pro vás motivační složkou odměny?

Nabízíme různé varianty – někdy tvoří variabilní složku našeho ohodnocení třeba to, kolik se ušetří, a to si nastaveným poměrem dělíme s klientem. Úspora po nastavených opatřeních se pohybuje někde mezi 15–20 %. Pokud máme na celé situaci hledat něco pozitivního, tak určitě je to jedna z věcí, které se začala věnovat mimořádná pozornost. 

Kdybych si dnes chtěl založit firmu, jakou strategii doporučíte pro nákup energií?

Myslím, že situace nás naučila, že pokud člověk není rozhodnutý do obchodování s energií vkládat opravdu velké úsilí a čas, znamená to najmout si na to specializovanou společnost, nebo dokonce zaměstnat člověka, který se o to stará. Nemám na mysli člověka, který má na starosti celý FM včetně správu budovy, ale opravdu takového, který se denně zabývá obchodováním s energiemi. Jinak je nešťastné se do nějakého postupného nákupu energií pouštět. Často to totiž svádí k tomu, že si člověk říká: „Zítra by mohla být cena ještě lepší, já si raději chvíli počkám na lepší okamžik.“ Takže pro někoho, který se tomu nevěnuje do hloubky a na denní bázi, je to v podstatě takový gambling. 

Co to tedy znamená?

Vybrat si na začátku správnou cestu. Pokud tomu chci opravdu věnovat úsilí a čas, tak si najít odbornou firmu, která se tomu věnuje, nebo mít fixovaný produkt – otázkou je na jak dlouho. Na začátku jsme mluvili o šťastlivcích, kteří měli ceny zafixované na tři čtyři roky. Myslím si, že trh se vyvíjí, takže fixace na čtyři až pět let může být nyní spíš k neprospěchu. 

To znamená fixace ano, ale na kratší časový úsek?

V této chvíli jsou kratší fixace pravděpodobně zajímavější, protože nikdo neříká, že za půl roku si nemůžete zafixovat další rok. Na druhou stranu je fixace pro společnosti zajímavá tím, že vidí ty náklady. To znamená, že s ním mohou kalkulovat ve výrobě, ve službách, započítat ho jako náklad do konečného produktu. 

Radíte velkým firmám, jak se mají vyrovnat s růstem cen energií. Dokážete poradit i jednotlivcům?

ATALIAN Energy, stejně tak, jako další divize, je zaměřena na B2B business. Nicméně například pro naše zaměstnance jsme připravili interní příručku, jak by měli hospodařit s energiemi v domácnosti. Opatření a doporučení jsme rozdělili na ta, která můžete udělat okamžitě, na krátkodobá s návratností během půl roku a pak ta, která jsou na delší dobu. Ta krátkodobá opatření (jak méně topit, svítit či chladit, nárazově větrat) by v souvislosti s nedávnou edukací měla být známá témata. Pro střednědobá opatření mě napadá stejné přirovnání, že když budete vybírat nové prostory, je podobné, jako když si domů půjdete koupit nový spotřebič. Můžete mít pračku se sušičkou za 14 000 Kč, nebo také za 20 000 Kč. Je třeba se podívat na to, jestli ten rozdíl v ceně se vám vrátí. Ta dražší má třeba tepelné čerpadlo a propracovanější eco režim, takže bude pro vás daleko přijatelnější a ty peníze se vám po dvou až třech letech vrátí. A stejně tak by to mělo být s přístupem k prostorám. To znamená si opravdu udělat technickou due diligence vytápění nebo chlazení daných prostor, jak lze ovládat teplotu a komfort v jednotlivých místnostech. Důležité je, zda má domácnost nějaký vlastní zdroj energie, tj. zda jste tedy částečně soběstační na tom, co se děje venku, popř. zda se vám vyplatí dělat nějaká další opatření na vlastní náklady.

Co je aktuální pro ATALIAN Energy?

