Digitalizace hýbe naším oborem, ale zámek je zámek

Cech mechanických zámkových systémů ČR (CMZS) vznikl v roce 1994 jako nezisková organizace. Dnes funguje jako respektovaný a státem uznaný garant různých služeb souvisejících se zabezpečením a sdružuje desítky odborných firem.

Hovořili jsme o tom s předsedou představenstva cechu Tomášem Pospíšilem.

Na webu vašeho cechu píšete, že jste „státem pověřeným odborným garantem v oblasti mechanického, mechatronického, elektronického a kombinovaného zabezpečení majetku“. Znamená to, že když si budu chtít vybudovat zabezpečovací systém ve firmě, budete mi garantovat kvalitu služeb? Že mě firma nenapálí?

V úhrnu lze říci ano, pokud využijete služeb členů CMZS, nemělo by se stát, že vás firma „napálí“. Určitě vám nabídne řešení za obvyklé ceny na trhu. Existují samozřejmě cenově dražší i levnější alternativy a je jen na vás, zda si pořídíte prémiovou značku nebo ne.

Proč by společnosti, které řeší zabezpečení budovy, měly využít služeb vašich členů?

Jsme tradiční odborná oborová asociace s 29letou historií. Sdružujeme profesionály i výrobce a distributory prostředků k zabezpečení majetku a objektů. Zákazníkům – ať jde o občany, nebo firmy – dlouhodobě a koncepčně doporučujeme, vysvětlujeme, nabízíme a montujeme správná, účinná, certifikovaná řešení zabezpečení včetně prevence.

Znamená to, že sdružujete hlavně velké firmy?

Sdružujeme celý řetězec členů – od vzniku výrobku, jeho zkoušení, kvalifikovaného prodeje až po finální službu odborné montáže a následný servis. Naši členové se dělí na drobné firmy, větší společnosti, výrobce a velkoobchody. Mezi ty první patří zámkaři, kteří prodávají vložky, zámky a řežou kopie klíčů, zámečníci či nouzové otvírací služby. Větší firmy podnikající v zabezpečení vám zabezpečí objekt komplexně, například systémem generálního klíče v kombinaci s elektronickým přístupovým systémem a doplňujícími prvky, jako je alarm, kamery, PCO apod. Výrobci a velkoobchody uvádějí a distribuují bezpečnostní produkty na trh. Specifickým typem člena je státem akreditovaná zkušební laboratoř, která výrobky certifikuje.

Co je třeba udělat pro to, abyste se stali státem pověřeným garantem?

Státem pověřeným garantem jsme se stali před více než 10 lety, kdy jsme začali spolupracovat s Ministerstvem vnitra ČR, konkrétně odborem prevence kriminality. A to na základě cechovního projektu Bezpečná země, jehož jsem autorem.

Jak chcete přispět k bezpečnosti země? 

Jedná se o prevenční projekt, který laickou a velmi přístupnou formou vysvětluje zásady správných způsobů zabezpečení – na co si dát pozor, jak postupovat, čeho se vyvarovat a zejména jaké produkty si vybírat. Ať už jde o dodavatele, nebo montáž. K tomu slouží Katalog doporučených výrobků, což je tištěná a elektronická publikace, která provádí celou problematikou zabezpečení budov včetně nabídky produktů od tradičních tuzemských i evropských prověřených výrobců. Tyto produkty, pokud jsou instalovány některými z členů CMZS, by pak měly mít odbornou garanci montáže a zajištění správné funkčnosti. A především by si měl zákazník být jistý, že pro daný typ a místo zabezpečení byla vybrána správná velikost, síla či úroveň zatížení instalovaného zařízení. Tento projekt se neustále rozvíjí podle inovace a digitalizace i do systémů zabezpečení. Začínali jsme s čistou mechanikou. Pak se přidala mechatronika a dnes je to také elektronika a kombinace těchto způsobů zabezpečení objektů. V současnosti řešíme a do projektu i jeho katalogu přidáváme téma kybernetické bezpečnosti produktů zabezpečení.

Co má z projektu Bezpečná země váš cech?

