Pomalý rozvoj akumulace energie ohrožuje transformaci a dekarbonizaci evropské energetiky. Česko stále na chvostu Evropy.

Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ podpořila výzvu vlivných evropských asociací, aby Komise představila konkrétní cíle v oblasti ukládání energie. Asociace Solar Power Europe, WindEurope a EASE již v dubnu ve společném otevřeném dopise Evropské komisi upozornily na to, že Evropa není připravena integrovat stále vyšší podíl obnovitelných zdrojů, jejichž cíle byly deklarovány ve výzvách Fit for 55 a REPowerEU, bez konkrétních závazků i v oblasti ukládání energie. Zásadní úlohu skladování energie pro dosažení změn v energetice, průmyslu či dopravě Komise plně přiznala i ve své vlastní studii a dlouhodobě veřejně deklaruje důležitost těchto technologií pro úspěšný přechod k obnovitelným zdrojům. Konkrétní cíle však zatím chybí.

Evropa čelí bezprecedentní energetické krizi, kterou mají v dlouhodobějším horizontu řešit právě balíčky Fit for 55 a REPowerEU. Ty kromě celkové dekarbonizace energetiky, průmyslu a dalších odvětví v členských zemích mají významně snížit i závislost na fosilních palivech, zejména pomocí přechodu na obnovitelné zdroje. Nezbytnou součástí stabilního, bezpečného a cenově dostupného fungování těchto nízkoemisních zdrojů jsou však i úložiště energie a flexibilita výroby a spotřeby, neboli schopnost výrobců i spotřebitelů cíleně a za úplatu měnit výkon či odběr elektřiny.

Na výše zmíněnou výzvu evropských asociací z dubna letošního roku navazuje podrobná studie, kterou minulý týden zveřejnila bruselská oborová asociace EASE (European Association for Storage of Energy)/ENESA, jež sdružuje zejména národní asociace členských zemí EU a jejímž členem je i Asociace AKU-BAT. „Studie potvrzuje dlouhodobé stanovisko naší asociace, že není možné zajistit masivní a zároveň bezpečný rozvoj obnovitelných zdrojů (OZE) bez potřebného množství nových flexibilních stabilizačních zdrojů, mezi nimiž má hrát prim právě ukládání energie či poskytování flexibility,“ říká Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT. Cílů má být dosaženo nasazením všech dostupných technologií – bateriových systémů, vodíkových a dalších moderních technologií, které mají nahradit zejména postupně uzavírané uhelné a plynové elektrárny na území EU.

Výsledkem studie EASE je potřeba přibližně 200 GW akumulace všech druhů do roku 2030 a 600 GW do roku 2050, abychom nepřišli o výrobu z čistých a mnohem levnějších OZE. 435 GW, tedy většinu z celkových 600 GW, mají zajistit technologie, které umí elektřinu uložit a zároveň ji ve stejné formě vrátit zpět do sítě – bateriové systémy, vodíková úložiště (elektrolyzéry s palivovým článkem pro zpětnou přeměnu vodíku na elektřinu (Power-2-Gas/Hydrogen-2-Power), přečerpávací vodní elektrárny, ukládání ve formě tepla či stlačeného vzduchu, nebo např. využití baterií elektromobilů. 165 GW pak má jít na jednorázovou přeměnu elektřiny na jiné médium, např. na výrobu zeleného vodíku pro dopravu či přímé využití v průmyslu a energetice.

Aby tyto cíle byly realizovatelné, musela by se urychlit výstavba všech dostupných technologií ukládání energie v Evropě ze stávajících cca 1 GW ročně na 14 GW ročně.

Pro představu, v Česku bylo za posledních 5 let připojeno okolo 10 MW velkokapacitních baterií, tedy průměrně pouhých 0,2 % z ročně připojených úložišť energie v EU.