ATALIANU se snažíme o komplexní provázání s FM jako takovým, to znamená, že divize Energy patří současně mezi podpůrné služby, ale zároveň také stojí vedle FM jako by to byly spojené nádoby. V objektech, kde se staráme o technickou podporu, o měření a regulaci, to dává velký smysl pro nás i tak pro klienta. Na místě máme potřebnou elektroniku, hardware i vzdálený přístup člověka z dispečinku, ale zároveň tam máme své techniky, jejichž oči jsou v mnoha případech nenahraditelné. To znamená, že si zkracujeme reakční dobu, a pokud dispečink udělá nějakou změnu, dokážeme si velice rychle potvrdit, co se stalo v místnosti nebo v objektu. Takže pro nás to stále představuje ucelený řetězec. Analyzujeme data, protože máme vlastní oddělení měření a regulace, které dokáže zpracovat nový projekt, ale také realizujeme projekty našich klientů. Aktuálně se staráme zhruba o 250 objektů, kde řešíme měření a regulaci, máme vzdálený přístup, kontrolujeme data, řešíme servisní zásahy, můžeme na dálku nastavovat víkendový režim, upravovat teplotu. Pro klienty bylo velkou přidanou hodnotou, že jsme dovedli opravdu rychle reagovat a během jednotek dnů jsme dokázali upravit v podstatě celý kalendář a nastavení teplot. Významně se zde osvědčuje, že pokud zvýšíte teplotu o jeden stupeň – nad 20–21 °C, je třeba vynaložit 6 % energie navíc a při chlazení je to dvojnásobek. Takže pokud z 22 °C chladíte na 21 °C, potřebujete o 12 % energie více. To jsou relativně vysoká čísla a my jsme byli schopni se někde dostat během opatření na úsporu 15–30 %, protože jsme k objektům nebo místnostem začali přistupovat opravdu individuálně.

Text: Arnošt Wagner, Foto: Archiv ATALIAN

Automatizace má své limity. Když stroje stávkují, člověk nic nezmůže

Správce tří budov u metra Prosek a dvou dalších v Libni je zastáncem jednoduchých řešení, která dávají smysl, a s trendy v digitalizaci je opatrný.

S Jiřím Čížkem, facility manažerem ze společnosti STRABAG Property and Facility Services, jsme si povídali (nejen) o automatizaci procesů v budovách. 

Jak dlouho se staráte o tři domy Prosek Pointu?

Mám je na bedrech 15 let, tedy od jejich otevření.

Máte pod sebou ještě další budovy?

Spravuji tři budovy Prosek Pointu, na Invalidovně máme napůl s kolegou budovu Rustonka J&T Banky a nově mám na starosti ještě Rustonka Court.

Jak se to dá zvládat?

Mám k dispozici asistentku na administrativu a dole v Libni mám ještě kolegu. Je to pestrá práce, zvládat musíme.

Změnila se za poslední dekády, kdy jste na tomto místě, správa budov? Svět se stále více digitalizuje, sílí tlaky na udržitelnost budov, to vše se musí do vaší práce promítat.

Vývoj jako takový závisí vždy především na tom, jak se k tomu postaví majitel domu. Pokud chce jen peníze a nic dalšího ho nezajímá, většinou to za nic nestojí a facilitka má problém.

To se vám stalo?

Mám štěstí na rozumné majitele. J&T Real Estate řeší problémy včas, což mi šetří nervy a jim peníze.

Jaké úspory energií v budovách dávají ještě smysl?

Zatím jsme po dohodě s majitelem instalovali LED žárovky ve společných prostorách. Spotřeba tím klesla z 1 200 MWh na 970 MWh, což už je znát i na penězích – největší úspory byly v garážích, tam jely zářivky skoro nonstop. Teď se chystáme měnit žárovky za LED ještě v nájemních částech budov. Tam už úspora nebude tak markantní.

Máte spočítanou návratnost?

Ve společných prostorách jsme ji spočítali na zhruba pět let, v nájemních částech počítáme se sedmi až devíti lety.

Solární panely na střechu řešíte?

Máme s majitelem v plánu udělat solární panely na jižní a západní fasádě – místo klasických modulů, které tu teď jsou. Nikoli tedy na střeše, tam není dost místa.

To už jsou přece jen vyšší investice.