Projekt je odrazovým můstkem hlavně pro naše členy, kteří na jeho základě nabízejí své služby a produkty provozovatelům, facility manažerům či správním firmám. Přes CMZS žádný kontrakt nejde – jsme nezisková organizace i z důvodu spolupráce se státním sektorem, tedy i jeho záštity. Předkládáme a propagujeme správné způsoby zabezpečení a odkazujeme na členskou základnu. Cech MZS ČR společně s ministerstvem vnitra a Policie ČR je nositelem know-how – správných, účinných, certifikovaných způsobů a prostředků zabezpečení z obecného hlediska. A zákazník má k dispozici již zmíněný Katalog doporučených výrobků a seznam členů, aby si vybral produkt i toho, kdo jej má namontovat.

V čem má pro zákazníka projekt Bezpečná země přidanou hodnotu?

V jistotě, že dostane korektní a relevantní informace. V jistotě, že získá nabídku řešení a produktů, které skutečně pokrývají jeho reálné potřeby a jsou vhodně dimenzovány pro jeho objekt. Většina ostatních prodejců chce prvořadě prodat, a tak naslibují i nemožné. Nebo velkoobjemově dovážejí zboží a nabízejí jej po internetu za lákavé peníze… Zákazníci často podlehnou neuvěřitelné ceně, ale neuvědomí si, že k produktu takový dodavatel nenabízí vůbec žádný servis, natož odbornou montáž. A to jsou všechno věci, které při úvodní levné koupi následně velmi prodražují finální dílo. Nezřídka se setkávám se situací, kdy i zkušenější facility manažeři a správci ve snaze všemožně ušetřit nakoupí produkty, které si sami namontují. Neexistuje k nim často ani český návod – a ve finále řešíme jejich nefunkčnost, neodbornou montáž či poškození. Výsledkem pak je nutná dodávka a instalace zcela nového produktu. S tím jsou opět spojené vícenáklady, nehledě na to, že část objektu je pak dočasně nezabezpečená.

Co musí splňovat uchazeč o členství v CMZS?

Členem se může stát pouze fyzická či právnická osoba s čistým trestným rejstříkem, podnikající v oboru zabezpečení, která je vyučena, respektive disponuje oborovou kvalifikací či rekvalifikací na profesi zámkař (podle Národní soustavy povolání). Samozřejmě musí mít příslušné živnostenské oprávnění včetně koncese k poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob. A zároveň taková osoba musí doložit prokazatelnou praxi tří a více let a musí ji doporučit garant, tedy stávající člen CMZS.

To vše je třeba k přijetí?

Následně je přijat, nebo nikoli. Hlasuje o tom valná hromada, před níž se představí adept i jeho garant. Pokud je přijat, následuje roční lhůta, než získá cechovní členský list. Odbornost, praxe a zkušenosti jsou tím nejdůležitějším kritériem. Stále se jedná o řemeslo, tedy zručnost, cit a profesionalitu, vlastnosti, s nimiž je zejména dnes nutné přistupovat k různorodým zakázkám – od pořízení kopie klíče až po rozsáhlé elektronické přístupové systémy. Naši členové, a to je důležité, se vstupem do CMZS zavazují, že budou ctít a dodržovat etický kodex, který má základy v kodexu Hospodářské komory ČR, jejímž členem je náš cech. Je to souhrn pravidel čistého, fér obchodování, udržení zdravé hospodářské soutěže a vyvarování se nekalých praktik.

Co když člen poruší etický kodex?

Pokud zjistíme, že není kodex dodržen, je se členem zahájeno kárné řízení – nebo je rovnou vyloučen. Pro zákazníky by to tedy mohlo fungovat jako první síto. Mají na výběr, koho na trhu osloví. Věřím, že člen CMZS, který je ověřeným subjektem s prokazatelnou historií, zkušenostmi a drží se jasných pravidel, pro ně bude jasnou volbou.

Když se na to podíváme z druhé strany: Jakou motivaci by měla mít firma, která se chce stát členem cechu? Tedy vedle toho, že získá více zakázek?

