Smart city v podání města Plzně

Jedním z módních termínů dnešní doby je „smart city“. Snad každé město v ČR používá tento termín ve svém strategickém plánu. Realita bývá často zcela jiná, ale i u nás existují výjimky a je radost pozorovat postupný, úspěšný a do detailu propracovaný rozvoj konkrétního města. 

Řeč je o Plzni, kde je významným hybatelem, zdrojem dat a inovací Správa informačních technologií města Plzně (dále jen SITMP). Jde o příspěvkovou organizaci města, která vznikla v roce 1998. Jejím hlavním cílem je zavádění, udržovaní a rozvíjení moderních technologií a inovačních přístupů na území průmyslového města Plzně. „Naše aktivity zaměřujeme na usnadnění života v Plzni, hledáme a dále vzděláváme talentované lidi, poskytujeme jim zázemí a odborné služby a podporujeme je v založení podnikání v plzeňském regionu. Místo montoven s levnou pracovní silou tu zakotví kvalitní zaměstnavatelé s nabídkou dobře placených míst pro Plzeňany,“ vysvětluje Luděk Šantora, který je ředitelem SITMP již 16 let. Sběrem a analýzou dat z území se Plzni daří naplňovat dlouhodobé zkušenosti a znalosti veřejných služeb. K říjnu 2023 měla organizace 138 aktivních zaměstnanců a její pracoviště byla dislokována do tří míst v krajském městě. SITMP je rozdělena na osm úseků: Centrum robotiky, Drony SIT, SIT Port, úsek rozvoje, úsek aplikací, úsek infrastruktury, úsek podpory uživatelů a back office.

Popularizace nových technologií nejen mezi mladými

Základem chytrého města jsou data, která vedou k informacím a pomáhají při rozhodování. SITMP data sbírá, strukturuje a poskytuje je všem, kdo s nimi chtějí dále pracovat. Kohokoli zajímá srovnání Plzně s dalšími českými městy v různých oblastech, může využít datový portál https://tuta.plzen.eu. SITMP rozvíjí informační systém města se stovkami navazujících aplikací jako např. výkon městských agend, elektronické vyřizování na úřadech, výuku s pomocí moderních technologií a další. Klienty SITMP jsou statutární město Plzeň a jeho organizace, občané, podnikatelé a návštěvníci západočeské metropole. Zde však aktivity SITMP nekončí. Nové technologie popularizuje široké odborné i laické veřejnosti formou atraktivních akcí a festivalů. Podněcuje tak zájem o techniku a přivádí děti a mladé lidi ke studiu technických oborů. Největším festivalem inovací a moderních technologií v plzeňském regionu je „Inovujeme Plzeň“, který je pořádán od roku 2018 a jehož součástí je i festival Dronfest, jenž je zařazen mezi top akce svého druhu na světě. 

Plzeňský inovační ekosystém 

SITMP šíří jméno města Plzně v zahraničí díky účasti v mnoha evropských projektech. Pracuje tak na tom, aby se Plzeň dostala na inovační mapu Evropy. Pro rozvoj a podporu inovátorů vytvořila SITMP nejpropracovanější městský inovační ekosystém v České republice, tzv. Plzeňský inovační ekosystém (PINE). Jeho úkolem je také přilákat další inovátory, podnikatele a investory do plzeňského regionu. Snaží se podporovat podnikání s vyšší přidanou hodnotou, místní investice do výzkumu a vývoje, prosazuje větší kontrolu produktového řetězce a zasídlení mezinárodně úspěšných firem vytvářejících dobře placená místa. Podporovanou myšlenkou je, čím více talentů, nápadů a úspěšných firem v Plzni bude, tím lépe se bude Plzeňanům žít. „V rámci PINE vedeme děti k technice a učíme středoškoláky spolupracovat napříč obory. Poskytujeme startupům zázemí, komunitní inspiraci i expertní mentoring. Zajišťujeme financování inovací ve firmách a pomáháme jim v zahraniční expanzi,“ říká Luděk Šantora. 

Na jednotlivé fáze rozvoje inovativního Plzeňana má město k dispozici čtyři klíčové nositele znalostí a nástrojů. Mladším dětem se věnuje Centrum robotiky se svými zájmovými kroužky a akcemi; experimentující teenagery si přebírá SIT Port, který z mnohých z nich udělá inovátory a startupisty, pro něž není nic nemožné. Kdo z nich chce začít skutečně podnikat, přechází pod Podnikatelské a inovační centrum BIC Plzeň, které navazuje na startupovou fázi s větším důrazem na podnikatelské dovednosti a znalosti. Městská organizace BIC Plzeň podporuje také fungující firmy a spolupracuje na financování inovačních projektů a na jejich mezinárodní expanzi.

Centrum robotiky

Pod SITMP spadá Centrum robotiky, které je místem vzdělávání, podpory a volnočasových aktivit v oblasti digitálních technologií. Nabízí kroužky a aktivity pro děti, kurzy pro seniory, vzdělávací semináře pro pedagogy, programy pro třídy ZŠ i MŠ. Centrum pomáhá vzbuzovat zájem o technické a přírodovědné obory u dětí už v předškolním věku, následně udržuje jejich zájem a potenciál pro práci s moderními technologiemi. Ukazuje dětem, rodičům, pedagogům i široké veřejnosti, že s technikou se dá začít v každém věku a že je to zábava. 

SIT Port 

Součástí ekosystému PINE je SIT Port, který poskytuje podporu všem, kteří se rozhodnou vykročit do světa podnikání a inovací. SIT Port buduje komunitu inspirativních lidí a mladé talenty propojuje s odborníky z praxe. „V SIT Portu se věnujeme všem, kteří se rozhodnou pro rozjezd vlastního podnikání. Členové naší coworkingové komunity v TechToweru mohou využívat prostory sdílených kanceláří pro jednotlivce i větší týmy. První prototypy svých projektů sestrojí v moderně vybavených sdílených dílnách, kde mají k dispozici profesionální 3D tiskárny, laserový ploter, frézy i frézky a další CNC stroje,“ popisuje Luděk Šantora.

