Chceme být odpovědným a stabilním partnerem v oblasti udržitelnosti

OKIN Facility působí v šesti zemích. Ve funkci ředitele české pobočky stojí už rok Zdeněk Kulhánek. 

V rozhovoru nám prozradil, co vše se za dobu jeho působení změnilo, jak vnímá český trh FM, v čem vidí budoucnost tohoto odvětví a jak v OKIN řeší ESG i udržitelnost.

Máte za sebou první rok ve funkci ředitele české pobočky OKIN Facility. Jak byste ho zhodnotil?

Rok utekl velmi rychle a přinesl mnoho výzev, jako byly například retendry nebo stagnace v novém byznysu. Postupně jsme začali pracovat na nové strategii zaměřené na změnu myšlení v oblasti obchodu i provozu, rozvoje zaměstnanců, inovací a růstu, i díky čemuž se nám v průběhu roku podařilo významně rozšířit portfolio zakázek a upravit interní procesy. Získali jsme nové skvělé partnery, jako jsou Budvar v Českých Budějovicích, farmaceutická společnost TEVA v Opavě a dm drogerie. Dále jsme navázali partnerství s O2 a nejnověji s Miele technikou. Máme z toho velkou radost a je pro nás obrovská čest spolupracovat s tak významnými hráči na českém průmyslovém trhu.

Jaký je současný obrat OKIN Facility a jaké jsou vaše cíle do budoucna?

OKIN Facility působí v šesti zemích — v České republice, na Slovensku, v Bulharsku, Rumunsku, Polsku a na Ukrajině. Náš celkový roční obrat přesahuje jednu miliardu korun a rádi bychom jej navýšili. Plánujeme i nadále prohlubovat náš strategický směr v oblasti rozvoje technické správy a integrovaného facility managementu.

Kdo jsou vaši nejvýznamnější a dlouhodobí klienti?

Mezi naše významné partnery patří AHOLD (prodejny ALBERT), developer CENTRAL GROUP, výrobce válcovaných produktů z oceli Vítkovice Steel, společnost BMW se svým vývojovým a testovacím centrem v Sokolově, výrobce leteckých motorů GE AVIATION a mnozí další. Všech klientů si velmi vážíme a oceňujeme jejich spolupráci založenou na dlouhodobém partnerství. Naše zkušenosti z různých průmyslových odvětví – od potravinářského a rezidenčního developmentu až po automotive, průmyslový i zdravotnický sektor – nám pomáhají v neustálém rozvoji a zlepšování nabízených služeb.

Pojďme se teď přesunout k českému facility management trhu. Co se za rok změnilo?

Nejen český trh facility managementu je velmi rozmanitý a nároky klientů rostou. Stále více se klade důraz na digitalizaci, inovativní a proaktivní přístup, kvalifikované facility manažery a sofistikované CAFM systémy. Trh se také posouvá směrem k robotizaci a internetu věcí. Do budoucna vidíme nemalý potenciál v robotickém úklidu, automatizaci systémů a dalších technologických inovacích, a to i díky trhu práce, který je dnes velmi složitý, zejména v oblasti kvalifikovaných pracovních sil. Udržení nízké fluktuace zaměstnanců je pro nás velmi důležité, a proto investujeme významné prostředky i čas do jejich osobního rozvoje a motivace. Lidský faktor je pro nás ve facility managementu stále klíčový. Hledáme však také nové způsoby, jak být v některých činnostech více efektivní, např. ve spojitosti s potenciálním využitím umělé inteligence.

Co dělá OKIN Facility atraktivním zaměstnavatelem?

Zaměstnanci jsou pro nás tím nejcennějším a záleží nám na jejich spokojenosti. Věnujeme obrovskou pozornost jejich finanční motivaci v podobě různých cílů, vzdělávání a zvyšování kvalifikace, nabízíme mnohé benefity napříč všemi pracovními úrovněmi. Pořádáme pro ně také pravidelná setkání jako kávy s ředitelem, kde probíráme jejich podněty pro zlepšení. Několikrát do roka organizujeme i takzvané sdílny, kde si předáváme zkušenosti a názory ze života FM na jednotlivých zakázkách napříč všemi segmenty služeb. Samozřejmostí jsou i různá odborná školení zaměřená na témata, která nám podle mého názoru pomáhají růst a získávat nové užitečné zkušenosti.

V Česku se momentálně ve velkém řeší udržitelnost a ESG procesy. Jaké kroky v tomto ohledu podnikáte?