Benefity pro naše členy jsou mj. informace z první ruky od výrobců. Pořádáme také pravidelná setkání k výměně zkušeností a dobré praxe, děláme pravidelná odborná školení k neustálému zvyšování kvalifikace. Dále je to zmiňovaný projekt Bezpečná země, na jehož základě mohou naši členové sami oslovovat zákazníky – nebo zákazníci členy. V současnosti navíc jednáme s ministerstvem vnitra o dalších výhodách pro členy. V období nejtvrdšího lockdownu při pandemii covidu jsme například byli jedinou asociací, která pro své členy vyjednala na ministerstvu průmyslu a obchodu výjimku z uzavření maloobchodních provozoven.

Máte zpětnou vazbu od zákazníků, kteří realizovali zabezpečení prostřednictvím vašeho cechu?

Ano, kladných zpětných vazeb máme hodně, a to jak z komerčního sektoru, tak z měst a obcí, kde jsme uskutečnili zabezpečení objektů. Zákazníci vítají třeba i to, že téměř nikde jinde než u CMZS nemají možnost si ověřit, zda od prodejce dostávají skutečně certifikované zboží nebo relevantní informace. Mnoho prodejců na trhu zcela záměrně zaměňuje certifikáty a normy. Důvod je prostý – problematika norem a zkušebnictví je poměrně složitá a značně rozsáhlá. Obchodníci často spoléhají na to, že spotřebitel nedokáže rozlišit, co je pravda a co ne. Ani facility manažeři se často v problematice neorientují do hloubky. Nevědí, co je přesně ve vyhláškách, co má mít jaké normy, splňovat jaká kritéria atd. Nejednou jsme řešili dotaz spotřebitele na dodávku dveří, které měly být protipožární, ale výrobce a dodavatel nebyli schopni doložit příslušné certifikace. Totéž se týká bezpečnostního kování, panikových či únikových produktů, cylindrických vložek a dalších prvků zabezpečení.

Pořádáte pro zákazníky také nějaká odborná školení?

Ano, zejména pro facility manažery a provozovatele budov jsme v loňském roce uskutečnili pilotní projekt v oblasti „Jak správně zabezpečit evakuační a únikové cesty“. To je velmi problematická záležitost, nejvíce u obchodních center, kde to často bývá v rozporu s požárními směrnicemi. Školili jsme na toto téma i pracovníky HZS. Také další témata jsou velmi aktuální – proč si raději pozvat odborníka pro navržení systému generálního klíče, nebo jak zabezpečovat pláště budov a následně vnitřní trakty. Umíme sestavit i školení na míru.

Lze ještě něco vylepšovat v zabezpečení budov?

Dnešní administrativní, víceúčelové či veřejné budovy, ať už jde o obchodní centra, office parky a další, musejí splňovat ty nejvyšší standardy snadné obslužnosti, bezpečnosti, integrace do systému inteligentního řízení i designu. Takže př zabezpečení budov se zaměřujeme na dvě hlavní hlediska: na specifikaci veškerých přístupových bodů na plášti budovy a následnou detekci pohybu osob uvnitř. Pak se tato hlediska dělí podle účelu budovy, reálné či očekávatelné fluktuace osob i podle jejich rozdělení – zda jde o zaměstnance či návštěvníky, personál údržby, úklidu, ostrahy nebo jaká je míra či nutnost řešit přístup osob s handicapem. Záleží také např. na tom, zda jsou v budově nebo jejím přilehlém okolí garáže, propojovací trakty a další objekty. Podle toho pak jsou identifikována rizika, tedy bezpečnostní hrozby, jejich množství a typy, která se v budově mohou vyskytovat. Na základě toho je zpracováno doporučení, jakými prostředky či způsoby a režimy by mělo být řešeno zabezpečení objektu.

Jaká jsou ta rizika konkrétně?

Je to třeba nekontrolovaný přístup neoprávněných osob do objektu. V důsledku toho vznikají škody buď na majetku, nebo kvůli ztrátě informací. Stejně tak musíme minimalizovat zdravotní hrozby, takže jsou žádané i systémy detekce infikovaných osob na vstupu do objektu. I takové řešení znamená bezpečnost objektu, řešenou mechanickými, elektronickými a dalšími zábrannými prostředky.

Narážíte na inteligentní řízení budov?