Cowork v technologickém parku TechTower je jedinečným zázemím pro podnikavé studenty a freelancery, nadějné startupy, digitální nomády i studenty při psaní bakalářských prací. Komunita z coworku se setkává na akcích všeho druhu – na workshopech, hackathonech, startup víkendech nebo společných snídaních. Propojování komunity, vytváření vztahů a vazeb mezi studenty, začínajícími podnikateli i již zavedenými firmami je nevyčíslitelný bonus, který SIT Port Cowork v TechToweru nabízí. „Téměř 200 studentů již navštívilo startup CIE Group a jejich laboratoř virtuální reality. Startupy RoadTwin a Amitia jsme propojili s firmou Yunex Traffic, jejichž inovativní systémy pro autonomní mobilitu využíváme i v Plzni. Startupy propojujeme také s Technologickou iniciativou Plzeň, která vytváří prostředí pro spolupráci ve vědě, výzkumu a vývoji. Úspěšně se nám podařilo aplikovat projekty i do prostředí města Plzně – startup Nextdrop a jeho řešení pro chytré hospodaření s vodou využívá plzeňská zoologická zahrada i městská vodárenská společnost. Zvukové detektory střelby, křiku nebo tříštění skla od startupu JALUD Embedded jsme instalovali do plzeňských ulic pro zvýšení bezpečnosti obyvatel města,“ vyjmenovává Luděk Šantora.

TechTower

Díky aktivitám SITMP vznikl revitalizací bývalého pivovaru Světovar technologický park TechTower. SITMP jej spravuje a stará se o život v této původně industriální budově, která získala novou náplň spolu s moderním hávem. Novým uživatelům byla otevřena letos 1. února. Zdejší multifunkční sál a zasedací místnosti dodávají velkým konferencím, festivalům, workshopům a jiným eventům zcela nový rozměr. TechTower disponuje také 10 metrů hlubokou vodní nádrží pro testování ponorek a vodních dronů, která v Česku nemá obdoby. Představuje jeden z nejmodernějších technologických parků v České republice, který nabízí zázemí a kanceláře pro inovativní firmy. Ve vybavených prototypových dílnách se pak nápady mění ve skutečnost. 

Aktuálně sídlí v TechToweru 14 startupů a inovativních firem. Desítky studentů využívají coworkingové prostory, které jsou připraveny na míru. Vybrat si mohou z různě velkých kancelářských prostor, pevného i flexibilního místa nebo si prostor zarezervují třeba jen na pracovní schůzku, na týden či víkend. 

Drony SIT

Další ze stěžejních aktivit SITMP je rozvoj bezpilotního letectví prostřednictvím úseku Drony SIT. Ten pracuje na vývoji vlastních aplikací a hardwarových řešení a díky tomu může zákazníkům dodat produkt na míru jejich požadavkům. SITMP jako první využila drony při inspekcích mostních konstrukcí, nádrží a technologických celků. Využívá je pro detekci kůrovce v městských lesích ještě před jeho prvním rojením. Dlouhodobá a úspěšná spolupráce s hasiči a policisty přerostla v oficiální zapojení úseku Drony SIT do Integrovaného záchranného systému. Plzeň byla navíc prvním a dosud je jediným městem v ČR, kde jsou městské drony součástí IZS. Při svých četných výjezdech asistují dronaři u velkých požárů, při hromadných nehodách, pátrají po pohřešovaných osobách a zachraňují lidské životy a majetek. I pro potřeby IZS jsou vyvíjeny speciální aplikace, které usnadňují práci jednotlivým složkám. Drony SIT se také věnují vlastnímu vývoji 3D tisku. 

Správa budov a facility management

A právě inovativní řešení z dílny plzeňského startupu Nextdrop začala využívat i SITMP. Monitoring pro případný únik vody nově organizace instalovala v části svých objektů. Aktuálně začíná využívat i tepelná čerpadla a fotovoltaické systémy. Dálkově vyřešila odečty vody, elektřiny i plynu. Samotná Plzeň spravuje obrovské množství městských objektů prostřednictvím své akciové společnosti Obytná zóna Sylván, odpadovému hospodářství se věnuje společnost Čistá Plzeň, o veřejné osvětlení se starají Plzeňské městské dopravní podniky. Vodárna Plzeň instalovala přes 3 000 vodoměrů s dálkovým odečtem.

Více informací o projektech SITMP na:

https://www.sitmp.cz/, https://www.plzeninovativni.eu/co-je-pine/, https://centrumrobotiky.eu/, https://www.sitport.cz/, https://www.techtower.cz/, https://www.dronysit.cz/ a https://www.bic.cz/.

Biosolární střechy – v létě ochladí, zlepší účinnost solárních panelů a zvyšují biodiverzitu ve městech

Fotovoltaika a vegetace na jedné střeše se vhodně doplňují: rostliny svým výparem ochlazují fotovoltaické panely, tím zvyšují jejich účinnost, panely pak díky plovoucímu stínu na střeše vytvářejí příjemnější a pestřejší prostředí pro rostliny i živočichy. 

Biosolární střechy (kombinace fotovoltaiky a vegetační střechy) stejně jako samostatné střechy vegetační zadržují významné množství dešťové vody a zpomalují její odtok, chrání střešní konstrukce před negativními účinky výkyvů teplot i působení UV záření, mírně zlepšují izolační funkci střechy a přispívají k vyšší energetické efektivitě budovy.

