Byli vyhlášeni vítězové 30. ročníku soutěže MANAŽER ROKU

Uznávaná soutěž MANAŽER ROKU, kterou pořádá Česká manažerská asociace již tři desetiletí, vyhledává nejlepší manažery, lídry a podnikatele, kteří dosahují výjimečných výsledků ve svých oborech, podporují růst a rozvoj firem a vytvářejí inspirující pracovní prostředí pro své kolegy.

Prestižní ocenění Manažerka roku 2022 získala Lucie Urválková, CFO v UNIQA pojišťovně, a.s., která poskytuje služby více než 3 mil. klientů v Česku a na Slovensku; titulem Manažer roku 2022 byl oceněn Bronislav Převrátil, CEO firmy Chart Ferox a.s., která se specializuje na výrobu zařízení pro skladování zkapalněných plynů a vyniká v oblasti inovací. 

„I jubilejní ročník soutěže MANAŽER ROKU opět přinesl unikátní osobnosti z oblasti vrcholového managementu, jež doprovázejí inspirativní příběhy a znamenitá profesní činnost. Během třiceti let existence soutěže bylo oceněno celkem 69 jednotlivců, kteří zaujali pozice Manažerka a Manažer roku, a jsme hrdí, že tuto tradici udržujeme. Naším cílem není pouze odměňovat ty nejlepší, ale především motivovat a povzbuzovat mladé, začínající manažery na jejich cestě, která často přináší výzvy. Soutěžící se vzájemně inspirují, stanovují celému oboru vyšší standardy a stále zvyšují úroveň managementu v České republice,“ řekl Ivo Gajdoš, výkonný ředitel České manažerské asociace.

Lucie Urválková, Manažerka roku 2022, působí v pojišťovně UNIQA od roku 2006, kdy zahájila svou kariéru ve společnosti jako finanční ředitelka. V roce 2006 se stala členkou představenstva a po sedmi letech byla povolána na pozici finanční ředitelky pro Česko a Slovensko. UNIQA je klíčovým hráčem v Evropě s více než patnácti miliony klienty v osmnácti zemích. Lucii nejde jen o výsledky, ale zejména o komunikaci se zaměstnanci a týmy. Porota ocenila efektivně provedenou fúzi s AXA pojišťovnou, a.s. v době Covidu, její otevřený přístup, empatii, schopnost motivovat a současně naslouchat potřebám ostatních.

Vítěz soutěže Manažer roku 2022 a zároveň kategorie Průmysl a navázané obory, Bronislav Převrátil, nastoupil do společnosti Chart Ferox a.s. v roce 2005, před pěti lety pak stanul v jejím čele. Pro Bronislava jsou na prvním místě investice do zaměstnanců a rozvoj jejich talentu, ale neopomíjí ani prohlubování jejich spokojenosti se svým zaměstnavatelem. Rozvoj lidského kapitálu podle něj úzce navazuje na rozvoj firmy a jejího úspěchu na trhu. Komise u Bronislava vyzdvihla nejen jeho přístup k zaměstnancům, ale také transformaci společnosti během posledních pěti let, kdy přeměnil firmu z primárně orientovanou na výrobu, na firmu zaměřenou na projekty a služby s vysokou přidanou hodnotou. 

Hodnotitelská komise složená z expertů na management a bývalých vítězů z předešlých let, vybírá vítěze podle japonské metody čtyř kvadrantů Hoshin Kanri, kombinované s evropskými kritérii EFQM. Hlavními faktory, které se hodnotí jsou minulost manažera, zlepšování a využívání lidských zdrojů, risk management a strategie a vize do budoucna. 

Vítězové všech kategorií soutěže MANAŽER ROKU 2022

Vítěz kategorie Vizionář: Petr Vaněček, CEO společnosti Remoska s.r.o.

Vítěz kategorie Mladý manažerský talent: Michal Lichter, Regional Director CEE & Nordics a CEE společnosti Beligence

Vítěz kategorie Průmysl a navázané obory: Bronislav Převrátil, CEO společnosti Chart Ferox a.s.