Udržitelnost máme v DNA firmy už od jejího založení. Nedávno jsme zveřejnili náš nový ESG report za rok 2023. Založili jsme také dceřinou společnost CASTIMO, která dodává ekologické hygienické produkty, a získali jsme certifikát ECOVADIS. Testujeme robotické úklidy s ekologickými prostředky. Prostě chceme být nejen kvalitním poskytovatelem FM služeb, ale také odpovědným a spolehlivým partnerem v oblasti udržitelnosti pro naše klienty i dodavatele.

Takže kombinujete udržitelnost a nové technologie?

OKIN Facility se nachází ve fázi postupné transformace s primárním zaměřením na zlepšování efektivity služeb, automatizaci procesů a inovací, jako jsou robotické čištění a IoT technologie. Kromě toho pokračujeme i v rozvoji ekologických řešení a vylepšujeme naše specifické divize zaměřené na energetiku, robotickou technologii, stavební údržbu i technologické služby. Takže ano, věříme, že je to naše budoucnost, že jsme se vydali správnou cestou moderního a inovativního facility managementu, v čemž nás utvrzují i naši vážení klienti.

Foto: Archiv OKIN Facility

Více na www.okinfacility.cz

Komwag se stará o více než jen o odpad

Společnost Komwag poskytuje od roku 1996 služby v oblasti odpadového hospodářství, což zahrnuje celé spektrum činností od svozu odpadu, obsluhy a instalace odpadkových košů přes kontejnery na odpad až po likvidaci černých skládek. Firma se rovněž podílí na správě a údržbě komunikací i městské veřejné zeleně a v posledních patnácti letech i odstraňování graffiti.

Současný roční obrat se pohybuje v řádech stamilionů korun, díky čemuž patří Komwag ve svém oboru mezi větší firmy dlouhodobě etablované na českém trhu. Současně se řadí mezi pět komunálních společností, které působí v největších pražských objektech. Jaroslav Stružka, předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti Komwag, a. s., nám společnost podrobně představil.

Jaké byly začátky?

Zabrousíme do hluboké historie, kdy v roce 1991 Zastupitelstvo městské části Praha 2 založilo KPČOM. Podnětem ke vzniku byla stávka popelářů v New Yorku. Tehdejší místostarosta si povzdechl: „Kdyby se toto stalo u nás, co bych dělal?“ Na základě toho přišel s myšlenkou založit komunální firmu pro městskou část Praha 2. Projektu jsme se s tehdejším kolegou aktivně účastnili. Po pěti letech působení této komunální firmy v roce 1996 v rámci velké privatizace došlo k transformaci na akciovou společnost, do níž kapitálově vstoupila rakouská společnost REIWAG GmbH. Kontrolní balík akcií si ponechala městská část Praha 2 a menší akcionáři. To byl začátek Komwagu jako takového.

A jak se podnik dál rozvíjel?

V té době společnost působila na několika městských zakázkách s obratem v řádech jednotek a později i desítek milionů korun, s majetkem v řádech milionů. Takřka po 30 letech působíme v podstatě ve všech oborech komunálních služeb na území celé České republiky, i když naše srdce zůstává v Praze 2, kde také realizujeme nejvíce činností. Další provozovna Komwagu významně působí na západ od hlavního města v mníšeckém regionu.

Jaké je zaměření vaší činnosti?

Působíme na trhu komunálních služeb a obecně se zákaznické portfolio rekrutuje ze dvou oblastí. Jedna je státní a veřejný sektor, tj. města, obce, státní instituce, kdežto ta druhá je komerční – orientuje se na sportovní areály, developerské společnosti, podniky, firmy, obchodní řetězce a další, vlastně po celém území ČR.

Jistě musíte reagovat na vývoj, což s sebou nese nemalé investice. Jak je to u vás nastaveno?