Tlak na integraci zabezpečovacích systémů do inteligentního řízení budov nebo vytvoření autonomního systému zabezpečení pro vzdálené řízení za pomoci třeba čipových karet, PIN kódů či e-keys v mobilní aplikaci či otisků prstů je velmi silný. A to v důsledku pokračující digitalizace. Je přirozené řešit maximum možných situací v reálném čase (proto také často vzdáleně přes cloud nebo server) a zároveň zvyšovat komfort obsluhy oprávněným osobám. Dnešní možnosti a produkty na trhu dovolují takřka cokoli. Nicméně mechanika neboli fyzická zábrana – zamezení vstupu uzamčením, závorou, zámkem nebo bezpečnostními dveřmi je a nadále zůstává naprostým základem, bez něhož nemůže být instalován jakýkoliv elektronický systém a zabezpečení.

Vnitřní prostředí a vzduchotechnické systémy

V kancelářích a průmyslových objektech se vnitřní prostředí v mnoha ohledech liší – už proto, že účel těchto prostor je odlišný. 

V kancelářských budovách se převážně pracuje s papíry a elektronickými zařízeními, zatímco v průmyslových objektech se vyrábí, zpracovává nebo skladuje zboží; navíc se v nich často nachází i větší počet strojů, které generují hluk a prach, což pochopitelně může ovlivnit kvalitu vnitřního prostředí. Kancelářské budovy bývají navrženy tak, aby minimalizovaly rušení a poskytovaly klidné a příjemné pracovní prostředí. Větší důraz je zde kladen na design a estetiku, zatímco v průmyslových objektech se kladou vyšší požadavky na funkčnost a praktičnost.

Rozdílné požadavky pro kanceláře a výrobní budovy

Oba typy budov také mohou mít rozdílné nároky na vytápění, klimatizaci a ventilaci. Kancelářské budovy jsou často klimatizovány a vytápěny pro nastolení pohodlných pracovních podmínek, zatímco v průmyslových objektech obvykle vznikají specifické podmínky, které jsou přizpůsobeny požadavkům výroby.

Dalším faktorem může být požadavek na bezpečnost. V průmyslových objektech často bývá vyšší riziko úrazů a havárií, takže je třeba klást vyšší důraz na bezpečnostní opatření a náročnější protipožární opatření.

Celkově lze říci, že vnitřní prostředí budov kanceláří a průmyslových objektů se může lišit v mnoha ohledech, proto je nutné přizpůsobit návrh a výstavbu každého typu budovy konkrétním potřebám a požadavkům.

Základem je údržba

Nároky na údržbu vzduchotechnických (VZT) systémů závisejí na podmínkách v každé budově jak v průmyslu, tak v kancelářských budovách, nicméně obecně platí několik pravidel.

Prvním krokem při údržbě větrání je pravidelná kontrola celého VZT systému. Ta zahrnuje vizuální kontrolu větracích otvorů a filtrů, aby bylo zjištěno, zda jsou čisté a nezanesené, a aby byly odstraněny případné překážky.

Dalším důležitým prvkem údržby VZT systémů je pravidelná výměna filtrů. Filtry větracího systému slouží k zachycení prachu, pylu a dalších nečistot, které mohou být škodlivé pro zdraví a mohou ovlivnit kvalitu vnitřního prostředí. Pravidelná výměna filtrů zajišťuje, že větrací systém bude stále schopen dostatečně čistit vzduch.

Důležité je také pravidelné čištění kanálů a větracích otvorů. Tyto části VZT systému mohou být zaneseny prachem, špínou a dalšími nečistotami, což může snížit účinnost větrání. Pravidelné čištění těchto částí zajišťuje, že vzduch bude v budově cirkulovat efektivně.

Kromě pravidelné údržby je také důležité zajistit, aby větrací systém byl navržen a instalován těsný. Pokud je větrací systém nesprávně navržen nebo instalován netěsně, může to vést k neúčinnosti větrání, nebo dokonce k ohrožení zdraví. Může také zásadním způsobem ovlivnit provozní náklady na provoz VZT systémů.