Česká realita v ukládání energie

I Česko ale očekává boom bateriových a později i vodíkových a dalších úložišť, zejména v rámci rozmachu obnovitelných zdrojů energie. Přesto však rozvoj brzdí stále ještě chybějící legislativa, na což upozorňuje asociace AKU-BAT i celá řada hráčů v energetice již 5 let. Překážkou v rozvoji akumulace energie jsou i omezení v dotačních titulech pro OZE, vypisovaných Ministerstvem životního prostředí ČR (respektive Státním fondem životního prostředí) i Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Omezení pramení z obav z nesouladu s pravidly veřejné podpory ze strany Evropské komise.

Akumulace a agregace flexibility jako nástroj pro snížení plateb za stabilizaci elektrizační soustavy?

Absenci nasazení nových technologií kritizuje např. i Energetický regulační úřad a další instituce. Vstup nových hráčů na trh se službami pro stabilizaci elektrizační soustavy (tzv. podpůrné služby) by totiž mohl zmírnit růst výdajů za ně. Na dramatický nárůst cen právě za podpůrné služby o miliardy korun ročně ostatně ERÚ před několika dny upozornil v tiskové zprávě. Zmiňuje eskalaci nabídkové ceny a jako jediné možné řešení vidí v regulatorním zásahu, který provede v souladu s poslední úpravou energetického zákona, a to cestou zastropování ceny těchto služeb. Tento zásah vítá i provozovatel přenosové soustavy ČEPS. „Právě vstup institutů jako je akumulace energie a agregace flexibility nabízí potenciál využití v oblasti poskytování podpůrných služeb a jejich zlevnění. Nové technologie, které rozvoj energetiky přináší, ale potřebují jasné podmínky jejich začleňování do soustavy,“ dodává Jan Fousek.

O asociaci

Asociace pro akumulaci energie (AKU-BAT CZ) sdružuje nejvýznamnější subjekty aktivní v ukládání energie, výrobě vodíku, poskytování flexibility či výstavbě infrastruktury pro elektromobilitu. Členy jsou významné energetické a technologické firmy, klíčoví hráči na poli obnovitelných zdrojů, banky, mezinárodní i tuzemští výrobci baterií, průmyslové podniky, teplárny, asociace, univerzity, poradenské a právní firmy, společnosti zabývající se výstavbou nabíjecí infrastruktury, vývojem SW pro energetiku či obchodem s elektřinou. AKU-BAT je zakládajícím členem Svazu moderní energetiky, jehož je Jan Fousek (ředitel AKU-BAT CZ) členem představenstva. Jan Fousek je zároveň předsedou představenstva Solární asociace.

CAFM systémy neumíme používat. Jsou přitom zdrojem cenných dat

Firma šetří peníze, ale neuvědomuje si, že jedním z klíčů k úsporám je právě zavedení CAFM systému.

 

Ušetřete. Začněte pracovat s výstupy z CAFM systémů

 

Jan Talášek je odborníkem na firemní software pro facility management. V oboru působí přes 20 let. Měla jsem dokonce tu čest s ním několik let pracovat. Mohu říci, že Honza je odborník na slovo vzatý. 

 

Mluvili jsme spolu o situaci na trhu, o softwarech a o tom, jak to ve firmách funguje. 

 

Jakými softwary se zabýváš a co jsou to CAFM systémy?

 

CAFM je zkratka pro Computer-Aided Facility Management. Je to software pro správu a provoz nemovitostí, pro řízení, podporu automatizací některých procesů apod. V oblasti FM služeb to jsou databázové a grafické systémy nebo 3D modely BIM. Rozsah je širší a zahrnuje třeba oblast IoT, řízení energií, jejich monitoring a mnoho dalších systémů. CAFM je základem podpůrných procesů pro jednotlivé FM služby a hodně se orientuje na správu nemovitosti. 

 

Je v dnešní době nezbytné, aby firmy disponovaly takovým softwarem, nebo si ještě vystačí s excelovými tabulkami?