Oblast komunálních služeb má své složitosti a specifika. Je to služba, bez níž se neobejdeme, ale která má být co nejméně nápadná. Je sestavena z poměrně malých fakturačních částek – např. obsluha jedné popelnice, zametení jednoho metru čtverečního, odstranění jednoho graffiti apod. Technologicky je to však poměrně složitá záležitost. Každá popelnice musí mít svého popeláře, který ji vyveze velkým a poměrně drahým autem s řidičem a posádkou. Auto musí někde natankovat, odpad odvézt na skládku či do spalovny. Tato oblast je energeticky a finančně poměrně náročná, takže vyžaduje nákladné vstupy. Pro nás je to o to náročnější, protože náš majoritní akcionář zastává názor, že si máme veškeré vybavení pořizovat z vlastních zdrojů. Takže než jsme našetřili peníze na pozemek, kde jsme postavili naši první administrativní budovu a později druhou, museli jsme si na to nejdřív vydělat. Jsme trochu mimořádní, protože máme majetek v řádech stovek milionů, ale nemáme jediný úvěr, nikomu nic nedlužíme, dokonce nemáme žádnou leasingovou smlouvu. Všechno, co máme, jsme si pořídili z vlastních finančních zdrojů a vydělali na to obrazně řečeno odvozem té jedné popelnice třeba za 17 Kč. 

Jaké změny přinesl nový zákon o odpadech?

Nejsme majitelé ani provozovatelé žádné skládky či termického zařízení, jsme vlastně jen „taxikáři“ pro převoz odpadu. Zároveň se snažíme taxikařit co nejúčelněji a s ohledem na životní prostředí. Zpravidla všechny odpady, které lze jednoduše roztřídit, procházejí naším třídicím centrem v pražských Malešicích. Zákon se nás dotkl spíše okrajově v době, kdy byl přijímán, protože k němu dlouho neexistovaly příslušné vyhlášky. To bylo poněkud komplikovanější a administrativně náročnější období, ale myslím si, že jsme to zvládli.

Společnost má zahraničního majoritního akcionáře?

Majoritním akcionářem je společnost REIWAG Facility Services GmbH, která v roce 1996 vstoupila do naší akciové společnosti, její majitel komerční rada Viktor Wagner je z Vídně. Reiwag působí v Rakousku, v České republice (kde naše sesterská firma REIWAG sídlí přímo u nás v areálu) a další pobočka je v Brně. Dále je rakouský Reiwag aktivní na Slovensku, v Srbsku a Chorvatsku a v jiných zemích. 

Jak spolupráce probíhá?

Pan komerční rada Wagner je samozřejmě obchodník a naše spolupráce je na velmi profesionální úrovni. Městská část by nejraději dostávala služby co nejlevněji. Jako management se proto snažíme držet balanc, aby spolupráce probíhala k oboustranné spokojenosti. Máme velmi dobře a korektně zpracované stanovy akciové společnosti, které přesně vymezují pozici akcionářů. Náš PPP projekt je možná tak úspěšný právě proto, že v orgánech naší akciové společnosti (tj. v představenstvu i dozorčí radě) máme vždy zástupce rakouského partnera, městské části Praha 2 i vedení společnosti. Při jednání o rozhodujících procesech se vždy snažíme najít konsenzus. Myslím si, že to je cesta k úspěchu společnosti – akcionáři zůstávají partnery a snaží se hledat společné optimální řešení.

Jaký byl při vstupu přínos zahraničního partnera?

V době vzniku u nás byla demokracie mladá a podnikání bylo teprve v plenkách. Pan Wagner převzal podnik po svém dědovi a otci, takže jsme od něj získali obchodní know-how. On v oblasti komunální sféry do té doby nepůsobil a ve své firmě se zaměřoval spíše na facility management a vnitřní úklid, ale některá pravidla jsou platná napříč byznysem bez ohledu na odvětví. Kapitálový vstup Reiwagu nám navíc umožnil, abychom se přihlásili do výběrových řízení, která se rozbíhala po celé republice. V Praze tehdy vznikal systém nakládání s komunálními odpady a my jsme v té době byli etablovaná společnost se zázemím a prostředky. Bez vstupu partnera by to nebylo možné a pan Wagner byl – jak se říká – ve správnou chvíli na správném místě a nás těší, že společně s námi.

Zeptám se na tým vašich zaměstnanců: Předpokládám, že fluktuace v dělnických profesích je velké téma…

Každá prosperující společnost je do značné míry závislá na kvalitních zaměstnancích. To platí i v našem případě. Nicméně personální záležitosti v oblasti komunálních služeb jsou velmi složité. Není to jen u nás, ale díky našemu akcionáři jsme měli možnost nahlédnout i do podmínek jiných evropských zemí. Řekl bych, že tím je nemocná celá Evropa, ale v komunálních službách je to obzvláště patrné. Fluktuace je zde poměrně vysoká, ale to je standard v celosvětovém měřítku. Když se někdo vyučí řemeslu, tak si umí představit, že v něm bude celý život pracovat. Ale pokud se stane popelářem, tak je to spíše určitý úsek jeho života, kdy se mu taková práce hodí třeba s ohledem na pracovní dobu, anebo je to v nějaké životní fázi pro něj výhodné. Samozřejmě děláme všechno pro to, abychom pracovníky udrželi co nejdéle, protože jsou už zaškolení a svou práci umějí. 