Celkově lze říci, že pravidelná údržba VZT systémů spojená s čištěním a kontrolou těsnosti je nezbytná pro udržení kvality vnitřního prostředí budovy, zajištění zdraví a pohody lidí v budově a k udržení provozních nákladů společně s minimalizací dopadu škodlivin na životní prostředí.

Kanceláře, do kterých se budete těšit

Kanceláře, které pocházejí od architektů CAPEXUS jednoznačně poznáte. Ohromující design, efektivní rozmístění interiéru pro samostatnou práci a spolupráci a v neposlední řadě spokojení zaměstnanci. To jsou znaky, podle kterých poznáte, že pracovní prostředí vytvářel CAPEXUS. Přes 12 let mění atmosféru startupům i velkým korporacím. Více než 500 projektů se může chlubit interiérem od těch nejlepších designérů, architektů a odborníků na workplace.

O působení firmy CAPEXUS na trhu i o budoucí podobě kanceláří jsme hovořili s  Ing. Arch. Lucií Hudák Malou (Head of Workplace consultancy) a Ing. Apolenou Weissovou (Product development manager)

 

Ing. Arch. Lucie Hudák Malá v nových prostorách CAPEXUS na Praze 5

Jaké jsou prognózy po covidové době v segmentu kanceláří pro rok 2023? 

LM: Vyhlídky pro letošní rok jsou takové, že firmy přemýšlejí o pracovních prostorech úplně jinak, než tomu bylo před covidem. Uvažují, jak vlastně lidi – zaměstnance – na základě toho, co potřebují k práci, opět přilákat do společných prostor. V dnešní době už není nutné vytvářet individuální pracovní místa, ale je třeba připravit prostor, kde se jim bude dobře fungovat. V celé řadě firem dochází k určitému restartu a zamýšlejí se, jak to budou řešit. Odklánějí se od hierarchie fungování společností, tedy že manažeři by měli vlastní velké kanceláře. Nyní se firmy přiklánějí ke kancelářím, které jsou sice primárně určeny pro manažery, ale v době, kdy nejsou přítomni, lze využívat prostor pro mítinky, jako místnosti pro hybridní schůzky apod. Takže se otevírají daleko širší možnosti, jak navrhovat prostory kanceláří pro lidi. Znamená to, že do pracovních prostor vnášíme myšlenky diverzity, inkluze, navrhuje i kanceláře pro handicapované zaměstnance. Kanceláře je třeba přizpůsobovat také pro kratší pracovní úvazky. Pokud nemá zaměstnanec v pracovní smlouvě uvedeno pevné pracovní místo, může zaměstnavatel k prostorám přistupovat daleko flexibilněji a zároveň zaměstnávat více lidí na poloviční úvazky apod.

 

To je celkem dost zásadní pohled na novou situaci.

LM: Když si vezmete stav v nedávné minulosti – co člověk, to místo. Pak přijde člověk na 40 % úvazek a hned vám dojde, jak moc to bude neefektivní. Takže ve chvílích, kdy nepřemýšlíme o pracovních prostorech tradičním způsobem, otevírá nám to dveře hledat nové zaměstnance v různých vodách. A sehnat vhodné lidi, to je dnes velké téma.

 

Ing. Apolena Weissová a designový hasicí přístroj AMPLLA

Jak poradíte v situaci, kdy si firma uvědomí, že v dané situaci už nepotřebuje tak velké prostory. Ale na druhou stranu vznikají na trhu společnosti, které potřebu velkých prostor pro svůj dynamický rozvoj mají… 