 

Společnosti rozdělujeme na dva typy. Koncoví klienti, standardní společnosti, které disponují nějakým nemovitostním fondem, mají areály, budovy, mají k tomu vozový park a další. Druhou, dnes už poměrně velkou skupinou, jsou poskytovatelé FM služeb. Mohou to být velké FM společnosti, jichž je na trhu dost, ale mohou to být i menší společnosti nebo fyzické osoby, které poskytují klientům jednu nebo více jednotlivých služeb. Všichni standardně používají nástroje Microsoft Office, nejčastěji Excel pro evidenci základních dat, Outlook pro komunikaci s klienty a samozřejmě další audiovizuální pomůcky, aby komunikovali s klienty i se svými lidmi a zabezpečovali potřebné záležitosti. Myslím si, že pokud chci nyní provoz a správu budov řídit efektivně, tak mi Excel už nestačí. Jako tabulkový editor je to vynikající software, má obrovskou funkcionalitu, ale všichni včetně mě a mnoha dalších využívají jen velmi malé procento funkcí. Neučíme se přemýšlet o datových škatulkách. Dnes umíme vytvořit formuláře, ale pro práci s daty je to absolutně nedostatečné. Nemohu filtrovat, nemohu třídit nebo vybírat z obrovského množství sebraných dat. Excel je často věc individuální, málo sdílená. Sdílení dat a souborů ve výpočetní technice je velká oblast, která je lidmi nedoceněná, protože ne všichni s nimi pracují ve sdíleném režimu. To je právě obrovskou výhodou informačních systémů bez ohledu, zda jde o CAFM nebo jiný systém. Standardizovaná data jsou sdílena určitým způsobem a mohou velice usnadnit práci právě výkonným pracovníkům. Takže pokud někdo chce spravovat nemovitosti moderně a efektivně, neměl by zůstávat u Excelu, ale měl by mít softwarovou podporu zaměřenou přímo na FM či property management. 

 

Nemůže být jedním z důvodů neochoty používat sofistikované CAFM systémy jejich zdánlivá komplikovanost? 

 

Ano, některým lidem se zdají složité. Vytvořili jsme desítky uživatelských příruček a poslední měsíce se zabýváme i videonávody. Uživatelé jim lépe rozumějí. A poté už nemají zájem účastnit se školení, zjišťují, že to není nic složitého. Právě proto, že vývoj celého oblasti CAFM systému vedl k tzv. klientskému prostředí, řekněme portálovému, které je velmi jednoduché, a dokonce i jednodušší než zadat příkaz do banky. Dnes všichni používáme e-bankovnictví jako běžnou součást našeho života. Umíme zadat příkaz, umíme se systémem aktivně pracovat. Umíme si stáhnout měsíční výpis, někam si ho uložit a v případě potřeby si ho prohlédnout. Když dohledáváme nějakou platbu, většinou to není ve vytištěném pdfku, ale pomocí filtrování dat – takže aktivně pracujeme s množinou dat a považujeme to za naprosto přirozené. Málokdo by dnes napsal papírový příkaz a šel by s tím do banky. Jenže stejně nepředstavitelné je dosud pro mnoho lidí přihlásit se do systému a zadat požadavek pomocí dvou tří políček. Raději zvednou telefon nebo napíšou email. K dispozici již dnes nejsou jenom velké informační systémy CAFM, ale rozrostla se i menší cloudová řešení. Významně pokročilo zjednodušení formulářů a práce se systémy, využití mobilního telefonu a podobně. 

 

Zmínil jsi data. Na jedné straně jsou vstupy, někdo tam musí data zadat a na straně druhé, musí s těmi daty někdo umět pracovat, aby software byl efektivně využit. Jak to v praxi probíhá?

 