Při výstavbě biosolární střechy zpravidla nedochází k zásahům do střešního souvrství pod úrovní hydroizolace. Pro kotvení podpůrné konstrukce fotovoltaických panelů jsou na plochých střechách využívány speciální desky, které jsou následně přitíženy přímo hmotností vegetačního souvrství a zároveň ve vegetačním souvrství plní hydroakumulační a drenážní funkci. Toto elegantní řešení nabízí využití maximální plochy střechy pro zeleň. Druhou možností je dodatečná instalace fotovoltaických panelů na již existující zelenou střechu a přitížení konstrukce pomocí dlaždic.

Zadržování vody 

Vegetační souvrství biosolární střechy si zachovává benefity běžné zelené střechy: zadržuje významné množství dešťové vody přímo v místě dopadu srážky, zpomaluje odtok a následně ochlazuje okolí a budovu prostřednictvím výparu (takzvané evapotranspirace). Zatímco z konvenční střechy odtéká s minimálním zpožděním většina srážkové vody, zelená střecha dokáže odtok zpozdit a běžně zadržet v průměru zhruba polovinu objemu ročního úhrnu dešťové vody v závislosti na typu a mocnosti vegetačního souvrství.

Monitoring prováděný Univerzitním centrem energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT na experimentální biosolární střeše ve Žďáru nad Sázavou, která vznikla ve spolupráci UCEEB, města a firmy Sedum Top Solution, s. r. o., v září 2022, ukazuje, že distribuce vlhkosti na biosolární střeše není rovnoměrná. Nejvíce se podle očekávání vlhkost koncentruje pod dolní hranou panelu. V oblasti mimo panely je substrát exponován slunci a rychleji vysychá. Vlhkost pod panely byla po založení střechy vyšší díky důkladné vstupní zálivce, podzimním dešťům a pomalejšímu výparu ve stínu. S příchodem jara se však začaly pod panely stále více projevovat důsledky srážkového deficitu. Rozdíly ve vlhkosti se odrážejí na vzhledu i složení vegetace, která byla založena formou rozchodníkových koberců.

Zlepšení druhové pestrosti 

Fotovoltaické panely na biosolární střeše vytváří plovoucí stín a spolu s variabilitou vlhkostních podmínek tak vzniká mozaika stanovišť vhodných pro různé druhy rostlin a bezobratlých živočichů. Na experimentální biosolární střeše ve Žďáru nad Sázavou je již po roce od instalace zřejmé, že pod fotovoltaickými panely prosperují jiné druhy rostlin než na otevřené ploše střechy.

Vedle nerovnoměrného zastínění lze diverzitu podmínek na běžné i biosolární vegetační střeše zvyšovat i dalšími jednoduchými způsoby: použitím více typů substrátu s různou mocností i vlastnostmi (velikostí částic, substrátu, množstvím živin) nebo přidáním mrtvého dřeva, které poskytuje úkryt různým bezobratlým. Potenciál má také kombinace fotovoltaiky a umělého střešního mokřadu, který zároveň využívá odpadní vody. 

Zvýšení výkonu fotovoltaiky

Účinnost fotovoltaických panelů klesá s jejich rostoucí teplotou. Přehřívání panelů lze předcházet volbou vhodného typu střechy s nižší povrchovou teplotou, např. právě střechou vegetační. Podle dat naměřených UCEEB i tenká extenzivní vegetační střecha dokáže během roku snížit teplotu povrchu střechy o 10 až 35 °C. Tímto způsobem se efektivně předchází přehřívání v letních měsících.

Zvýšení účinnosti panelů záleží na klimatických podmínkách lokality (četnosti srážek, vzdušné vlhkosti), ale také na vlastnostech konkrétního vegetačního souvrství (mocnost substrátu, schopnost substrátu zadržovat vodu), míře zastínění či na výběru rostlinných druhů s vhodnými vlastnostmi. Na míru ochlazení panelu má vliv i jeho výška a sklon působící na proudění větru. Publikované studie uvádějí různé hodnoty zvýšení produkce elektřiny díky přítomnosti vegetace od zanedbatelných hodnot až po zhruba desetiprocentní navýšení. 

V případě využití oboustranných (bifaciálních) solárních panelů lze v návrhu zelené střechy pracovat i se zvyšováním odrazivosti povrchu ať už volbou substrátu světlejší barvy (který se zároveň méně zahřívá), nebo zařazením rostlin s bílými či stříbřitými listy. Světlé rostliny jsou extrémním podmínkám střechy výborně přizpůsobené a mohou mít lepší životnost než rostliny bez této adaptace.

Na co si dát pozor

Instalace biosolárních systémů vyžaduje nejen statický posudek kvůli vhodnému zatížení střechy objektu, ale také individuální výpočet zahrnující sání větru tak, aby byla konstrukce přitížena dostatečnou mocností vhodného substrátu.

Zcela zásadní je také volba vhodných druhů rostlin. Na rozdíl od běžné zelené střechy lze volit pouze rostliny nižšího vzrůstu, aby nedocházelo ke stínění panelů. Nevhodná skladba vegetace by se následně negativně odrazila na poklesu výroby elektrické energie i na nákladech na údržbu vegetace. V souvislosti s údržbou je optimální zvolit takovou výšku a postavení panelů, aby byl pohyb na střeše komfortní a byl zachován přístup k vegetaci i pod panely.

V Česku se v současné době nevyrábí ucelené řešení pro biosolární střechy a produkty jsou dováženy ze zahraničí. 

Z pohledu zákazníka stojí za zmínku, že na stejnou plochu střechy lze čerpat dotace jak na výstavbu fotovoltaické elektrárny, tak na vegetační střechu (např. v programu Nová zelená úsporám).