Vítěz kategorie Nezisková sféra: Lucia Haraslínová, předsedkyně Klastru českých nábytkářů, družstva

Vítěz kategorie Manažer malého a středního podniku: Petr Paksi, spolumajitelem a ředitelem společnosti JAP FUTURE s.r.o.

Vítěz kategorie Služby: Lenka Žlebková, generální ředitelka Kongresového centra Praha, a.s.

Vítěz kategorie Zemědělství: Jaroslav Mikoláš, jednatel a spolumajitel společnosti LUPOFYT s.r.o.

Vítěz kategorie Veřejná správa: Pavel Švagr, předseda Správy státních hmotných rezerv

Vítěz kategorie Manažer digitálního věku: Marcela Lonková, CEO This One s.r.o.

Vítěz kategorie Zahraniční manažer: Violeta Luca, CEO Microsoftu pro Česko a Slovensko

TOP 10 MANAŽER ROKU 2022

Bronislav Převrátil, CEO společnosti Chart Ferox a.s.

Lucie Urválková, CFO v UNIQA pojišťovně, a.s.

Lenka Žlebková, generální ředitelka Kongresového centra Praha, a.s.

Jaroslav Mikoláš, jednatel a spolumajitel společnosti LUPOFYT s.r.o.

Michal Lichter, Regional Director CEE & Nordics  ve společnosti Beligence

Violeta Luca, CEO Microsoftu pro Česko a Slovensko 

Jiří Buchal, CEO RD Rýmařov s.r.o.

Jana Mastíková, hlavní architektka a partnerka firmy LOXIA

Pavel Švagr, předseda Správy státních hmotných rezerv

Michal Hornák, CEO WITTE Automotive Česko

MANAŽER ROKU – Česká manažerská asociace

První ročník soutěže MANAŽER ROKU se uskutečnil v roce 1993, o rok později se do ní přihlásily stovky zájemců. Příležitosti upozornit na svou práci se každoročně chápou stovky manažerů a manažerek. Úspěšně obstojí ale jen ti manažeři, kteří mají pro svou práci nejen profesní, ale i osobnostní předpoklady. Soutěž pořádá Česká manažerská asociace – jediné sdružení v České republice, které se výlučně zaměřuje na manažery, podnikatele a lídry bez ohledu na profesi. Vzniklo v roce 1990 a jeho posláním je, i nyní v době moderních trendů v managementu a vzniku nových profesí, propojování manažerů a rozvoj jejich odborných schopností, znalostí a dovedností. Platformu ČMA využívá 400 členů, sto členů je kolektivních. Od roku 2019 je ČMA součástí evropské asociace European Managers, zastupující přes milion manažerů napříč Evropou.

www.manazerroku.cz

Turnikety mohou být i designovým prvkem

Vstupní turniket nemusí být vždy jen nevzhledné zařízení bránící neoprávněnému vstupu, ale naopak může jít o designový prvek daného prostoru. Potvrzuje to přední český výrobce turniketů a identifikačních systémů, společnost COMINFO. 

„Turnikety přizpůsobíme na míru potřebám klienta, možnosti jsou široké v mnoha směrech. Lze si zvolit i libovolnou barvu nebo speciální povrchovou úpravu. Navíc turnikety dokážeme vybavit různou technologií pro zvýšení komfortu průchodu osob,“ potvrzuje Martin Tischer, obchodní ředitel COMINFO, se kterým jsme probírali nejen samotné designové možnosti, ale také spotřebu energie turniketů, jejich životnost i ekologickou stopu.  

Martine, v oboru turniketů nejste žádní nováčci a řadíte se mezi světovou špičku. V čem si myslíte, že je vaše hlavní konkurenční výhoda?