Vidím dvě skupiny. První jsou výkonní pracovníci, tj. v oblasti FM služeb pracovníci úklidu, technici, údržbáři, popř. provozní manažeři nebo facility manažeři objektů či jednotlivých zakázek apod. To jsou lidé, kteří jsou většinou donuceni, aby systém užívali. Postupně, při každodenním používání zjistí, co a jak potřebují v systému nastavit, upravit, odebrat nebo přidat. A časem zjistí, že jim systém usnadňuje práci, nemusí na vše myslet. Mají pokyny, co který den udělat – a pak jen potvrdí, že je to hotové, k tomu popřípadě připojí ofocený doklad, který někdo na dispečinku zpracuje. Lidé časem zjistí, že jim CAFM systémy zjednodušují práci, ale chce to svůj čas. Druhou skupinou jsou regionální manažeři, ředitelé nebo provozní náměstci apod. Střední management vyžaduje nějaké reporty, proto patří tato skupina také k velmi aktivním uživatelům. Ale méně už vidím mezi vrcholovými manažery. Ti činí strategická rozhodnutí na základě určitých informací, takže pokud využívají informační systémy, mají většinou ekonomický charakter. Mají informace o financích, o tom, kolik vydělali, jaké mají náklady, zisky, ale detaily v účetním systému nikdy neuvidí. Protože detaily jsou právě v provozním systému CAFM. Každý manažer s rozhodovacími pravomocemi by vedle toho, že sleduje ekonomiku, by měl mít přehled o praktických záležitostech, měl by vidět, kudy mu tečou peníze, které požadavky nejsou dokončené, nejsou vyfakturované a měly být hotové. 

 

Jaké informace může tedy CAFM poskytnout?

 

Zejména o provozu. Záleží na míře detailu, kterou po výkonných pracovnících požadujeme. Mám zkušenost, že někteří odvedou požadavek – a hotovo. Vidím pouze seznam požadavků. Ale mohou sledovat i zdroje, náklady, výnosy, eviduji materiál, lidskou práci za čas, kolik času jsem strávil na cestě atd. 

 

Dochází následně k nějakému vyhodnocování dat, optimalizaci a opatření pro zvýšení efektivity?

 

Jsou vyžadovány určité přehledy. Typickou subdodávkou je konkrétně například oblast revizí, kdy se sleduje, kolik revizí technik absolvuje a kolik času na nich stráví, zda se firmě vyplatí vlastní revizní technik, či je lepší externí. K tomu se připravují reporty. Domnívám se, že potenciál výstupů z CAFM je velký, ale dosud málo využitý. 

 

Proč se s tím takto málo pracuje?

Je to nezkušenost v oblasti práce s daty – a je velmi málo datových analytiků. Základem je vzdělávání lidí a vrcholových manažerů na kurzech o CAFM systémech; ostatně těch je také velmi málo. Dokonce neexistuje žádný kurz o analýze dat z CAFM systémů, který by byl poměrně žádoucí. Bohužel chybí poptávka. 

 

Máš zkušenost s nějakou případovou studií, kdy po implementaci CAFM systému došlo k velkému posunu ve firmě?

 

Mám zkušenost s konkrétními lidmi, kteří pracují na nějakém úseku, chtěli určité úpravy v CAFM a po čase přišli na to, že jim změny v programu pomohly. Bohužel střední ani vrcholový manažer přínos nevidí. Firma šetří peníze, ale neuvědomuje si, že jedním z klíčů k úsporám je právě zavedení CAFM systému. Přesto jsou poskytovatelé CAFM systémů jsou zahlceni požadavky, mají tolik zakázek, že trh je a bude ještě spoustu let nenasycen. Takže necítí potřebu získávat klienty v tomto duchu.

 

Co bychom měli udělat pro rozšíření povědomí a používání CAFM systémů?

 

Účastním se různých kurzů i výuky na VŠ, kde se vzdělávají mladí facility manažeři a pracovníci stavařského segmentu pro oblast správy a provozu. Přitom obsazenost není až tak velká. Vyplývá mi z toho, že oblasti FM se věnuje jen málo lidí a sekce CAFM je jen jednou součástí. Jsou tu samozřejmě kurzy, do nichž se lze přihlásit. Ale klíčové je, aby každá společnost, aby své pracovníky vzdělávala. Není to jen o tom „tady máš software, začneš s ním pracovat“. Je potřeba vzdělávat výkonné pracovníky včetně facility manažerů. Je nutné dělat vždy něco navíc. 

 

Jak vidíš pozici CAFM na trhu?