Na obrázku vpravo (8/2023) je zřejmá linie, kam z panelů stéká dešťová voda. Pilotní experimentální instalace ČVUT UCEEB ve spolupráci se Sedum Top Solution, s. r. o., a městem Žďár nad Sázavou, osazená čidly k měření teploty a vlhkosti.

 

Text: Mgr. Barbora Rybová, doc. Ing. Michal Sněhota, Ph.D.

Foto: ČVUT UCEEB

 

NASA vyvinul čištění tryskáním suchého ledu

Firmě Eco Stations byl udělen jako jedné z mála v České republice certifikát společnosti EVHA (European Ventilation Hygiene Association – Evropské hygienické asociace pro čištění ventilačních systémů).

V rozhovoru s Ing. Martinem Rozínkem, CEO společnosti Eco Stations, zjistíme více.

Čemu se společnost Eco Stations převážně věnuje?

Naše firma vznikla, aby v ČR podpořila oblast speciálního čištění suchým ledem. Je to v podstatě tryskání – podobné jako pískování –, jen materiál, s nímž se čištění provádí, je suchý led. Takže si představte, že pískujete, ale ten materiál se odpaří. Například při čištění chalupy vám nevzniká kolem písečná pláž, kdy opadává drobný materiál, který očistíte. Suchý led je výhodný v tom, že je neabrazivní, čili nebrousí většinu materiálů. Kovové materiály zůstanou v původní podobě, což se v poslední době hodně rozšířilo v oboru čištění veteránů, a rozmach zaznamenal i tzv. detailing. Mohou ale vyčistit i sedačky. Předností suchého ledu je fakt, že je opravdu suchý, neobsahuje vlhkost, je to CO2 v tuhém stavu.

Jak jste přišli na tuto formu čištění?

Ten princip pochází z NASA. Když trysknu pod tlakem kousek suchého ledu, tak ten narazí a dvakrát změní skupenství, takže vyvolá určitou energii, kdy v podstatě exploduje. Má teplotu −78 °C, takže dokáže podchladit nečistotu, která se drží na základním materiálu, a ona se pustí.

Můžete to popsat podrobněji?

Je tím vyvolán efekt, že základní materiál je daleko větší a má i větší tepelnou vodivost než nečistota, které tam jsou jen kousky, takže tím efektem ztratí přilnavost k povrchu. Začali jsme tímto způsobem čistit a také dodávat speciální stroje pročištění v průmyslu, ve stavebnictví i v gastronomii. Mají široké uplatnění a potenciál v oblasti automotive, postupně se přidávají i další obory a my zjišťujeme, kde všude se může tento druh čištění uplatnit. 

Jak získáváte suchý led?

Nastal okamžik, kdy jsme poměrně rychle začali suchý led spotřebovávat, tak jsem se rozhodl, že bychom ho mohli i vyrábět. V roce 2013 jsme začali výrobu s 70 000 kg ročně a v současné době vyrábíme 2 milionykg na pěti strojích.

Jak se takové množství skladuje?

Suchý led se nedá skladovat, protože je to nestabilní médium určené k okamžité spotřebě – expirace je do týdne. Neustále sublimuje, protože rozdíl teplot je natolik markantní, že granule nevydrží na volném vzduchu; látka nemá kapalnou fázi, ale rovnou se ztrácí. Udržíte ho pouze v dostatečně izolovaném termoboxu, v němž se led skladuje a přepravuje. A pochopitelně čím méně termobox otevíráte, tím déle led vydrží. V podstatě jsme vyráběli pouze pelety (stejná forma jako pelety na topení) a postupně se projevila potřeba pasivního chlazení. To dnes činí 70 % výroby a k samotnému čištění se využije jen 30 %. Takže jsme toto médium začali dodávat pro velké hráče v obchodu s potravinami, jako je např. Rohlík, a pro supermarkety, které potřebují přepravovat zachlazené potraviny. S ohledem na opatření, kdy auta s chladicími agregáty mají velkou uhlíkovou stopu a v některých městech i omezený vjezd do center, používá se při přepravě právě suchý led, který v potravinářském průmyslu slouží zároveň jako dezinfekční prostředek.

Pronajímáte a prodáváte zařízení k čištění a zaškolujete zájemce. Proč si klienti neobjednají profi firmu?

My čištění samozřejmě nabízíme, ale rádi využíváme i formu pronájmu. Ve stavebnictví se tomu říká inženýring. V podstatě pomáháme facility manažerům, popř. FM firmám, aby mohli pracovat s touto technologií, která je velice rychlá a šetrná, takže spoří čas a samozřejmě i výrobní zařízení.

Ale pokud vím, přednosti čištění suchým ledem stále nejsou naplno využívány. 

Jsme na trhu 10 let a ta technologie je známá zhruba 25 let. Nicméně se stále objevují subjekty, které vůbec nevědí, že něco takového existuje. Snažíme se o určitou osvětu, v různých výrobních zařízeních testujeme čištění touto metodou. Když jim to předvedeme a naučíme je to, tak se musejí rozhodnout, zda si v rámci vlastní flexibility stroj koupí – a my jim budeme dodávat led. A pokud se objeví něco, s čím si nebudou vědět rady, rádi jim pomůžeme. To je taková naše vize – nějakou dobu službu zákazníkovi dodávat, pomáhat firmám, abychom obstarávali čištění určitého strojního vybavení pomocí suchého ledu. Když klient uvidí, že to funguje, pozná, že pro něj bude ekonomičtější a jednodušší, když si bude čištění řešit ve vlastní režii. 

Proč tedy není tento systém dosud rozšířený?

