Kancelář na přání zaměstnanců
Společnost Colliers spustila nový online nástroj Workplace Expert. Byl vytvořen v reakci na současné změny v pracovním prostředí, způsobu práce a užívání kanceláří, které urychlila pandemie onemocnění Covid-19. Hlavním cílem je pomoci firmám s návrhem prvního řešení kanceláří z hlediska velikosti a využití prostor.
Aplikace Workplace Expert prostřednictvím zadání různých parametrů, dokáže zdarma firmě doporučit alternativní návrhy řešení pracovních prostor a celkového kancelářského prostředí. Tyto návrhy mohou být posléze detailně analyzovány a nastaveny společně s konzultanty oddělení Workplace Advisory.
Model se tvoří podle vložených odpovědí zaměstnanců na základní otázky týkající se velikosti a provozu firmy, firemní kultury a budoucích očekávání firmy na funkci kanceláří. Co nejvíce firmy ohledně kanceláří řeší, jsme se zeptali Jany Vlkové a Petra Žalského.
Jak postupují firmy, které se letos víc než jindy rozhodují, jakou zvolit strategii ohledně zvýšené neobsazenosti kanceláří?
PŽ: Firmy budou v roce 2021 přistupovat ke konsolidaci kancelářských prostor, budou zvažovat, jak své kanceláře nadále používat, jaká bude role pracovního prostředí v kancelářích – místo setkávání zaměstnanců, místo pro sdílení informací, místo vybavené technologiemi, které si domů pro práci nepořídíme, a tak dále. Kanceláře zůstanou v každém případě nositelem firemní kultury, a proto je důležité, aby si firmy vytvořily dlouhodobě udržitelné řešení, které ale bude odpovídat posunu v tom, jak zaměstnanci pracují.
JV: Společnosti hledají správné řešení prostřednictvím vlastních analýz, ale také prostřednictvím konzultačních firem. Rozdíl je opět mezi prostředím v České republice a například v Německu. Německá firma si na analýzu pracovního prostředí a vytvoření nové koncepce najme konzultanta, který jí vše na základě svých zkušeností vytvoří a podle tohoto manuálu pak firma postupuje.
JV: České firmy mají tendenci si taková řešení vytvářet bez odborné konzultace nebo pouze s pomocí architekta a dodavatele nábytku. Takové řešení často neodpovídá reálné potřebě firmy a jejích zaměstnanců a mění se tak v dodatečný náklad, který nemá pozitivní dopad na produktivitu firmy a spokojenost zaměstnanců.
PŽ: Kvalitní design a technologické vybavení se stává standardem požadovaným zaměstnanci a pro mnohé menší firmy může být v této situaci efektivnější varianta pronajmout si kanceláře v některém z co-workingových center nebo center servisovaných kanceláří. Zde najdou kvalitní zázemí při zachování potřebné flexibility pronajatých prostor.
Co se nejvíce mění na dynamice práce firem, jak se jim daří změny v užívání svých prostor řešit?
JV: V současné době, kdy nadále pokračují restrikce spojené s masivním využitím práce z domova, mají firmy pouze omezené možnosti, jak realizovat a ověřit efektivitu navrhovaných změn ve využití kancelářských prostor. Nicméně se jednoznačně změnil pohled na vzdálenou práci a její využití zůstane standardem i v budoucích letech. Většina firem postupně zvažuje flexibilitu pracovního prostředí včetně sdílení pracovních míst, které mají administrativní provoz.
Jak zabránit klesající produktivitě?
PŽ: V situaci, kdy zaměstnanci dlouhodobě pracují vzdáleně a nemají možnost se osobně potkávat a spolupracovat, je důležitá manažerská práce s jednotlivými zaměstnanci nebo s menší skupinou kolegů s cílem podpořit sounáležitost zaměstnance s firmou.