 

Situace na českém trhu se výrazně lepší. Dnes existují dobré tři desítky CAFM systémů, zejména pro oblast provozu budov. Pod hlavičkou ČVUT vznikl portál, který se nyní plní jednotlivými poskytovateli. Do konce roku září by to mohlo být hotové. Zájemce získá na tomto portálu  – www.najdicafm.cz – širokou nabídku CAFM systémů a bude schopen si vybrat ten, který mu vyhovuje.

 

Jak má člověk, potažmo firma, který CAFM systém zatím neužívá, vědět, co od něj chtít či očekávat?

 

To je věc na konzultaci. Konzultantů je několik, je tu i asociace, která je schopna tyto odborníky doporučit. Já osobně bych doporučil dobrou zkušenost. Obrátil bych se na CAFM dodavatele, který tu zkušenost má právě v segmentu, jímž se zabývám – zdravotnictví, průmysl, obchodní centra a retailové síťové provozovny. Možná bych si dal poradit případně i od konkurence. Jde o podpůrné procesy, ne o core byznys. 

 

A jak konkrétně na to?

 

Je potřeba popsat procesy ve firmě, jak by mi mohl CAFM pomoci a z toho vyplyne, jaké informace budu chtít. Tím zjistím, jaká data potřebuji, a tudíž jaké potřebuji moduly nebo funkční části CAFM systému. A pak už si mohu nechat připravit nabídku od několika poskytovatelů pro zcela konkrétní oblast. 

 

TEXT Martina Kymrová FOTO Depositphotos a archiv Jan Talášek

 

ČSPÚ – vzdělávání pracovníků údržby

ČSPÚ – vzdělávání pracovníků údržby.

Česká společnost pro údržbu zajišťuje jako jediná v ČR komplexní přípravu pracovníků údržby
v souladu s požadavky normy ČSN EN 15628:2015 – Údržba – Kvalifikace pracovníků údržby.
Vzdělávání probíhá na třech úrovních:
MISTR ÚDRŽBY 2022
TECHNIK ÚDRŽBY 2022
MANAŽER ÚDRŽBY 2022
Kurz Manažer údržby je akreditovaný a je možnost zakončení personálním certifikátem.

Kurzy začínají 15.9.2022.
Na kurzy je možno čerpat dotační tituly např. POVEZ II.
Podrobné informace naleznete na webu ČSPÚ https://www.udrzba-cspu.cz/

Video rozhovor – O energetické situaci ve firmách – ATALIAN – FILIP VARHOL

Videorozhovor časopisu Facility Manager:

Jaká je situace ve firmách? Kde hledat energetické úspory? Dalo se na situaci připravit? Jaká opatření mají firmy nyní přijmout a jak se bude situace dál vyvíjet? Odpovídal Filip Varhol, ředitel divize Energy ze společnosti ATALIAN.

 

www.atalian.cz

 

www.facilitymanager.cz

Podívejte se i na další viderozhovory časopisu Facility Manager na kanále youtube:

 

Naším cílem je být blíže zákazníkům

Společnost ATALIAN CZ s.r.o. je součástí francouzské skupiny ATALIAN (dříve TFN-GROUPE), která byla založena v roce 1944. Na českém trhu působí ATALIAN od roku 2008, po odkupu majoritního podílu ve společnosti JANA s.r.o.

 

Od listopadu loňského roku má ATALIAN CZ nového generálního ředitele Daniela Digoně, kterého vyzpovídal časopis Facility Manager.

 

Jaké cíle jste si stanovil ve své nové funkci?

Cílů máme více, ale ten hlavní – i můj osobní – je zaměřit se na kulturu firmy. Vytvářet prostředí, aby se u nás lidé cítili dobře a odcházeli z práce spokojení. Jsme firma, která poskytuje služby, a služby jsou o lidech. Jedině v prostředí, kde se zaměstnanci budou cítit dobře, budou moci poskytnout kvalitní službu, aby byl zákazník spokojený. A aby dělali nejen to, co je nezbytně nutně třeba, ale i krok navíc. Hlavní finanční cíl nás i celé skupiny je růst. Já k tomu přidávám ještě profitabilní růst, protože růst za každou cenu nemusí být vždy efektivní. Chceme se zaměřit na získávání nových zákazníků, rozvoj služeb u těch stávajících, ale takovým způsobem, aby to mělo přidanou hodnotu pro klienta i pro nás.