Technologie není nijak levná. Ale hledáme, zda má pro zákazníka tato varianta ekonomický smysl. Teď to bude nadsázka: zda je rychlejší ten prach utřít hadrem, nebo použít suchý led. Pokud je tam ale špína, která se hadrem nedá odstranit, např. pryskyřice nebo technologická směs, bylo by třeba použít něco mechanického nebo agresivního, což by mohlo zanechat nežádoucí stopy. Pak si říkáte, že je třeba najít technologii, která to všechno dokáže dostatečně rychle a kvalitně očistit. Sice to bude stát nějaké peníze, ale v tomto okamžiku se můžeme zapojit my. 

Máte konkrétní příklad?

Vypracoval jsem takové pojednání o firmě, kde čistili velké množství forem na vstřikování hliníku. Oproti tomu, co byli schopni vyčistit konvenční metodou na mycích stolech, s kartáčky apod., je rozdíl prostě obrovský. Za rok ručně vyčistíte řádově např. 50 forem, ale suchým ledem tak 30 000. Zde samozřejmě pracuje ekonomika úspory strojního času nebo čas pracovníka, což je nesrovnatelné.

Je něco, na čem si s čištěním suchým ledem můžete obrazně vylámat zuby?

Jistě, je to zásadní otázka, zda konkrétní případ vůbec suchým ledem čistit jde. Jsou to laky na autě. Ono to prostě není úplně zázračné. Začneme s hadrem, ale jeho použití někde končí a právě tam začíná jiný způsob čištění. Třeba chemie – a její možnosti také někde končí. Tam ale může začít suchý led. Kde ten nezabere, pokračuje třeba laser. Nebo naopak, někde to laserem nejde a jde to suchým ledem… Nemyslím, že tu máme univerzální technologii, která umí všechno. Je to ale dobře, protože nám to umožňuje hledat další možnosti. 

Jaké jsou výzvy pro budoucí rozvoj?

Velkým tématem je pro nás automatizace. Ve výrobě je specifické prostředí, určité množství světla, počet forem, které mají jasný tvar a stálou pozici – a po určité periodě je třeba je vyčistit. Lidský faktor, na nějž se váže řada komplikací – nemoc, dovolená apod. –, je nahrazen robotem. Ten se naprogramuje a je mu jedno, jestli čistí v noci nebo o svátcích. Pochopitelně i u nich občas dojde k poruchám, ale je jich minimum a lze jim předcházet.

Takže automatizace může v budoucnosti všechno vyřešit?

Bohužel je zde problém ve viditelnosti nečistoty. Existují výrobní procesy, při nichž se už dávno používají kamery, které monitorují kvalitu a pozici výrobků. Ale při čištění to je poněkud odlišné, výsledek mohou ovlivnit třeba světelné podmínky. Například v gumárenství je ve výrobních halách šero, výrobky jsou černé. Takže to jsou pro nás další výzvy. 

Jak by to celé mělo ideálně fungovat?

Snažíme se vnášet automatizaci do stávajících aplikací pravidelných procesů. Využíváme výrobce robotů a vzhledem ke specifiku čištění ledem, kde se pracuje pod vysokým tlakem, je třeba čisticí stroj propojit a naprogramovat s robotem. Vždy je snaha zakomponovat ho do procesu linky, vytvořit pro něj uzavřené stanoviště, kde není nikdo, koho by mohl ohrozit. Zároveň tím eliminujeme hluk, který se pohybuje od 95 dB výše. 

Nakolik využívají zákazníci tuto možnost?

Mnoho instalací zatím nemáme. Nicméně se ptají, jestli tuto variantu nabízíme, zda na možnosti zavedení automatizace pracujeme. Ale u nás jsme v tomto ohledu stále v začátcích, s výjimkou Continental Barum, kde již byla robotizace zahájena. Ale stejně musí na konci stát člověk, protože robot zatím nedokáže rozlišit, zda v některých místech má tryskat víc nebo málo. Protože nečistoty není úplně všude stejně, takže bez závěrečné lidské kontroly to nefunguje kvalitně.

Co chcete udělat pro to, aby nastal posun ve vývoji?

Jsme v těsném kontaktu s výrobcem strojů na tryskání a tyto věci společně diskutujeme, aby robotická pracoviště uspokojila zákazníky. My jsme spíše na straně klienta. Například spolupracujeme s pekárnou, která má znečištěné pásy, po nichž se transportuje chleba. Z hygienického hlediska se paní ředitelce tento stav nelíbí a její představa je, aby pásy, jichž tam jsou kilometry o různých šířkách, byly čisté. Tak pojďme vymyslet, jak umístíme a zakomponujeme stanoviště, kde se v určitém intervalu spustí naše čištění suchým ledem, který je neabrazivní, pás nepoškodí, dokonale ho vyčistí a zároveň vydezinfikuje povrch. Tudíž pro takové prostředí ideální volba. Snažíme se vymýšlet různé aplikace, kdy pak jdeme za výrobcem s návrhem, aby to zrealizoval, a pak to zkoušíme a dolaďujeme. Zároveň to znamená těsnou spolupráci s facility manažery, kteří se snaží svým klientům nabízet progresivní řešení. 

 

Arnošt Wagner

Foto: Archiv Eco Stations

PRE poskytuje komplexní energetické řešení

Společnost Pražská energetika, a. s., většinou vnímáme jako distributora elektřiny a plynu na území našeho hlavního města. Vedle toho ale poskytuje prostřednictvím svých dceřiných společností další služby.

O jedné z těch nejnovějších jsme hovořili s Ing. Liborem Hladíkem, vedoucím sekce e-mobility.

Jaký je postoj PRE k elektromobilitě?