 AW: Samozřejmě ve firmách pracuje velké množství lidí různého profesního zaměření a je nutné si ověřit, jaké jsou jejich konkrétní potřeby pro práci. My často začínáme tím, že připravíme anonymní dotazník, na nějž odpovídají řadoví zaměstnanci. Tak zjistíme, jak jsou spokojeni v současných prostorech, zda se jim v nich dobře pracuje, nebo by raději na home office, jak funguje hybridní způsob práce atd. Dále organizujeme workshopy se zástupci různých týmů, protože si dokážeme představit, že jiné potřeby mají jednotlivci a jiné týmy. Někdy může být introvertní zaměstnanec velice spokojený doma, ale tým potřebuje, aby se potkávali. Takže je důležité znát potřeby týmů, aby spolu všichni dobře komunikovali. Dále hledáme optimální návaznost různých oddělení, která potřebují být blízko sebe. Ale zároveň i zjišťujeme, co příliš nefunguje. Například, že marketing málo spolupracuje s obchodem, takže zároveň odkrýváme podobné příklady a hledáme variantu, aby mohli sedět v sousedství(pracovní zóna dedikované týmu) , situace se zlepšila apod. My vlastně takovou analýzu připravíme, rozebereme a zjistíme, jak je na tom firma z pohledu digitalizace. Zda – a jestli vůbec – lidé ve společnosti mohou pracovat flexibilně, jak je na tom firma v otázce flexibility vůči svým zaměstnancům, zda jim vůbec umožňuje pracovat na dálku. Nebo zda z pohledu diverzity má vizi, že bude zaměstnávat více handicapovaných lidí nebo na částečný úvazek maminky na mateřské a zda lze třeba v prostorách firmy vytvořit místo pro dětskou skupinu. Takže analyzujeme současný stav, ale i ten budoucí – co by firma vlastně chtěla a potřebovala. To následně předložíme managementu a s vedením společnosti pak tvoříme základní představu, zadání celé studie, ve spolupráci s celým projektovým týmem z IT, HR, samozřejmě z oddělení office, finance, takže je tam velká různorodost. S firmou pak společně sestavíme tým, který na základě vize realizuje představu managementu. Ale v první chvíli je důležité dát doporučení vedení firmy na základě zhodnocení stávajícího stavu. Oni nejsou v takovém kontaktu se všemi lidmi ve firmě a mohou se jen domnívat, co si lidé myslí. Často je to jen o těch nejméně spokojených nebo o několika nejbližších, kteří jsou poněkud odtrženi od každodenní reality řadových zaměstnanců. My jim na základě důkladné analýzy nastavíme zrcadlo, jak firma funguje, a následně doporučíme, jakou cestou je nejvhodnější se vydat, abychom vytvořili místo, kam lidé chodí rádi a rádi se tu potkávají.

Firmy nechtějí držet nebo vytvářet prázdné prostory, ale chtějí nalákat zaměstnance zpět do kanceláří, protože právě zaměstnanci tvoří firmu. Takže to je jeden z hlavních cílů, proč se kancelářím věnujeme. 

Vaše společnost Capexus se nedávno přestěhovala do nových prostor. Tudíž můžete dát příklad, jak by to mohlo v reálu vypadat. Mohli by zájemci ve vašich prostorách najít inspiraci?  

LM: Naše vize prostor je taková, že by se zde lidé měli hodně potkávat a komunikovat spolu, chceme zde pořádat různé akce a setkání. Například k nám zveme neziskové organizace, aby mohly využít zasedací prostory pro svá setkání. Snahou je zde vytvořit různorodý  komunitní prostor  kde budeme sdílet své know how

 

Co je pro firmy v současné době důležité? Jaké jsou trendy?

AW: Pro ně je nyní velmi důležité řešit své ESG (environmental, social, governance) hodnocení. V pracovním prostředí se to dělá tak, že využijeme určitou certifikaci – u nás jsme spíše zaměřeni na technické záležitosti, které reprezentují BREEAM, LEED, ale je tu také WELL, který se týká především vnitřních prostor a je více zaměřen na uživatele. Na první místo se řadí jejich zdraví a spokojenost ve vnitřním prostředí budov. Díky tomu si firma nastaví do studie určité standardy, jak mají vypadat pracovní prostory, a pak je projektový tým zrealizuje. Proto je velice důležité si určitým způsobem zakotvit určité požadavky jako odrazový můstek k řešení stanovených cílů, které souvisejí s udržitelností. A k tomu nám právě dopomáhá certifikace.

Tichá místnost pro soustředěnou práci pro společnost LMC

Jakou přidanou hodnotu by měla zájemcům přinášet spolupráce s CAPEXUS? 