JV: Aktuální zkušenosti s velkými online townhall setkáními celé firmy ukazují, že takové setkání je velmi důležité, nicméně ještě zásadnější je posléze navázat na komunikaci menšími schůzkami, kde si zaměstnanec může se svým manažerem probrat své obavy, očekávání a pracovní nebo i osobní situaci. V současné době není pro zaměstnance nic důležitější než pocit, že je pro firmu důležitý a firma si jeho práce váží.
Co by měly firmy vědět o svých zaměstnancích?
JV: Jak chtějí do budoucna individuálně využívat vzdálenou práci, jak se cítí produktivní při práci z domova, jak vnímají vzdálené řízení managementem, jak se mění jejich pocit spojení s firmou při dlouhodobé práci z domova.
Co se nás firmy nejčastěji ptají?
PŽ: Firmy se v současné době zabývají tím, jak bude vypadat jejich běžný provoz po odeznění pandemie, jak uzpůsobit pracovní prostředí „novému normálu“ a samozřejmě se dále věnujeme optimalizaci kanceláří z pohledu nákladů na nájemné a provoz.
Online nástroj Workplace Expert si můžete vyzkoušet na stránce Colliers: zde.
TEXT Red FOTO Archiv Colliers Int.
Mimořádné místo si zaslouží mimořádnou architekturu
Budovat novou čtvrť na brownfieldu v centru města u nás není příliš obvyklé. Natož v centru hlavního města, kde se často bojuje o každý metr čtvereční.
Proto je projekt společnosti Penta Real Estate na revitalizaci nevyužívaných bývalých drážních ploch v okolí Masarykova nádraží výjimečný. Pavel Streblov, ředitel Penta Real Estate pro komerční nemovitosti, nám přiblížil, co se od začátku letošního roku událo a co se této oblasti bude dít v nejbližší době.
Nedávno jste získali stavební povolení pro první část Masaryčky. O kterou část konkrétně jde?
Nyní máme stavební povolení na první dvě budovy od Zahy Hadid podél ulice Na Florenci. Jde o komerční budovy o celkové pronajímatelné ploše přes 27 000 m2, z čehož na prvních dvou nadzemních podlažích bude přibližně 4 700 m2 určeno pro obchody a služby. Dalším výrazným prvkem nových budov bude 1 500 m2 zelených střešních teras. Jedna z teras bude umístěna na nejvyšší věži směřující na Staré Město a díky výhledu 360 stupňů nabídne unikátní výhled na celou Prahu. Kromě stavebního povolení na samotné budovy jsme získali i stavební povolení na zásadní rekonstrukci a rozšíření ulice Na Florenci, z níž by se měl stát městský bulvár lemovaný stromy s akcentem na pěší a cyklistickou dopravu. Rekonstrukce ulice by měla proběhnout ve spolupráci s městem s tím, že jsme se na ni zavázali finančně přispět.
S jakým konceptem využití obchodních ploch zatím pracujete?
Rádi bychom doplnili stávající obchodní nabídku pro cestující samotného nádraží, nicméně naší hlavní ambicí je udělat z ulice Na Florenci zónu, kam budou moci obyvatelé i turisté zajít nejen nakoupit, ale zajdou sem rádi na dobré jídlo nebo třeba do kavárny. Zabýváme se i myšlenkou zřídit zde nástupce food marketu Manifesto, který je nyní umístěn na pozemcích Masarykova nádraží v zadní části ulice Na Florenci. Ten si se svým jedinečným konceptem poměrně rychle našel své místo na gastromapě Prahy a my bychom chtěli lokalitu Masaryčky tímto směrem do budoucna dále také rozvíjet.
Plánujete si v budoucnosti ponechat architektonicky působivé objekty z dílny Zahy Hadid ve vlastnictví, nebo předpokládáte jejich odprodej?
Všechny kancelářské budovy vždy stavíme s tím, že si je případně můžeme ponechat v našem portfoliu. U Masaryčky zatím rozhodnutí nepadlo. Tuto otázku budeme pravděpodobně řešit až po dokončení, uvidíme, zda mezi partnery Penty vyhrají emoce a ponechají si budovy v portfoliu, nebo je výhodně prodají.