PRE jako jeden z předních poskytovatelů energie v ČR vnímá svou roli velmi zodpovědně, zejména s ohledem na transformaci celého automotive odvětví k nulovým emisím. K našim obecným cílům patří, abychom do roku 2050 měli vlastní bezemisní provoz. Elektromobilita je jedním z důležitých kroků na cestě k dekarbonizaci. Jsme jedním z velkých provozovatelů vlastní flotily elektroaut, máme jich přes 130 a v příštím roce se chystáme kupovat další. V podstatě všechny naše kancelářské budovy jsou vybaveny dobíjecími stanicemi pro elektromobily a připravujeme jeden z největších dobíjecích hubů v ČR – na Pražačce v Praze 3, kde bude šest ultrarychlých dobíjecích stanic o výkonu 150 kW a asi 70 AC stanic pro pomalé dobíjení. To vyplývá z našeho závazku. Chápeme, že elektromobilita je důležitou součástí našeho směřování a Pražská energetika se už v roce 2010 rozhodla, že se této oblasti bude velmi aktivně věnovat. Od roku 2011, kdy jsme otevřeli první dobíjecí bod, budujeme veřejnou i neveřejnou síť dobíjecích stanic. S hrdostí mohu říct, že dnes jsme na trhu jednička podle počtu dobíjecích stanic v ČR. Máme pokrytí celé republiky, i když se primárně soustředíme na Prahu. Provozujeme mix pomalých, rychlých i ultrarychlých dobíjecích stanic, dokážeme provozovat i dobíjecí stanice, které fyzicky nevlastníme. Konkrétně máme kolem 660 vlastních dobíjecích stanic plus provozujeme přibližně 30 stanic jiných firem. Mix tvoří ze 70 % „pomalé“ AC dobíjecí stanice, zbylých 30 % jsou ty rychlé a ultrarychlé. 

Nedávno se v tisku objevila zpráva, že v příštím roce budou vyčerpány dotace na elektromobily. Může to nějak ovlivnit trh, jaký je váš pohled?

Stát od začátku podporuje dotačními tituly hlavně rozvoj dobíjecí infrastruktury. V minulosti tady bylo mnoho dotačních titulů v rámci programu Doprava, s jejichž pomocí se budovala páteřní nebo metropolitní síť – většina hlavních hráčů své sítě vybudovala na základě těchto dotačních titulů. Počátkem prosince by měl být vyhlášen dotační titul Doprava III., který směřuje kromě podpory pomalého dobíjení i k ultrarychlému dobíjení a hlavně je zaměřen na podporu pro dobíjení nákladních vozidel. Dnes se už posouváme z podpory pro osobní vozidla k podpoře pro nákladní auta. Musím říct, že ty částky jsou opět velké, myslím, že jde až o 6 mld. Kč – určitá část jde i na podporu např. vodíkových plnicích stanic, tedy i jiná alternativní paliva. Primárně ale dotace směřují do elektromobility. Domnívám se, že česká síť dobíjecích stanic je s ohledem na současný počet bateriových aut dostačující. Celá ČR je slušně pokryta, řidič nemusí mít obavy, že by elektroauto někde nedobil. Působí tady různí hráči, existují mezi nimi roamingové smlouvy, to znamená, že lze dobíjet s jedním čipem i na konkurenční stanici. Takže dřívější obavy, že nedojedu, už zmizely. Nedávno jsem bezproblémově absolvoval cestu na jedno dobití z Prahy až do Vídně. 

Analyzujete si nějak trh?

Máme plán rozvoje dobíjecí sítě – chceme pokrýt hlavní dopravní tahy, klíčová města, lokality, kde se kumuluje velký počet lidí, nebo nákupní centra apod. To jsou segmenty, na něž se primárně soustředíme a každou lokalitu vyhodnocujeme. Když dostaneme nabídku vybudovat v určité lokalitě dobíjecí stanici, vyhodnotíme ji podle atraktivity, konkurence našich nejbližších dobíječek a kapacity distribuční sítě. Na tomto základě navrhneme partnerovi odpovídající dobíjecí řešení. 

To má to jistě svůj důvod.

Ano, protože každý segment vyžaduje jinou dobíjecí stanici. Vezměme si třeba hotel – tam zůstává zákazník většinou přes noc, takže mu v pohodě stačí pomalá dobíjecí stanice o výkonu 11 kW. Auto si připojí večer a ráno má dobitou plnou kapacitu baterie a může vyjet dál. Zatímco k fastfoodu u dálnice je třeba dodat ultrarychlou dobíjecí stanici. Uvedu další příklady: ke golfovému hřišti nebo k jinému sportovišti, popř. kinu, stačí DC stanice s výkonem třeba 50 kW. Zákazník tam stráví delší dobu, ale třeba v obchodním centru nebo supermarketu, kde je průměrná doba nákupu 30 minut, je třeba rychlejší dobíjecí stanice, aby si řidič doplnil kapacitu, třeba ze 40 % na 80 % apod. Tam hraje rychlost roli. 

Bylo by možná dobré to vzít od začátku. Jak je tento segment rozdělený?

Je rozdělený na dvě základní části, a to je veřejné dobíjení a neveřejné, tj. doma, ve firmách, depa pro rozvážková auta apod. O veřejné síti jsem již hovořil, ta je dostatečná. Co se týká neveřejného dobíjení, poskytujeme řešení pro developery, bytová družstva, SVJ, domácnosti atd. Ukazuje se, že kolem 70–80 % dobíjení se bude odehrávat doma nebo v práci. Zbytek pak někde na cestách nebo u supermarketů. Proč? Protože dobíjení doma nebo v práci bude nejlevnější a představuje největší komfort. Tudíž pro nás nastává další fáze neboli budování neveřejné sítě. A tady je ještě další důležitá okolnost, a to že sedm z deseti prodaných aut směřuje do firem. V ČR máme velký počet firemních aut. Je patrný trend, že velké firmy už postupně mění svůj vozový park z klasických spalovacích motorů na elektromobily. Škoda a VW nabízejí jenom vyšší kategorie vozů pro střední a vyšší management, nižší modely obstarává konkurence – MG, Hyundai Kona, Opel apod., ale pořád to není dostačující. V podstatě na trhu chybějí elektroauta pro nižší management i referentská auta – je problém sehnat elektromobil pro běžného zaměstnance, který ho potřebuje k dennímu užívání. 