To ano, návratnost máme spočítanou na 10–12 let, což je celkem dlouho. Jsme schopni takto vyrobit 300–400 MWh, tedy necelou polovinu. Zbytek stejně musíme dokoupit.

Tepelná čerpadla ve hře nejsou?

Diskutovali jsme to, ale přínosy nejsou v našem případě jednoznačné. Jedeme na výměníkovou stanici přes Pražskou teplárenskou, nemáme tu klasické kotle, což je celkem výhodné. Navíc například klienti amerických společností chtějí ve svých prostorách maximálně 21 °C – na to stačí, aby přišlo do práce 30 lidí a nemusíme topit vůbec. Tepelná čerpadla pak ztrácejí smysl. 

Požadavky na nižší teplotu v kancelářích jsou spíš dobrou zprávou vzhledem k úsporám. Nebo ne?

Spravuji ještě jednu budovu v Libni, je to banka. Tam chtěli ukázat, že to není problém. Snížili na teplotu 20 °C. Stížností bylo tolik, že zvýšili na 21 °C. Stížností bylo pořád hodně, takže se vrátili zpět ke 23 °C. U nás na Proseku jsme snížili z 23 na 21,5 °C. To by samo o sobě byla úspora, ale nesměly by vzrůst ceny. Ve finále jsme tedy sice snížili spotřebu o nějakých 12–14 %, ale zůstali jsme zhruba na stejných platbách. 

Klíčová je pro vás tedy elektřina. Kde se dá ještě ubrat na její spotřebě?

Dělali jsme například velký upgrade chladicích jednotek. Měli jsme 800kW stroje na každé straně, díky jejich výměně jsme stáhli spotřebu asi na třetinu a nové přístroje jsou zároveň zhruba o 20 % výkonnější. To už jsme na nějaké čtvrtině až pětině původní spotřeby.

Jak se stavíte k digitalizaci? Týká se i vámi spravovaných budov?

Připravuje se tu něco jako digitální recepce. Místo usměvavé paní recepční bude návštěvník komunikovat s displejem, kde bude virtuální paní, která vás pošle ke správnému výtahu. Automatizaci tedy postupně dostáváme do objektu.

Co systémy měření hodnot, řízené vytápění, osvětlení… Tam automatizovat nebudete?

Přecházíme na novější typ měření a regulace vzduchotechniky, na to je třeba už mít připravené jednotky. Pokud tomu tak není, je skoro nemožné to za normálního chodu vyřešit. Nahradit starou technologii novou jsou investice v řádu milionů až desítek milionů korun. Nemáme ve správě úplně staré budovy, a tak předpokládám, že podobné věci se dostanou znovu na stůl třeba za 10 let. Ale abych neodbočoval od odpovědi, máme třeba automatizovanou řídicí jednotku na vnější žaluzie, která je stahuje podle denní doby a síly slunečního záření. Nesmí tedy foukat vítr, to je pak nestáhne, aby se nepoškodily.

Jsou podle vás investice do automatizace návratné?

Mám zkušenost s novými budovami v Libni, o kterých jsem už mluvil – tam tyto systémy fungují od začátku. Návratnost posoudit neumím, ale vím, že automatické procesy mají své limity. V jedné kanceláři námi spravovaného objektu například přestalo fungovat čidlo, takže se místnost po příchodu ani nerozsvítila. Nerozběhly se procesy související s větráním, měřením, topením či chlazením, které jsou na přítomnost člověka nastavené. Volali mi, ať to rozsvítím ručně, ale musel jsem je zklamat, to bohužel nejde. Byl to docela problém, protože to byla kancelář ředitele…

Jsou dnes – oproti situaci před 15–20 lety – facility manažeři a developeři v těsnějším kontaktu už ve fázi projektování budov? Všechna úsporná řešení, o nichž mluvíme, je ideální mít naplánovaná už na začátku.

Mám zkušenost z budovy Rustonka, kde k propojení developera a facility managementu došlo už ve fázi projektu. Prosek Point jsme převzali po jiné facilitce, která byla pro majitele příliš nákladná. Takže ano, ten trend většího propojování developerů s facility manažery pozoruji.