Oblast Prahy 2 ale není obslužně úplně jednoduchá?

Je jednou z nejsložitějších, jelikož je hodně členitá, tak vytahujeme popelnice třeba i z třetího suterénu. Takže i fyzicky je to velmi náročná práce. Zároveň všechny domy, protože je to pražská památková rezervace, musejí být zamčené a popelnice umístěné v zařízení domu. Pracovník, který zná rajon, je pro nás tím pádem velice důležitý. Máme určitý systém bonusů, jímž se je snažíme udržet a podpořit. Mám radost, že řada spolupracovníků, kteří jsou s námi dlouhodobě, jsou nejen kolegové z kanceláří v řídících funkcích. Přes 20 let s námi např. pracuje i automechanik a totéž platí o některých řidičích. Dokonce máme i popeláře, který je u nás víc než 20 let. Takže jedním z nejdůležitějších důvodů, proč se nám daří, jsou lidé, s nimiž pracujeme. Jsem na to patřičně hrdý, protože je to týmová práce a bez ní v této oblasti podnikání nelze uspět. 

Areál Komwag byl zařazen do katalogu Staveb století 1918–2018 v Praze 2.

Ano, do katalogu byla tenkrát zařazena nová budova a celý areál, jehož součástí jsou i dílny, myčka, místo na tankování vozidel, skladové objekty i parkování. Leží na okraji městské části a komplex byl citlivě vybudovaný, aby nerušil okolní vily, což ocenilo sdružení architektů. Samozřejmě jsme na to hrdí a jsme rádi, že areál vyhovuje našim potřebám a zároveň i krásně vypadá. 

Jste také důležitým partnerem pro developery…

Určitě jsme, protože umíme nabídnout komplexní péči o všechny venkovní prostory, likvidaci odpadů pro rozličné objekty. Náš okruh zákazníků je opravdu velice široký. Od doby porevolučního varu se staráme o Pražský hrad, kdy jsme se účastnili výběrového řízení na letní a zimní údržbu a poté se k tomu přidala i likvidace odpadů. V naší zasedací místnosti máme vystaveny děkovné dopisy od několika prezidentů, kteří v „nové“ době na Hradě působili. V době, kdy byl prezidentem Václav Klaus, zavítal i do našeho areálu při návštěvě městské části Prahy 2.

Můžete jmenovat i další klienty?

Je to i velký počet pražských hotelů od těch nejprestižnějších až po luxusní malé hotely. Škála našich zákazníků je opravdu velice široká. Například doplním, že naší další velkou zakázkou je likvidace veškerého odpadu pražských provozoven KFC. 

Jak vidíte budoucnost?

Jedním našich dlouhodobých cílů, které se letos podařilo dokončit, byla červnová kolaudace našeho jižního areálu, kde se nachází sběrný dvůr v Perucké ulici pro občany z Prahy. Občané získali jeden z nejhezčích a nejmodernějších sběrných dvorů, jehož součástí je i ReUse point, kam lidé mohou přijít a dát věcem „druhou šanci“. Součástí areálu je i nová hala, která slouží k zaparkování vozidel, která jsou citlivá na mráz, nebo nová trafostanice umožňující instalovat výkonné dobíječky pro velká vozidla na elektrický pohon. Umíme si představit, že elektrifikace některých typů vozidel bude jeden ze směrů, kterým se doprava v hlavním městě bude ubírat. Z našeho pohledu je Komwag, a. s., pevně ukotven v nezbytné infrastruktuře našeho krásného hlavního města Prahy. 

Arnošt Wagner

Foto: Archiv Komwag

Moderní a efektivní technologie v logistice zefektivňují vjezd do areálu Lenzing Biocel Paskov

Automatizace je v současné době klíčovým prvkem zefektivňování logistických procesů. Společnost Lenzing Biocel Paskov, významný producent viskózové buničiny v České republice, se rozhodla modernizovat vjezdový systém implementací samoobslužného kiosku Welcomo, který vznikl ve spolupráci M2C Innovis a Cominfo. 

Tento krok zjednodušil a zrychlil celý proces registrace a vjezdu vozidel do areálu, který je součástí systému pro dodávky dřevní hmoty.