Výrobou vstupních zařízení se zabýváme více než 30 let, což je poměrně dlouhá doba na to, abychom získali dostatek relevantních zkušeností. Velkou výhodou je, že máme vlastní vývojové oddělení, takže dokážeme pružně reagovat na nové technologické trendy na trhu i na různé požadavky našich zákazníků. Jako jedni z mála nabízíme také řešení na míru. Turnikety jsme schopni vyrobit v jakékoli barvě či se speciální povrchovou úpravou, aby dokonale zapadly do daného prostoru. Například do budovy Národního divadla v Praze jsme dodali turnikety ve zlatém provedení, které tak podtrhly celkový historický ráz budovy. Turnikety umíme kompletně vybavit i požadovanou technologií, ať už jde o čtečky karet či QR, biometrické terminály, nebo sběrače návštěvnických karet. Vyhovět lze požadavkům na jiný tvar a rozměr turniketu, přidáme i osvětlení křídel ve firemních barvách. Dodáme také dotykový ovládací panel, kterým může personál pohodlně a jednoduše ovládat turnikety vzdáleně z recepce.

Vaše portfolio obsahuje mnoho modelů turniketů a vstupních branek. Podle jakých kritérií se mohou zákazníci při výběru správného modelu řídit, popřípadě co jim může usnadnit výběr?

S přizpůsobením turniketu zákazníkům vždy velmi rádi poradíme, stačí se na nás obrátit. Vyvinuli jsme vlastní aplikaci s rozšířenou realitou turnstileART, která je dostupná pro zařízení Android i Apple iOS. Ta umožňuje na tabletu či mobilním telefonu snadno vytvářet profesionální 3D vizualizace turniketů přímo na místě předpokládané instalace. Klient si tak může sám vyzkoušet, jak by v daných prostorách mohly vypadat různé modely turniketů, může si modely zároveň porovnat mezi sebou, což značně zjednoduší přípravu projektu a usnadní rozhodování. Dále mohou projektanti či architekti využít naše produkty převedené do BIM objektů ve formátu Revit.

Zmínil jste integraci nejrůznějších technologií. Nejběžnější jsou asi čtečky karet či QR kódů. Čím je možné dále turnikety vybavit?

Aby byly turnikety uživatelsky co nejpřívětivější a intuitivní, umíme je propojit s množstvím hardwarových technologií i dalším volitelným příslušenstvím. Ať už jsou to zmíněné čtečky karet nebo QR kódů, dále biometrické terminály se čtečkou otisku prstu nebo systémem pro rozpoznání obličeje, docházkové a vstupenkové terminály nebo i nouzové tlačítko. Velmi využívaná je také integrace systému pro přivolání výtahu, tzv. LiftCall. Po ověření přístupu kartou na turniketu přijede pro osobu výtah, který je právě nejblíže, a osobu automaticky zaveze do toho patra, kam má povolený přístup. Veškeré technologie integrujeme přímo do těla turniketu, aby nijak nenarušovaly celkový design. Zvenku tak naše turnikety vypadají stále elegantně, ale uvnitř jsou napěchované technologiemi.

Nabízíte nějaká řešení i pro bezbariérové vstupy do budovy? 

Samozřejmě. Turnikety dodáme s širokým průchodem pro komfortní vstup imobilních osob nebo rodiče s kočárkem. U vybraných modelů nabízíme i extra široký 1,5m průchod, který lze využít například pro dopravu materiálu.

Pro své produkty jste vyvinuli vlastní patentovaný motor. V čem jsou jeho hlavní výhody?

Jde o jedinečný bezkartáčový motor Magnetic Direct Drive (MDD), který jsme vyvinuli speciálně pro námi vyráběné turnikety a vstupní branky. Vyznačuje se extrémně dlouhou životností s garancí 25 mil. MCBF (počet cyklů mezi poruchami) a hodí se tak do míst s vysokým pohybem osob, jako jsou administrativní budovy nebo různé atrakce. Motor je zcela bezúdržbový a bez problému odolá vlhkému i prašnému prostředí, takže je skvělou volbou na nádraží či letiště. Jde také o jeden z nejtišších motorů na trhu.

Jak je to se spotřebou elektrické energie vašich produktů?

Dlouhodobě se snažíme minimalizovat ekologickou stopu všech našich činností. Posledním takovým krokem byla například instalace solárních panelů na střechu našich výrobních hal. Spolupracujeme převážně s místními dodavateli a díky úpravě našich výrobních procesů je až 99 % použitých materiálů recyklovatelných. Naše turnikety se vyznačují nejnižší spotřebou elektrické energie v pohotovostním režimu na trhu. Docházkové terminály mají ve stand-by režimu zhaslý displej a čtečky karet si samy regulují intenzitu svícení dle okolního světla.