 

Ten soft cíl je velmi hezký. Jaké máte konkrétní nástroje nebo kroky, jak toho dosáhnout? Čím jste začali a jak budete pokračovat?

Stanovili jsme si tři hlavní oblasti, které se týkají firemní kultury: důvěra, spolupráce a disciplína. Důvěry je možné dosáhnout prostřednictvím transparentnosti. Pro nás to mj. znamená, že budeme se zaměstnanci komunikovat velice otevřeně o čemkoli, co se děje. Tedy nejen o tom dobrém, ale i o tom špatném. Mám zkušenost, že nejlepší je říkat věci na rovinu, tak jak to je, bez pohádek kolem. Druhá věc je kultura spolupráce, tj. vytvořit takové prostředí, aby si lidé vzájemně pomáhali. Ve velkých firmách se často stává, že oddělení jsou separovaná, existují mezi nimi bariéry. Provoz, obchod, finance – každý si hraje na svém písečku a nekomunikuje s ostatními. Naším cílem je vytvořit prostředí, kde spolu budou lidé komunikovat otevřeně. Proto jsme zavedli systém porad, které se nekonají jen v rámci jednotlivých oddělení, ale napříč všemi odděleními. Také je u nás velice důležitá oblast provozu a obchodu. Obchod má na starosti získávání nových zákazníků a provoz stávající zákazníky nebo kontrakty. Tato oddělení mají někdy rozdílné zájmy, tyto dva světy se snažíme propojit, proto se minimálně jednou týdně bavíme o potenciálních obchodních příležitostech a snažíme najít společný cíl provozu i obchodu. A pak tam je ještě disciplína. To slovo samo o sobě je nepopulární, ale já jsem přesvědčen o tom, že jedině disciplína je to, co odlišuje úspěch od průměru. Naše služby nejsou o tom, že uděláte jednu velkou dobrou věc. Ale o tom, že děláte hodně malých věcí, které nejsou na první pohled vidět, ale děláte je každý den. A k tomu je potřeba disciplína.

 

Jak se dají sdílet informace v tak velké firmě, jako je Atalian?

To je jedno z úskalí, která řešíme. Máme přes 2 000 zaměstnanců, ale pouze 300–400 e-mailových schránek, které využívají jen manažeři. Proto dostat informace ke všem zaměstnancům je poměrně složité. Snažíme se komunikovat se skupinou manažerů a žádáme je, aby sdíleli informace dál. Kromě toho jednou měsíčně pořádáme komunikační mítink pro skupinu, kterou jsme nazvali Top 50, tj. 50 zaměstnanců, kteří nejvíce ovlivňují chod firmy. A pak máme systém týdenních a měsíčních porad.

 

Vypadá to, že všechny tyto kroky máte dobře promyšlené…

To sice ano, ale jsme pořád na začátku. Jsem ve funkci teprve od listopadu, takže některé věci jsme víceméně spustili, běží druhý nebo třetí měsíc.

 

Výměna na postu generálního ředitele nebyla jedinou personální změnou v Atalianu. K jakým dalším změnám v klíčových pozicích došlo?

Změn jevíce, máme v podstatě kompletně nový management. Od ledna 2022 nastoupil nový obchodní ředitel a staví si obchodní tým. Další změny probíhají v provozu a divizi energy. Věřím, že všechny změny budou k lepšímu, měly svůj důvod, ale zatím je ještě brzy na hodnocení. Ke změnám došlo hlavně proto, že jsme chtěli vytvořit přátelské prostředí, kde spolu lidé nebudou bojovat, ale budou hodně intenzivně spolupracovat. Dalším důvodem bylo to, že se Atalianu v posledních letech nedařilo růst a vzdálili jsme se zákazníkům. Doufám, že s novým vedením se to povede.

 

Co bylo podle vás příčinou toho, že společnost nerostla?