Spolupráce s odborníky na přístupové systémy

Projekt vznikl ve spolupráci se společností Cominfo, která celosvětově dodává přístupové systémy, jako jsou vrátnice, turnikety a závory. Společnost Cominfo do areálu Lenzing Biocel Paskov dodá své systémy a ve spolupráci s Innovis, technologickou divizí M2C, navrhuje plně automatizované řešení vjezdu. Toto řešení propojuje systémy obou firem se stávajícími systémy areálu Lenzing i se systémy externích dodavatelů. 

Integrace stávajících systémů pro plynulý provoz

Klíčem k úspěchu bylo propojení samoobslužného kiosku Welcomo se systémy externích dodavatelů včetně návštěvnických přístupů, SAP, kamerového systému a informačních tabulí. Tato integrace vytvořila plynulý a jednoduchý systém, který nahradil složité procesy ve vrátnici, zlepšil přehlednost, urychlil provoz a zvýšil jeho efektivitu, což zároveň vedlo ke snížení provozních nákladů.

Jednoduchý a efektivní samoobslužný proces

Při příjezdu do areálu řidič jednoduše u kiosku načte svůj občanský průkaz a QR kód z dodacího listu. Welcomo tyto údaje zpracuje a zanese do systému. Následně je řidič požádán o doplnění dalších informací, jako je např. hmotnost nákladu a další nejednoznačné údaje. Po dokončení procesu obdrží řidič vstupní kartu, kterou využívá v přístupovém systému Cominfo po celou dobu pohybu v areálu.

Řešení na míru pro specifické potřeby

Celý systém byl navržen na míru tak, aby plně odpovídal specifickým potřebám Lenzing Biocel Paskov. Díky tomu se podařilo dosáhnout vyšší efektivity, bezpečnosti a spokojenosti všech zúčastněných stran.

 

PR

Foto: Archiv M2C

Strabag PFS staví na technické správě

Na český trh STRABAG Property and Facility Services vstoupila v roce 2010 akvizicí firem Optiservis a ECM včetně jejich portfolia a klientů, takže od počátku fungovala určitá integrace. Od vstupu na český trh působí STRABAG PFS jako samostatná společnost. Aktuálně má okolo 70 zaměstnanců, z nichž 90 % jsou techničtí pracovníci. 

Na začátku října nastupuje na pozici nové generální ředitelky Martina Sirová, a tak jsme jí za DN & FM položili několik otázek.

S jakými zkušenostmi jste vstupovala do funkce provozní ředitelky do STRABAG Property and Facility Services?

Celý svůj profesní život jsem strávila v technických segmentech, nyní nazývaných facility. Z toho jsem řádově 15 let působila v ČSOB. Nikoli v oblasti financí, nýbrž v podpůrných a provozních službách FM. Byla jsem součástí týmu, který stavěl sídlo banky v Radlické ulici. To pro mne byla skvělá zkušenost!

A nyní?

Ve STRABAG PFS působím od roku 2018. Společně s Jakubem Zlochou, který se stal v roce 2020 generálním ředitelem, se nám podařilo firmu revitalizovat a nastavit nové fungování společnosti. V práci, kterou jsme společně udělali, bych nyní ráda pokračovala.

Co si představujete pod pojmem dobrá služba? Co si pod tím mám představit jako klient?

Myslím, že dobrá služba – bez ohledu na to, zda je to ve facility managementu nebo v jiné oblasti – stojí na dvou základních pilířích, a to je kvalita a spolehlivost. Důležitá je samozřejmě i komunikace s klientem, abychom si upřesnili rozsah služby včetně její kvality. Dobrou službu charakterizuje také kvalitní zákaznický servis a nezbytností je i schopnost navrhovat zákazníkům inovace a zlepšení. To všechno nelze realizovat bez dobrých a kvalitních zaměstnanců, což je nutné zdůraznit. A je jedno, zda je to STRABAG nebo jiná firma.

Takže platí to okřídlené – dobrý zákazník = spokojený zákazník?

Pro mne a pro celý STRABAG PFS je důležité, aby klient věděl, s kým spolupracuje, co si kupuje a jaká je cena. Jsem zastáncem toho, že v rámci poskytování služeb v oboru správy nemovitostí jsou, ať chcete, nebo nechcete, provozní záležitosti, které je třeba řešit. Proto v okamžiku, kdy se cokoli vyskytne, tak je třeba s klientem včas a korektně komunikovat. Vůbec si nemyslím, že je třeba některé věci tajit s tím, že se časem vyřeší samy. Takový přístup odmítám a nechci ho vůbec aplikovat. 