PR, FOTO Archiv COMINFO

Zákazníkovi vybereme nejlepší systémové řešení

Společnost EUROPAPIER – BOHEMIA, spol. s r.o., již dávno není jen dodavatelem papíru, obalů a lepenky. Hygienická divize Europapieru stabilně funguje již devátým rokem a svým zákazníkům nabízí vedle širokého hygienického sortimentu také odborné poradenství. 

Přinášíme vám rozhovor s Alešem Pellikanem, Account Managerem pro Facility Services.

Co zákazníkům v oblasti facility managementu poskytujete?

V rámci FM poskytujeme balík sortimentu, který zákazníci potřebují na úklid, ať už jde o úklidové pomůcky, úklidovou chemii nebo spotřební zboží, jako jsou toaletní papíry, voňavky, mycí pasty apod. Tyto produkty u nás úklidové společnosti nakoupí a přeprodávají dál podle toho, co zákazník spotřebovává. Zajišťujeme kompletní servis pro danou zakázku. Výhodou je, že zavezeme všechny produkty, které jsou potřeba k úklidu najednou, a tak zákazník nemusí kupovat různé druhy hygienického zboží od různých dodavatelů. Od nás má vše v jednom balíčku. U nás nakoupí každý, kdo shání prostředky na úklid malé plochy i velké výrobní haly.

Jakou přidanou hodnotu u vás zákazníci nacházejí?

Naši obchodní zástupci fungují i jako odborní poradci, poskytují zákazníkům servis v oblasti testování a školení o výrobcích. To znamená, pokud například zákazník uvažuje o koupi systémového řešení Tork, dostane od nás vzorek na vyzkoušení, aby zjistil, jak a kolik ušetří při jeho používání. V případě, že zákazník od nás nakoupí speciální produkty, náš obchodní zástupce je schopen poskytnout školení jeho zaměstnancům, jak správně a bezpečně produkty používat. Poradíme i v případech, kdy si zákazník neví rady s problematickým čištěním speciálních povrchů. Klademe také důraz na logistický servis, produkty skladem expedujeme do druhého dne a zavážíme po celé České republice.

Jak tedy probíhá proces výběru vhodného systémového řešení pro daného zákazníka?

Cílem konzultace je vybrat konkrétnímu zákazníkovi systémové řešení, v rámci papírového programu nebo dávkovačů na mýdlo a podobně, pro něj ten nejadekvátnější pro jeho potřebu. Zanalyzujeme typ místa a typ práce, kterou tamní zaměstnanci vykonávají. Záleží také na počtu lidí v místě, kde se má systémové řešení zavádět. Poté zákazníkovi vybereme nejlepší systémové řešení pro jeho situaci, a pokud má zájem, dodáme vzorek, aby si ho otestoval.

Jaké výhody přináší zákazníkům systémové řešení?

Určitě jde o snížení spotřeby materiálu, jako je mýdlo, toaletní papír, papírové utěrky a podobně. Díky systémovým řešením zaměstnanec nemusí tak často chodit doplňovat, tím pádem může pro zákazníka vykonávat další činnost, v důsledku se tak ušetří čas a lidská práce. Nutno dodat, že zásobník vydrží třeba celou směnu, aniž je třeba ho doplnit.

V jakém sektoru působí vaši klienti?

Zaměřujeme se na servis pro úklidové firmy a nabízíme kompletní sortiment pro úklid, ale škála našich klientů je široká. Patří sem úklidové firmy, další velkoobchody, průmyslové podniky, zdravotnická zařízení, školy, restaurace, hotely a v neposlední řadě i malé firmy.

Lze vysledovat nějaké trendy ve vaší hygienické divizi? 