Příčin bude víc. Určitou roli v tom sehrál i covid, hodně tendrů se buď zrušilo, nebo odsunulo. Dalším důvodem byly neinovované služby v tradiční podobě, i když naše odvětví není až tak „sexy“. Schopnost inovovat je velice potřebná. Když jsem se potkával s klienty, říkali mi, že od nás dlouhé roky neviděli nic nového, proto třeba zkusili někoho jiného, kdo je zaujal víc. Třetím důvodem je komunikace. Spousta zákazníků mi říká, že Atalian v určitém okamžiku přestal komunikovat, nebo se často měnili partneři pro komunikaci, takže klienti měli pocit, že nedostávají takovou péči, jakou očekávají nebo potřebují.

 

Atalian nyní prochází spoustou změn. Dotknou se nějak zákazníků?

Především chceme se zákazníky lépe komunikovat – nejen na úrovni provozního manažera, který má konkrétní zakázku na starosti a je v kontaktu se zákazníkem často. Každý klient by měl mít svého stabilního partnera z managementu společnosti, tzv. key account managera, jemuž může kdykoli zavolat kvůli řešení jakéhokoli problému. Chceme být také více proaktivní. Každý partner či manažer zakázky by měl s klientem aktivně komunikovat, scházet se s ním, zjišťovat, zda je spokojený, jestli má nějaké další požadavky, abychom mohli službu dále rozvíjet. Naším cílem je tedy zkvalitnění komunikace s klienty a zvýšení úrovně vztahů se zákazníky.

 

Budete nějakým způsobem upravovat nabídku služeb?

Částečně ano. Respektive se budeme snažit služby zkonsolidovat. Atalian historicky nabízel velice široké portfolio služeb, víceméně dělal všechno. My se chceme soustředit hlavně na to, o čem si myslíme, že v tom můžeme být dobří. Když se mě ptají naši provozní manažeři a obchodníci, co vlastně budeme dělat, tak jim odpovídám: Položte si otázku, v čem můžete být nejlepší na světě. Člověk nemůže být nejlepší ve všem. Pro nás je to hlavně integrovaný facility management.

 

Takže to bude teď vaše základní náplň a ostatní služby budete outsourcovat?

Ne úplně, spíše jde o naši obchodní strategii do budoucna, na co se chceme soustředit při nových tendrech. Kompetence, které máme, si ponecháme a budeme je dále provozovat a rozvíjet podle přání zákazníků.

 

Náš rozhovor se odehrává poslední únorový den, kdy pokračuje konflikt na Ukrajině. Vím, že Atalian zaměstnává mnoho ukrajinských pracovníků. Jak to pociťujete ve firmě?

V první řadě určitě pociťujeme potřebu pomoct, protože mnoho našich pracovníků a spolupracovníků je ukrajinské národnosti. Proto hledáme cesty, jak našim zaměstnancům a jejich rodinám ulehčit situaci. Měli jsme kvůli tomu hned v pátek minulý týden mimořádnou poradu. Domluvili jsme se na krocích, jak můžeme a chceme pomoci. Pro uprchlíky nabízíme hmotnou pomoc a zaměstnání, asistenci po příchodu v rodném jazyce a mnozí zaměstnanci nabídli i ubytování. Z jedné krize jsme se bohužel přesunuli do další, protože poslední rok se řešili v krizovém režimu záležitosti ohledně covidu, ať to bylo testování zaměstnanců, nebo výpadky v důsledku karantény nebo izolace. Teď ze dne na den řešíme potenciální rizika na zakázkách, protože nevíme, co se bude dít dále a kam až budou růst ceny energií.

 

Může tato krize nějak ovlivnit existující zakázky, pokud nastane absence pracovníků, mužů, kteří budou muset nastoupit do armády? Jak byste tuto situaci řešili?

Připravujeme různé plány a scénáře. 80 % našich pracovníků jsou ženy, takže tam velké riziko nehrozí. Máme ale i zakázky, které jsou postaveny vyloženě na těžší práci mužských pracovníků. Tam připravujeme varianty, jak to řešit.

 

TEXT Martina Kymrová, FOTO David Bruner