Společnosti v oblasti FM nabízejí častokrát klientům komplexní služby, i když se specializují jen na určitou jejich část. Jak je to u vás?

V mezinárodní rovině mohou být FM služby definovány jako všechny služby, které firma potřebuje k realizaci svých „core“ služeb. Toto dělení se uplatňuje především ve firmách, které si zajišťují FM služby interně. Naopak v oblasti dodavatelského řetězce FM služby představují určité jasně definované portfolio služeb. Z tohoto pohledu není rozsah facility služeb úplně široký, ve srovnání s některými jinými „komplexními službami“, jaké se mohou na trhu vyskytnout. Ale máte pravdu, že některé FM společnosti se specializují více na ostrahu, některé se soustředí více na úklid, a je pak otázka, zda se jedná o komplexní služby FM. U nás je základem služeb technická správa. To znamená pravidelná údržba, revize, fit-out a opravdu ta technická stránka věcí. Začínáme poměrně intenzivně působit v property službách, nicméně klíčová je, jak jsem říkala na začátku, potřeba s klientem hovořit a upřesnit si přesný rozsah. Na druhou stranu pokud klient chce službu komplexní, my mu ji nabídneme a plnohodnotně zajistíme. 

Kdo jsou vaši zákazníci, komu služby nabízíte?

U nás převažují klienti z oblasti administrativních budov a logistických center. V současné době je poměrně moderní trend nájemního či dostupného bydlení. Z tohoto pohledu se nám podařilo navázat spolupráci s klíčovými hráči na trhu v tomto segmentu, kdy spravujeme domy pro tyto účely. Nese to s sebou pochopitelně určitá specifika, a tak aktuálně působíme spíše v privátním sektoru.

Většina lidí zná značku STRABAG jako nadnárodní stavební společnost působící v řadě evropských zemích i mimo Evropu. Jak takové mezinárodní uskupení funguje?

Organizační struktura koncernu STRABAG je poměrně složitá a na českém trhu je STRABAG vnímán především jako stavební firma. STRABAG PFS je „příbuzný“ v rámci koncernu. Stavební divize není naší matkou, je to spíše sourozenecký vztah. My jako STRABAG PFS působíme zcela nezávisle a jsme liniově řízení koncernovou direkcí Property & Facility, která působí v Německu, Polsku, Rakousku a na Slovensku. V obchodní rovině úzce spolupracujeme i s kolegy v sousedních zemích a již se objevují první zakázky na mezinárodní úrovni. Pokud je náš klient s námi spokojen a chtěl by, abychom pro něho pracovali v zahraničí, dochází k rozdělení zakázky. Pokud ale zákazník požaduje, aby veškeré naše služby byly zajištěny tzv. one point of contact, vyhovíme mu a přizpůsobíme se jeho přání.

Doba jde rychle kupředu. To, co zákazníci vyžadovali v nedávné minulosti, dnes již zdaleka nestačí. Jak na tuto dynamickou dobu v nabídkách reagujete?

Samozřejmě doba se mění a věci, které fungovaly před pár lety, nefungují nyní a nebudou fungovat v budoucnosti. Ať už se bavíme o změnách v legislativě, nebo o moderních trendech v oblasti digitalizace. Velkým tématem jsou například otázky ESG a nové předpisy EU. Na druhou stranu je nutné říci, že některé aspekty ESG již firmy v minulosti implementovaly, aniž by předem tušily, že obdobná legislativa bude nastavena. Není to tedy úplné novum. Na druhou stranu je pravda, že ESG pomůže najít určité příležitosti a možnosti růstu, abychom byli připraveni reagovat na požadavky klientů. V STRABAG PFS jsme nic nenechali na poslední chvíli a mnoho opatření jsme v projektech již zařadili pro plnohodnotnou implementaci.

Jak reagují klienti?

Klienti vyžadují moderní přístup a už se nesmíří s nabídkou, jakou jsme předkládali v minulosti. Můžeme tedy mluvit například o robotickém úklidu, byť ne všude lze robotické vysavače použít. Je k tomu potřeba nastavit projekty a správné zvolit vhodné prostory. Někteří klienti na to dnes myslí už při projektování. Často nás zvou ke vznikajícímu projektu, abychom se jako konzultanti vyjádřili k dokumentaci včas a upozornili, jaká úskalí by bylo vhodné vyřešit tak, aby se nové technologie daly implementovat. Zdá se to ekonomicky v prvopočátku nezajímavé, ale následná návratnost ukazuje na vhodnou rentabilitu.  