V rámci našeho hygienického sortimentu se lidé stále více přiklánějí k nákupu kvalitnějších produktů, které jim dokážou uspořit náklady. Mluvíme zde o systémových řešeních, jako jsou například Tork, Celtex a Peva. Ruku v ruce s celosvětovým trendem jde o trend, který i u nás zaznamenáváme. Registrujeme zvýšený zájem o nákup ekologických produktů. Zákazníci se zajímají, jaké mají naše produkty certifikace, zda byl na výrobu použit alternativní zdroj energie nebo jestli je výrobek biologicky rozložitelný a neznečistí životní prostředí. Tyto změny v zákaznickém chování vítáme, jsme rádi, že pro zákazníky není ekologie jen slovo.

Jaké jsou další výhody nakupování, které zákazníkům můžete nabídnout?

Kromě zmíněné velké šíře sortimentu je to i naše cenová politika, kdy jsme schopni zákazníkům nastavit individuální ceny. Zákazníci mohou pohodlně nakoupit prostřednictvím našeho e-shopu, kde mohou vybírat z více než 3 5000 hygienických produktů, mohou zadat objednávku telefonicky či objednat zboží mailem. Neustále také pracujeme na zlepšování zákaznického servisu, oddělení Indoor Sales je našim zákazníkům vždy k dispozici. Zároveň jsme schopni pokrýt i další potřeby nejen v rámci hygienických produktů, ale mnoho firem od nás nakupuje i papír do kanceláří, obalový materiál a jsou velmi spokojený, že nakoupí vše na jednom místě a nemusí řešit různé dodavatele na odlišné druhy produktů. A to nás těší.

PR, FOTO Archiv Europapier

Automatizace má své limity. Když stroje stávkují, člověk nic nezmůže

Správce tří budov u metra Prosek a dvou dalších v Libni je zastáncem jednoduchých řešení, která dávají smysl, a s trendy v digitalizaci je opatrný.

S Jiřím Čížkem, facility manažerem ze společnosti STRABAG Property and Facility Services, jsme si povídali (nejen) o automatizaci procesů v budovách. 

Jak dlouho se staráte o tři domy Prosek Pointu?

Mám je na bedrech 15 let, tedy od jejich otevření.

Máte pod sebou ještě další budovy?

Spravuji tři budovy Prosek Pointu, na Invalidovně máme napůl s kolegou budovu Rustonka J&T Banky a nově mám na starosti ještě Rustonka Court.

Jak se to dá zvládat?

Mám k dispozici asistentku na administrativu a dole v Libni mám ještě kolegu. Je to pestrá práce, zvládat musíme.

Změnila se za poslední dekády, kdy jste na tomto místě, správa budov? Svět se stále více digitalizuje, sílí tlaky na udržitelnost budov, to vše se musí do vaší práce promítat.

Vývoj jako takový závisí vždy především na tom, jak se k tomu postaví majitel domu. Pokud chce jen peníze a nic dalšího ho nezajímá, většinou to za nic nestojí a facilitka má problém.

To se vám stalo?

Mám štěstí na rozumné majitele. J&T Real Estate řeší problémy včas, což mi šetří nervy a jim peníze.

Jaké úspory energií v budovách dávají ještě smysl?

Zatím jsme po dohodě s majitelem instalovali LED žárovky ve společných prostorách. Spotřeba tím klesla z 1 200 MWh na 970 MWh, což už je znát i na penězích – největší úspory byly v garážích, tam jely zářivky skoro nonstop. Teď se chystáme měnit žárovky za LED ještě v nájemních částech budov. Tam už úspora nebude tak markantní.

Máte spočítanou návratnost?

Ve společných prostorách jsme ji spočítali na zhruba pět let, v nájemních částech počítáme se sedmi až devíti lety.

Solární panely na střechu řešíte?

Máme s majitelem v plánu udělat solární panely na jižní a západní fasádě – místo klasických modulů, které tu teď jsou. Nikoli tedy na střeše, tam není dost místa.

To už jsou přece jen vyšší investice.

To ano, návratnost máme spočítanou na 10–12 let, což je celkem dlouho. Jsme schopni takto vyrobit 300–400 MWh, tedy necelou polovinu. Zbytek stejně musíme dokoupit.

Tepelná čerpadla ve hře nejsou?