AW: Jsme schopni poradit s vnitřním prostorem, protože jsme Capexus, takže řešíme správné zadání a realizaci opravdu funkčních prostor připravených na budoucnost. To znamená, že umožní třeba přeskupovat různá oddělení. V dnešní době, když se bavíme s různými sektory z oblasti automotive, plynárenství apod., vidíme, že jsou inovativní a potřebují ke své firmě tak přistupovat. Byznys se dynamicky mění, zároveň se mění i náplň práce. Proto je hodně důležité připravit prostory, které se osvědčí i v budoucnu. Navíc jsme schopni nabídnout i řešení ve spolupráci s ČEZ ESCO v oblasti energetiky, technické due diligence, kde se komplexně řeší požadavky a cíle v souvislosti s uhlíkovou stopou, dekarbonizací apod.

 

Text: Arnošt Wagner

foto: Rene Volfík a archiv Capexus

www.capexus.cz

 

Nájemní bydlení pro seniory jako nová investiční příležitost

Zaplní nájemní bydlení pro seniory díru na českém trhu // Nový fond řeší kapacitní i kvalitativní potřeby pro důstojné a aktivní stáří

Stárnutí je jednou z nejnáročnějších etap v životě každého člověka. I ti největší individualisté totiž s přibývajícím věkem zjišťují, že musejí chtě nechtě provádět úpravy svého dosavadního životního stylu. Velkým tématem je v této souvislosti samozřejmě i otázka bydlení. A čeští senioři pořád nemají moc možností, jak překlenout propast mezi vlastním bytem a umístěním do domova seniorů. I k nám se ale pomalu dostává trend populární zejména v USA – nájemní bydlení odpovídající požadavkům ESG. Jaká pozitiva přináší seniorům i potenciálním investorům? 

Institut sociální práce (ISP) už v průběhu pandemického roku 2020 zveřejnil závěry rozsáhlého průzkumu, ze kterého vyplynulo, že skoro tři čtvrtiny našinců v produktivním věku by chtěly ve stáří nadále setrvat ve svém. Zbytek nevylučuje jako životaschopnou alternativu domovy seniorů – povětšinou kvůli tomu, že nechtějí nadměrně zatěžovat své blízké a v těchto zařízeních očekávají odbornou a kvalitní péči. Cokoliv mezi těmito dvěma variantami je na českém trhu s bydlením horko těžko k sehnání. 

To za pomoci soukromých i institucionálních investorů mění projekt ESG SeniorCARE SICAV. „Covid lidem připomněl, že nejdůležitější není, kde pracujete, zda nakupujete v kamenné pobočce či online, ale zda máte domov, útočiště pro sebe a rodinu. Tak je tomu i u seniorů,“ podotýká Martin Gillar, předseda správní rady ESG SeniorCARE SICAV, která za projektem stojí. . 

Tento koncept přichází do Česká se značným zpožděním. V USA a v dalších západoevropských zemích je vnímán jako zažitý a populární model, a stále více se prosazuje i ve státech západní Evropy. Jde o řešení, které senioři ve velkém poptávají – díky němu si mohou udržet kýženou samostatnost a zároveň mají po ruce komplexní portfolio služeb od těch medicínských až po ty komunitní. Určující standard ztělesňuje už poměrně běžně užívaná zkratka ESG. 

Doplnit „S“ o „E“

Fenomén nájemního bydlení a následné péče o seniory nabízí řešení zejména díky tomu, že umožňuje aktivní zapojení soukromých investorů. ESG SeniorCARE SICAV je momentálně v tuzemsku jediným projektem tohoto typu a jeho autoři chtějí do budoucna za pomoci dalších investorů rozšiřovat regionální pokrytí i portfolio služeb, které společnost nabízí seniorům v rámci programu nazvaného CareFEEL. 

„Vše začíná individuálním zhodnocením potřeb každého zájemce o ubytování v našich zařízeních. Specialisté sestaví komplexní plán dle preferencí klienta. Počínaje navržením ideálního zařízení, programu péče, sportovních, vzdělávacích a kulturních aktivit až po plán a realizaci přestěhování, designu vaší nové jednotky a programu dlouhodobě udržitelného financování bydlení v našich zařízeních,“ vysvětluje obvyklý postup Gillar, který vyzdvihuje i soulad projektu s nároky na ochranu životního prostředí. Jedním z projevů toho je i fakt, že všechna zařízení jsou umístěna v kompletně energeticky soběstačných budovách. 