Jaké jsou vaše budoucí plány v pozici generální ředitelky STRABAG Property and Facility Services?

Ráda bych navázala na práci svého předchůdce a kolegy Jakuba Zlochy. Podařila se nám společně spousta dobrých věcí, například restrukturalizace a optimalizace společnosti. Touto cestou bych mu ráda poděkovala za dosavadní spolupráci a popřála mnoho úspěchů v jeho profesním i soukromém životě. V této chvíli máme mnoho plánů. Soustřeďujeme na naše současné klienty, aby byli spokojení a my jim poskytovali bezchybné služby. A dále se chceme intenzivně soustředit na zvyšování podílu na českém trhu a věnovat se rozvoji v oblasti digitalizace a udržitelnosti. 

 

Arnošt Wagner

Foto: Bohdan Štoček

Komunitní energetika: Jak chytře na sdílení elektřiny?

Komunita vyrábí vlastní elektřinu a následně ji sdílí mezi členy. Může to být jednotlivec, který si přetoky z fotovoltaiky (FVE) posílá na chatu, může to být bytový dům, jehož obyvatelé těží z panelů na střeše… Ale může to být i celé město, kde energii sdílí veřejné budovy, firmy a domácnosti. 

Přínosy? Nezávislejší spotřebitelé, zdravější příroda a nižší výdaje za energie. Jaký je stav komunitní energetiky v Česku a jaké přináší výzvy a problémy?

Co to je vlastně komunitní energetika?

Přestože téma komunitní energetiky rezonuje veřejným prostorem již řadu měsíců, klíčový krok pro její start v Česku se odehrál až 1. srpna 2024. Nově spuštěné Elektroenergetické datové centrum (EDC) začalo přijímat registrace pro sdílení energie. „Začátek sdílení elektřiny je prvním velkým milníkem v našem úsilí o modernizaci české energetiky,“ zmínil ministr průmyslu obchodu a průmyslu Jozef Síkela.

Ať už jste domácnost nebo firma, jako člen komunitní energetiky vyrábíte elektřinu z obnovitelného zdroje a ve stejný moment ji poskytujete jinému odběrnému místu v Česku. (Důležité je ono ve stejný moment – ještě se k tomu vrátíme.) Účastníkem jste i v situaci, kdy elektřinu pouze přijímáte.

Chytrý elektroměr jako vstupenka ke sdílení elektřiny

Sdílení se můžete účastnit při splnění několika podmínek. Tou klíčovou je, že máte tzv. smart meter (získáte nejčastěji s fotovoltaickou instalací, jinak o něj musíte zažádat), který umožňuje průběhové měření. Sleduje intervaly 15 minut, čímž doloží, že k výrobě na jednom místě a spotřebě na jiném došlo ve stejnou dobu. Smart meter je tedy třeba na obou místech – tam, odkud je elektřina sdílena, i tam, kde se spotřebovává.

Zájemci podávají žádost o zapojení do komunitní energetiky přímo EDC, které monitoruje a uchovává data o sdílené elektřině. Po kladném vyřízení žádosti se lze do sdílení zapojit a elektřinu předávat i napříč různými distribučními soustavami.

Existují dva způsoby, jak sdílet elektřinu:

  • Jako „aktivní zákazník“ můžete sdílet elektřinu až s 11 dalšími odběrnými místy. Buď jste jednotlivec a elektřinu si „posíláte“ mezi více svými objekty. FVE máte například na střeše vaší rekreační chalupy. Tam ale máte spotřebu jen o víkendu a přes týden pak přetoky solární energie sdílíte s vaším bytem ve městě. Nebo jste součástí rodiny, skupiny přátel, komunity sousedů a o vyrobenou energii se dělí objekty členů.
  • Jako „energetické společenství“ sdílíte energii v rámci většího celku na úrovni celých obcí a jejich budov, dále domácností, firem a organizací. Typickým příkladem je malý podnik, který má FVE na  výrobní hale, a o víkendech, kdy nemá šanci vlastní elektřinu spotřebovat, zásobuje okolní domácnosti. Případně obec, která nechá posílat proud z fotovoltaické instalace do obecních budov, jako jsou škola nebo úřad. Pozor: Pro založení energetického společenství je potřeba se nejprve registrovat u Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Přínos komunitní energetiky

Při současném tlaku na rozšiřování efektivních či obnovitelných zdrojů a dekarbonizaci není nijak překvapivé, že téma sdílení elektřiny začíná stále více rezonovat. „V život ho uvede náš zákon, který je jedním z nejmodernějších v celé Evropě, a věřím, že otevře komunitní energetiku co nejširší veřejnosti,“ hodnotí ministr Síkela pozitivně vyhlídky do budoucnosti. Komunitní energetika tedy výrazně pomůže decentralizaci české energetiky ruku v ruce s růstem možností využití vlastních zdrojů.