Diskutovali jsme to, ale přínosy nejsou v našem případě jednoznačné. Jedeme na výměníkovou stanici přes Pražskou teplárenskou, nemáme tu klasické kotle, což je celkem výhodné. Navíc například klienti amerických společností chtějí ve svých prostorách maximálně 21 °C – na to stačí, aby přišlo do práce 30 lidí a nemusíme topit vůbec. Tepelná čerpadla pak ztrácejí smysl. 

Požadavky na nižší teplotu v kancelářích jsou spíš dobrou zprávou vzhledem k úsporám. Nebo ne?

Spravuji ještě jednu budovu v Libni, je to banka. Tam chtěli ukázat, že to není problém. Snížili na teplotu 20 °C. Stížností bylo tolik, že zvýšili na 21 °C. Stížností bylo pořád hodně, takže se vrátili zpět ke 23 °C. U nás na Proseku jsme snížili z 23 na 21,5 °C. To by samo o sobě byla úspora, ale nesměly by vzrůst ceny. Ve finále jsme tedy sice snížili spotřebu o nějakých 12–14 %, ale zůstali jsme zhruba na stejných platbách. 

Klíčová je pro vás tedy elektřina. Kde se dá ještě ubrat na její spotřebě?

Dělali jsme například velký upgrade chladicích jednotek. Měli jsme 800kW stroje na každé straně, díky jejich výměně jsme stáhli spotřebu asi na třetinu a nové přístroje jsou zároveň zhruba o 20 % výkonnější. To už jsme na nějaké čtvrtině až pětině původní spotřeby.

Jak se stavíte k digitalizaci? Týká se i vámi spravovaných budov?

Připravuje se tu něco jako digitální recepce. Místo usměvavé paní recepční bude návštěvník komunikovat s displejem, kde bude virtuální paní, která vás pošle ke správnému výtahu. Automatizaci tedy postupně dostáváme do objektu.

Co systémy měření hodnot, řízené vytápění, osvětlení… Tam automatizovat nebudete?

Přecházíme na novější typ měření a regulace vzduchotechniky, na to je třeba už mít připravené jednotky. Pokud tomu tak není, je skoro nemožné to za normálního chodu vyřešit. Nahradit starou technologii novou jsou investice v řádu milionů až desítek milionů korun. Nemáme ve správě úplně staré budovy, a tak předpokládám, že podobné věci se dostanou znovu na stůl třeba za 10 let. Ale abych neodbočoval od odpovědi, máme třeba automatizovanou řídicí jednotku na vnější žaluzie, která je stahuje podle denní doby a síly slunečního záření. Nesmí tedy foukat vítr, to je pak nestáhne, aby se nepoškodily.

Jsou podle vás investice do automatizace návratné?

Mám zkušenost s novými budovami v Libni, o kterých jsem už mluvil – tam tyto systémy fungují od začátku. Návratnost posoudit neumím, ale vím, že automatické procesy mají své limity. V jedné kanceláři námi spravovaného objektu například přestalo fungovat čidlo, takže se místnost po příchodu ani nerozsvítila. Nerozběhly se procesy související s větráním, měřením, topením či chlazením, které jsou na přítomnost člověka nastavené. Volali mi, ať to rozsvítím ručně, ale musel jsem je zklamat, to bohužel nejde. Byl to docela problém, protože to byla kancelář ředitele…

Jsou dnes – oproti situaci před 15–20 lety – facility manažeři a developeři v těsnějším kontaktu už ve fázi projektování budov? Všechna úsporná řešení, o nichž mluvíme, je ideální mít naplánovaná už na začátku.

Mám zkušenost z budovy Rustonka, kde k propojení developera a facility managementu došlo už ve fázi projektu. Prosek Point jsme převzali po jiné facilitce, která byla pro majitele příliš nákladná. Takže ano, ten trend většího propojování developerů s facility manažery pozoruji.

 

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ
ANEB OSLAVTE S NÁMI 33. NAROZENINY ČMA
A ZALOŽENÍ KLUBU FACILITY MANAŽERA
Ve středu 17. května 2023, v 15.00 hod.
Václavské nám. 21/831
vchod z ulice Jindřišská – Jindřišská 2, 5. patro, dveře číslo 504 a 508.
Těšíme se na společné setkání.