Vraťme se ještě k otázce bytových družstev.

B2B segment je zaměřen opravdu na bytové domy a na firemní nabíjení v rámci kancelářských budov a podobně. Vidíme, že velké firmy organizují tendry, nakupují elektromobily a zároveň mají potřebu si je u sebe dobíjet, a proto poptávají kompletní služby od instalace přes dodávku hardwaru až po provoz dobíjecí infrastruktury včetně vyúčtování, kdy dostanou výstup, který mohou jednoduše předat do účtárny, která přiřadí náklady za vozidlo do správného nákladového střediska, jednotlivé osobě apod. 

Vy pro klienta tyto služby zajišťujete? 

Ano a možnosti jsou různé. Jsme schopni dobíjecí stanice postavit, zainvestovat a provozovat. Nebo si hardware nakoupí firma a my to jenom provozujeme. Dokážeme řídit i výkon dobíjení. Například budova, která má třeba 600 kW příkon, trafostanici, a má volný výkon 100 kW, v průběhu dne. V létě, kdy se zapnou klimatizace a výkon se zvýší na 550 kW, a pro dobíjení zbyde volná kapacita jen 50 kW, tak jsme schopni dynamicky i staticky řídit výkon dobíjení a regulovat ho tak, aby provozovatel budovy nepřekročil povolený výkon, který má pro danou lokalitu. 

Jak probíhá komunikace s klientem?

Je důležité si na začátku s klientem vyjasnit, co očekává, jaké má podmínky připojení, projednat s jeho energetikem, zda mají volný výkon, zda bude potřeba nová přípojka, posílení trafa nebo nové odběrné místo apod. Všechno se dá řešit, ale je třeba mít správné informace. A pak lze diskutovat o tom, zda dobíjení bude jenom pro jejich zaměstnance nebo chtějí dobíjení i pro hosty. Třeba přijede zákazník s elektrovozidlem a má možnost si ho u nich v budově nabít. Může to být zdarma, je to jejich host, nebo si to zákazník zaplatí. Pro všechny varianty máme softwarové řešení, které nabízíme. Pokud si vše vyjasníme s klientem, uděláme studii proveditelnosti a stanovíme, za jakých podmínek to lze realizovat. Pokud klient odsouhlasí, že je to dobré řešení, objedná si projektovou dokumentaci. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že na rozdíl od některých firem opravdu dbáme na bezpečnost a spolehlivost systému. Poté ve spolupráci s vlastníkem zajišťujeme všechna potřebná povolení, souhlasy. Třeba aby všechno splňovalo požárněbezpečnostní řešení, aby tam bylo nouzové tlačítko odpojení dobíjení od sítě, aby bylo někde vzdálené napojení na stávající systémy měření a řízení nebo popř. na protipožární systém apod. Na základě toho získáváme potřebná povolení a pak objednáváme a realizujeme výstavbu. 

Klasické dobíjení doma ze zásuvky s sebou zřejmě přináší celou řadu rizik.

Když vidíme tlaky na dobíjení z klasické zásuvky, tak je třeba si uvědomit, že „normální“ zásuvka je certifikována na maximální provoz asi dvě hodiny pod plnou zátěží. Ale nabíjení trvá 40 hodin i déle, tak je zde větší riziko přehřátí a vzniku požáru. My taková řešení odmítáme a nedoporučujeme. Opravdu dbáme na to, aby vlastník nebo objednavatel měl veškerá potřebná povolení a aby to bylo bezpečné. 

Ještě tedy k bytovým družstvům, SVJ a rezidenčnímu bydlení. Jaké jsou tady možnosti?

Většinou jsme se teď věnovali firmám. V případě bytových družstev a SVJ je zajímavé to, že jsme opět schopni spolehlivě řešit rozúčtování. I když je v garážích například 60 parkovacích míst, ale jenom pět nebo šest dobíjecích stání, umíme identifikovat, kdo a jaké množství energie odebral, i když nebude mít každý svou vlastní dobíjecí stanici. Pokud beru rezidenční bydlení, velký objekt se stovkou parkovacích míst v podzemních garážích jsme schopni připravit pro celý objekt samostatné odběrné místo včetně veškerého potřebného řízení. Buď bude mít každé parkovací místo svůj wallbox, nebo zde budou sdílené dobíjecí stanice. Každý vlastník bytu má svůj čip, který se před nabíjením načte, a my mu následně pošleme fakturu s vyúčtováním. Těch řešení je opravdu mnoho.

Co má PRE v krátkodobém horizontu v plánu?

Snažíme se nastavit spolupráci s developery rezidenčních budov. Developeři jsou si vědomi, že evropská legislativa bude vyžadovat, aby budovy měly nulovou uhlíkovou stopu, takže řešíme možnosti umístění fotovoltaiky, dodávky tepla a chladu, elektromobilitu, prostě celý ekosystém. Takže pokud mám nahoře fotovoltaiku, tak mohu energii někde skladovat, třeba do baterie, a pokud někdo přijede večer domů, může z té baterie dobíjet nebo ji lze využívat na provoz tepelných čerpadel, k ohřevu teplé vody atd. Už to není jen o elektromobilitě. PRE nabízí komplexní energetické řešení. Developerovi zajistíme všechno od připojení objektu na naši distribuční síť, navrhneme vhodné řešení a jednotlivé části postupně realizujeme. 