Koncem loňského roku uvedl pan Palička v rozhovoru, že plánujete dvě urbanisticko-architektonické soutěže. První z nich měla být už vyhlášena – na prostranství mezi historickou nádražní budovou a ulicemi Havlíčkova/Na Florenci, druhá měla následovat v tomto období – na „zadní“ část Masaryčky směrem k Praze 8 a pozemkům ČSAD. Jaká je situace?
Soutěž na architektonické ztvárnění náměstí u křižovatky ulic Havlíčkova/Na Florenci je již v pokročilejší fázi. Před několika týdny proběhlo první kolo soutěže, porota vybrala několik ateliérů, které mají za úkol zadání rozpracovat do dalšího detailu. Na začátku dubna by pak měly být finální návrhy k dispozici pro celkové vyhodnocení soutěže. Rádi bychom, aby se realizace stihla paralelně s výstavbou samotné Masaryčky. Působivé organické křivky staveb Zahy Hadid by tak bylo možné obdivovat z příjemného veřejného prostoru se stromy a vodními prvky. Co se týká oblasti Masaryčky v Praze 8, rádi bychom v následujících týdnech vyhlásili podmínky urbanisticko-architektonické soutěže. Vzhledem ke komplexním vztahům k území jsme se rozhodli spolupracovat s městem a ČSAD tak, aby výsledné řešení vyšlo vstříc všem klíčovým stakeholderům v území.
Jak vypadá etapizace celého projektu?
V první fázi – tedy v případě dvou kancelářských budov podél ulice Na Florenci – jsme již zahájili výstavbu. Pokud vše půjde podle plánu, v polovině roku 2023 by se měly budovy otvírat. Stavební harmonogram je o něco delší, než je u našich projektů obvyklé. To je způsobené větší komplikovaností stavební konstrukce a rovněž velmi náročným zpracováním zlaté fasády. Nicméně jsme přesvědčeni, že toto mimořádné místo si mimořádnou architekturu zaslouží, a věříme, že se nám naše výjimečná investice vyplatí a stane se jedním z architektonických klenotů Prahy, kam se budou lidé rádi vracet.
Dojde v určité fázi (při realizaci zastřešení kolejiště) k omezení, či uzavření provozu nádraží? Jak vůbec probíhá spolupráce s ČD a Správou železnic?
Součástí revitalizace Masarykova nádraží je i rekonstrukce historických budov a celková přestavba kolejiště s přestřešením nástupišť. Při rekonstrukci historických budov dlouhodobě spolupracujeme s jejich vlastníkem, Českými drahami. Na opravách jsme již proinvestovali více než 140 mil. Kč a další investice si vyžádá obnova nádražní restaurace a obnova části nádraží u bývalých pokladen. Co se týká zastřešení kolejiště, tam spolupracujeme se Správou železnic. Primárně se snažíme koordinovat jednotlivé záměry tak, aby na sebe co nejlépe navazovaly technicky i časově. Zároveň jsme se zavázali přispět 40 mil. Kč Správě železnic na vybudování zastřešení.
Po zastřešení vzniknou v centru města rozlehlé veřejné prostory se zelení. Jak v tomto ohledu spolupracujete s magistrátem a radnicemi dotčených městských částí? Budou se na celém projektu nějak finančně podílet? Kdo bude tyto nově vzniklé prostory spravovat?
S městem máme dohodu, že se o novou zeleň v ulici Na Florenci budeme starat po dobu 10 let. Vždy se snažíme v našich projektech akcentovat veřejný prostor a kvalitní zeleň k němu bezpochyby patří. Ve spolupráci s městem se zde snažíme realizovat některé moderní aspekty tzv. modrozelené infrastruktury, jako bude zachytávání dešťové vody z chodníků apod.
ak / foto: Penta RE