Koncové odběratele zajímají hlavně úspory. Z nejvyšších úspor se můžete těšit především jako ten, kdo elektřinu sdílí mezi vlastními objekty. Pokud ji budete za úplatu posílat sousedům, vyloženě na tom vyděláte. „Cenu“ si můžete nastavit, jak chcete. Často bude pravděpodobně nižší než od dodavatele, takže uspoří i ti, kdo sdílenou energii pouze odebírají. Dobrodinci pak mohou energii poskytovat za nulu nebo symbolickou cenu.

Velcí dodavatelé do této ceny nijak nemluví, na faktuře zůstane pouze distribuční poplatek. Se založením EDC zároveň každému odběrateli přibyl na vyúčtování elektřiny nový poplatek, který jde na jeho provoz – 5,10 Kč bez DPH. Platí ho každý, ať už se sdílení účastní, či nikoli.

Sdílení elektřiny v bytových domech?

I to je možné a již se tak děje. Členové sdružení vlastníků jednotek (SVJ) si mohou odsouhlasit instalaci FVE na domě a následné zapojení do komunitní energetiky, kdy jednotlivé byty sdílejí vyrobenou energii. Účastnit se nemusí nutně všechny jednotky. Stejně jako v dalších společenstvích se i členové SVJ musejí shodnout na tzv. alokačním klíči, který určuje, kolik vyrobené energie každé jednotce náleží. Do budoucna je v plánu i zavedení dynamických alokačních klíčů, které umožní vyšší flexibilitu přerozdělování a tím pádem i efektivnější spotřebu a rychlejší návratnost investice do FVE.

Problém: Spotřebovat musíte hned, jinak platíte plnou sazbu

To všechno má ale jeden poměrně zásadní háček. Energii – na jedné straně sdílenou – je potřeba na druhé straně ve stejný moment spotřebovat. Ve stejný moment znamená v intervalu týchž 15 minut. Ne za hodinu, ne večer, ne o víkendu.

A když ne? Distributor první straně vyúčtuje standardní cenu za prodej do sítě, odběratel na druhé straně naopak platí standardní cenu za dodávku.

Představte si situaci. Je slunečný den a fotovoltaika velmi rychle nabije baterie a pokryje aktuální spotřebu. A tak začne sdílet přetoky. Jenže jelikož je pracovní den, v druhém objektu není doma nikdo, kdo by zapnul patronu pro výhřev bojleru, nabíjení elektromobilu apod. Pokud si energii sdílíte sami sobě, pravděpodobně nemáte čas mezi objekty pendlovat a ručně spínat spotřebiče s vysokými odběry.

Částečná cesta ven je, pokud domácnost či budova přijímající elektřinu bude mít baterii. To však znamená další náklad v desítkách až stovkách tisíc a finance ušetřené z komunitní energetiky budou ještě dlouho hradit investici.

Uživatelé Loxone mají vyhráno

Tento problém odpadá uživatelům Loxone. Domácnosti a budovy vybavené jejich malou zelenou krabičkou – Miniserverem – automatizují své technologie. Jeden Miniserver dokáže dát na dálku vědět o přetocích. Miniserver na druhé straně to zaznamená a v pravý čas automaticky zapne spotřebu a rozhodne, na kolik stupňů nahřát bojler, na jaký výkon nabíjet elektromobil, sepne tepelné čerpadlo… Všechna tato zařízení totiž dokáže integrovat do řízení domácnosti.

Systém sám vyhodnotí, zda vyrobená energie již plně pokryla spotřebu „hlavního“ objektu a nabila baterie. Poté začne pokrývat spotřebu i dalšího objektu tak, aby přetoky maximálně, ale zároveň smysluplně využila. Tak funguje moderní, inteligentní energetický management, s nímž dává sdílení elektřiny ten největší smysl.

Zjistěte, jak funguje energetický management s Loxone:

bit.ly/energeticky_management_chytre +