Jde o jeden z projevů identity založené na konceptu ESG. Ten stojí na třech klíčových hodnotách – šetrném přístupu k životnímu prostředí (E), sociální citlivosti (S) a férovém a transparentním řízení (G). Právě na příkladu nájemního bydlení pro seniory lze dobře ilustrovat, jak se tento byznysový model dá efektivně aplikovat i v dost odlišném prostředí poskytování sociálních a zdravotnických služeb. 

Tato odvětví jsou totiž bytostně a neoddělitelně spjata právě s prostředním aspektem – tím, který staví do popředí humánní přístup k člověku prostý jakékoliv formy diskriminace. I vzhledem k problémům typu nedostatku finančních prostředků či zajištění personálních kapacit je jasné, že zejména pro realizaci opatření na poli ochrany životního prostředí nezbývá hlavně veřejným a neziskovým zdravotnickým zařízením dostatek sil ani prostředků. Nejde však o jedinou příležitost pro soukromý sektor. 

„Již komunikujeme s několika institucionálními evropskými investory, kteří v rámci alokace prostředků do opravdových ESG projektů mají zájem v našich projektech „nahradit“ bankovní financování a to nejen nižšími úrokovými sazbami a délkou splatnosti, ale i partnerským přístupem a pipelinou klientů pro samotný projekt“, doplňuje Martin Gillar.

Potřeba kapacit pro důstojné stárnutí

Program ESG SeniorCARE SICAV řeší i neutěšenou situaci v oblasti zajišťování paliativní péče, jejíž nedostatečná kvalita je českému zdravotnickému a sociálnímu systému bohužel stále často vytýkána. Daly by se vést sáhodlouhé diskuze, že v současnosti jde o jeden z největších nedostatků pomyslného „S“. I experti se často přiklání k tomu, že paliativní péči je v podmínkách České republiky možná nejlepší nechat na soukromých investorech. 

Podle Martina Gillara je potřeba problematice paliativní péče věnovat zvýšenou pozornost. „V našem pojetí zahrnuje plná péče vše od příchodu klienta do našeho zařízení až po terminální stádium. Paliativní péče je velmi důležitá etapa pro samotného seniora, ale i rodinu, kde je třeba poskytnout i následnou podporu. Důstojnému dožívání se u nás věnuje celý tým specialistů, kteří mají zkušenosti i ze zahraničních projektů,“ ujišťuje. 

Němčice

Němčice

Základem je respekt k výjimečnosti každého klienta, což pomáhá i samotným seniorům absolvujícím náročné rozhodování a stěhování. Společnost má proto v nabídce tři kategorie bytů a každá z nich je určena pro trochu jiného nájemce. Senior Byty nejvíce ocení ti, kteří jsou a nadále chtějí být samostatní – zároveň ale neváhají využít výhod typu bezbariérovosti, možnosti zapojit se do místní komunity či využívat denních služeb z ranku domácí sociálně-zdravotní péče. SeniorCARE UNITS jsou naopak určeny těm, kteří ke kvalitnímu a důstojnému životu potřebují soustavnou asistenci specializovaných pečovatelů. Poslední kategorií jsou byty v režimu Alzheimerhome pro klienty vyžadující komplexní ústavní péči. Zejména druhá a třetí kategorie mohou kvalitně suplovat klasickou paliativní péči ve veřejných zařízeních sociálních služeb, ale i klienti v Senior Bytech mohou svou misi na planetě důstojně zakončit v domácím prostředí se svými blízkými. 

V rámci projektu ESG SeniorCARE SICAV momentálně v různém stádiu provozu a přípravy šest zařízení po celé České republice – konkrétně v Pardubicích, Ostravě, Chebu, Jesenici u Prahy, Němčicích a Teplicích. K těm by během roku 2023 mohly přibýt další čtyři.  ESG SeniorCARE SICAV se poohlíží po investičních příležitostech tohoto typu i u našich sousedů v Německu a Rakousku.

Jesenice

foto: archiv ESG SeniorCARE

https://www.esgseniorcare.eu/