 

Arnošt Wagner, Foto: Archiv PRE

Poskytujeme komplexní podporu při správě budov

Skupina STRABAG, jejíž součástí je také STRABAG Property and Facility Services (STRABAG PFS), je jednou z předních stavebních společností v Evropě. Podnik především poskytuje komplexní nabídku služeb v průběhu celého životního cyklu nemovitosti (plánování, výstavba, rozvoj, provoz, recyklace) a v posledních letech se etabloval jako silný hráč na klíčových trzích a zaměřuje se na integrovaný FM v oblasti nemovitostí. 

V roce 2023 uskutečnila společnost STRABAG PFS významnou akvizici s firmou Bockholdt ze severního Německa a vrátila se mezi top 10 poskytovatelů služeb FM ve střední Evropě. Mj. i proto jsme požádali o rozhovor Matthiase Plattnera, který je od letošního září jednatelem společnosti STRABAG PFS a převzal vedle Rakouska zodpovědnost za obchody ve střední a východní Evropě – především v Polsku, Česku a na Slovensku.

Jaké výhody přináší spolupráce s vaší společností vedle jistoty silné značky?

Jako integrovaný poskytovatel FM služeb garantuje STRABAG PSF od nepaměti kvalitu a orientaci na zákazníka. Jako koncern jsme také schopni nejen zpracovávat, ale i aktivně prosazovat megatrendy budoucnosti. Při tom nám pomáhá ucelená komplexní znalost segmentu nemovitostí. To vše využíváme ve prospěch našich zákazníků, abychom odbornými znalostmi neustále zlepšovali naši komplexní nabídku služeb a jako poskytovatel FM zároveň efektivně a hospodárně plnili provozní úkoly, za něž zodpovídáme, a vždy pružně reagovali na měnící se požadavky klientů.

Můžete nám představit, jak SPFS funguje a jaké poskytuje služby?

Společnost STRABAG PFS je poskytovatelem integrovaného FM. Žijeme myšlenkou „Všechno z jedné ruky“, a proto chceme našim zákazníkům poskytovat komplexní podporu při správě portfolia jejich budov. Začíná to komplexní znalostí stavu nemovitosti přes otázky týkající se provozu budov v souladu s právními předpisy a končí klasickými infrastrukturními službami, jako je např. recepce či úklid. Jsme zcela flexibilní, žádná zakázka se nepodobá druhé – tato flexibilita z nás dělá silného partnera.

Můžete charakterizovat rozdíly mezi trhy v Německu, Rakousku, Polsku, Slovensku a České republice? Jak je nastaven proces know-how ve skupině?

Jsme přesvědčení Evropané a žijeme rozmanitostí a různorodostí tohoto nádherného kontinentu. Každý trh má vlastní pravidla, pokud jde o právní rámec a předpisy, hospodářskou soutěž a kulturní a ekonomické charakteristiky. Proto sázíme na decentralizovanou organizační strukturu se silnými celky v zemích, kde máme jako STRABAG PFS zastoupení. Prioritně se budeme věnovat tématům, ve kterých můžeme dosáhnout velké škálovatelnosti ve prospěch našich zákazníků – mezi ně mimo jiné patří digitalizace, resp. naše digitální servisní platforma. Snažíme se také v rámci naší skupiny sdílet nadřazené know-how, což je obzvlášť důležité, protože boj o kvalifikovaný personál je na všech trzích stejně tvrdý.

Lze specifikovat, do jaké míry se trh v ČR liší oproti jiným státům?

Český trh tvoří dva silné regiony – pražská aglomerace a Jihomoravský kraj, zatímco ostatní regiony mají velmi heterogenní strukturu. Výrazně se neliší od ostatních trhů ve střední a východní Evropě. V současné době se zaměřujeme na pražskou aglomeraci, máme ale ambiciózní plány na vytvoření rozsáhlé struktury s prvním krokem směrem k Brnu.

Jaké inovace přináší STRABAG PFS na současný trh FM?

Zde hraje zcela jasně velkou roli výhoda velkého koncernu. Společnost před lety založila vlastní oddělení věnující se problematice inovací, které je přímo podřízené našemu CEO. S platformou digitálních služeb již Strabag PFS nabízí i zcela konkrétní produkt v modulárním systému na míru. Ta se teď rozšířila o eco2solutions Serviceportfolio, které jsme prezentovali v září 2023. Věříme proto, že jsme na nadcházející rok dobře připraveni.

Jaká rizika lze očekávat na trhu? Jak byste predikoval vývoj segmentu a jaké jsou možné vize v krátkodobém i dlouhodobém horizontu?

Tento bod bych spíše viděl jako příležitost pro naše podnikání. Vzhledem k regulačním požadavkům v oblasti udržitelnosti se stáváme stále vyhledávanějším partnerem při poskytování relevantních dat ESG. Výzvou stále zůstává nedostatek odborníků, který ale můžeme překonat technologickým pokrokem např. v oblasti automatizace a robotizace. Očekávám také, že ve střednědobém až dlouhodobém horizontu bude mít větší vliv umělá inteligence, kterou můžeme odpovídajícím způsobem využít.

TEXT Red., FOTO Archiv STRABAG PFS

Matthias Plattner po studiích ve Vídni a Londýně zahájil svou pracovní kariéru v roce 2012 v ERSTE Group Immorent v oblasti projektového financování. V roce 2015 nastoupil do Bundesimmobiliengesellschaft m.b.H, kde nejprve působil v kanceláři vedení a o dva roky později převzal řízení pobočky Objekt & Facility Management Österreich. V této funkci zodpovídal za služby koncernu v oblasti provozu a správy budov. Od září 2023 je Matthias Plattner jednatelem společnosti STRABAG PFS.